Mzdy – fond kulturních a sociálních potřeb, výročí a průměrný výdělek
JUDr.
Jaroslav
Jakubka
Jsme základní škola. Zaměstnanci dostávají z FKSP 4 000 Kč k určitým výročím. Má se započítávat tato částka do průměrného výdělku pro pracovněprávní účely? (Pro dovolenou atd.)
Související předpisy:
Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů
§ 351 až 362 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (o průměrném výdělku)
Odpověď je velice jednoduchá a rezolutní – vůbec žádnou odměnu poskytovanou z fondu kulturních a sociálních potřeb nelze v žádném případě zahrnovat do průměrného výdělku zaměstnance.
Průměrný výdělek pro pracovněprávní účely zjišťuje zaměstnavatel jednotným způsobem podle § 353 až 362 zákoníku práce vždy z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Co je mzdou nebo platem je zcela jednoznačně určeno v § 109 až 135 zákoníku práce.
Pokud jde o mzdu, je mzdou například:
základní mzda nebo smluvní mzda,
osobní ohodnocení,
odměny za práci, kromě odměny za pracovní pohotovost,
příplatky ke mzdě (například za práci přesčas, za práci v noci),
naturální mzda a podobně.
Mzdou není například:
náhrada mzdy (například za dovolenou),
cestovní náhrady,
odměna za pracovní pohotovost,
zaměstnanecké benefity,
věrnostní odměny,
odměny poskytované k životním či pracovním výročím a podobně.
Obdobně je tomu u platu, kdy platem je:
platový tarif,
osobní ohodnocení,
příplatky (například za vedení, za noční práci, za práci ve ztíženém prostředí).
Uvedený výčet je jen orientační, a proto je nezbytné vždy konkrétně zvažovat, jakou měrou se poskytované plnění váže na skutečně vykonanou práci. Průměrný výdělek je pak poměrem mezi zúčtovanou mzdou nebo platem poskytovaným za práci a odpracovanou dobou v rozhodném období (předchozím kalendářním čtvrtletí).