Mgr. Veronika Doležilová

Na podzim 2022 zveřejnilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR návrh na změnu školského zákona, která obsahovala i změnu v podpůrném opatření asistent pedagoga. Podstatou změny je, že se toto personální podpůrné opatření nebude financovat prostřednictvím kódu v Doporučení školských poradenských zařízení ke vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Samotná změna v mechanismu financování by nevzbudila pozornost, pokud by nebyla doprovozena návrhem dalšího nového pravidla o tom, že se přiznané podpůrné opatření v případě asistenta pedagoga nebude jako podpůrné opatření poskytovat, a informací, že se finanční prostředky na podpůrné opatření asistent pedagoga rozdělí mezi všechny školy tak, aby v každé škole mohl být asistent pedagoga bez přímé vazby na děti, které ho mají jako podpůrné opatření přiznaného. Pokusím se proto alespoň nastínit, co by přijetí takového návrhu ve skutečnosti znamenalo.

V první části článku (Řízení školy 11/2023) jsem na praktickém příkladu odděleného zápisu pro ukrajinské válečné uprchlíky popsala, jak je pro nás těžké garantovat každému dítěti rovný přístup ke vzdělání. S rovným přístupem ke vzdělání jsou propojené i rovné podmínky. V případě rovných podmínek při vzdělávání však nejde o ono pověstné poskytnout „všem stejně“, ale vzdělávat každé dítě tak, aby dosáhlo svého vzdělávacího maxima. To není fráze, ale pravidlo podle mezinárodních standardů, a tudíž i podle školského zákona. Z hlediska rovného přístupu pak stojí za pozornost v dobrém smyslu slova mechanismus nalezení školy, která je povinna přijmout ukrajinského válečného uprchlíka. Za pozornost však, bohužel, stojí i to, jak se nám nedaří plnit požadavek Lex Ukrajina na nastavení maximální kapacity školy či odložení zahájení vzdělávání v základní škole.

V září 2023 začal další školní rok, v němž do základních škol nastoupily i děti, které jsou ukrajinskými válečnými uprchlíky. I přes to, že se situace od konce února 2022, kdy do České republiky přicházely týdně tisíce dětí, od dětí školkových až po vysokoškoláky, svým způsobem stabilizovala, zůstal i letos pro ukrajinské válečné uprchlíky zachován pro přijetí do mateřských a základních škol od září 2023 oddělený, tzv. ukrajinský, zápis. Nešlo přitom už o povinnost ředitelů mateřských a základních škol, ale o možnost rozdělit zápis na zápis pro všechny mimo ukrajinské válečné uprchlíky a na zápis pouze pro ně. Statisticky bude jistě zajímavé, kolik ředitelů možnosti odděleného zápisu ukrajinských válečných uprchlíků zvolilo a čeho tím bylo dosaženo. To je však otázka směřující na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR (dále jen „ministerstvo“). Určitě by si na ni měli odpovědět i ředitelé škol, nejlépe společně se zřizovateli, v rámci vyhodnocení zápisu nových dětí s nástupem do mateřských a základních škol od září 2023.

… aneb udělejme i druhý krok ke zlepšení situace nejen dětí se speciálními vzdělávacími potřebami při realizaci práva na vzdělávání.1) Před pár dny začal školní rok a děti školou povinné začaly chodit do školy. Naprostá většina z nich pokračuje ve vzdělávání ve škole, kde se vzdělávaly i v minulém školním roce. Pro čerstvé prvňáčky jde však o významný okamžik, někdy i životního významu. Mizivá část dětí pak přestoupila do jiné základní školy. Všichni však mají společné to, že chodí do školy, kterou pro ně zvolili zákonní zástupci a jejíž ředitel je přijal, či je musel přijmout, protože jde o školu pro děti spádovou.

Nesouhlas s výsledky doporučení PPP Potřebovala bych poradit. PPP vydá doporučení – zákonný zástupce s výsledky doporučení nesouhlasí, ale nedá žádost o revizi. Jen na doporučení zaškrtne, že s...

… aneb udělejme první krok ke zlepšení situace nejen dětí se speciálními vzdělávacími potřebami při realizaci práva na vzdělávání. K 30. květnu má být ukončeno přijímání budoucích prvňáčků do základních škol, protože zápisu probíhají celý duben (teoreticky tedy včetně letošního nedělního pálení čarodějnic) a ředitelé škol mají jako správní orgán podle správního řádu třicet dnů na vydání rozhodnutí. To znamená, že až na několik výjimek každý budoucí prvňáček a jeho rodiče vědí, do které školy na podzim nastoupí.

Prosím o konzultaci ohledně malotřídní třídy zřízené podle paragrafu 16 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb. Rádi bychom otevřeli třídu pro žáky se znevýhodněním, ve které by se vzdělávali žáci 1.–5. ročníku se speciálními vzdělávacími potřebami. Podali jsme žádost, přesto zůstává několik nejasností ohledně výuky. Je vůbec možné mít v klasické škole "malotřídní" třídu? Musí žáci, kteří budou navštěvovat tuto třídu, chodit i do "svého" oddělení školní družiny, nebo je můžeme zařadit do normální třídy ŠD? Musí být upraven školní vzdělávací program? V současné době máme deset zájemců do této třídy z 1.–3. ročníku, kteří splňují předpoklady a mají doporučení z PPP či SPC, včetně žádosti a souhlasu rodičů. Je možné, aby paní učitelka vzdělávala tyto žáky podle školního vzdělávací programu pro jednotlivé ročníky nebo musí být organizace pro tuto třídu jiná? Jsou ještě nějaká specifika, na která si máme dát pozor? Moc se omlouvám, zkoušeli jsme volat i na školy, které mají tyto třídy zavedeny, ale formu "malotřídní" třídy žádná námi oslovená škola nemá a nerada bych, abychom měli něco špatně či na něco důležitého zapomněli.

Po zápisu do jedné třídy 1. ročníku nám zůstávají do naplnění kapacity třídy 25 žáků 3 místa volná. Už teď ale víme, že k mimořádnému zápisu přijde 5 dětí, které uprchly z Ukrajiny před válkou. Jak máme postupovat při jejich zápisu, když od zřizovatele víme, že školy v okolí (máme společného zřizovatele) už nemají pro budoucí prvňáčky místo, maximálně občas někdo jedno, více však ne. Stejně jsme na tom i v ostatních třídách na 1. i 2. stupni.

Otázka: Po zápise do jedné třídy 1. ročníku nám zůstávají do naplnění kapacity třídy 25 žáků 3 místa volná. Už teď ale víme, že k mimořádnému zápisu přijde 5 dětí, které uprchly z Ukrajiny před válkou. Jak máme postupovat při jejich zápise, když od zřizovatele víme, že školy v okolí (máme společného zřizovatele) už nemají pro budoucí prvňáčky místo, maximálně občas někdo jedno, více však ne. Stejně jsme na tom i v ostatních třídách na 1. i 2. stupni.

Jsem školní psycholog a obrátila se na mě matka žákyně školy. Mám od ní jakožto zákonného zástupce podepsaný informovaný souhlas s poskytnutím psychologické poradenské služby mojí osobou žákyni. Dále mám podepsaný souhlas následujícího znění: "Já, JMÉNO A PŘÍJMENÍ ZÁKONNÉHO ZÁSTUPCE, nar. DD. MM. RRRR, souhlasím, aby docházelo k vzájemnému sdílení informací o mé dceři, JMÉNO A PŘÍJMENÍ ŽÁKYNĚ, nar. DD. MM. RRRR, mezi školou a odbornými pracovišti, které mají moji dceru ve své péči." Souhlas je na hlavičkovém papíře školy, obsahuje místo a datum podpisu a podpis zákonného zástupce. Obrátil jsem se na ŠPZ s žádostí o poskytnutí informací k žákyni a přiložil jsem zákonným zástupcem podepsaný souhlas. Ředitelka ŠPZ mi odpověděla, že školám ŠPZ poskytuje pouze doporučení a ostatní informace poskytuje jen zákon. zástupcům. Je odpověď ŠPZ v pořádku nebo mělo ŠPZ poskytnout součinnost a informace sdělit? Pokud by byl problém jen ve formální/procesní rovině (např. formulace souhlasu), pak prosím o informování o tom, jak by měl souhlas vypadat, aby byl v pořádku a sdílení informací mezi školou a ŠPZ bylo možné.

… jde o rozhodnutí ředitele základní školy, kterým uděluje předškolákovi výjimku ze zahájení školního vzdělávání bez posuzování jeho speciálních vzdělávacích potřeb   Od podzimu 2016 se občas setkám s názorem, že „pokud má dítě odklad, tak potřebuje nějakou míru podpůrných opatření, aby za rok už určitě mohlo do školy nastoupit“. Je zvláštní, že ačkoli došlo ke změně právní úpravy speciálních vzdělávacích potřeb dětí, diskutují se změny v těch oblastech, kterých se netýkají. To je i případ posuzování vhodnosti zahájení školního vzdělávání (dále jen „vhodnost odkladu“1)). Je zjevné, že nejde primárně o odlišnost či jinakost vzdělávacích potřeb dítěte, ale o záležitost individuálního tempa vývoje lidského organismu jako celku. To, že příčiny speciálních vzdělávacích potřeb (dále jen „SVP“) mohou mít projevy odpovídající potřebě odkladu, je věc jiná. S ohledem na účel článku nevěnuji pozornost dodatečnému odkladu, tedy odkladu po nástupu dítěte do základní školy.

Od podzimu 2016 se občas setkávám s názorem, že „pokud má dítě odklad, tak potřebuje nějakou míru podpůrných opatření, aby za rok už určitě mohlo do školy nastoupit“. Je zvláštní, že ačkoli došlo ke změně právní úpravy speciálních vzdělávacích potřeb dětí, diskutují se změny v těch oblastech, kterých se netýkají. To je i případ posuzování vhodnosti zahájení školního vzdělávání (dále jen „vhodnost odkladu1)“). Je zjevné, že nejde primárně o odlišnost či jinakost vzdělávacích potřeb dítěte, ale o záležitost individuálního tempa vývoje lidského organismu jako celku. To, že příčiny speciálních vzdělávacích potřeb (dále jen „SVP“) mohou mít projevy odpovídající potřebě odkladu, je věc jiná. S ohledem na účel článku nevěnuji pozornost dodatečnému odkladu, tedy odkladu po nástupu dítěte do základní školy.

Jsme SŠ a máte tedy i zletilé žáky. Jakým způsobem máme vyžadovat dokládání vyživovací povinnosti osob směrem ke zletilým žákům, když tyto osoby žádají informace o průběhu a výsledcích vzdělávání zletilých žáků? Je možné za poskytnutí výše zmíněných informací považovat výpis z katalogového listu žáka od doby, kdy nabyl zletilosti + výpis hodnocení (známek z jednotlivých předmětů + počet hodin zameškané docházky ke konkrétnímu datu a přehled případných výchovných opatření)) současného ještě neukončeného pololetí?

Je někde řešeno, zda osoba, která cvičí asistenčního psa a musí s ním být 24 hodin, může s tímto psem na pracoviště?

1. Pokud byl dítěti, které se vzdělává individuálně, udělen odklad školní docházky, musí pro další školní rok opět oznamovat, že i v době odkladu se bude i nadále vzdělávat individuálně? 2. Musí tudíž opět na přezkoušení ve 3.-4. měsíci od zahájení individuál. vzdělávání?

Od podzimu 2016 se občas setkám s názorem, že „pokud má dítě odklad, tak potřebuje nějakou míru podpůrných opatření, aby za rok už určitě mohlo do školy nastoupit.“ Je zvláštní, že ačkoli došlo ke změně závazných procesů týkajících se speciálních vzdělávacích potřeb dětí, diskutují se změny v těch oblastech, kterých se netýkají. To je i případ posuzování vhodnosti zahájení školního vzdělávání (dále jen „vhodnost školního vzdělávání 1) “). Je zjevné, že nejde primárně o odlišnost či jinakost vzdělávacích potřeb dítěte, ale o záležitost individuálního tempa vývoje lidského organismu jako celku. To, že příčiny speciálních vzdělávacích potřeb mohou mít projevy odpovídající nevhodnosti školního vzdělávání, je věc jiná. S ohledem na účel článku nevěnuji pozornost dodatečnému odkladu, tedy odkladu po nástupu dítěte do základní školy. Smyslem je v širších souvislostech vysvětlit, proč se pro poradenskou zprávu posuzující vhodnost školního vzdělávání nepoužívá formulář Zpráva školského poradenského zařízení o dítěti se speciálními vzdělávacími potřebami a co vše se může stát, pokud je tento formulář použit.

Před více než třemi lety jsem na stránkách Řízení školy upozornila na skutečnost, že školský zákon obsahuje od 1. září 2016 dva druhy individuálního vzdělávacího plánu (dále jen „IVP“). Tím prvním je původní IVP jako organizační úprava vzdělávání podle § 18 školského zákona, tím druhým je nově IVP jako podpůrné opatření podle § 16 odst. 2 písm. f) školského zákona. K tomu jsem i vysvětlila, proč o vzdělávání podle IVP jako podpůrném opatření nerozhoduje ředitel školy, ale školské poradenské zařízení (dále jen „ŠPZ“), které dítěti IVP přiznává jako podpůrné opatření ve druhém a vyšším stupni a s jehož poskytováním musí dát v případě nezletilosti dítěte písemný informovaný souhlas jeho zákonný zástupce. Ještě několik dalších měsíců jsem byla pedagogickými pracovníky tázána, „jak jsem to s těmi dvěma ívépéčky myslela“. A tak jsme se dostali k tomu, že ani v případě IVP jako organizační úpravy podle § 18 ředitel střední (i vyšší odborné) školy nerozhoduje vždy. V jedné specifické situaci jen povoluje, ale nerozhoduje, protože mu školský zákon ukládá povolit vzdělávání podle IVP bez rozhodování.

Cílem tohoto dokumentu je poukázat na možné důsledky jednání školy a jejího ředitele, pokud se rozhodne mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví dodržovat (a tedy testovat a nosit ochranu dýchacích cest), nebo se naopak rozhodne umožnit prezenční výuku bez testů a bez roušek1. Je třeba vzít v potaz, že každá situace se bude posuzovat individuálně a závěry upravují pouze směry, jak se může situace vyvinout. Soudy, krajské hygienické stanice, policie nebo zřizovatel mohou situaci vyhodnotit jinak. Rozbor je rozdělen do dvou částí. Část A upravuje situaci, kdy škola dodržuje povinnosti z mimořádného opatření. Část B upravuje situaci, kdy škola nedodržuje povinnosti z mimořádného opatření.

Chtěla bych Vás požádat o radu, z čeho mám od 1. 1. 2021 hradit pedagogickou intervenci? Nyní již není možné ji vykázat v rámci výkazu R44.