Preventivní péče - strana 5

Počet lidí trpících duševními onemocněními v České republice každoročně roste. Mezi nimi se bohužel nachází i žáci a žákyně základních a středních škol, kteří se potýkají s různými psychickými problémy – od závažnějších poruch, jako jsou úzkosti a deprese, až po různé emoční a behaviorální obtíže. K těmto problémům se často přidává nízká odolnost vůči stresu, zvyšující riziko dalších emočních obtíží. V tomto článku se zaměříme na příčiny těchto potíží a možné způsoby jejich řešení.

Velmi často se mluví o šikaně ve školách. Toto rizikové jednání je tématem, kterému je věnována značná pozornost. Nicméně veškerá diskuse se zabývá šikanou mezi žáky. Téměř nikdy se nepřipouští, že by mohlo dojít také k šikaně pedagoga ze strany dětí, popřípadě ze strany kolegů.

Příběh dvou holčiček z mateřské školy začal nenápadně. První varovné signály zachytila jedna z maminek, která shodou okolností pracovala jako sociální pracovnice a jejíž dcera navštěvovala stejné předškolní zařízení. Zanedbanost oblečení dětí, problémy s hygienou a opakované prosby otce na sociálních sítích o základní vybavení pro děti naznačovaly, že něco není v pořádku. Přestože první pokusy o navázání spolupráce s rodinou selhaly a nabízená pomoc byla odmítána, vytrvalá pozornost pedagogického personálu a mezioborová spolupráce nakonec vedly k odhalení mnohem závažnější situace – násilí páchaného na dětech i jejich matce.

Když dítě začne opakovaně vynechávat hodiny klavíru, chodí do hodin výtvarné tvorby často unavené nebo je dlouhodobě patrná změna v jeho chování, nemusí jít jen o běžnou ztrátu motivace. Pedagogové základních uměleckých škol mají díky individuální výuce jedinečnou příležitost zachytit změny v chování žáků, které mohou signalizovat závažnější problémy. Pro včasnou identifikaci ohrožení dítěte a nastavení účinné podpory mohou nyní využít nový metodický nástroj – Kartu KID.

Odhaduje se, že v České republice žije kolem 300 tisíc dětí, které by mohly patřit do kategorie ohrožených dětí. Ve Zprávě o stavu péče o ohrožené děti v ČR v roce 20231) to uvedla Iniciativa 8000důvodů ve spolupráci s MŠMT. Podobné odhady počtu dětí, které zažily fyzické či psychické týrání, sexuální zneužívání nebo zanedbávání, přinesla i Studie negativních zážitků z dětství (ACE) v České republice2) z roku 2017. Odhadované počty prevalence násilí páchaného na dětech však neodpovídají skutečně zjištěným případům uváděným v oficiálních statistikách, podle kterých se nám daří zachytit pouze zlomek ohrožených dětí.

Duševní zdraví dětí a dospívajících je stále naléhavějším tématem nejen v rámci rodiny, ale i školního prostředí. Výsledky nedávné studie realizované Národním ústavem duševního zdraví (NUDZ) ve spolupráci s Českou školní inspekcí poukazují na alarmující skutečnost – až 40 % žáků devátých tříd vykazuje známky deprese a u 30 % žáků se objevují symptomy úzkosti. Tento stav reflektuje potřebu systematické prevence a podpory psychického zdraví přímo ve školním prostředí, kde děti tráví značnou část svého života.

Peer (vrstevnická, žákovská) mediace láká na širokou škálu přínosů pro žáky a studenty, učitele i vedení školy. Funguje, pokud je na ni kultura školy (lidé i procesy) připravená. Někdy je vhodnější začít na nižším, stále však užitečném i náročném stupni – podporou žáků v osvojení zjednodušených mediačních technik a posílením komunikačních kompetencí.

Tento text navazuje na předchozí články, v nichž jsme reflektovali zkušenosti s pozicí sociálního pedagoga ve školách a školkách Prahy 7, a shrnuje výsledky „Analytické zprávy o rozvoji sociální pedagogiky v Praze 7“, kterou jsme na základě našich dosavadních zkušeností zpracovali.

V minulém dílu jsem psala o tom, v čem může být skotský vzdělávací systém inspirativní pro ten náš. V dnešní druhé části se na systémovou úroveň podpory škol a zajištění wellbeingu žáků a učitelů podíváme podrobněji. Jak to tedy ve Skotsku funguje? Pojďte se mnou nahlédnout do tamních škol a zjistit detaily z jednotlivých setkání s institucemi zabývajícími se školstvím, vzděláváním a vzdělávací politikou.

Bubnovačka v listopadu spojila neuvěřitelných 156 000 lidí napříč republikou a symbolicky zahájila Týden za dětství bez násilí 2024. Zapojili se žáci a učitelé z více než 1 200 středních, základních i mateřských škol. Takto obrovská účast ukazuje, že téma násilí v rodině přestává být přehlížené. Akce získala již podruhé záštitu prezidenta České republiky a letos nově i Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, což je dalším důkazem, že prevence násilí na dětech si získává stále větší pozornost.

Jeden lední medvěd se ptá druhého: „Co dnes budeš dělat?“ A druhý odpoví, že nic. „To jsi ale dělal včera?!“ namítne ten první. „Já vím, ale ještě to nemám hotové!“

Slezské gymnázium v Opavě se dlouhodobě věnuje podpoře duševního zdraví svých žáků a učitelů. Díky projektu Metanoia a unikátní metodice, která je volně dostupná na webu školy, nabízí praktické nástroje, jak pracovat s tématy jako prevence duševních poruch, relaxace nebo arteterapie. O vzniku a významu tohoto projektu jsme hovořili s jeho iniciátorkou Mgr. Kamilou Tkáčovou.

19. listopadu se díky iniciativě organizace Locika rozezněly mnohé školy, školky, firmy, instituce i veřejné prostory zvuky bubnování. Také u nás ve škole jsme se rádi do této iniciativy zapojili. Protože to chápeme jako vyjádření souhlasu s hodnotami, které jsou nám blízké, protože šlo o téma, o kterém chceme s našimi žáky hovořit, ale také proto, že celá akce byla Locikou tak skvěle připravená, že veškeré naše aktivity spjaté s Bubnovačkou nenarušily běžný chod výuky, jen ho modifikovaly.

Dobrovolnictví může pomoci hned dvakrát. Má pozitivní dopad na komunitu, které pomáhá, ale i na lidi, kteří se do pomoci ostatním zapojují. Lidé, kteří se do dobrovolnické práce zapojují pravidelně, mohou zažívat pocit smysluplnosti a naplnění, výzkumy poukazují také na snížení hladiny stresu a posilování osobní odolnosti. Kromě zlepšení psychické pohody některé dobrovolnické aktivity nabízí i fyzické benefity, mnoho projektů totiž vyžaduje fyzickou práci – ať už jde o úklid veřejných prostor, sázení stromů, nebo třeba stavbu nových herních prvků na dětském hřišti.

Na schodiště boskovického gymnázia shlíží kamenná busta Jana Amose Komenského. Nic nezvyklého, podobizna Učitele národů zdobí školy po celém Česku. Tu boskovickou dnes ale oživuje drobný barevný detail – kolem jeho krku je volně uvázána fialová šála z krepového papíru. Fialové stužky visí i ze zábradlí, dveře tříd lemují balónky. Komenského fialová šála je tak jedním z mnoha detailů, které návštěvníkům a studentstvu naznačují, že dnešek bude jiný než obvyklé školní dny – dnes je Fialový den. Škola jím zahajuje celoroční program Zázemí pro duši – sérii podpůrných aktivit přinášených neziskovou organizací Nevypusť duši, jejichž cílem je vytvářet ve školách prostředí, ve kterém má duševní zdraví pevné místo a je přirozenou součástí školního života.

Tématu duševního zdraví se na EKO gymnáziu Brno věnujeme aktivněji od doby, kdy začalo být více a více zřejmé, jakým způsobem se na něm u studentů podepsalo období covidu-19. Začali jsme realizací dvou projektů zaměřených na péči o duševní zdraví (nazvali jsme je Pokoj v duši 1 a 2) formou specializovaných přednášek a workshopů a poté jsme se rozhodli pravidelně pořádat Wellbeing Day.

Duševní pohoda (wellbeing) dospívajících je často skloňované téma. Tlaky, kterým dospívající v dnešní době čelí, jsou násobně vyšší, než byly před deseti či dvaceti lety. V nedávném výzkumu Národního institutu SYRI jsme sledovali duševní pohodu u žáků a žákyň šestých tříd, protože raná adolescence, kdy se jedinec potýká s fyzickými a emočními změnami, představuje mimořádně náročné období. Navíc právě v tomto věku přichází přechod na druhý stupeň, který s sebou přináší vyšší nároky na výkon a hodnocení.

Třídnická hodina (TH) nepatří mezi formy podpory wellbeingu, jejichž výsledky jsou viditelné lusknutím prstu. K vytváření bezpečného prostředí, které je pro ni nezbytné, je potřeba vytrvalost, dlouhodobost a systematičnost. Naše zkušenosti ale potvrzují, že to má smysl.

V programech vrstevnické mediace mají školy k dispozici zajímavý nástroj, který učí žáky řešit konflikty efektivně a s respektem a rozvíjí dovednosti aktivního naslouchání, empatie a hledání konsensu s ostatními. Vrstevnická mediace zlepšuje školní klima a je prevencí šikany. Často také umožní vyřešit konfliktní situaci bez zásahu dospělých. Jak práce vrstevnických mediátorů v praxi může vypadat?

Před několika lety jsem byla svědkem pozoruhodného rozhovoru. Dva muži s plnovousem, profesní kolegové, diskutovali nějaký problém a náhle se jeden z nich ptá: „Mimochodem víš, že jsi můj septimán?“ Společné zážitky spolužáků z osmiletého gymnázia, které dělí věkový rozdíl sedmi let a kteří se poznali v rámci vrstevnického programu, rezonovaly i po dvou dekádách.