Když má dítě výtvarný, hudební, sportovní talent, bereme to trochu jako dar nebes. Mluvíme o genetické výbavě, kterou nelze změnit, o vrozeném talentu, vlohách, nadání. Někdy jsme dokonce přesvědčeni, že nadání se prosadí, i když mu vnější životní okolnosti nejsou po nějakou dobu zcela příznivě nakloněny.
Když je stejné dítě samostatné, zodpovědné, pořádkumilovné, příjemné k druhým, slušné, tak obvykle poněkud změníme způsob uvažování a jsme přesvědčeni, že je to naučili rodiče, někdy mají i svůj díl učitelé, že takové dítě má úžasné morálně volní vlastnosti, že je vyspělé, zralé, velmi se snaží. V zásadě stejně uvažujeme i o tom, co se dítě naučí ve škole. Jedině snad u některých vlastností využijeme k výkladu navíc spojení s pohlavím („no jo, je to holka/kluk“), věkem, příslušností k národu, což ovšem ro