Budiž prokognitivní světlo

Škola je místem s vysokým zastoupením duševní práce. Myšlení, učení a kreativita jsou zde hlavními úkoly nejen studentů, ale i pedagogů a školní prostředí by je mělo v těchto činnostech co nejvíce podporovat. Jednou z klíčových složek, které komplexní prostředí školy dotvářejí, je dostatek správného světla.

Úvodem je jen potřeba vysvětlit, co to správné světlo vlastně je. U světla se rozlišují vlnové délky, frekvence a teplota chromatičnosti. Právě teplota chromatičnosti je pro lidský organismus důležitá, protože řídí cirkadiánní rytmus, tedy základ biologických hodin člověka s 24hodinovým cyklem. Podle něj je načasována bdělost, tělesná teplota, na základě něj se vylučují hormony a spouští se spánkový proces a v něm probíhající důležité regenerační, reparační a očistné procesy.

Během dne, kdy na nás svítí slunce vyrovnaným spektrálním složením s obsahem všech vlnových délek, včetně modré a zelené barvy, dostává náš organismus signál k aktivitě. V těle se aktivuje hormon serotonin, který pomáhá k plné bdělosti a soustředění a způsobuje dobrou náladu. Se západem slunce se přirozené světlo mění, stává se teplejším a červenějším, jelikož z něj ubývají modré a zelené vlnové délky. Jejich absence je signálem, že přichází čas odpočinku, tělo začne vylučovat spánkový hormon melatonin, jenž podporuje regeneraci organismu a reparaci buněk, působí jako antioxidant a zbavuje tělo nebezpečných volných radikálů. Má zároveň protizánětlivé a protinádorové účinky.

V současnosti jsme však vystaveni přirozenému světlu jen málokdy. Dny trávíme pod nekvalitním umělým osvětlením, které je svým složením dennímu světlu velmi vzdálené, večer zase sedíme často před obrazovkou televize či mobilního telefonu, vyzařující modré světlo. Běžné LED žárovky, zářivky a displeje tak náš cirkadiánní systém matou, celkově vyčerpávají a způsobují fyziologické dysfunkce.

To je potvrzeno řadou vědeckých výzkumů z celého světa. Například ze studie kalifornské vědecké skupiny Heschong Mahone, provedené na 21 tisících studentech v USA, vyplývá, že lepších výsledků dosahují studenti, v jejichž třídách je dostatek denního světla. Tam, kde bylo světla nejvíce, byly zaznamenány o 7 až 18 % lepší známkynež v temnějších třídách.

Ke kvalitní osvětlenosti v místnosti je pak nejlepším řešením kombinovat denní světlo s umělým osvětlením, které odpovídá biologickým potřebám organismu. Již nyní jsou na trhu dostupná tzv. biooptimalizovaná prokognitivní LED osvětlení, která simulují kvality přirozeného osvětlení a disponují téměř shodnou biologickou účinností (viz obrázek).

Výrazně zlepšený je také vizuální komfort a eliminovány jsou nepříznivé vlivy podprahového blikání, tzv. flickeru.

Prokognitivní LED osvětlení nedávno testovalo pražské Gymnázium Na Pražačce a Gymnázium u Libeňského zámku. Dosavadní výsledky experimentů ukázaly meziroční výrazné zlepšení prospěchu, lepší výsledky v psychologických testech, resp. v kognitivní vytrvalosti a výkonu, lépe fungovala i krátkodobá paměť. Pozitivní vliv byl potvrzen i v emocionálním naladění při studiu, komunikaci a celkové atmosféře ve škole. Kvalitní světelné prostředí navíc kladně ovlivnilo i synchronizaci vnitřních biologických hodin organismu. Studenti se snadněji vyrovnávali se zkráceným spánkem při časném vstávání, snížili počet pozdních příchodů a dokázali se v ranních hodinách i lépe soustředit.

Ostatně kvalitní prokognitivní osvětlení nemá kladný vliv jen na studenty. Zlepšení kognitivních funkcí i nálady bylo dosaženo také při experimentu v Domově seniorů TGM v Berouně. Jeho testovaným obyvatelům se díky němu zlepšila produkce melatoninu, což se pozitivně odrazilo také v jejich pohybové aktivitě a kvalitě spánku.

Zdraví, náladu i kognitivní schopnosti lze tedy výrazně podpořit moderním přístupem k osvětlení, proto je smysluplné jeho kvalitu (nejen) ve škole nepodceňovat.