Přespočetné (nadúvazkové) hodiny a jejich proplácení

Novela zákona o pedagogických pracovnících, která zavedla nové vymezení přespočetných (nadúvazkových) hodin a tím i nové podmínky jejich proplácení, nabyla účinnosti již před více než půl rokem (1. 9. 2012). Přesto její aplikace stále vyvolává potíže. Cílem tohoto článku je okomentovat odpovídající pasáže zákona o pedagogických pracovnících a zákoníku práce a jejich použití při proplácení nebo neproplácení přespočetných hodin v nejčastěji se vyskytujících situacích školské praxe.

Přespočetné (nadúvazkové) hodiny a jejich proplácení
Bc. et PhDr.
Monika
Puškinová
Ph. D.
specialista na školskou problematiku
V textu jsou zkráceně uvedeny následující právní předpisy:
 
zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění,
 
zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, v platném znění,
 
zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění,
 
nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, v platném znění,
 
nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci,
 
vyhláška č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí.
CO JE PŘESPOČETNÁ (NADÚVAZKOVÁ) HODINA?
Označení
přespočetná (nadúvazková) hodina
se používá pro pojmenování hodin přímé pedagogické činnosti, které jsou konány
nad stanovený týdenní rozsah
přímé pedagogické činnosti (§ 23 zákona o pedagogických pracovnících).
V této fázi čtení zákona zřejmě nevznikají problémy a každý si vybaví limity týdenní přímé pedagogické činnosti stanovené v příloze nařízení vlády č. 75/2005 Sb., v platném znění.
Při promýšlení variant proplácení a neproplácení přespočetných hodin je však užitečné se k tomuto elementárnímu konstatování vracet, protože z něj plyne:
 
přespočetná hodina je
pouze
hodinou
přímé
pedagogické činnosti,
 
přespočetná hodina je hodinou přímé
pedagogické
činnosti, tj. činnosti vykonávané jakýmkoli pedagogickým pracovníkem, který má týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti stanoven (např. i učitelek mateřských škol),
 
při běžném školním provozu od pondělí do pátku je přespočetná hodina konána v rámci běžné pracovní doby (tj. při celém úvazku v rámci 40 hodin týdenní pracovní doby, do které spadá i nepřímá pedagogická činnost) a za těchto podmínek přespočetná hodina
není hodinou přesčasovou.
Bodem, který vyvolává v souvislosti s proplácením přespočetných hodin diskuse v řadách učitelů základních a středních škol, je hned bod první. Vznikají otázky typu:
Vykonává učitel přímou pedagogickou činnost, když jde s žáky na exkurzi; sedí v učebně v době besedy organizované pro žáky; na plavání; na lyžařském výcvikovém kurzu; v případě suplování hodiny, kterou nachystá kolega, a žáci v ní konají samostatnou práci?
Je jasné, že odpovědi se mohou lišit v závislosti na dvou okolnostech:
 
na tom, jaký výklad pojmu „přímá pedagogická činnost“ zastáváme,
 
na tom, co učitel základní nebo střední školy v době exkurze, lyžařského výcvikového kurzu atd. dělá.
Při střetu
protichůdných interpretací pojmu „přímá pedagogická činnost“
není příliš užitečný odkaz na § 2odst. 1 zákona o pedagogických pracovnících, který charakterizuje přímou pedagogickou činnost jako
„přímé působení na vzdělávaného, kterým se uskutečňuje výchova a vzdělávání podle školského zákona“
. Někteří učitelé jsou totiž toho názoru, že např. svou prostou (a víceméně mlčenlivou) přítomností v učebně, ve které má přednášku policista, přímo působí na vzdělávaného a tím uskutečňují výchovu a vzdělávání.
Pomoc je proto nutné hledat v demonstrativním vymezení obsahu pojmu „nepřímá pedagogická činnost“, tj. v § 3 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 263/2007 Sb.:
§ další práce související s přímou pedagogickou činností dohodnuté s pedagogickým pracovníkem, například ... práce, které vyplývají z organizace vzdělávání a výchovy ve školách a školských zařízeních, jako je dohled nad dětmi a nezletilými žáky (dále jen „žáci“) ve škole a při akcích organizovaných školou...
Výše uvedenou „interpretační“ pasáž lze ve školské praxi shrnout do jednoduché otázky:
Vykonává učitel po určitou dobu „pouze“ dohled?
Ať se přikloníme k verzi, že např. svou fyzickou přítomností v učebně v době besedy vykonává učitel dohled, nebo naopak přímou pedagogickou činnost, v praxi školy je důležité,
aby před započetím určité činnosti jednoznačně věděl, jak se ve škole na tuto činnost nahlíží.
Při „bezproblémovém“ a víceméně obvyklém názoru na hranici mezi přímou a nepřímou pedagogickou činností je nutné vědět (opět s učitelem dopředu domluvit), zda bude na exkurzi určitou dobu skutečně učit (např. bude poskytovat výklad v muzeu), nebo bude vykonávat dohled (a např. poslouchat výklad pracovníka muzea); zda bude na lyžařském výcvikovém kurzu učit lyžování, nebo večer na chatě vykonávat dohled.
KOLIKÁTÁ HODINA JE HODINA PŘESPOČETNÁ?
Z textu § 23 odst. 4 zákona o pedagogických pracovnících1) a § 132 zákoníku práce2)je jasné, že
přespočetná hodina je hodina přesahující počet hodin rozsahu přímé vyučovací povinnosti
(např. pro učitelky mateřských škol 32., 33. hodina atd. přímé pedagogické činnosti v daném týdnu; pro učitele základních škol 23., 24. hodina atd. přímé pedagogické činnosti v daném týdnu).
Může se jednat o tzv. označenou hodinu v rozvrhu, ale také o neplánované suplování nebo výkon pedagogické činnosti učitelky mateřské školy za nemocného kolegu.
ZA JAKÝCH PODMÍNEK JE PŘESPOČETNÁ HODINA PROPLACENA?
Podle § 23 odst. 4 zákona o pedagogických pracovnících se za přespočetnou hodinu považuje vykonaná přímá pedagogická činnost. Jinými slovy, tato
hodina musí být skutečně odpracována v rámci přímé pedagogické činnosti.
Za takovou (skutečně odpracovanou) přespočetnou hodinu podle § 132zákoníku práce přísluší pedagogickému pracovníkovi
příplatek ve výši dvojnásobku průměrného hodinového výdělku.
Jestliže pedagogický pracovník v určitém týdnu skutečně odpracuje všechny své hodiny přímé pedagogické činnosti a ještě odpracuje jednu či více hodin přespočetných, je jasné, že tyto přespočetné hodiny budou proplaceny 200% příplatkem.
Zákon o pedagogických pracovních však v § 23 odst. 4 uvádí, že existují případy, ve kterých je odpracovaná přespočetná hodina proplacena 200% příplatkem, i když zbytek týdenního rozsahu přímé vyučovací činnosti pedagogický pracovník neodpracoval (neodučil).
Tyto případy obsahuje § 348 zákoníku práce: pedagogický pracovník neodpracoval (některé nebo i všechny) hodiny týdenního rozsahu přímé vyučovací povinnosti z důvodu:
 
překážek v práci, s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování, a doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy,
 
čerpání
dovolené,
 
vybírání
náhradního volna
za práci přesčas nebo za práci ve svátek,
 
svátku, za který mu přísluší náhrada mzdy, popř. se mu jeho mzda nebo plat nekrátí.
Výše uvedenými překážkami v práci jsou překážky v práci na straně zaměstnance, i na straně zaměstnavatele. Jejich výčet najdeme:
 
v zákoníku práce (§ 191 až 210),
 
v nařízení vlády č. 590/2006 Sb.,
 
ve zvláštních zákonech (např. ve školském zákoně nebo zákoně o pedagogických pracovnících).
Ve školské praxi jsou
typickými překážkami v práci:
 
pracovní neschopnost
(důležitá osobní překážka v práci na straně zaměstnance, § 191 zákoníku práce),
 
vyšetření, ošetření, pracovnělékařská prohlídka
(důležitá osobní překážka v práci na straně zaměstnance, nařízení vlády č. 590/2006 Sb.),
 
ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti
(důležitá osobní překážka v práci na straně zaměstnance, § 191 zákoníku práce),
 
samostudium
(překážka v práci na straně zaměstnance, § 24 odst. 7 zákona o pedagogických pracovnících),
 
studium, kterým se zvyšuje kvalifikace
(překážka v práci na straně zaměstnance, § 205 zákoníku práce),
 
účast členů ve zkušební komisi pro závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky, absolutorium v konzervatoři, absolutorium a činnost komisaře (překážka v práci na straně zaměstnance z důvodu jiného úkonu v obecném zájmu, § 184 odst. 1 školského zákona).3), 4)
Ostatní překážky v práci není účelné vypisovat. Přesto pro ilustraci zmiňme: narození dítěte, úmrtí manžela, přestěhování (nařízení vlády č. 590/2006 Sb.); výkon jiné odborové činnosti, zejména účast na schůzích, konferencích nebo sjezdech [§ 203 odst. 1 písm. b) zákoníku práce]; výkon občanské povinnosti svědků předvolaných k jednání soudu (§ 202 zákoníku práce).
Jako příklad případů, ve kterých je odpracovaná přespočetná hodina proplacena, mohou posloužit následující situace, pro názornost pojaté jako týdenní rozvrh učitele základní školy (22 hodin přímé pedagogické činnosti týdne, přespočetná hodina je vyznačena):
 
Všechny hodiny přímé pedagogické činnosti učitel v daném týdnu odpracoval, odpracoval také přespočetnou hodinu, která je proplacena.
 
Učitel v daném týdnu přišel do školy pouze na jednu hodinu (označenou přespočetnou), kterou odučil. Ostatní hodiny strávil způsobem, který se považuje za výkon práce (pro školskou praxi - za výkon přímé pedagogické činnosti).
Proplacená přespočetná hodina nemusí být pouze opakující se označená hodina v rozvrhu, ale i hodina „běžného suplování“. Je důležité, aby i v tomto případě byly splněny všechny podmínky, tj. aby:
 
suplovaná hodina byla skutečně nad rozsah týdenní přímé pedagogické činnosti (např. v případě učitele základní školy hodina 23., 24. atd.),
 
suplovaná hodina byla skutečně provedena jako přímá pedagogická činnost,
 
ve zbytku týdne byly ostatní hodiny týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti odpracovány (např. odučeny) nebo v jejich době nastaly situace popsané v § 348 zákoníku práce.
Příkladem může být následující pracovní týden učitele základní školy, který nemá opakující se označenou přespočetnou hodinu, v daném týdnu přišel do školy jen v úterý - suploval první hodinu (v této době má běžně ve svém rozvrhu „okno“):
Na proplácení přespočetných hodin v podobě běžného suplování nebo neplánované přímé pedagogické práce v mateřské škole nemá vliv, za koho se supluje nebo za jakých situací se kolega zastupuje.
Nelze např. odměňovat 200% příplatkem přespočetné hodiny, které vznikly suplováním za kolegu, který čerpá dovolenou, a neodměňovat 200% příplatkem přespočetné hodiny, které vznikly suplováním za nemocného kolegu.
Samozřejmě, že může vzniknout a vzniká varianta, při které je pedagogickému pracovníkovi proplacena jako označená odpracovaná přespočetná hodina, tak odpracovaná hodina „běžného suplování“ (tab. 4).
Jako poslední logická varianta týdne, ve kterém jsou odpracované přespočetné hodiny proplaceny, poslouží kombinace:
 
skutečně odpracovaných přespočetných hodin,
 
hodin, které se pro tytu účely nepovažují za výkon přímé pedagogické činnosti (§ 348 zákoníku práce, tj. překážky v práci, dovolená, náhradní volno, svátek; podrobněji níže),
 
odpracovaných hodin přímé pedagogické činnosti, které kompenzují hodiny, ve kterých nenastaly případy podle     § 348 zákoníku práce.
Tento případ však uvedu až na konci článku, po komentáři případů neproplácení přespočetných hodin.
ZA JAKÝCH PODMÍNEK NENÍ PŘESPOČETNÁ HODINA PROPLACENA
Jeden jednoduchý případ, při kterém přespočetná hodina není proplacena, již byl uveden - označená opakující se přespočetná hodina
není odpracována.
Dále není přespočetná hodina (označená v rozvrhu i hodina běžného suplování) proplacena 200% příplatkem, i když je odpracována, jestliže pedagogický pracovník v daném týdnu
neodpracoval všechny hodiny přímé vyučovací činnosti
nebo v této době nenastaly případy podle § 348 zákoníku práce (tj. překážky v práci, dovolená, náhradní volno, svátek). Jednoduše řečeno, součet „odučených“ hodin a hodin strávených jako překážky v práci, dovolená, náhradní volno nebo svátek je menší než týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti (např. u učitelky mateřské školy 31 hodin, u učitele základní školy 22 hodin, u učitele střední školy 21 hodin).
Nejčastěji se jedná o situaci, kdy:
 
pedagogickému pracovníkovi
hodiny přímé pedagogické činnosti „odpadnou“
(třída, ve které měl učit, šla do divadla, na exkurzi, má ředitelské volno atd.),
 
pedagogický pracovník místo přímé pedagogické činnosti
vykonává dohled
(např. v kině, při dopravě na výuku plavání),
 
pedagogický pracovník absolvuje
školení k prohlubování kvalifikace
(§ 230 zákoníku práce; školení, kterým se prohlubuje kvalifikace, se považuje za výkon práce).
Uvedené případy v rozvrhu učitele základní školy mohou vypadat takto:
 
Učitel sice odpracoval (odučil) označenou přespočetnou hodinu v pátek pátou hodinu, ale ve středu neodpracoval jako přímou pedagogickou činnost (neodučil) tři vyučovací hodiny. V tomto týdnu odpracoval jako přímou pedagogickou činnost pouze 20 hodin.
 
Učitel sice odpracoval (odučil) označenou přespočetnou hodinu v pátek pátou hodinu, suploval ve čtvrtek třetí a čtvrtou hodinu (běžně má v této době „okno“). Ale ve středu neodpracoval jako přímou pedagogickou činnost (neodučil) tři vyučovací hodiny. V tomto týdnu odpracoval jako přímou pedagogickou činnost právě 22 hodin. Nebyla odpracována žádná hodina nad týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti.
K hodinám, které pedagogický pracovník neodpracuje jako přímou pedagogickou činnost, ještě poznamenám:
 
to, že pedagogickému pracovníkovi „odpadnou jeho hodiny“, protože třída šla např. na exkurzi a on „nemůže učit“, není překážka v práci na straně zaměstnavatele; pedagogický pracovník v době „odpadlých hodin“ pracuje - vykonává nepřímou pedagogickou činnost,
 
v případě odpracovaných označených přespočetných hodin nebo odpracovaného „běžného suplování“, které nejsou odměněny 200% příplatkem, stejně tak v případě dohledu místo přímé pedagogické činnosti
pedagogický pracovník „nedělá zadarmo“; za takto odvedenou práci pobírá plat.
DOPLNĚNÁ VARIANTA PROPLACENÍ PŘESPOČETNÝCH HODIN
Kompenzace neodpracovaných hodin týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti
Již zmíněná varianta proplacení přespočetných hodin, která nastane, pokud se neodpracované hodiny přímé pedagogické činnosti kompenzují jinými odpracovanými hodinami přímé pedagogické činnosti, je uvedena níže. Učiteli základní školy je proplacena označená přespočetná hodina, protože třemi hodinami suplování si v daném týdnu zajistil splnění týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti (22 hodin), kompenzoval tak tři hodiny dohledu (tab. 7).
EVIDENCE A PROPLÁCENÍ PŘESPOČETNÝCH HODIN
Podle § 3 odst. 5 vyhlášky č. 263/2007 Sb. se
odpracované přespočetné hodiny uvádějí v evidenci odpracované pracovní doby.
Jak již bylo mnohokrát konstatováno, přespočetné hodiny jsou odměňovány podle § 132  zákoníku práce příplatkem ve výši
dvojnásobku průměrného hodinového výdělku.
Odsud plyne:
 
za přespočetné hodiny nelze poskytovat náhradní volno; náhradní volno se může poskytovat za práci přesčas, avšak za běžného školního provozu jsou přespočetné hodiny odpracovány v rámci běžné pracovní doby (tj. během 40 hodin týdně),
 
přespočetné hodiny nelze odměňovat „ve výši 125 %“, tj. platem a příplatkem ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku.
Přespočetné hodiny jsou propláceny také vedoucím pracovníkům, pro které platí omezení proplácení práce přesčas (§ 127 odst. 3 zákoníku práce):
§Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení podle § 124, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce; v platu vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem nebo vedoucím organizační složky, je vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas.
1 Za přímou pedagogickou činnost nad rozsah hodin stanovený ředitelem školy nebo zařízením sociálních služeb se považuje vykonaná přímá pedagogická činnost podle odstavce 3 i v případě, že pedagogický pracovník nesplnil ředitelem stanovený týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti vyplývající z týdenního rozvrhu přímé pedagogické činnosti, protože v době, která se posuzuje jako výkon práce, přímou pedagogickou činnost nevykonával. U pedagogických pracovníků s kratší pracovní dobou je přímou pedagogickou činností nad stanovený rozsah přímá pedagogická činnost přesahující týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti odpovídající stanovené týdenní pracovní době; těmto pedagogickým pracovníkům není možné konání přímé pedagogické činnosti nad stanovený rozsah nařídit.
2 Pedagogickému pracovníkovi přísluší za hodinu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické činnosti nebo přímé pedagogicko-psychologické činnosti vykonávané přímým působením na vzdělávaného, kterým uskutečňuje výchovu a vzdělávání na základě zvláštního zákona, kterou vykonává nad rozsah hodin stanovených ředitelem školy, ředitelem školského zařízení nebo ředitelem zařízení sociálních služeb podle zvláštního právního předpisu, příplatek ve výši dvojnásobku průměrného hodinového výdělku.
3 Do 9. 11. 2012 se považovala za jiný úkon v obecném zájmu i činnost hodnotitele a maturitního asistenta.
4 Podle § 184 odst. 3 školského zákona se činnost zadavatele nepovažuje za překážku v práci na straně zaměstnance, zadavatel pracuje v rámci pracovněprávního vztahu ke škole.

Související dokumenty

Pracovní situace

Přímá pedagogická činnost nad stanovený rozsah
Právní výklad k § 23 zákona o pedagogických pracovnících
Příplatek za noční práci a práci v sobotu a neděli
Zvláštní příplatek a příplatek za rozdělenou směnu
Založení pracovního poměru jmenováním – zástupce ředitele
Výběrový pohovor
Organizace pracovní doby
Platový výměr
Péče o zaměstnance
Prohlubování kvalifikace pedagogických pracovníků
Zvyšování kvalifikace pedagogických pracovníků
Postavení těhotných žen v pracovním právu
Druhy dovolené
Obecné určování dovolené
Konkrétní určení dovolené
Výměra dovolené pedagogických pracovníků
Vstupní lékařská prohlídka
Periodická lékařská prohlídka
Mimořádná lékařská prohlídka
Výstupní lékařská prohlídka

Poradna

Akce v mateřské škole přes noc
Přespočetné hodiny a práce přesčas
Střet zájmů
DPČ
Ukončení pracovního poměru
Home office
Úvazek školní jídelna
Bývalá ředitelka
Předpoklad odborné kvalifikace pro pedagogickou činnost
Výpověď
Přímá ped. činnost
Přechod práv a povinností na nového zaměstnavatele
Pracovní smlouva „Vychovatelka ŠD a ŠK“
Samostudium
Úvazek asistenta
Příplatek
PHmax
Lekářská prohlídka zaměstnance s dcerou
Oznámení změny pracovní doby
DPP a rozvrhování pracovní doby

Zákony

561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů
262/2006 Sb. zákoník práce

Vyhlášky

263/2007 Sb. , kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí

Nařízení vlády

75/2005 Sb. o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků
590/2006 Sb. , kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci