Co dokáže prozradit o budoucím řediteli konkurz?

a úvod je dobré, když si konkurzní komise ujasní zadání: , nikoliv nejvyššího úředníka nebo školníka. O takové ředitele bychom měli usilovat nejpozději od školního roku 2015/16, kdy se zásadně proměnila hodnotící kritéria České školní inspekce v duchu modelu Kvalitní škola. V tomto směru se změnila od května 2019 novelou i vyhláška č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích. K vyhlášce byla ministerstvem vydána také potřebná a dlouho očekávaná doprovodná .

V metodické příručce je na straně 8 velmi . Hned jako první bod je tam uvedeno hledisko:

Z našeho pohledu jsou zajímavé i další požadované aspekty, které se dotýkají vztahu k žákovi a jeho učení:

Zadání pro komisi tedy máme, ale jak se to všechno na uchazečích v praxi pozná? Co se svou vypovídací hodnotou osvědčilo?

Určitě je velmi vhodné v . Někteří zřizovatelé ve vyhlášené výzvě přímo taxativně stanovují, jaké oblasti má koncepce zahrnovat, pak lze vyjít právě z metodické příručky k vyhlášce. Druhým přístupem je nijak zadání požadované koncepce předem nestrukturovat a naopak sledovat, jak se s „volnou jízdou“ ten který uchazeč vypořádá, co a v jakém pořadí budou dokumenty jednotlivých kandidátů obsahovat. Z mého osobního pohledu je druhý přístup lepší a více vypovídající. Ať tak či tak, zřizovatelům rozhodně . Tato umělá rozsahu donutí předkladatele soustředit se z důvodu nedostatku místa jenom na ty složky, které považuje za nejdůležitější, a zároveň je minimalizováno opisování odjinud a koncepce tak bývají ze zkušenosti autentičtější. A na případné nejasnosti z důvodu stručnosti není problém se doptat u osobního pohovoru. Pro autory . S jakou prioritou se adept v takto shora redukované koncepci vypořádá s otázkou vztahu k žákům, průběhu a výsledkům jejich učení i wellbeingem? Nebo mu pro samé výměny oken, zateplení objektu, provoz školního bufetu a webové stránky na žáky v koncepci nezbyde místo?

A bokem lze tímto striktně stanoveným malým rozsahem sledovat i to, jak adepti dokáží předepsaný rozsah formálně dodržet. Stručnost a jasnost formulací je výsadou králů. Pokud někdo namísto jasně požadovaných dvou až tří stran předloží klasickou pětistránkovou koncepci, buď jde o notorického „obchazeče“ konkurzů s instantním, všude předkládaným stejným projektem, nebo o nepozorného čtenáře zadání. Popřípadě o člověka, který se administrativními aspekty nezatěžuje a nepovažuje je za důležité, či může jít o člověka, jehož ego si nepřipouští, že by se ve svém prosazování pravdy měl řídit něčím externím a na něco brát ohledy. Ani jeden z uvedených důvodů nesvědčí o vhodnosti kandidáta, už proto může být stanovený malý rozsah koncepce školy sám o sobě zajímavým indikátorem ještě dřív, než přistoupíme ke studiu samotného obsahu.

Dalším zdrojem cenných informací pro hledání ředitele, který bude mít při své práci na paměti především žáka, jsou . Uchazeči uvádějí svou předchozí praxi. Je výhodné je již v zadání nepovinně vyzvat, že je vítáno přiložení pracovních referencí. Ze zkušeností není dobré to dávat jako povinnou součást požadavků, vedle právní napadnutelnosti to může narážet i na logistické problémy, ne každý může z nejrůznějších objektivních důvodů reference na svou osobu dodat. Ale každopádně jsou , ostatně celý anglosaský svět je dodnes využívá jako jedno ze základních východisek personalistické práce. S tím souvisí i ověřování referencí. Mimo jiné je vhodné se ptát cíleně, byť nepřímo na pedagogické priority uchazeče a na jeho vztah k žákům obecně. Na kontakty uvedené v referencích by se měl ozvat jeden dohodnutý pracovník, často to bývá tajemník komise, někdy předseda. Ten pak sestaví resumé z ověřování a předá je všem členům komise jako doplňkový neveřejný podklad.

V životopisech je běžné sledovat průběh a délku pracovní dráhy, což má pochopitelný význam. Vedle tohoto aspektu však doporučuji sledovat i případné velmi signifikantní indikátory vztahu k dětem a poslání pedagoga, jakým pro mne osobně je třeba . Pokud někdo pracuje dobrovolnicky dlouhodobě s mládeží v nějakém oddílu nebo kroužku, osvědčuje tím většinou své přesvědčení o důležitosti pedagogické práce a odnáší si z této své role většinou neformální autoritu a partnerský, respektující přístup k dětem. A naznačuje zároveň, že je ochoten pracovat s určitým entuziasmem. Toto kritérium nelze pochopitelně brát absolutně, jenom podotýkám, že jde o zajímavý indikátor. Pokud jsem v komisi narazil v životopisech uchazečů na nějaké i bývalé vedoucí oddílů, u pohovorů se dosti často dotyční osvědčili jako lidé, kteří měli hodnotově vztah k žákům velmi vysoko.

V rámci studia biografických údajů jednotlivých kandidátů se nabízí i možnost provést . V komerční personalistice jde o dnes zcela samozřejmou součást náboru. Svou vypovídací hodnotu má i prostý . Ještě více prozradí většinou . Kdo to chce pojmout strukturovaně a maximálně zodpovědně, je možné vyjít z . Opět je vhodné vypracováním analýzy na všechny uchazeče pověřit jednu osobu, aby byl zaručen shodný přístup. Nejčastější je požádat tajemníka nebo vybraného člena komise, který má k práci s internetem (včetně sociálních sítí) blízko.

, míra jeho empatie a schopnosti komunikace se posuzují především v rámci pohovoru, kdy vidíme naživo jednotlivé uchazeče a jejich reakce. Konkurzní vyhláška přímo umožňuje, aby jedním z členů komise byl . Ze zkušenosti mohu tuto možnost zřizovatelům vřele doporučit. Ve všech komisích, kde jsem zažil přítomného nějakého zkušeného psychologa práce, se tito velmi osvědčili ke spokojenosti všech členů. Pomáhají dokreslit obraz osobnosti každého adepta a posoudit míru stylizace před komisí i další důležité aspekty.

Novelou konkurzní vyhlášky se stanovila témata pro vedení řízeného rozhovoru s uchazečem.

práce ředitele školy, pedagogickou koncepci uchazeče, jeho představy o vedení pedagogického sboru, znalosti v oblasti trendů ve výchově a vzdělávání a schopnost koncepční práce v oblasti školství, výchovy a vzdělávání.

Tedy . Je vhodné, když si toto předseda konkurzní komise v diskuzi před zahájením s ostatními členy ujasní. Hledaná schopnost lídrovství je víc než dovednost recitovat z paměti paragrafy. Z hlediska důležitosti pro uplatnění ve funkci, ale také z pohledu snadnosti naplnění: stát se přirozeným lídrem svých učitelů je pro ne-lídra mnohem obtížnější než obráceně pro lídra a zároveň legislativního Neználka dodatečně si osvojit několika legislativních norem. Mimochodem povinnost sledovat legislativu a správnost postupů je mnohem snáze delegovatelná na nižší úroveň řízení než pedagogické lídrovství, které by mělo vycházet od nejvyššího představitele školy, když .

Po proběhlých pohovorech je vhodné ještě před samotným hlasováním společně jako komise probrat jednotlivé uchazeče, říct si, co koho na kom zaujalo, jaké má kdo postřehy. Buď aktuálně po každém uchazeči, nebo najednou po posledním pohovoru. Vede to prokazatelně k větší širokospektrálnosti a kvalitě rozhodování každého člena s tím, že tajným hlasováním je zajištěna dostatečně jeho nezávislost. Je dobré, když tento scénář diskuze předcházející hlasování předseda komise s ostatními členy předem dohodne.

A pro dokonalý úspěch při výběru ředitele už zbývá si jen přát, aby . Shánět jako zřizovatel teprve po konkurzu reference na vítěze je pozdě a případné nejmenování ohrozí transparentnost takového konkurzu, zároveň i odradí mnoho schopných kandidátů vůbec od myšlenky hlásit se ještě někde do výběrových řízení. Novelou vyhlášky byla jednoznačně a tu by měl zřizovatel respektovat. Ideální samozřejmě je, pokud samospráva dokáže vyjádřit jasné očekávání a .

Pro úplnost ještě poslední tip: zřizovatel by si měl ještě před jmenováním dát a na ní probrat vzájemné představy o případné spolupráci a konkrétní podmínky, jakož i detaily nástupu. Vyhne se tím trapné situaci, kdy někoho jmenuje a dotyčný funkci následně odmítne. Při konkurzu zdárně dotaženém do cíle se pak obě strany vydají za respektující spolupráce ke zvelebování instituce, která bývá výkladní skříní své obce a jednou z nejdůležitějších služeb, které stát poskytuje v místě svým občanům.

, programový ředitel EDUin, iniciátor projektu Klub zřizovatelů

Jaký byl jako žák? Mlhavě si pamatuje, že na prvním vysvědčení měl v 1. ročníku velkou dvojku, velmi pravděpodobně za nepříliš hezký krasopis. Není si ale vědom, že by mu to nějak výrazněji trhalo srdce. Později proplouval základní školou a gymnáziem bez větších problémů, zásadněji než škola ho tou dobou ovlivnil dětský oddíl, tehdy jak jinak než pionýrský. Zde postupně získával zkušenosti se smysluplnou náplní volného času, zájmovým vzděláváním, s pobytem v přírodě i s vedením dětského kolektivu. Proto nebylo s podivem, že se následně rozhodl zamířit na pedagogickou fakultu a poté do školství.