Mgr. Jan Mušuta

Digitální vzdělávání, inkluze, výuka žáků s odlišným mateřským jazykem a další aktuální výzvy v rámci vzdělávání ukazují, že učitel 21. století si již nevystačí jen s křídou a tabulí. Součástí dokumentu Strategie 2030+ je i cílená a systematická podpora učitelů a dalších pedagogických pracovníků.

Český vzdělávací systém je bohužel charakteristický výraznými rozdíly v kvalitě škol, které do velké míry určují individuální vzdělávací výsledky a vedou k omezení rovnosti šancí na dosažení kvalitního vzdělání, a to nejen v podobě nerovností regionálních, ale i uvnitř regionů. Ve většině mezinárodních šetření i výběrových zjišťování realizovaných Českou školní inspekcí dosahují nejlepších výsledků žáci z Prahy a nejníže se umísťují žáci z Ústeckého a Karlovarského kraje.

Jednou z priorit Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+ je vedle proměny obsahů a forem vzdělávání i nastavení rovných příležitostí ve vzdělávání. Bohužel i přes významný posun (řada bariér formálních i neformálních byla již odstraněna) jsou nerovnosti ve vzdělání přetrvávajícím rysem naší vzdělávací soustavy, včetně jejích regionálních specifik. A současně jedním z jejích dlouhodobých problémů, který se nepodařilo v předchozích letech vyřešit.

Toto je pátý, závěrečný díl seriálu o školském rejstříku. Budeme se zabývat jednotlivými důvody pro výmaz školy, školského zařízení, oboru vzdělání nebo kapacity školy (školského zařízení) a jejich právními následky.

 Výmaz z rejstříku škol a školských zařízení je upraven v ustanoveních § 150 a § 151 školského zákona. 

Následující článek představuje čtvrtý díl seriálu o školském rejstříku. V první části článku rozebereme nejčastější typy žádostí o zápis změny údajů vedených v rejstříku a uvedeme, jaké náležitosti žádost musí mít, aby jí bylo možné vyhovět. Ve druhé části článku se budeme věnovat Dlouhodobému záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy 2019–2023 a dopadu, který má na posuzování žádostí o zápis údajů do rejstříku.

V tomto číslo Řízení školy nabízíme třetí ze série článků věnujících se problematice školských rejstříků. V prvním článku jsme se věnovali představení samotných rejstříků, tedy rejstříku škol a školských zařízení a rejstříku školských právnických osob. Ve druhém jsme se začali věnovat zápisu školy do rejstříku škol a školských zařízení a toto téma v tomto článku dokončíme. Příště se budeme věnovat zápisu změn do rejstříku škol a školských zařízení, následně problematice výmazu škol z rejstříku a na závěr problematice rejstříku školských právnických osob.

Školský zákon v § 28 odst. 1 vymezuje poměrně rozsáhle, jaké dokumenty škola nebo školské zařízení musí vést. Vedení povinné dokumentace je jednou z mnoha povinností ředitele školy, která zvyšuje administrativní náročnost spojenou s výkonem této funkce.

Zápis změny v údajích zapsaných ve školském rejstříku upravuje § 149 školského zákona. Proces vyřizování žádostí se liší v závislosti na údaji, jehož se změna týká. Žádosti o zápis nového oboru vzdělání, navýšení počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole a v oboru vzdělání a zápis nového místa poskytovaného vzdělávání, je nutné podat v zákonném termínu, tedy do 30. 9. na následující školní rok. 

Toto je druhý ze série článků věnujících se problematice školských rejstříků, tedy rejstříku škol a školských zařízení a rejstříku školských právnických osob. V prvním článku jsme se věnovali představení rejstříků. V tomto článku a v článku příštím se budeme věnovat zápisu škol a školských zařízení do rejstříku škol a školských zařízení (dále už jen „rejstřík“ nebo „školský rejstřík“). V následujících článcích pak probereme některé problémy při zápisu změn údajů do školského rejstříku, problematiku výmazu údajů (včetně celých škol) z rejstříku a problematiku rejstříku školských právnických osob.

Školský rejstřík je pro všechny školy doslova existenčně důležitý, přesto se v žádostech o zápis údajů do školského rejstříku často chybuje. V tomto článku školský rejstřík představíme, v následujících se budeme věnovat procesním otázkám samotného zápisu údajů.

Školský rejstřík se skládá z rejstříku škol a školských zařízení a rejstříku školských právnických osob. 

Výběr konkrétní školy je jistě důležitým rozhodnutím, na kterém by se rodiče dítěte měli shodnout. Často se ale stává, že taková shoda chybí. Jak mají ředitelé škol v takových situacích postupovat?

Na přihlášce ke vzdělávání (či na žádosti o přestup) postačí podpis i jen jednoho z rodičů. Požadavek podpisu obou rodičů nemá oporu ve školském zákoně. Pokud ředitelé neznají názor druhého rodiče, předpokládá se, že s přihláškou souhlasí (z důvodu zákonné domněnky souhlasu). Pokud ředitel o nesouhlasu druhého rodiče ví, je nejjistějším postupem řízení usnesením podle § 64 odst. 1 písm. c) správního řádu přerušit a rodiče vyzvat, ať se obrátí na civilní soud, který svým rozhodnutím může nahradit souhlas jednoho z nich.