Jednou z priorit Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+ je vedle proměny obsahů a forem vzdělávání i nastavení rovných příležitostí ve vzdělávání. Bohužel i přes významný posun (řada bariér formálních i neformálních byla již odstraněna) jsou nerovnosti ve vzdělání přetrvávajícím rysem naší vzdělávací soustavy, včetně jejích regionálních specifik. A současně jedním z jejích dlouhodobých problémů, který se nepodařilo v předchozích letech vyřešit.
Regionální disparity v regionálním školství
Česká republika i nadále patří mezi státy s výraznou závislostí dosažených vzdělávacích
výsledků na sociálním statusu rodičů
, značnými rozdíly mezi výsledky žáků
z různých škol i regionů
a s
nízkou mezigenerační mobilitou
ve vzdělávání, jež je způsobena nízkou schopností vzdělávacího systému vyrovnávat sociální status rodiny a motivovat žáky k dosažení vyšších stupňů vzdělání. Důsledkem toho je relativně vysoký počet žáků, kteří na konci základní školy dosahují velmi nízké úrovně základních typů gramotností. Narůstající disparity v regionálním školství lze dokladovat na jednotlivých indikátorech vzdělávací soustavy (např. oborová struktura, charakteristika pedagogických pracovníků, míra předčasných odchodů ze vzdělávání) i samotných výsledcích vzdělávání z plošných i výběrových šetření. Vnější diferenciace ve vzdělávání je prohlubována také omezenou kvalitou některých částí vzdělávací soustavy a
nedostatečnou individualizací
, které mimo jiné přispívají k odchodům žáků na víceletá gymnázia či mimo veřejné školství. Dalším z důvodů horších výsledků některých regionů a škol a neustále se prohlubujících nerovností v kvalitě vzdělávání mezi jednotlivými kraji a školami je výrazný
nedostatek
kvalifikovaných a kvalitních
pedagogů v konkrétních oblastech
a školách.Právě z těchto důvodů je v dalších deseti letech prioritou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy snižování nerovností a zajištění rovných příležitostí ve vzdělávání, jak ukazuje i soubor vládou schválených opatření v rámci Strategie 2030+ a jejích implementačních karet. Cílem jedné z nich je
zajistit kvalitní vzdělávání všem dětem bez ohledu na to, v jakém regionu či do jakého rodinného zázemí se narodí, a podpořit učitele v dovednostech rozvíjet potenciál žáků
. Vzdělávací systém tak poskytne spravedlivé šance na přístup ke kvalitnímu vzdělání za současného zvýšení kvality vzdělávání ve školách a regionech, které zaostávají za ostatními částmi republiky.Důležitou roli hraje předškolní vzdělávání
Strategie navrhuje napříč vzdělávací soustavou řadu opatření vedoucích k naplnění vymezeného cíle a k zajištění rovného přístupu ke kvalitnímu vzdělání ve školách v celé České republice.
Důležitou roli ve vyrovnávání nerovností ve vzdělávání hraje
předškolní vzdělávání
, které
má vliv na úspěšnost začlenění dětí
ze znevýhodněného prostředí do základních škol i na jejich další úspěšnost v životě. To platí zejména v případech, kdy docházka do mateřské školy trvá
dva a více roků
a je dostatečně kvalitní. Investice do kvalitních předškolních programů pro sociálně znevýhodněné děti mohou mít během života jedinců
7–10násobnou návratnost ve zvýšení školní úspěšnosti
, vyšší zaměstnanosti, nižší nemocnosti a kriminalitě. Pozitivní efekty se přitom přenášejí i na rodiny podpořených dětí. Dva roky předškolní docházky tak zajistí vyšší úspěšnost přechodu do standardních základních škol i na střední školu. Posílení předškolní docházky může býti jednou z metod omezení problému školních odkladů.Individualizace a zacílení podpory
Podporována bude individualizace výuky a zavedení didaktických postupů umožňujících vzdělávání různorodých kolektivů za současného
posílení dovedností učitelů v inovativních formách
a metodách práce. Změny podporující individualizaci ve vzdělávání budou provedeny prostřednictvím
revize rámcových vzdělávacích programů
, které umožní diferenciovat výuku dle potřeb žáků, a zajištěním vzdělávání a mentoringu učitelů. Tím v úzké návaznosti na strategický cíl 1 (Strategie 2030+), jehož cílem je proměna obsahů a způsobů výuky, dojde ke zlepšení podmínek pro kvalitní pedagogickou práci škol. Do škol bude zavedeno formativní hodnocení podporující učení a bude podporováno také větší přebírání odpovědnosti na straně žáků. Zacílení části finanční i nefinanční podpory do škol v zaostávajících regionech a do škol s horšími vzdělávacími výsledky povede k posílení a zkvalitnění pedagogické práce těchto škol.Spolupráce s rodinou je klíčová
Důležitým prvkem je také spolupráce s rodinou a její zapojení do procesu vzdělávání. Proto se Strategie 2030+ zaměřujeme i na podporu odpovědnosti rodičů při péči a výchověi na jejich roli ve vzdělávání. Je zřejmé, že spolupráce rodinya školy je ku prospěchu konkrétního dítěte. Je třeba, aby školy a učitelé byli profesně připraveni na efektivní komunikacis rodiči.
Rodiče jsou nedílnou součástí školní komunity
a je prospěšné, aby se podíleli na vybraných rozhodovacích procesech a rozuměli postavení všech aktérů ve vzdělávacím systému, jejich právům a povinnostem. Toto porozuměnía spolupráce totiž pomáhají předcházet konfliktům a naplňovat potřeby konkrétních rodin.Jednotlivá opatření budou v následujících letech zaváděna do praxe škol a bude monitorován jejich dopad na nastavení rovných příležitostí. Cílem MŠMT je vytvořit příležitosti
zažít úspěch ve vzdělávání pro všechny žáky
bez ohledu na jejich socioekonomické a rodinné zázemí, zdravotní nebo jakékoliv jiné znevýhodnění.Více se o strategickém cíli i aktuálním dění v rámci implementace strategie dozvíte na: https://www.edu.cz/vzdelavani/strategie-vzdelavaci-politiky/strategie-vzdelavaci-politiky-cr-do-roku-2030/. Můžete nám také psát na edu2030@msmt.cz. Budeme rádi, když budete sledovat, diskutovat a sdílet aktuality na profilu Strategie: https://www.facebook.com/Edu2030plus.