Druhá část1)článku2) pokračuje v rozboru možností soukromé a církevní základní, střední nebo vyšší odborné školy v situaci, kdy se ve škole vzdělávají děti „neplatičů“ nebo „neplatiči“. Jeho cílem je shrnout podmínky vymáhání úroku z prodlení a smluvní pokuty.
Úrok z prodlení je právně upraven v § 1970 občanského zákoníku, dle kterého platí následující pravidlo: Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Aktuální výše zákonné sazby úroků z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, činí8,70 % ročně3). Jak ale plyne z citovaného § 1970 občanského zákoníku, strany mezi sebou mohou smluvně sjednat i jinou výši úroků z prodlení, než je tato zákonná výše.
Z úhlu pohledu školy je výhodou institutu úroků z prodlení následující:
- nárok na zákonné úroky z prodlení vzniká přímo ze zákona, tj. i bez sjednání úroků z prodlení ve smlouvě,
- nárok na úroky z prodlení vzniká bez dalšího ihned ode dne následujícího poté, kdy se druhá smluvní strana dostane do prodlení se splněním své peněžité povinnosti (tedy den následující po termínu splatnosti),
- v případě podání žaloby na zaplacení dlužné částkys úroky z prodlení není třeba tento nárok nijak složitě prokazovat:
- co do zákonných úroků postačí prokázat splatnost dlužné částky (školného),
- co do smluvních úroků postačí prokázat, že byly mezi stranami platně sjednány.
Příklad
Soukromá střední škola XY, s. r. o., uzavřela s panem AA, zákonným zástupcem nezletilého žáka BB, smlouvu o úplatném vzdělávání žáka BB.
Ve smlouvě se pan AA zavázal k tomu, že bude hradit úplatu za vzdělávání („školné“) svého nezletilého syna, a to vždy ve dvou splátkách: splatnost první splátky je do 10. 6. příslušného kalendářního roku pro následující školní rok a splatnost druhé splátky do 10. 11. příslušného školního roku.
Smluvní strany nesjednaly určitou výši úroku z prodlení. Pouze sjednaly následující:
Došlé platby budou přiřazovány k pohledávkám školy za zákonnými zástupci nezletilých žáků v pořadí dle splatnosti a dále dle následujícího pořadí: školné, úroky z prodlení, smluvní pokuta, jednorázové platby (např. příspěvky na školní akce).
Pan AA neuhradil první splátku školného pro školní rok 2020/2021 (následující školní rok) do 10. 6. 2020. Na „upozornění“ ze strany školy reagoval tím, že první splátku zaplatí později a na úrok z prodlení škola nemá právo, protože úrok z prodlení není sjednán ve smlouvě. První splátku zaplatil až 1. 9. 2020.
Po konzultaci s právníkem však uhradil školou požadovaný úrok z prodlení. Právník panu AA vysvětlil, že zaplacení úroku z prodlení (jako takové) není podmíněno výslovným sjednáním úroku z prodlení ve smlouvě a že zaplacení úroku z prodlení je zákonným nárokem školy (věřitele).
Pan AA proto zaplatil škole zákonný úrok z prodlení za období od 11. 6. do 1. 9. 2020. Přitom se zákonný úrok stanoví ve výši odpovídající kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, a tuto výši si pak „nese“ po celou dobu prodlení. Byť by k 1. 7.2020 došlo ke změně výše úrokové sazby, dluh pana AA by se stále úročil zákonným úrokem z prodlení ve výši odpovídající prvnímu kalendářnímu pololetí roku 2020.
Smluvní pokuta
, jak už z jejího označení vyplývá, oproti tomu musí být mezi stranami ve smlouvě výslovně sjednána. Smluvní pokuta je upravena v § 2048 až 2052 občanského zákoníku. Dle základního ustanovení § 2048 občanského zákoníku platí:
Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
Z úhlu pohledu školy je výhodou institutu smluvní pokuty následující:
- lze ji sjednat jak v jednorázové
- výši (např. 50 000 Kč), tak v procentuální výši z dlužné částky (např. 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení4)); výši smluvní pokuty je však třeba sjednat v přiměřené výši reflektující její sankční charakter a povinnost, kterou zajišťuje5);
- nárok na smluvní pokutu „běží vedle“ vlastní dlužné částky a lze ji v případě potřeby vymáhat i samostatně (bez ohledu na to, zda dochází k vymáhání vlastní dlužné částky),
- v případě podání žaloby na zaplacení dlužné částky se smluvní pokutou není třeba tento nárok nijak složitě prokazovat; ohledně smluvní pokuty postačí prokázat, že byla mezi smluvními stranami platně sjednána.
Z úhlu pohledu školy je naopak nevýhodou smluvní pokuty, že její splatnost nenastává „automaticky“ porušením zajišťované povinnosti (např. nezaplacením), ale je třeba ji buď sjednat přímo ve smlouvě, nebo ji učinit splatnou samostatnou výzvou.
Příklad
Soukromá střední škola XY, s. r. o., uzavřela s panem AA, zákonným zástupcem nezletilého žáka BB, smlouvu o úplatném vzdělávání žáka BB. Pan AA se zavázal uhradit škole smluvní pokutu ve výši 5 % z dlužné částky za každý započatý měsíc prodlení.
Pan AA neuhradil první splátku školného ve výši 50 000 Kč ke dni splatnosti první splátky, tj. ke dni 10. 6. Uhradil ji dne31. 8. V důsledku toho musí pan AA škole uhradit smluvní pokutu ve výši 5 % z dlužné částky 50 000 Kč za tři měsíce (první měsíc prodlení je obdobím od 11. 6. do 10. 7., druhý měsíc prodlení je obdobím od 11. 7. do 10. 8. a třetí měsíc prodlení je obdobím od 11. 8.).
Ve smlouvě o úplatném vzdělávání není sjednána splatnost smluvní pokuty, a proto škola musí smluvní pokutu učinit splatnou výzvou adresovanou panu AA.
Jak z výše uvedeného vyplývá, už jen prostou kombinací zákonných úroků z prodlení (předpokládejme např. 10 % zákonné úroky z prodlení) a smluvní pokuty např. ve výši0,2 % z dlužné částky za každý den prodlení lze docílit toho, že při prodlení s úhradou školného trvající 365 dnů naroste původně dlužná částka o více než 80 % (10 % zákonné úroky z prodlení a 73 % smluvní pokuta).
Porovnání úroků z prodlení a smluvní pokuty
je shrnuto v následující tabulce.|
zákonné úroky
z prodlení
|
smluvní úroky
z prodlení
|
smluvní pokuta
|
|
|
nárok
|
přímo ze zákona
|
důsledek sjednání smluvními stranami
|
důsledek sjednání smluvními stranami
|
|
výše
|
dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů
|
sjednány smluvními stranami
|
sjednána smluvními stranami
|
|
splatnost
|
„automaticky“ den následující po termínu splatnosti úplaty za vzdělávání
|
„automaticky“ den následující po termínu splatnosti úplaty za vzdělávání
|
sjednána ve smlouvě, nebo je důsledkem samostatné výzvy
|
|
prokazování nároků v případě podání žaloby
|
prokázání toho, že nastala splatnost dlužné částky
|
prokázání toho, že byly platně sjednány a že nastala splatnost dlužné částky
|
prokázání toho, že byla platně sjednána a že nastala splatnost dlužné částky
|
Autoři považují úroky z prodlení a smluvní pokutu – spolu s odvahou k jejich vymáhání v případě potřeby i soudní cestou – za efektivní právní nástroj, jak donutit dlužníka k úhradě dlužné částky.
Shrnutí
Pro úspěšné vymáhání „finanční sankce“ za neuhrazení školného v podobě úroků z prodlení a smluvní pokuty školy musejí sledovat zejména to, čím se uvedené instituty liší:
- zda nárok na „finanční sankci" plyne přímo ze zákona, nebo musí být důsledkem smluvního ujednání,
- kdy nastává splatnost „finanční sankce".
a
1) První část článku je obsažena v Řízení školy č. 9/2021.
2) V tomto článku je vyjádřen právní názor jeho autorů a s ohledem na jeho obecný charakter se nejedná o individualizovanou informaci nebo radu, na jejímž základě by mělo být učiněno jakékoliv rozhodnutí. V případě sporu, včetně soudního řízení týkajícího se konkrétní věci, mohou být stanoviska a závěry třetích stran včetně soudu odlišná od těch, která jsou v tomto článku prezentovaná.
3) Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
4) Právě výše smluvní pokuty 0,5 % denně (tj. 182,5 % ročně) je soudy zpravidla akceptována jako maximální možná smluvní pokuta. Soudy však sjednanou výši smluvní pokuty posuzují vždy nejen z pohledu její výše, ale i z pohledu povinnosti, jejíž splnění má zajistit. Nelze proto vyloučit, že v jednotlivých případech může soud dospět k závěru, že i smluvní pokuta ve výši 0,5 % je nepřiměřené vysoká.
5) Dle ustanovení § 2050 občanského zákoníku totiž platí
: Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta
.