Digitální vzdělávání, inkluze, výuka žáků s odlišným mateřským jazykem a další aktuální výzvy v rámci vzdělávání ukazují, že učitel 21. století si již nevystačí jen s křídou a tabulí. Součástí dokumentu Strategie 2030+ je i cílená a systematická podpora učitelů a dalších pedagogických pracovníků.
„Cílem
Strategie 2030+
je modernizovat vzdělávání tak, aby děti i dospělí obstáli v dynamickém a neustále se měnícím světě 21. století“ – výstižné motto dokumentu shrnující jeho poslání v jedné větě.
Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+
je dokument, jehož cílem je v nadcházejícím desetiletém období plně zajistit funkční systém vzdělávání, připravit jej na nové výzvy, které přicházejí v rámci celospolečenských změn, plynule navázat na předchozí období a řešit i problémy, jež v českém školství přetrvávají.Dokument vymezuje celkem pět strategických linií,
třetí z nich je věnována komplexní a systémové podpoře pedagogických pracovníků
a jejich přípravě, která je neodmyslitelně spojena s pedagogickou podporou škol. Realizačními dokumenty Strategie 2030+ jsou tzv. implementační karty.
Kvalita pedagogické práce je středobodem veškeré činnosti škol,
a podpora pedagogů tedy prostupuje všemi implementačními kartami a realizuje se i mimo ně.Pět strategických linií Strategie 2030+
Od studia po učitelskou praxi
Podpora se musí týkat všech etap profesního života učitele: od jeho přípravy na povolání (studia učitelství) přes uvádění do praxe až po podporu profesního rozvoje a dalšího vzdělávání po celou dobu jeho pedagogické praxe. MŠMT společně se svou přímo řízenou organizací – Národním pedagogickým institutem ČR – připravuje celou řadu opatření, jež stanovené cíle naplňují.
V oblasti přípravy na povolání učitele byla spuštěna debata se zástupci fakult připravujících učitele nad
reformou jejich pregraduální přípravy
. Cílem je shodnout se na sdílené vizi kvalitního absolventa, společná práce na zvyšování
kvality praxí studentů
a kontinuální spolupráce MŠMT jakožto uznávacího orgánu pro regulovaná povolání pedagogických pracovníků a fakult připravujících učitele na vyhodnocování kvality přípravy učitelů.Dalším obdobím v tzv.
profesionalizačním kontinuu
učitele je začátek jeho pedagogické kariéry. Součástí návrhu novely zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, je i ustanovení týkající se tzv.
adaptačního období
, v němž má být začínajícímu učiteli poskytnuta metodická a odborná podpora za strany vedení školy. Začínajícímu učiteli bude přidělen
zkušenější kolega, uvádějící učitel, který ho po dobu dvou let metodicky a odborně povede
. V současné době probíhají přípravné práce na realizaci institutu adaptačního období, připravují se metodické příručky a webináře cílené na vzdělávání všech aktérů – začínajícího a uvádějícího učitele a vedení školy. V mnoha školách je již nyní podpora začínajícímu učiteli poskytována, ale na základě výše zmíněných opatření dostane podpora formální rámec, k čemuž bude všem školám poskytnuta metodická podpora.Pomoc pro pedagogy
Podporu je potřeba učiteli poskytnout i po jeho zapracování, v průběhu jeho kariéry. V rámci projektu SYPO (Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů), který realizuje NPI ČR, vzniká cílená podpora pedagogů a vedení škol. V rámci projektu vznikají mj.
metodické kabinety
na národní, krajské a oblastní úrovni, jejichž cílem je získávání nových znalostí a dovedností prostřednictvím oborově zaměřených seminářů a webinářů. Činnost kabinetů se zaměřuje i na aplikaci
inovací v oblasti oborových didaktik a v oblasti pedagogicko-psychologické problematiky.
Kabinety jsou také platformou, v rámci které si mohou učitelé vyměňovat zkušenosti a vzájemně je sdílet. Sdílení zkušeností a vytváření komunit učitelů na úrovni jednotlivých škol (a jejich clusterů) pak jako alternativní způsob další podpory učitelů MŠMT nyní ověřuje v rámci
pokusného ověřování proměny výuky moderních dějin
. V pokusném ověřování by měla být jednak poskytnuta metodická podpora učitelům dějepisu a jednak vytvořeny clustry vzájemně se podporujících škol pod vedením koordinátora. Tato dlouhodobá kolegiální podpora by mohla být účinným nástrojem podpory proměny výuky v dlouhodobém horizontu. Zkušenosti z pokusného ověřování budou využity při implementaci revidovaného kurikula a při designu budoucích metodických kabinetů.Ředitel školy musí být pedagogickým leaderem
Do mozaiky podpory učitelů pak zapadá i
podpora vedení škol
. Také v této oblasti MŠMT spolu s Národním pedagogickým institutem pracuje na
proměně kvalifikačního studia
pro ředitele škol. To by se nemělo věnovat pouze právním a ekonomickým aspektům řízení školy (i když se jednáo nezbytnou součást studia), ale taktéž tzv. pedagogickému leadershipu. Rozvoj pedagogického leadershipu ovšem vyžaduje jiné pojetí, než je pouhé předávání znalostí. Proto se pro ředitele školy a jeho zástupce připravuje program, který by navazoval na samotné kvalifikační studium a rozvíjelleaderovské kompetence vedení školy.Aby se ředitelé škol mohli soustředit především na vzdělávání a být pedagogickými leadery pro své učitele, spustilo MŠMT také pilotáž tzv.
středního článku podpory
. Ten začíná aktuálně pracovat ve dvou okresech, Semily a Svitavy. Přímo v okresech bude fungovat místní odborný tým, který bude školám
pomáhat s konkrétními problémy a otázkami v právních a ekonomických záležitostech
, zajistí, aby školy měly vždy aktuální a správné informace od MŠMTa dalších úřadů.
Odbřemenění vedení škol
od administrativy umožní ředitelům věnovat více času pedagogické prácia zvyšování kvality výuky.Ne všechno se vejde do jednoho článku. Nejžhavější novinky z praxe a realizace Strategie 2030+ najdete na Facebooku: https://www.facebook.com/Edu2030plus.
Pokud vás zajímají metodické materiály, sledujte web edu.cz. Strategie a implementační karty jsou ke stažení tamtéž.
Budeme moc rádi, když se zapojíte a napíšete své postřehy či dotazy na e-mail:, v souvislosti se středním článkem pak na: .