Vzdělávání žáka základní školy nebo střední školy či studenta vyšší odborné školy za úplatu v soukromé nebo církevní škole1)
je relativně komplikovaným vztahem, do kterého se promítá jak přijetí žáka/studenta ke vzdělávání, tak uzavření smlouvy. Cílem první části článku2)
je popsat možné důsledky neuhrazení úplaty v podobě vyloučení žáka/studenta ze školy a nastínit další právní nástroje, které může škola využít v případě neuhrazení školného.
Dvě role soukromé a církevní školy
V současné době je naprostá většina soukromých a církevních škol zapsaných ve školském rejstříku srozuměna se svou dvojí rolí vůči žákům a jejich zákonným zástupcům, nebo vůči zletilým žákům a studentům:
1.
Při rozhodování o právech a povinnostech žáků a studentů v
oblasti státní správy
škola vystupuje jako
správní orgán
. Autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech žáků a studentů, avšak při rozhodování musí respektovat podmínky stanovené školským zákonema postupovat v rámci procesu určeného správním řádem. Ani soukromé a církevní školy se
nemohou odchýlit
od pravidel vymezených v těchto zákonech.2.
Při uzavírání smlouvy o poskytování vzdělávání za úplatu (dále jen „smlouva o úplatném vzdělávání“) dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), škola vystupuje v roli
smluvního partnera
navzájem si rovného s druhým smluvním partnerem. Obsah
některých
smluvních ujednání závisí pouze na
vůli smluvních stran
a smlouva je uzavřena tehdy, když s jejím obsahem souhlasí obě smluvní strany.Kolize dvou rolí školy a obsah smlouvy
Situace, kdy soukromá či církevní škola vystupuje jako správní orgán nadaný pravomocí autoritativně rozhodovat o přijetí ke vzdělávání a vyloučení ze školy a zároveň jako rovnocenný smluvní partner, který se zákonnými zástupci žáka, zletilým žákem či studentem uzavírá smlouvu o úplatném vzdělávání, na straně těchto škol vyvolává otázky spojené s tím, jaká je vzájemná vazba mezi těmito dvěma rolemi. Vznikají např. následující otázky:
*
Lze vyloučit nezletilého žáka (který splnil povinnou školní docházku) ze školy, pokud jeho zákonný zástupce nehradí úplatu za vzdělávání, ke které se zavázal ve smlouvě?
*
Lze vyloučit zletilého žáka nebo studenta ze školy, pokud nehradí úplatu za vzdělávání, ke které se zavázal ve smlouvě?
*
Lze ve smlouvě sjednat, že nezletilý žák ukončí vzdělávání ve škole, pokud zákonný zástupce žáka neuhradí školné?
Neuhrazení úplaty a nevyloučení ze školy nezletilého žáka
Jedna z klíčových otázek, které si kladou soukromé a církevní školy, spočívá v tom, zda mohou nezletilého žáka, který splnil povinnou školní docházku, vyloučit ze školy v případě, že zákonní zástupci, kteří uzavřeli se školou smlouvuo úplatném vzdělávání, přestali hradit sjednanou úplatu (dále též „školné“).
Představme si následující modelovou situaci, na které budeme demonstrovat vztah neuhrazení úplaty (školného) a vyloučení ze školy.
Soukromá střední škola XY, s. r. o., uzavřela s panem AA, zákonným zástupcem nezletilého žáka BB (který již splnil povinnou školní docházku), smlouvu o úplatném vzdělávání žáka BB.
Ve smlouvě se pan AA zavázal k tomu, že bude hradit úplatu za vzdělávání („školné“) svého nezletilého syna, a to vždy ve dvou splátkách: splatnost první splátky je do 10. 6. příslušného kalendářního roku pro následující školní rok a splatnost druhé splátky do 10. 11. příslušného školního roku.
Dále Soukromá střední škola XY, s. r. o., ve školním řádu ukládá zákonným zástupcům nezletilých žáků následující povinnost:
Zákonný zástupce nezletilého žáka je povinen řádně, ve smlouvě sjednaných termínech hradit úplatu za střední vzdělávání nezletilého žáka (školné)
3)
.
Po dobu dvou školních roků pan AA ve sjednaných termínech hradil školné. Následně však neuhradil první splátku pro následující školní rok do 10. 6. ani v průběhu školního roku. Do 10. 11. neuhradil druhou splátku.
Může Soukromá střední škola XY, s. r. o., vyloučit ze školy žáka BB?
Podle názoru autorů neuhrazení školného není důvodem pro vyloučení žáka ze školy. Jaké jsou argumenty a jaká úvaha odůvodňují tento závěr?
*
V případě vyloučení žáka/studenta (který již splnil povinnou školní docházku) ze školy vystupuje škola jako správní orgán. Vyloučení žáka/studenta ze školy je výsledkem správního řízení a vyplývá ze správního rozhodnutí.
*
Podmínkou vyloučení žáka/studenta ze školy dle§ 31 odst. 2 školského zákona je skutečnost, že se
žák/student
(nikoli zákonný zástupce nezletilého žáka) dopustil závažného zaviněného porušení povinností stanovených školským zákonem nebo školním řádem, případně se žák/student dopustil zvláště závažného zaviněného porušení povinností stanovených školským zákonem.*
Neuhrazení školného ze strany zákonného zástupce žáka nepředstavuje závažné zaviněné porušení povinností stanovených školským zákonem nebo školním řádem nezletilým
žákem
, které je zákonnou podmínkou pro možnost vyloučit žáka ze školy.Ve vztahu k modelové situaci lze uzavřít, že nezletilého žáka BB nelze vyloučit ze školy, i když jeho zákonný zástupce AA neuhradil ani jednu splátku školného za vzdělávání žáka v daném školním roce.
Pokračováním výše popsané modelové situace může být následující postup školy.
Soukromá střední škola XY, s. r. o., se „ukvapila“ a vydala rozhodnutí, kterým se nezletilý žák BB vylučuje ze školy. Jak se může pan AA bránit?
*
Pokud by škola (resp. ředitel školy jako vykonavatel správního orgánu) vydala rozhodnutí o vyloučení žáka ze školy bez splnění zákonné podmínky, jednalo by seo nezákonné rozhodnutí správního orgánu.
*
Proti rozhodnutí o vyloučení žáka dle ustanovení § 31 školského zákona je přípustné odvolání, o kterém dle§ 183 odst. 4 školského zákona rozhoduje krajský úřad, případně Magistrát hlavního města Prahy.
*
Pokud by takové odvolání s poukazem na nezákonnost rozhodnutí bylo podáno, odvolací orgán by takové rozhodnutí dle názoru autorů musel zrušit, a to s ohledem na nesplnění zákonných předpokladů pro vydání rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 31 školského zákona.
Ve vztahu k modelové situace lze uzavřít, že žáka BB (jako nezletilého, procesně nezpůsobilého účastníka řízení) zastupuje pan AA, a proto se pan AA může proti rozhodnutí odvolat.
Neuhrazení úplaty a vyloučení ze školy zletilého žáka nebo zletilého studenta
Specifický případ představuje situace, kdy smlouvu o úplatném vzdělávání uzavírá se školou sám zletilý žák (žák střední školy, konzervatoře) nebo zletilý student (student vyšší odborné školy), který již splnil povinnou školní docházku.4) Také pro tento případ namodelujme situaci.
Soukromá konzervatoř, s. r. o., uzavřela se se zletilým žákem CC smlouvu o úplatném vzdělávání.
Ve smlouvě se žák CC zavázal k tomu, že bude hradit úplatu za vzdělávání („školné“) jednorázově, a to vždy do 30. 6. kalendářního roku pro následující školní rok.
Dále Soukromá konzervatoř XY, s. r. o., ve školním řádu ukládá zletilým žákům následující povinnost:
Zletilý žák je povinen řádně, ve smlouvě sjednaných termínech hradit úplatu za vzdělávání (školné)
.Před prvním školním rokem svého vzdělávání žák CC řádně uhradil školné do 30. 6. Následně (v průběhu prvního školního roku, ve kterém se vzdělával v konzervatoři) však neuhradil školné pro následující školní rok do 30. 6.
Může Soukromá konzervatoř XY, s. r. o., vyloučit žáka CC ze školy?
Podle názoru autorů v tomto případě může být neuhrazení školného důvodem pro vyloučení žáka ze školy.
*
Zopakujme, že podmínkou vyloučení žáka/studenta (který již splnil povinnou školní docházku) ze školy dle § 31 odst. 2 školského zákona je skutečnost, že se
žák/student
dopustil závažného zaviněného porušení povinností stanovených školským zákonem nebo školním řádem, případně se žák/student dopustil zvláště závažného zaviněného porušení povinností stanovených školským zákonem.*
V případě, že je povinnost platit školné uložena zletilým žákům/studentům školním řádem a žák/student školné neuhradí, je zřejmé, že se žák/student dopouští porušení povinnosti stanovené školním řádem. S prokázáním toho, že se jedná o porušení povinnosti stanovené školním řádem, které je závažné a zaviněné, se musí vypořádat škola v rámci správního řízení.
*
Pokud škola prokáže, že neuhrazení školného zletilým žákem je závažným a zaviněným porušením povinnosti stanovené školním řádem, je splněna zákonná podmínka pro možnost vyloučení žáka/studenta ze školy.
Autoři mají za to, že takové případy však budou v případě středních škol, konzervatoří a vyšších odborných škol zcela výjimečné.
Ve vztahu k modelové situace lze uzavřít, že žáka CC lze (při splnění dalších podmínek stanovených § 31 školského zákona) vyloučit ze školy a že žák CC může použít opravného prostředku – odvolání proti rozhodnutí.
Ujednání o povinném ukončení vzdělávání
Pro některé soukromé a církevní školy je nepříjemným zjištěním, že neuhrazení školného ve většině případů není
zákonným
důvodem vyloučení žáka ze školy, ani důvodem k tomu, aby škola přestala žáka vzdělávat.Následně se mohou s pomocí
smlouvy
snažit o to, aby důsledkem neuhrazení školného bylo nejen ukončení smluvního vztahu (mezi školou a zákonným zástupcem nezletilého žáka, resp. mezi školou a zletilým žákem/studentem), alei ukončení vzdělávání žáka ve škole.Příklad
Zákonný zástupce žáka se zavazuje, že v případě prodlení při zaplacení některé splátky školného v délce přesahující 60 dnů žák ukončí vzdělávání v Základní škole Logos, s. r. o.
Pokud by bylo takové ujednání obsaženo ve smlouvěo úplatném vzdělávání, jaké jsou jeho důsledky?
Takové ujednání by bylo neplatné, a to dle názoru autorů
relativně neplatné
ve smyslu § 580 odst. 1 občanského zákoníku5). Co to znamená?*
V rámci „relativní neplatnosti“ je
neplatnost
ujednání důsledkem skutečnosti, že takové jednání je v rozporu s ustanovením § 31 odst. 2 školského zákona.*
V rámci „relativní neplatnosti“ její
„relativita“
znamená, že neplatnost ujednání musí namítnout osoba, v jejíž neprospěch je ujednání sjednáno (v daném případě zákonný zástupce žáka). Pokud dotčená osoba relativní neplatnost nenamítne, hledí se na ujednání ve smyslu§ 586 odst. 2 občanského zákoníku jako na platné.Shrnuto: Pokud by se škola v případě prodlení zákonného zástupce žáka s úhradou školného domáhala toho, aby žák ve škole ukončil vzdělávání, je na zákonném zástupci žáka, aby se bránil a v případném soudním řízení namítl neplatnost daného ujednání.
Jiné následky neuhrazení školného
Zrekapitulujme, že vyloučení žáka/studenta ze školy v důsledku neuhrazení školného přichází v úvahu pouze v případě zletilého žáka nebo studenta, který se smlouvou zavázal hradit školné.
Proto na straně soukromých a církevních škol vznikají následující otázky: Existují ještě jiné právní nástroje finančně „motivující“ k uhrazení školného? Pokud se smluvní strana projeví jako „neplatič“ školného, lze ukončit smlouvu o úplatném vzdělávání?
Mezi základní právní instituty zajištění splnění peněžité povinnosti patří
úrok z prodlení
a
smluvní pokuta
. Základní smysl smluvních ujednání úroku z prodlení nebo smluvní pokuty je zřejmý – prodlení úhrady školného „kompenzovat“ finančním plněním (částkou odpovídající úrokům nebo pokutě). Škola by však měla jednoznačně vědět,*
zda v tomto ohledu musí vycházet pouze z ujednání smlouvy a zda může v určité míře „spoléhat“ na ustanovení občanského zákoníku,
*
kdy, za jakých podmínek vzniká splatnost určitého finančního plnění.
Často sjednávanými způsoby ukončení smlouvy o úplatném vzdělávání z důvodu prodlení úhrady školného jsou
odstoupení od smlouvy
a
výpověď smlouvy
. Tyto způsoby ukončení smluvního vztahu jsou školami také vnímány jako určitá „preventivní“ ujednání ve vztahu k „neplatičům“. Je však důležité, aby*
školy spojovaly s ukončením smluvního vztahu pouze důsledky vůči smluvním stranám a
*
nevyvozovaly z ukončení smluvního vztahu důsledky ohledně vlastního vzdělávání žáka nebo studenta.
Problematice úroku z prodlení, smluvní pokuty a ukončení smlouvy o úplatném vzdělávání bude věnována druhá část článku.
Shrnutí
Vyloučení žáka nebo studenta ze školy v důsledku neuhrazení školného je možné pouze v případě zletilého žáka nebo studenta, který je smluvní stranou smlouvy o úplatném vzdělávání a neuhrazením školného porušuje povinnosti stanovené školním řádem.
Ujednání smlouvy o úplatném vzdělávání, podle kterého je žák povinen ukončit vzdělávání ve škole v důsledku neuhrazení školného zákonným zástupcem, není platné. Pro praxi škol je důležité, zda by se v případě soudního řízení soud přiklonil k názoru, že se jedná o relativní neplatnost, neboo absolutní neplatnost uvedeného ujednání.
Dalšími právními nástroji souvisejícími s neuhrazením školného je úrok z prodlení, smluvní pokuta, odstoupení od smlouvy nebo výpověď smlouvy.
1) Autoři upozorňují, že článek není věnován problematice vzdělávání za úplatu dětí v mateřské škole.
2) V tomto článku je vyjádřen právní názor jeho autorů a s ohledem na jeho obecný charakter se nejedná o individualizovanou informaci nebo radu, na jejímž základě by mělo být učiněno jakékoliv rozhodnutí. V případě sporu, včetně soudního řízení týkajícího se konkrétní věci, mohou být stanoviska a závěry třetích stran včetně soudu odlišná od těch, která jsou v tomto článku prezentovaná.
3) Je otázkou, nakolik tato povinnost vymezená ve školním řádu zavazuje zákonné zástupce. Podle § 30 odst. 1 písm. a) školského zákona školní řád upravuje podrobnosti k výkonu práv a povinností dětí, žáků, studentů a jejich zákonných zástupců ve škole. Avšak podle § 22 školského zákona nemá zákonný zástupce žáka povinnost dodržovat školní řád. Tato povinnost je adresována pouze žákům a studentům [§ 22 odst. 1 písm. b) školského zákona].
4) Autoři upozorňují, že se nejedná o jedinou možnou variantu uzavření smlouvy o úplatném vzdělávání a že smlouva o úplatném vzdělávání může být uzavřena jako smlouva ve prospěch třetího dle § 1767 občanského zákoníku, kdy např. rodič zletilého žáka uzavře se školou smlouvu ve prospěch svého (již zletilého) dítěte.
5) Autoři upozorňují, že nelze vyloučit, že by soud mohl dospět i k závěru o
absolutní neplatnosti
takového ujednání, a to ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku pro rozpor s § 31 odst. 2 školského zákona a zjevné narušení veřejného pořádku, když právo na vzdělání je ústavně garantovaným právem dle čl. 33 Listiny základních práv a svobod.