Dění v roce 2020 ve vzdělávacím systému už tradičně shrnuje a hodnotí Audit vzdělávacího systému, který od roku 2014 vydává organizace EDUin. Soubor textů se zabývá tím, jak vzdělávací systém naplňuje své cíle ve vybraných oblastech. Pět klíčových témat roku 2020 je zpracovaných formou analýzy, hledáme ale i cesty k řešení aktuálních výzev.
Jednotlivé texty se letos věnují těmto tématům:
*
digitalizace škol v kontextu pandemie,
*
testování a jeho problémy,
*
systémová proměna učitelské přípravy,
*
tzv. střední článek ve vzdělávacím systému,
*
proměna středního školství.
Analytici EDUin také shrnuli události roku 2020 do krátkých textů se stručným zhodnocením. Na webu si můžete jednotlivé události jednoduše filtrovat podle témat, zájmů nebo daného měsíce.
Tento text nabízí stručný souhrn tématu digitalizace a představení dalších témat, jimž se audit věnuje. Jeho plnou verzi naleznete na https://audit.eduin.cz/. 
Velký skok v digitalizaci
Pamatujete si, co jste dělali 10. března roku 2020? Tento a také následující den na dlouhou dobu velmi významně ovlivnil český vzdělávací systém. Tehdy v úterý vláda krátce po osmé hodině ranní vyhlásila zavření všech škol v České republice.
Školy se ze dne na den musely přepnout do systému výuky na dálku, která do té doby v českém školství neměla příliš časté využití. Uzavření škol tak přineslo velký posun právě v digitalizaci. Pandemie úplně změnila, kde a jak probíhá učení, digitální technologie jsou navíc poprvé v centru výuky a učení napříč všemi předměty. Každý rodič školou povinných dětí poznal dopad distanční výuky na rodinné zvyklosti, jako jsou pravidla pro používání počítačů a mobilů nebo oddělení domova a školy. Domácí „pohoda“ se stala první obětí snahy udržet vzdělávací kolotoč v běhu.
Kvalitní dialog i na dálku
Přesun do online prostředí tak přinesl mimořádnou výzvu, jak se žáky udržet kvalitní dialog. Učení není jednosměrný proces, proto rozšiřování znalostí a dovedností nejlépe probíhá ve spolupráci s učitelem a dalšími dětmi. Chybějí také zdánlivé banality jako otázky před výukou typu: „Paní učitelko, tohle už jsme brali.“ Ty spolu s nonverbální komunikací pomáhají učitelům poznat atmosféru ve třídě nebo udržovat kontakt během výuky.
Čeští rodiče podle výzkumu PAQ Research zveřejněnéhov roce 2021 hodnotí způsob komunikace učitelů se žáky kladně – 86 % jej hodnotí dobře nebo spíše dobře. Ale i když dialog v hodinách probíhá, tři čtvrtiny rodičů hlásí, že motivace jejich dětí k učení dál klesá. Tento významný rozdíl oproti výuce ve škole vidí rodiče každodenně.
Autoři výzkumu ze společnosti PAQ na základě dat z mezinárodního šetření učitelů TALIS tvrdí, že za nízkou motivací může stát to, že učitelé nejsou schopni dětem vysvětlit, proč má smysl se učit, přesvědčit je, že mohou dosáhnout dobrých výsledků. Odpovědnost je ale stěží jen na straně pedagogů. „Polovina rodičů a vychovávajících členů rodiny v našem výzkumu nedokázala v otevřené otázce odpovědět, co motivuje jejich děti k učení, a další řekli, že je nemotivuje nic,“ doplňují autoři.
Děti bez počítačů a rostoucí nerovnosti
Výuka na dálku ale s sebou nesla i úskalí. Náhlá digitalizace výuky byla problematická pro 3 % žáků, kteří nemají přístup k počítači, a dalších 5 %, u nichž počítač využívá jiný člen domácnosti. Takto vyčíslil obavy o rovnostk přístupu ke vzdělávání průzkum PAQ Research Život během pandemie. Žáci bez techniky měli ztížený až žádný přístup ke vzdělávání. K obdobným závěrům dospěla Česká školní inspekce v tematické zprávě Vzdělávání na dálku v základních a středních školách. Ta vychází z telefonických rozhovorů provedených v dubnu 2020 s řediteli téměř všech základních a středních škol.
Na podzim se situace mírně zlepšila, ministerstvo školství vyčlenilo 1,2 miliardy korun na dovybavení škol technikou. Peníze ale byly určené pouze pro základní školy (a nižší stupně víceletých gymnázií) a navíc byly rozdělené pouze na základě počtu učitelů, nikoli podle individuálních potřeb žáků. Starší údaje z roku 2017 přitom ukazují, že mezi velkými základními školami a středními školami není v otázce vybavenosti ICT velký rozdíl. Zato rozdíly panují v charakteristikách žáků školy, což znamená, že některé školy potřebují víc techniky než jiné. Dodatečnou pomoc školám, jež státní podporu nezískaly, tak poskytovaly kraje, soukromé firmy nebo dobročinnost spoluobčanů.
Úlohou státu je zajistit rovné podmínky pro přístup ke vzdělávání bez ohledu na sociální původ nebo majetek, jak mu ukládá první zásada školského zákona. Právě majetkové poměry ale při pandemii definují přístup žáka k učení. Naplnění zákonného úkolu během pandemie v roce 2020 bylo ovšem polovičaté a průzkum organizace Člověk v tísni ukazuje, že ani po roce života s covidem-19 se situace zcela nevyřešila. Výuka na dálku trvá v Česku už skoro rok. Dál se tak zvětšují rozdíly v kvalitě vzdělávání a přístupu k němu. Vyrovnání nerovností po návratu žáků do lavic je tak v současné době vůbec největším úkolem českého školství.
Další témata auditu
V tomto čísle časopisu najdete samostatné články, které se věnují dalším částem auditu. Téma tzv. středního článku rozebírá programový ředitel Miroslav Hřebecký v aktuálním vydání Řízení školy, o výzvách pregraduální přípravy učitelů píše analytik Karel Gargulák. Metodický pohled na Cermat, státní maturity a přijímací zkoušky nabízí v Učitelském měsíčníku Jiří Münich. O problematice odborného školství se od Karla Garguláka dočtete v některém z dalších čísel.