Český vzdělávací systém je bohužel charakteristický výraznými rozdíly v kvalitě škol, které do velké míry určují individuální vzdělávací výsledky a vedou k omezení rovnosti šancí na dosažení kvalitního vzdělání, a to nejen v podobě nerovností regionálních, ale i uvnitř regionů. Ve většině mezinárodních šetření i výběrových zjišťování realizovaných Českou školní inspekcí dosahují nejlepších výsledků žáci z Prahy a nejníže se umísťují žáci z Ústeckého a Karlovarského kraje.
Právě v Ústeckém a Karlovarském kraji se kombinuje řada problémů, které mohou být důvodem, ale zároveň klíčem ke zlepšení situace. V České republice je extrémně silná souvislost mezi socioekonomickým zázemím dítěte a vzdělávacími výsledky, tedy dosažené vzdělávací výsledky žáků jsou ovlivněny jejich rodinným zázemím a místem bydliště. V Karlovarském a Ústeckém kraji jsou nejenom rodiče s nízkým socioekonomickým statusem, ale přidává se k tomu řada sociálních problémů (nekvalitní bydlení,
exekuce apod.) Jedním z důsledků tohoto rozložení je i skutečnost, že přispívá k omezenému tzv. pedagogickému optimismu části českých učitelů, tedy omezené důvěře, že v prostředí s kumulací dětí s nižším statusem lze výsledky žáků ze znevýhodňujícího prostředí posilovat. Některé obce pozici sociálně znevýhodněných rodin dále komplikují jejich vyčleňováním na okraj vzdělávacího procesu (segregace).
Nerovnosti v Ústeckém a Karlovarském kraji jsou také jednou z klíčových priorit, na které se Ministerstvo školství rozhodlo reagovat pomocí akčního plánu nové Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+, konkrétně v částis názvem Zvýšení kvality vzdělávání ve strukturálně postižených krajích pro období 2020–2023. Tento akční plán definuje 4 klíčové aktivity, jež mají ke zvýšení kvality vzdělávání napomoci: posílení podpory pedagogů, snížení segregačních tendencí, podporu předškolního vzdělávání a posílení pedagogických kapacit.
Posílení podpory pedagogů
V regionech dlouhodobě vykazujících nižší vzdělávací výsledky je nutné podpořit rozvoj kompetencí pedagogův oblastech, které směřují ke schopnosti vzdělávat různorodé kolektivy dětí a rozvíjet potenciál žáků se sociálním a jiným znevýhodněním s důrazem na párovou výuku, posílení metodiky spolupráce s podpůrnými profesemi (asistenti pedagogů, speciální pedagogové, školní psycholog atd.)a s terénními pracovníky nestátních neziskových organizací.
MŠMT plánuje rozvíjet tzv. programy dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP). Tyto programy budou pořádané na zakázku pro celý pedagogický sbor podle potřeb a problémů konkrétní školy a lokality. Větší prostor bude dán sdílení zkušeností ze vzdělávacích programů s kolegy. Programy budou zacíleny i na rozšíření supervize a koučování, obsahově pak budou v nabídce DVPP akcentovány nové trendy v pedagogice a jednotlivých oborech.
Vedle vzdělávání pedagogů se MŠMT v rámci akčního plánu zaměřuje i na kapacity podpůrných profesí, zejména školních psychologů a sociálních pedagogů, jež mají v mnohých školách nezastupitelnou roli, ale ne každá škola je schopná takové odborníky sama zaměstnat. Připravuje se tedy například i možnost sdílení těchto odborníků dle míry potřeby konkrétních škol.
Segregace
Etnická segregace je rizikovým jevem prohlubujícím diferenciaci v rámci vzdělávací soustavy. V základním školství máme stále školy vzdělávající více jak třetinu romských žáků a některé s převahou romských žáků. Jen v malém množství případů je tato koncentrace vysvětlitelná prostorovou segregací. Studie ukazují, že k segregačním tendencím může vést účelové využívání spádovosti ve městech, doporučování „lehčích“ (z pohledu vnímané pověsti) základních a bývalých praktických škol a hromadné přesuny žáků z majoritní populace, pokud počet žáků z minorit překročí kritickou hranici (cca 20 % i méně). Dalším faktorem přechodu do bývalých praktických či segregovaných škol bývá důsledek nárůstu školních absencí a souvisejícího zhoršeného prospěchu.
Důležitým úkolem je zde pro nás nejen připravit fungující model a doporučení, jak takovým segregacím předcházet, ale zároveň i komunikovat s obcemi (předními zřizovateli škol) a přesvědčit je o výhodách, které desegregace bude mít nejen pro dané žáky a zatížené školy, ale i pro celou komunitu. Skvělým příkladem zde může být například město Krnov, kde se před lety rozhodli s problémem segregace bojovat. Díky spolupráci radnice, ředitelů škol a neziskových organizací se jim podařilo žáky z vyloučených lokalit nejen rozptýlit do různých škol po městě, ale nastavit i fungující model doučování pro potřebné žáky.
Předškolní vzdělávání
Důležitou roli ve vyrovnávání nerovností ve vzdělávání hraje i předškolní vzdělávání. To má podle zahraničních studií výrazný vliv na rozvoj předpokladů úspěšnosti začlenění dětí ze znevýhodněného prostředí do základních škol a další úspěšnost v životě. Pozitivní efekty se přitom přenášejí i na rodiny podpořených dětí. Jak ukazují výstupy z dostupných dat, včetně výzkumů realizovaných na území České republiky, ze sociálně znevýhodněných oblastí jsou dva roky předškolní docházky při kontrole dalších faktorů (vzdělání rodičů, lokalita, věk, etnicita) asociovány s vyšší úspěšností přechodu do standardních základních škol i přechodu na střední školu.
Důležitým faktorem je ale i spolupráce rodiny a školy v oblasti předškolního vzdělávání. V této souvislosti je potřeba zvyšovat informovanost rodičů o přínosech předškolního vzdělávání pro jejich děti a jejich aktivní zapojení do vzdělávání. V současnosti jsou tyto aktivity podporovány ve vztahu integrace romské menšiny skrze dotační program MŠMT („Podpora integrace romské menšiny“). Cíl výzvy bude tedy nově rozšířen na zajištění integrace dětí, žáků a mládeže ze socioekonomicky znevýhodněných rodin prostřednictvím projektů nestátních neziskových organizací, na podporu vzdělávání dětí, přípravu na úspěšnou školní docházku, podporu spolupráce rodiny a školy a na preventivní působení na předčasné ukončování vzdělávání žáků. Pro nalákání žákůa rodin do předškolního vzdělávání bude dále také rozšířen dotační program MŠMT úhrady obědů pro znevýhodněné děti, který dosud pokrýval pouze žáky na základních školách.
Posílení pedagogických kapacit
Jedním z důvodů horších výsledků některých regionů a škol je koncentrace nedostatku kvalifikovaných a kvalitních pedagogů. Nejpalčivější je problém v Karlovarském kraji, kde učí 12,5 % pedagogů bez kvalifikace a chybí odborně kvalifikovaní specialisté. Důvodem tohoto stavu je mj. fakt, že v Karlovarském kraji nepůsobí vysoká škola připravující učitele a jsou zde celkově omezené možnosti, jak dosáhnout vysokoškolského vzdělání. V aktivitách zmíněného opatření se MŠMT bude zabývat nástroji, jak motivovat čerstvé absolventy pedagogických oborů k nástupu do škol právě v Karlovarském a Ústeckém kraji.
Více se o strategickém cíli i aktuálním dění v rámci implementace strategie dozvíte na: https://www.edu.cz/vzdelavani/strategie-vzdelavaci-politiky/strategie-vzdelavaci-politiky-cr-do-roku-2030/. Můžete nám také psát na edu2030@msmt.cz. Budeme rádi, když budete sledovat, diskutovat a sdílet aktuality na profilu Strategie: https://www.facebook.com/Edu2030plus.