Kariérní systém znovu a lépe. Česko otevřelo debatu, jak podpořit profesní růst učitelů

Právě o tom diskutovali zástupci MŠMT, fakult připravujících učitele, politici, zřizovatelé, experti i samotní učitelé a ředitelé na červnové konferenci, kterou uspořádala nezisková organizace Učitel naživo. V nejbližších vydáních tohoto měsíčníku vám přineseme přehled toho nejdůležitějšího, co během tří moderovaných diskusí zaznělo.

Snahu o vznik kariérního systému nevidíme v České republice poprvé. V roce 2016 schválila vláda návrh kariérního systému tehdejší ministryně školství Kateřiny Valachové, o rok později však prvotní naději vystřídalo zklamání. Nyní je kariérní systém zpět ve hře. V jiné podobě a s cílem zkvalitnit výuku ve všech školách. Jednat se má o jasný a transparentní rámec, který učitelům a ředitelům nabídne perspektivu pro profesní rozvoj a růst.

Podle výroků řečníků a řečnic, které na konferenci zazněly, nemá být kariérní systém žádným kontrolním mechanismem ministerstva k trestání nebo šikanování škol. Nemá být ani formálním skládáním zkoušek odtržených od reality ve třídě. Naopak má být na realitu školní třídy přímo navázán a vycházet z ní. V jádru kariérního systému má jít především o kvalitu učitelské práce, o spolupráci, sdílení a kolegiální podporu. Pro nový model kariérního systému je proto důležité, aby nebyl chápán jako hierarchický žebříček, ale jako nástroj pro smysluplné celoživotní vzdělávání učitelů a ředitelů.

Po uplynulých deseti letech stát navíc nezačíná od nuly. „Oproti prvním pokusům z roku 2017 nyní stavíme na pevných základech. Oporou při tvorbě kariérního systému může být jak Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství (KRAAU), tak i Kompetenční rámec ředitele a ředitelky školy (KRŘŠ). Oba dokumenty nám říkají, jak kvalitní učitelé a ředitelé vypadají a v jakých dovednostech se mají během své kariéry rozvíjet,” řekla Blanka Pravdová, dlouholetá učitelka a nynější ředitelka organizace Učitel naživo.

Pozitivní zkušenosti s KRAAU potvrdila také Zuzana Šalamounová z Masarykovy univerzity: „Zkušenost s KRAAU dokládá, že je potřeba s takto cenným dokumentem provázaně pracovat tak, aby se propsal do podpory učitelů, provázejících učitelů, aby se zkrátka propsal do reality, což se postupně daří a dá se na tom stavět.”

Dobře nastavený kariérní systém může významně ovlivnit jak motivaci pro vstup do učitelské profese, tak ochotu kvalitních učitelů v ní setrvat. To je obzvlášť důležité opatření ve chvíli, kdy ve třídách chybí zhruba 6 000 učitelů, jak v diskuzi připomněl předseda školského výboru Matěj Ondřej Havel. Učitelská populace navíc stárne a průměrný věk učitelů je nyní téměř 50 let. Situaci pravděpodobně nezmění ani mladá nastupující generace – téměř pětina mladých učitelů zvažuje odchod z profese v horizontu následujících pěti let. Polovina učitelů je navíc ohrožena syndromem vyhoření.

„Kvalitní školství stojí na skvělých učitelích. Proto jim potřebujeme nabídnout zajímavé příležitosti ke kariérnímu rozvoji, aby ti nejlepší ze školství neodcházeli a pomáhali dál zvyšovat jeho kvalitu. Toho chceme dosáhnout hlavně zavedením nových rolí pro učitele, jako je mentor nebo metodik, a reformou systému profesního rozvoje. Zkušení učitelé v roli mentorů či metodiků rozvinou svou kariéru a zároveň podpoří spolupráci a profesní rozvoj svých kolegů přímo ve škole. To je i podle řady výzkumů nejvíce efektivní způsob, jak se v učitelské práci zlepšovat,“ řekl v úvodu konference ministr školství Robert Plaga.

Zákon o pedagogických pracovnících již obsahuje role jako uvádějící učitel nebo provázející učitel. Dále je však potřeba legislativně ukotvit i další role, např. metodika výuky nebo mentora. Současně s tím je také potřeba reformovat systém dalšího vzdělávání a novelizovat současné platové tabulky. Jak vyplývá z pravidelných studií Daniela Münicha při IDEA CERGE-EI, výše učitelských platů v porovnání s ostatními profesemi dlouhodobě ovlivňuje kvalitu učitelského sboru, a tedy i kvalitu výuky. Výrazně ovlivňuje také to, kdo do učitelské profese vstupuje, kdo v ní zůstává a kdo ji opouští.

Nejde přitom jen o aktuální výši relativních platů učitelů (v roce 2025 108,4 % průměrné mzdy), ale také o stabilitu a předvídatelnost do budoucna. „Potřebujeme zvýšit atraktivitu učitelské profese, aby absolventi nastupovali do profese a zůstávali v ní. Peníze do školství jsou investice, které se projeví v dlouhodobém horizontu,” připomněl v diskusi Havel.

Cenným vstupem během konference bylo vystoupení Michala Rehúše, analytika vzdělávací politiky, který pracoval jako ředitel Inštitútu vzdelávacej politiky na Ministerstve školstva, výskumu, vývoja a mládeže SR. Doporučil, jak se vyhnout formalismu, budovat prostředí a kulturu seberozvoje zespodu, a poučit se tak ze zkušenosti, kterou mají s kariérním systémem na Slovensku. „Náš kariérový systém je byrokratická procedúra, ktorá len obmedzene dokáže identifikovať kvalitných vyučujúcich a fakticky plní len jedinú funkciu – zvýšenie platu. Učiteľky a učitelia na vyšších kariérových stupňoch nemusia niesť vyššiu zodpovednosť a prispievať ku skvalitňovaniu školy (napríklad podporou ostatných kolegýň a kolegov).”

Slovensko zavedlo čtyřstupňový model kariérního systému v roce 2009. Kariérní stupně vyjadřují úroveň profesních kompetencí učitele – od začínajícího učitele přes samostatného učitele až po učitele s první a druhou atestací. Postup v systému probíhá formou atestací, které formálně ověřují profesní učitele. Přestože systém vytvořil institucionální základ pro diferenciaci profesního růstu a odměňování, jeho slabinou je zejména formálnost hodnotících procesů, nejasně definované profesní standardy a požadované . Pro Česko tak zkušenost sousedů může sloužit jako ponaučení.

Řečníci včetně opozičních a vládních poslanců se shodli, že klíčové reformy ve školství, a tou kariérní systém bezpochyby je, musejí přesahovat horizont jednoho volebního období. Aby zavedení kariérního systému opravdu fungovalo, je potřeba do jeho přípravy zapojit všechny partnery a dbát na dobrou komunikaci. Klíčem k úspěchu je otevřený dialog, postupné ověřování účinnosti kariérního systému v praxi a srozumitelné vysvětlování chystaných kroků směrem k učitelům a ředitelům. Jen tak podle vystupujících předejdeme možným dezinterpretacím a obavám, které se s tvorbou kariérního systému mohou přirozeně objevit uvnitř profesní komunity.

Věříme, že červnová konference byla pouhým začátkem odborné debaty o tom, jak společně vytvořit systém, který nebude vzbuzovat obavy, ale přinese učitelům a ředitelům respekt, který si zaslouží, a důstojné pracovní podmínky. Zajímá vás o kariérním systému více? Už v příštím vydání se můžete těšit na shrnutí toho, co na konferenci zaznělo nejen o financování a dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, ale také o tom, jakou roli v implementaci kariérního systému budou hrát ředitelé škol.