Mgr. Bc. Adam Hlaváč

Energetické nápoje a nikotinové sáčky Můžeme dát do školního řádu (se souhlasem školské rady) zákaz energetických nápojů v areálu školy? A co se současným „hitem“ dětí – nikotinovými sáčky (mimochodem...

Rádi bychom si v naší MŠ zvýšili rozpočet poskytnutím doplňkové činnosti, a to pronájmem venkovního hřiště, popř. třídy a malé kuchyňky soukromým osobám, např. na dětské oslavy. Chtěli bychom vědět, zda je toto možné a za jakých podmínek? Nejvíce nás zajímá otázka bezpečnosti a odpovědnosti ředitelky MŠ za případný úraz dítěte. Jestli ředitelka, která není na akci přítomná, odpovídá za případné vzniklé škody a úrazy. Popř. zda by se této odpovědnosti dalo prostřednictvím smlouvy zbavit – přenést ji na osobu, která si prostory pronajme.

Třetí část1) článku2) uzavírá rozbor možností soukromé a církevní základní, střední nebo vyšší odborné školy v situaci, kdy se ve škole vzdělávají děti „neplatičů“ nebo „neplatiči“. Jeho cílem je popsat důsledky ukončení smlouvy odstoupením od smlouvy nebo ukončení smlouvy výpovědí.

Druhá část1)článku2) pokračuje v rozboru možností soukromé a církevní základní, střední nebo vyšší odborné školy v situaci, kdy se ve škole vzdělávají děti „neplatičů“ nebo „neplatiči“. Jeho cílem je shrnout podmínky vymáhání úroku z prodlení a smluvní pokuty.

Základní předpisy

Rádi bychom si v naší MŠ zvýšili rozpočet poskytnutím doplňkové činnosti a to pronájmem venkovního hřiště, popř. třídy a malé kuchyňky soukromým osobám např. na dětské oslavy. Chtěli bychom vědět, zda je toto možné a za jakých podmínek? Nejvíce nás zajímá otázka bezpečnosti a odpovědnosti ředitelky MŠ za případný úraz dítěte. Jestli ředitelka, která není na akci přítomná, odpovídá za případné vzniklé škody a úrazy. Popř., zda by se této odpovědnosti dalo smlouvou zbavit - přenést ji na osobu, která si prostory pronajme.

      Vzdělávání žáka základní školy nebo střední školy či studenta vyšší odborné školy za úplatu v soukromé nebo církevní škole1) je relativně komplikovaným vztahem, do kterého se promítá jak přijetí žáka/studenta ke vzdělávání, tak uzavření smlouvy. Cílem první části článku2) je popsat možné důsledky neuhrazení úplaty v podobě vyloučení žáka/studenta ze školy a nastínit další právní nástroje, které může škola využít v případě neuhrazení školného.      

Základní předpisy zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

Již rok platí v celé Evropské unii GDPR1) . Toto evropské nařízení si dokázalo získat – na právní poměry nezvyklou – pozornost jak podnikatelského a veřejného sektoru, tak i široké veřejnosti a médií. Jednou z příčin takového zájmu byla zcela jistě široká působnost nařízení, která dopadá na všechny správce osobních údajů. Lze však předpokládat, že další významnou příčinou zájmu byla výše hrozících pokut za porušení GDPR. Nedávno přijatý český zákon o zpracování osobních údajů přitom právě v otázce ukládání pokut mj. školám přináší zásadní změnu spočívající v tom, že pokuta podle GDPR nemůže být škole udělena. Tento článek2) podrobněji pojednává o tom, zda je v důsledku této české zákonné úpravy škola zbavena rizik spojených s porušením nařízení.

Dne 1. 1. 2017 nabyla účinnosti další část zákona č. 178/2016 Sb., kterým se postupně1) novelizuje školský zákon. Podstatnou částí této novely bylo zavedení povinnosti předškolního vzdělávání pro určitou skupinu dětí. O povinnosti předškolního vzdělávání toho již bylo napsáno a řečeno mnoho, tento článek2) se proto zaměřuje na opomíjenou, možná až zapomenutou vazbu mezi touto novinkou a povinnostmi mateřských škol v oblasti stravování dětí. V této souvislosti ostatně hraje významnou roli další dílčí nabytí účinnosti zákona č. 178/2016 Sb. ke dni 1. 9. 2017.

V předchozí části článku se autoři zaměřili na činnost pedagogických pracovníků a školy v souvislosti se zákonným a nezákonným užitím učebnic, odborných publikací a literárních děl (publikováno v Řízení školy č. 2/2018). V této části článku1) jsou vyčleněny aktivity typické pro žáky nebo studenty.2)

Cílem článku je stručně okomentovat základní způsoby legálního užití autorských děl v praxi školy, a to v souvislosti se Stanoviskem k výkladu užití autorských děl ve školách z pohledu příslušných ustanovení autorského zákona zpracovaným Ústavem státu a práva AV ČR, v. v. i. [uvedené stanovisko je zpřístupněno na webových stránkách Svazu českých knihkupců a nakladatelů, z. s. (dále jen „Svaz“)1)] a z něj vycházejícího sdělení Svazu rozeslaného ředitelům škol pod názvem Zákonné a nezákonné užití učebnic, odborných publikací a literárních děl při výuce (dále jen „Sdělení Svazu“). V článku se autoři zaměřují na užití autorského díla pedagogickým pracovníkem a školou pro vnitřní potřebu.2)

Dne 1. 1. 2017 nabyla účinnosti další část zákona č. 178/2016 Sb., kterým se postupně1) novelizuje školský zákon. Podstatnou částí této novely bylo zavedení povinnosti předškolního vzdělávání pro určitou skupinu dětí. O povinnosti předškolního vzdělávání toho již bylo napsáno a řečeno mnoho, tento článek2) se proto zaměřuje na opomíjenou, možná až zapomenutou, vazbu mezi touto novinkou a povinnostmi mateřských škol v oblasti stravování dětí. V této souvislosti ostatně hraje významnou roli další dílčí nabytí účinnosti zákona č. 178/2016 Sb. ke dni 1. 9. 2017.

Cílem článku1 je shrnout některá specifika a "riziková" místa spojená s přijímáním k základnímu vzdělávání a obsahem smlouvy o poskytování vzdělávání za úplatu a s tím související průběh vzdělávání v soukromé a církevní základní a střední škole.

Tento článek volně navazuje na článek publikovaný v Řízení školy 4/2017, který se věnoval úskalím při procesu uzavírání smluv. Zde1 se blíže zaměříme na obsahové náležitosti smluv, tedy na to, co by ve smlouvě (ne)mělo chybět, aby byla vaše pozice ve smluvním vztahu dostatečně silná a měli jste nástroje, jak dosáhnout splnění povinností druhou smluvní stranou.

Jelikož i v českém právu platí základní právní zásada, že "smlouvy se mají dodržovat", jejich nedodržení může vést k závažným právním následkům. Cílem tohoto článku1 je proto upozornit na některé aspekty uzavírání smluv, kterým je vhodné věnovat pozornost, aby se smlouva nestala spíše "noční můrou" než původně zamýšleným výhodným obchodem.

Cílem článku je krátký výklad pojmů: „nabízení k prodeji“, „prodej“ a „reklama“ potravin v kontextu „pamlskové“ vyhlášky (tj. vyhlášky č. 282/2016 Sb., o požadavcích na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních).1) Pro jednodušší vnímání textu jsou dále potraviny, které splňují požadavky této vyhlášky, označené jako „zdravé“ a potraviny, které nesplňují požadavky této vyhlášky, jako „nezdravé“.

Cílem článku je krátký výklad pojmů: „nabízení k prodeji“, „prodej“ a „reklama“ potravin v kontextu „pamlskové“ vyhlášky (tj. vyhlášky č. 282/2016 Sb., o požadavcích na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních).1) Pro jednodušší vnímání textu jsou dále potraviny, které splňují požadavky této vyhlášky, označené jako „zdravé“, a potraviny, které nesplňují požadavky této vyhlášky, jako „nezdravé“.

Cílem článku je rekapitulovat typický „příběh“ neplatiče ve školní jídelně a upozornit na úskalí, která mohou škole vzniknout z právního úhlu pohledu.1)

Článek je věnován důležité a současně z hlediska zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví (dále jen „BOZ“) dětí a žáků náročné činnosti škol - výuce plavání.1),2) Autoři formulují odpovědi na dvě základní otázky - Kdo je povinen zajistit BOZ dětí a žáků při výuce plavání a kdo je odpovědný za škodu způsobenou dítěti nebo žákovi při výuce plavání?