Odklad není podpůrné opatření ...

Školská poradenská zařízení (dále jen „ŠPZ“), přesněji především pedagogicko-psychologické poradny²⁾ (dále jen „PPP“), zaznamenávají i několik měsíců před zápisem každoročně zvýšený zájem o posouzení zahájení školního vzdělávání dětí, které by měly od září začít plnit povinnou školní docházku. Tento zájem pak postupně opadává na začátku léta, kdy je ukončeno přijímání dětí do základních škol.

Kritickým momentem je pak měsíc duben, ve kterém probíhá zápis dětí do základních škol. O kritický moment jde proto, že školský zákon definuje jako okamžik možnosti podat žádost o odklad právě dobu zápisu dítěte do školy. Tuto možnost podat žádost o odklad v době zápisu si nejen laická, ale i část odborné veřejnosti vykládá tak, že nejenže nelze vhodnost školního vzdělávání posoudit dříve, než se koná v konkrétní škole zápis, ale že nelze dítě do PPP ani objednat. Samozřejmě je možné dítě objednat kdykoli dříve, současně je však vhodné, aby byl okamžik posouzení vhodnosti školního vzdělávání co nejzazší. K tomu je potřebné zohlednit i faktor kapacity mateřské školy, do které dítě chodí, a základní školy, do které by mělo nastoupit. Obě školy potřebují vědět, jestli dítě kvůli odkladu bude pokračovat v předškolním vzdělávání v té mateřské, nebo nastoupí k plnění povinné školní docházky do té základní.

Dalším faktorem je i přístup zákonných zástupců dětí ke zvážení vhodnosti odkladu. Zatímco jedni mají ke dni zápisu uži vypracovanou zprávu z PPP, druzí možnost požádat o odklad teprve zvažují. Někdy až na základě informací, které dostanou ve škole při zápisu.

V případě první skupiny může ředitel školy bezprostředně rozhodovat ve správním řízení o (ne)povolení odkladua následně o (ne)přijetí. Teoreticky je dokonce možné, aby ředitel nepřerušoval ani správní řízení o přijetí ke vzdělávání, protože ve třicetidenní lhůtě zvládne rozhodnout o obojím, jak o (ne)povolení odkladu, tak v závislosti na něm i o (ne)přijetí ke vzdělávání.

V případě druhé skupiny se ředitel školy obvykle nevyhne přerušení správního řízení o přijetí dítěte ke vzdělání proto, že pokud zákonní zástupci podají žádost o odklad, pak jej musí podložit odborným vyjádřením PPP a odborného lékaře nebo klinického psychologa. To je však zpravidla kvůli časové náročnosti nemožné stihnout tak, aby ředitel školy mohl rozhodnout ve lhůtě alespoň v případě řízení o povolení odkladu. Proto ředitel školy řízení o povolení odkladu také přeruší a uloží zákonný zástupcům povinnost potřebné dokumenty obstarat.

Pokud bychom se podívali na celou záležitost z časového hlediska, pak pokud by se konal zápis v konkrétní škole poslední dny v dubnu, může být v případě první skupiny vše vyřešeno do posledních dnů v květnu. V případě druhé skupiny se s ohledem na všechny lhůty může vše teoreticky protáhnout až do začátku školního roku. Pojďme se proto podívat na to, jak se v ŠPZ propojuje agenda posuzování vhodnosti školního vzdělávání a agenda posuzování speciálních vzdělávacích potřeb (dále jen „SVP“) dětí.

Podle školského zákona poskytují ŠPZ poradenskou službu na žádost, nebo z rozhodnutí orgánu veřejné moci (§ 16a odst. 1). S poskytováním poradenské služby na žádost bez ohledu na důvod počítá v § 1 odst. 2 i vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a ŠPZ (dále jen „obecná poradenská vyhláška“). Formulář žádosti však neobsahuje žádný školský právní předpis, žádosto poskytnutí poradenské služby je ukryta v (informovaném?) souhlasu s poskytnutím poradenské služby v ŠPZ. Formulář je shodný pro posouzení jak vhodnosti školního vzdělávání, tak speciálních vzdělávacích potřeb – jde o přílohu č. 5 obecné poradenské vyhlášky. Rozdíl bude v důvodech žádosti ze strany zákonných zástupců, v informacích ŠPZ o obsahu školské služby, v některých částech formálních kroků a hlavně pak ve výsledku práce ŠPZ.

Zatímco při posuzování vhodnosti školního vzdělávání vydá ŠPZ poradenskou zprávu podle obecné poradenské vyhlášky (viz § 5 odst. 3 písm. a), při posuzování SVP včetně mimořádného nadání vydává ŠPZ Zprávu ŠPZ a Doporučení ŠPZ ke vzdělávání žáka se SVP ve škole (viz § 5 odst. 3písm. c). Postup ŠPZ a formuláře obou dokumentů pak obsahuje vyhláška č. 27/2016 Sb. Protože jde o formální rozdíly v procesech i ve výsledku práce ŠPZ, je potřebné mít předem jednoznačně v žádosti identifikováno, o jakou poradenskou službu zákonní zástupci žádají.

Poradenská zpráva o posouzení vhodnosti školního vzdělávání je formální odborné posouzení, které nemá, na rozdíl od Zprávy ŠPZ, stanovenou formu a obsah (náležitosti)a nejedná se o právně závazný dokument, který by zavazoval, v tomto případě ředitele školy rozhodujícího o odkladu, k jednání podle obsahu poradenské zprávy. Na tomto principu odborné a právní nezávaznosti fungovalo do 31. srpna 2016 nejen posuzování SPV dětí, ale i jejich potřeby používat podpůrná opatření. Zpráva ŠPZ obsahující informace o průběhu a výsledcích posuzování SVP také není právně závazná, má však, na rozdíl od poradenské zprávy, závazné náležitosti i formu – formulář (viz příloha č. 4 k vyhlášce č. 27/2016 Sb.).

Zcela odlišná situace ale nastává v případě doporučení. Obecně vnímáme doporučení jako radu či něco, co pro nás není závazné a podle čeho se nemusíme chovat, a to bez ohledu na zdroj této informace. Takovým obecným doporučením může být konstatování ŠPZ ohledně vhodnosti odkladu na základě posouzení vhodnosti školního vzdělávání pro ředitele školy. Jak lze odtušit, v případě Doporučení ŠPZ je vše jinak.

Pokud vyjdeme ze zákonné premisy, že vzdělávání je veřejnou službou (§ 2 odst. 3), jejíž standard garantuje stát, pak příjemci této služby jsou všechny děti včetně zletilých, které se vzdělávají v některé ze škol od mateřské až po vyšší odbornou. Pokud tito „klienti“ veřejné služby potřebují k uplatnění práva na vzdělání a naplnění vzdělávacích možností nezbytné úpravy, tedy podpůrná opatření, pak nelze jinak, než aby ŠPZ potřeby klientů nejen zjišťovala, ale na základě toho i skutečně rozhodovala, ne doporučovala, jaká podpůrná opatření dětem/zletilým náleží.

Proto Doporučení ŠPZ, které obsahuje shrnutí odborného psychologického a speciálně pedagogického posouzení vzdělávacích potřeb, obsahuje také rozhodnutí o nároku dítěte v podobě přiznaných podpůrných opatření. Proti Doporučení ŠPZ je možné podat žádost o revizi, tj. odvolat se, a pokud není žadatel o revizi saturován výsledkem tohoto řízení, může se obrátit na soud.³⁾ Pokud by Doporučení ŠPZ nebylo rozhodnutím, nebylo by možné k jeho změně použít odvolací proces ani soudní ochranu. Soudní ochranu je možné použít pouze tehdy, pokud jde o právo/právní nárok, protože soudy rozhodují o právech a povinnostech, ne o právně nezávazných odborných, tedy např. i o poradenských, názorech, nebo dokonce jen o možnostech.⁴⁾

Proto se před nabytím účinnosti tzv. inkluzivní novely školského zákona (č. 82/2015 Sb.) zákonní zástupci obraceli v případě nesouhlasu se zprávou na jiná ŠPZ. Jde o jev, pro který se vžilo označení „poradenská turistika“. Ta je mimochodem v případě poradenských dokumentů Zprávy ŠPZa Doporučení ŠPZ stále možná, protože technický stav poskytování školských služeb jako celku neumožňuje ŠPZ zjistit, jestli klient , který žádá o poskytnutí poradenské služby, má či nemá vydané platné Doporučení ŠPZ. V případě posouzení vhodnosti školního vzdělávání zůstává „poradenská turistika“ jediným nástrojem, jak se dobrat jiného výsledku poskytnuté poradenské služby.

Poradenská zpráva o posouzení vhodnosti školního vzdělávání tak není Zprávou ŠPZ ani Doporučením ŠPZ (dokumenty týkající se SPV dítěte). Proto pro její vypracování nelze použít ani jeden z formulářů obsažených v příloze č. 4 a č. 5 vyhlášky č. 27/2016 Sb. Posouzení vhodnosti školního vzdělávání také nelze definovat jako podpůrné opatření, protože důsledkem je rozhodnutí ředitele o (ne)získání výjimky k zahájení plnění povinné školní docházky na jeden rok, ne „nezbytná úprava“ vzdělávání (§ 16 odst. 1 školského zákona). Jde o standardní správní řízení podle správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.) a školského zákona, ve kterém má ředitel školy postavení správního orgánu, a je to tedy skutečně ředitel školy, kdo rozhoduje, ne ŠPZ (§ 165 odst. 2). Proto není možné, aby např. zákonný zástupce podával návrh na revizní řízení proti rozhodnutí ředitele školy, nebo dokonce aby zákonní zástupci podávali žádost o revizi poradenské zprávyo posouzení vhodnosti školního vzdělávání. V obou případech by měl Národní pedagogický institut (dále jen „NPI“), jehož revizní pracoviště provádí revizní řízení, takovýmto žádostem o revizi⁵⁾ nevyhovovat. Formálně by je měl NPI zamítnout a v odůvodnění žadatele informovat, proč jeho žádosti nebylo vyhověno a jaký by měl být v jeho případě správný postup.

Pokud máte pocit, že jste se v labyrintu dvou druhů doporučení a dvou zpráv, kdy jedno doporučení ani doporučením není, poněkud ztratili, pro úplnost doplňuji, že tato doporučení jsou skutečnými doporučeními v obecném smyslu.A navíc se týkají procesu posuzování vhodnosti školního vzdělávání, ne SVP včetně výstupu tohoto procesu. Nikoho proto k ničemu nezavazují a nikomu nic nepřikazují:

Poznámka:

Článek vznikl v rámci projektu spolku Spolu, z. s., – podporovaného v letech 2021 a 2022 nadačním fondem Abakus – nadační fond zakladatelů Avastu.