V posledních letech dochází v době po zápisu dětí do 1. ročníku základního vzdělávání k situaci, kdy děti s mentálním postižením středně těžkým a těžkým nejsou přijaty do žádné školy, ať už speciální, nebo běžné, včetně škol, které jsou pro tyto školou spádovou. Pokud má toto handicapované dítě více spádových škol, pak některé z nich mohou usilovat o to, aby zákonní zástupci měli zájem o některou z dalších spádových škol. Pokud toto dítě není přijato do žádné základní školy, zákonní zástupci absolvují někdy i sérii jednání s úřady a institucemi o tom, v které škole má jejich dítě od podzimu plnit povinnou školní docházku, když ho žádná škola nepřijala.
Mohou se vzdělávat v tzv. běžných školách děti, které se vzdělávají podle rámcového vzdělávacího programu pro školu speciální?
Mgr.
Veronika
Doležilová
právnička, členka koordinačního výboru spolku Spoluškola, z. s.,
Zákonní zástupci přitom mají povinnost dítě přihlásit k plnění povinné školní docházky do základní školy, ne zajistit přijetí do školy (§ 36 odst. 4 školského zákona). Rozhodnutí o ne/přijetí dítěte je jednání ředitele školy, který rozhoduje jako správní orgán v prvním stupni ve správním řízení na základě žádosti zákonných zástupců. Ti jsou po přijetí dítěte do školy následně povinni zajistit plnění povinné školní docházky [§ 22 odst. 3 písm. a)]. Jde o tři různé kroky, které na sebe navazují; ten další nemůže být učiněn, dokud nedojde ke kroku předcházejícímu. Proto typicky nelze rozhodovat o přijetí do základní školy, ať už běžné, nebo speciální, bez toho, že by zákonní zástupci podali přihlášku.1)
Jak je to s přijímáním do speciálních škol?
Do speciální školy coby školy pro děti s některým druhem zdravotního handicapu vyjmenovaným v § 16 odst. 9 školského zákona (ne diagnózou!) jsou děti přijímány stejně jako do běžné školy na základě žádosti zákonných zástupců o přijetí ke vzdělávání (přihlášky). K přihlášce zákonní zástupci musejí přiložit doporučení školského poradenského zařízení (ŠPZ) o vhodnosti vzdělávání dítěte ve speciální škole (§ 20 odst. 1 vyhl. č. 27/2016 Sb.), ne Doporučení ŠPZ ke vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami (Doporučení ŠPZ), které obsahuje podpůrná opatření (§ 16a odst. 3 školského zákona). Přestože jde o dva různé dokumenty, které mají úplně jiný význam, mají pro oba druhy doporučení ŠPZ používat jeden formulář2) (§ 20 odst. 2 a 3 vyhl. č. 27/2016 Sb.). Doporučení ŠPZ ke vzdělávání ve speciálním školství je právní náležitostí přihlášky, ne kritériem pro přijetí, které by mohl určit ředitel školy.
V praxi se lze poměrně často setkat se situací, kdy ŠPZ spojí obě doporučení právě proto, že jde o stejný formulář. Doporuče