Proč jsme odešli aneb Příběhy našich sousedů ze světa
Mgr.
Dagmar
Erbenová
Ph.D.
učitelka dějepisu, spolupracovnice
Post
Bellum
Mgr.
Eva
Mikulášková
koordinátorka vzdělávacích projektů
Post
Bellum
Dnes žijí v Londýně, Ženevě, Florencii a v Düsseldorfu, ale všechny se narodily v bývalém
Československu. Organizace
Post
Bellum
právě vydala metodický sešit s pracovními listy postavenými
na příbězích pěti českých krajanek, které zaznamenali učitelé a žáci českých škol v zahraničí v
rámci vzdělávacího projektu Příběhy našich sousedů. Sešit je možné si objednat zdarma v e-shopu Post
Bellum
(www.laborky.cz) nebo ho najdete na webu
skoly.pametnaroda.cz/vyukove-materialy.Publikace je určena především pro žáky druhého stupně základních škol a odpovídajících
ročníků víceletých gymnázií. Jednotlivé aktivity lze velice dobře využít především v rámci online
výuky, a to přímo v průběhu online hodiny nebo jako materiál k samostudiu. Soubor pracovních listů
je rozdělený do pěti kapitol, z nichž každá se věnuje příběhu jedné pamětnice. Kapitoly jsou členěné
do tří částí, které by se daly shrnout do 3 kroků (hledání – zasazení do historického kontextu –
reflexe), což odpovídá i modernímu pojetí práce s pramenným materiálem. Aktivity, jež metodický
sešit obsahuje, vedou žáky ke kritickému myšlení a vybízejí k práci s původními prameny, v tomto
případě se jedná o pamětnická vyprávění. Žáci si osvojují principy badatelské práce a učí se
formulovat své vlastní názory. Samotná cvičení lze využít jako celek, stejně tak i jako samostatné
aktivity, které si každý učitel může uspořádat podle cílů výukové lekce. Pracovní listy mohou být
rovněž inspirací pro vlastní projekty.
Každý z vybraných příběhů je jedinečný, přibližuje nám momenty ze života zajímavých
osobností, které je formovaly. Nicméně jedno mají všechny příběhy společné. Důležitým mezníkem pro
všechny pamětnice je odchod z rodné země, emigrace a s ní spojený nový začátek v cizině, a to
většinou bez rodiny, přátel, bez toho, na co byly doma zvyklé, co tvořilo součást jejich
každodenního života. Na druhou stranu ale neodešly ze stejných důvodů, ve stejném věku. Tyto aspekty
lze velice dobře využít především v rámci reflexe. Nabízí se zde možnost uvažovat nad tím, jak
prožívá emigraci dítě, mladý člověk nebo jedinec v produktivním věku, co každého z nich vede k
návratu, nebo k rozhodnutí zůstat natrvalo v cizině.
Když bylo Trudy Bandler Scaramuzzi pěti let, rodiče ji ve snaze zachránit jí život poslali
vlakem Nicolase Wintona do Londýna. Odjížděla s představou, že je to na pár týdnů, ale do
Československa se už nikdy nastálo nevrátila. Trudy dnes žije ve Florencii, kde její vyprávění
natočily děti z místní české školy. Nad tím, co si asi z domova vezla ve svém kufru, se mají žáci
zamyslet v jednom z úkolů. Jak to bylo ve skutečnosti, se mohou dopátrat v medailonku paní Bandler
na pametnaroda.cz a v žákovském zpracování jejího příběhu na pribehynasichsousedu.cz.
Stejně jako v případě Trudy, i o útěku Evy Lustigové rozhodovali rodiče, i když za úplně
jiných historických okolnostív srpnu 1968. Takovou situaci jinak vnímají děti a jinak dospělí, kteří
za svá rozhodnutí sami nesou odpovědnost a v některých případech rozhodují i za své děti. V
pracovním listěk příběhu Evy Lustigové žáci mj. pracují s tzv. pamětnickým klipem, tedy s
autentickou ukázkou rozhovoru, kde pamětnice vypráví, jak se musela učit různé cizí jazyky a zvykat
siv nové škole, když se rodina stěhovala na nové místo.
Nový sešit s názvem
Proč jsme odešli aneb Příběhy našich sousedů ze světa
může
vyvolat celou řadu otázek, na které žáci nenajdou okamžitě odpověď, možná to bude chvíli trvat.
Doufáme ale, že jim práce s vybranými příběhy pomůže naučit klást si otázky, pokusit se vyprávět
příběh (třeba formou metody pětilístku), vybrat si z hromady faktů to podstatné (viz metoda
pyramidy) a nebát se vidět minulost trochu jinak než doposud.