Od podzimu 2016 se občas setkávám s názorem, že „pokud má dítě odklad, tak potřebuje nějakou míru podpůrných opatření, aby za rok už určitě mohlo do školy nastoupit“. Je zvláštní, že ačkoli došlo ke změně právní úpravy speciálních vzdělávacích potřeb dětí, diskutují se změny v těch oblastech, kterých se netýkají. To je i případ posuzování vhodnosti zahájení školního vzdělávání (dále jen „vhodnost odkladu1)“). Je zjevné, že nejde primárně o odlišnost či jinakost vzdělávacích potřeb dítěte, ale o záležitost individuálního tempa vývoje lidského organismu jako celku. To, že příčiny speciálních vzdělávacích potřeb (dále jen „SVP“) mohou mít projevy odpovídající potřebě odkladu, je věc jiná. S ohledem na účel článku nevěnuji pozornost dodatečnému odkladu, tedy odkladu po nástupu dítěte do základní školy.
Odklad není podpůrné opatření
Mgr.
Veronika
Doležilová
právnička, členka koordinačního výboru spolku Spolu, z. s., a členka
Smyslem je v širších souvislostech vysvětlit, co vše je s povolením odkladu ředitelem základní školy spojeno nejen pro školské poradenské zařízení (dále jen „ŠPZ“), které vhodnost odkladu posuzuje2), ale i pro školu základní, a hlavně pro školu mateřskou. Ta, ač v podstatě nemá žádnou formální úlohu, hraje v celém procesu významnou roli dlouho před tím, než vůbec zákonní zástupci dítě do základní školy přihlásí a případně řediteli školy podají i žádost o povolení odkladu.
„Sezónnost“ posuzování vhodnosti odkladu
V době zápisu dětí k základnímu vzdělávání vrcholí zájem zákonných zástupců o posouzení vhodnosti odkladu. ŠPZ, přesněji řečeno především pedagogicko-psychologické poradny3) (dále jen „PPP“), zaznamenávají i několik měsíců před zápisem každoročně zvýšený zájem o posouzení vhodnosti odkladu pro děti, které by měly od září začít plnit povinnou školní docházku. Tento zájem pak postupně opadává na konci jara, kdy je přijímání dětí do základních škol ukončeno.
Z pohledu mateřských škol je kritický především květen, kdy v jeho první polovině probíhá zápis dětí k předškolnímu vzdělávání a mateřské školy by už v tomto okamžiku potřebovaly znát počet dětí, které se budou vzdělávat v mateřské škole i nadále, protože tzv. mají odklad a mateřská škola musí snížit kapacitu pro nově přijímané děti. V tuto dobu totiž nemusí být v případě některých dětí o odkladu ještě vůbec ani rozhodnuto.
Kritickým momentem je však už duben, ve kterém probíhá zápis dětí do základních škol. O kritický moment jde proto, že školský zákon definuje jako okamžik možnosti podat žádost o odklad právě dobu zápisu dítěte do školy, ne dříve, ne později (viz § 37 odst. 1). Tuto možnost podat žádost o odklad v době zápisu si nejen laická, ale i část odborné veřejnosti vykládá navíc tak, že nejenže nelze vhodnost zahájení školního vzdělávání posoudit dříve, než se koná v konkrétní