Jeden z mých kolegů trefně poznamenal, že jde o reformu školství, nikoli o reformu financování. Co je dle mého názoru zásadně jiné? Ministerstvo přesouvá odpovědnost a povinnost financování školství na zřizovatele - tedy na kraje, obce, církve a soukromé subjekty.
Připomínky ke koncepčnímu záměru reformy systému financování regionálního školství
PaedDr.
Pavel
Schneider
vedoucí odboru školství a sportu Středočeského kraje
Základní myšlenkou financování na třídu je
rozdělování prostředků podle počtu tříd ve škole, při určení minimálního a optimálního počtu žáků ve třídě.
Třídy s optimální velikostí jsou financovány maximálně, větší a menší třídy než optimální jsou financovány úměrně méně.
Pokud takto rozdělené prostředky nestačí na financování školy, musí rozdíl dofinancovat zřizovatel.Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
(dále jen „MŠMT“)
však mlží ohledně určení minimální a optimální naplněnosti tříd.
Původní, naprosto nepřijatelné číslo 26 žáků na třídu bylo po protestech ze školského terénu označeno za pouze modelové číslo. Obdobně byla zpochybněna i čísla v současném, vládou schváleném materiálu. Máme tedy věřit tomu, že minimálním počtem je nyní 7 žáků v málotřídních školách (ale optimálním 21), v základních školách 21 žáků (optimálním 24) a ve středních školách 22 (optimálním 26)? O konkrétních číslech financování učňovského školství se materiál nezmiňuje vůbec.V každém případě je to méně žáků, než se financuje dnes.
Pokud zřizovatel nebude mít vlastní prostředky na provozování školy, může to vést až ke zrušení školy.
Základním cílem reformy je snížení rozpočtu pro školství až o 7 miliard Kč – ne o efektivnější financování.Předkládaný materiál je zásadně jiný než předchozí dva návrhy. Původně se hovořilo o
potlačení
role financování na žáka, nyní se mluví o
doplnění
role žáka o princip financování na třídu.
Jde tedy o ústup od základního principu financování na třídu – jde o ústup od jediného, co na původním návrhu bylo smysluplné.
Tento princip je dlouhodobě školami preferován. Ovšem spor by se měl vést o velikosti ideální třídy a o konkrétních pravidlech financování.
Ta jsou však zatím v mlze – materiál MŠMT se o těchto konkrétních postupech nezmiňuje.
N
ejasně je popsáno financování služeb a škol neposkytujících stupeň vzdělání
(jídelny, družiny, kluby, domy dětí a mládeže, základní umělecké školy, dětské domovy, pedagogicko-psychologické poradny...) a nepedagogických pracovníků. Sledujeme tu určitou bezradnost MŠMT – od původního návrhu změny rozpočtového určení daní a financování této oblasti zřizovateli, přes normativy stanovené MŠMT, po normativně nákladové financování se zvýšenou kompetencí krajských úřadů (dále jen „KÚ“).Není však jasné, jak by zvýšená kompetence KÚ vypadala.
Opět je cílem snížení státního rozpočtu a přesunutí povinností financování na zřizovatele.
U základních uměleckých škol a domů dětí a mládeže je možným důsledkem reformy i zvýšení příspěvku rodičů na tato zařízení.Školy (poskytující stupeň vzdělávání – mateřské, základní, střední) mají být financovány na základě oborových normativů stanovených MŠMT. Nepočítá se s ověřenou praxí krajských normativů postihující specifika krajů a obcí, což je velmi rizikové. Do fixního minima prostředků pro činnost školy určeného ministerstvem doplácí prostředky zřizovatel.
Cílem je opět snížení státního rozpočtu a přesunutí povinností financování na zřizovatele.
V přílohách chybí tabulky pro výpočet normativů pro mateřské školy a střední odborná učiliště.
K tomuto segmentu se proto není možné vyjádřit – jde přitom o velmi důležitou oblast související s podporou učebních oborů. Z tabulek pro základní školy, gymnázia a střední odborné školy vyplývá, že oproti současnému systému financování dostanou tyto školy ve Středočeském kraji o 82–260 mil. Kč méně.Optimální třídy jsou nastaveny příliš vysoko bez uplatnění krajských a obecních specifik.
Neřešena je problematika speciálních škol, asistentů pedagoga, prostředky na integraci žáků se specifickými potřebami. Neřešena je naprostá nedostatečnost financování státních ONIV (ostatní neinvestiční výdaje) přímo související se vzděláváním.
Ze stručného výpisu problémů vyplývá, že návrh nového financovaní je zatím nedopracovaný, neodpovídá na mnoho problémů a v této formě se i velmi obtížně připomínkuje.
Ředitelé škol a zřizovatelé by měli velmi pečlivě sledovat probíhající diskusi, měli by MŠMT sdělit své výhrady a své obavy.