Udržet pozornost žáků není u distanční formy vzdělávání jednoduché, obzvlášť trvá-li tento způsob výuky již řadu měsíců. V tomto ohledu jsou na kantora kladeny mnohem větší nároky, pokud jde o jeho kreativitu a různorodost aktivit připravovaných na vyučování.
Osobně beru online výuku jako výzvu, a to nejen k posouvání vlastních hranic v oblasti počítačové gramotnosti a objevování nových aplikací a nástrojů pro tvorbu interaktivních cvičení, ale také jako zkoušku svých tvůrčích schopností. Vzhledem k délce trvání distanční výuky a množství používaných programů jsem pomalu začala ztrácet přehled o cvičeních, která jsem pro své žáky vytvořila. Zároveň jsem chtěla dát žákům možnost, aby se mohli k probírané látce kdykoliv vrátit, procvičit si ji znovu individuálně, a současně jsem si přála nějakým způsobem vyučovací proces obohatit. A tak jsem pro zpestření hodin českého jazyka vytvořila webové stránky www.jaknacestinu.cz, které průběžně aktualizuji dle probíraného učiva a které používám jako doplněk dálkové výuky k platformě Google Classroom a Google Meet.
Snažím se o to, aby zadávané úkoly nepůsobily jednotvárně, nýbrž byly směsicí rozmanitých činností určených k upevnění jazykových znalostí. Na stránkách tak lze najít nejen doplňovací cvičení, rozřazovací úkoly, křížovky, hledání dvojic, ale i hry typu milionář, koňské dostihy, záchranu před asteroidem, sbírání drahých kamenů a v neposlední řadě také hlavolamy či únikové hry, které se aktuálně u žáků těší největší oblibě.
Vytvoření některých cvičení, především tzv. únikovek, je samozřejmě časově náročnější, mnohdy zabere i několik hodin, ale když pak jako kantor dostanete od žáků zpětnou vazbu, že to bylo, jejich slovy řečeno, super a že si váží toho, že pro ně takové úkoly připravujete, je to pro vás obrovský motor a motivace do další práce.
Pokud bych měla říci, jaké pozitivum přinesla doba covidová do českého školství, bez rozmýšlení bych vybrala slovo spolupráce. Vzájemné sdílení mezi pedagogy nikdy nebylo tak intenzivní jako v současné době. Na základě pozitivních reakcí jak ze strany žáků, tak i kolegů ve škole jsem se rozhodla i já přispět svou troškou do mlýna a nabídla jsem stránky k využití také pedagogům z jiných škol. Zpětná vazba, které se mi dostalo, mě přesvědčila o tom, že i nepatrný projekt, jakým moje stránky beze sporu jsou, může být pro někoho inspirací či doplňujícím prvkem jeho výuky.
Na závěr bych si dovolila ocitovat výrok Leonarda Nimoye: „
Zázrak: Čím více sdílíme s druhými, tím více máme
.“ Na základě svých zkušeností to mohu jen potvrdit.