Preventivní péče - strana 3

Dítě vracející se do školy po léčbě onkologického onemocnění nebo diabetik, který kvůli svému onemocnění častěji ve třídě chybí. To jsou příklady dětí, které dostaly podporu formou unikátního Školního programu, který nezisková organizace Spolu s odvahou aktuálně úspěšně adaptovala v Česku. Program jedinečně obohacuje stávající nabídku preventivních programů pro školy a je poskytován zdarma.

Na počátku byla snaha seznámit s hlavními riziky internetu též uživatele se zrakovým postižením. Výsledkem je sada tzv. hmatových modelů (někdy označovaných jako haptické), které doplňují úspěšnou knihu On-line ZOO z edice CZ.NIC. Díky spolupráci se společností Prusa Research a její dílnou PrusaLab1) si všechny modely může na 3D tiskárně vytisknout nejen každá škola či organizace pracující s osobami se zrakovým postižením, ale také rodiče, kterým není lhostejné, čemu se jejich děti na internetu věnují.

Přemýšleli jste někdy nad tím, o čem všem duševní zdraví je a není? Pravděpodobně ano, neboť témata z této oblasti se na nás doslova valí odevšud. A to je dobře. Jen když jsme (si) vědomí, můžeme začít proměňovat své postoje a přispívat ke zdravému fungování společnosti. Škola má možnost podporovat duševní zdraví či wellbeing dětí a žáků více než kterákoli jiná instituce a zároveň je wellbeing důležitou součástí vzdělávacího procesu. Jak jsou však podporováni pedagogové, aby uměli s tímto konceptem nakládat?

Přijít do kolektivu a nevědět, o čem je řeč, protože se to dělo online, bývá velmi frustrující. Často se pak dostaví i sžíravý pocit osamělosti, na který jsou dospívající obzvlášť citliví. Není tak divu, že světu za obrazovkou nedokážou odolat. Fenomén FoMO ale ve skutečnosti postihuje všechny generace a je takřka nemožné se mu vyhnout. Pojďme si ho proto představit v souvislostech.

Dvouleté pilotní působení multidisciplinárních týmů duševního zdraví pro děti a adolescenty v ORP Kutná Hora skončilo k 30. 6. 2023. Pilotáž byla financována z Fondů EHP a Norska a vzhledem k úspěšnosti projektu bude působení dvou týmů v regionu pokračovat za finanční podpory NF Eduzměna, a to zatím do konce kalendářního roku 2023.

Kolem 14 % žáků vykazuje příznaky vysoké míry úzkosti. Necelých 11 % žáků vykazuje příznaky těžké deprese. Nejohroženější skupinou z hlediska duševního zdraví jsou dívky starší 14 let. Duševní zdraví žáků je celkově špatné a za poslední pár let se citelně zhoršilo. Naše zjištění tak potvrzují pocity a zkušenosti pedagogů ze škol, pedagogicko-psychologických poraden, preventistů i dalších odborníků pracujících se žáky.

Úzkostné poruchy patří mezi nejčastější duševní onemocnění. Okruh tzv. neurotických, stresových a somatoformních poruch (řazených v klasifikačním manuálu nemocí MKN10 pod kódy F40–F48) je poměrně široký, proto se pokusíme jednotlivé vybrané diagnózy představit podrobněji.

Možností, jak o sebe lze pečovat, je velké množství. V minulém Letním speciálu jsme si ukázali pár způsobů, jak si můžeme uvolnit trapéz, krk, hlavu nebo se zklidnit pomocí masáže dlaně.

Duševní zdraví je klíčovým aspektem celkového zdraví a kvality života. O tom, že duševní zdraví dětí je v poslední době nebývale ohroženo, se dozvídáme z výzkumů1) , médii i z vlastní žité zkušenosti ve školách i poradenských zařízeních. Duševní zdraví se také stává jednou z priorit, na kterou jsou zaměřené nejrůznější formy intervencí.

Ignorovat problematiku vlivu digitálních technologií ve vzdělávání je jako předstírat, že ještě pořád žijeme v habsburské monarchii. Ať totiž chceme nebo ne, technologie dnes výrazně ovlivňují náš každodenní život. Neznalost principů jejich fungování pak často vede ke škodlivému užívání, které má závažné dopady na náš celkový wellbeing. V Replug me proto pomáháme žákům, rodičům i pedagogům, aby našli zdravý vztah k digitálním technologiím i k sobě navzájem.

Příběh Sociální kliniky se začal psát v roce 2014, a to jako projektu Českého institutu biosyntézy. Dámy Barbora Janečková a Yvonna Lucká založením Sociální kliniky reagovaly na složité podmínky v českém prostředí, kdy terapie placená ze zdravotního pojištění nebyla a stále není dostupná v takové míře, v jaké je nezbytná. Počet potřebných stále převyšuje časové možnosti terapeutů, kteří jsou hrazeni ze zdravotního pojištění.

Na jaké konkrétní potřeby máme reagovat, pokud chceme žákům a studentům nabídnout účinnou podporu ve wellbeingu? Co můžeme mladým lidem nabídnout, abychom zabránili nepříznivému vývoji duševní pohody dětí přerůstající ve vážné psychické problémy?

Dobře nastavená spolupráce rodiny a školy může přispět k prevenci nevhodného chování dětí. Metodika Dobrý začátek® podporuje partnerský vztah rodičů a pedagogů a otevřenou komunikaci, která posiluje pozitivní přístup zmíněných aktérů, ovlivňuje postoje i chování pedagogů, dětí i rodičů. Níže vám představíme některé z komunikačních strategií metodiky Dobrý začátek®, které mohou posunout vzdělávací proces žádoucím směrem.

Noha – část dolní končetiny od kotníku dolů – je základním stavebním kamenem lidského těla. Je základnou, která drží váhu celého těla a podstatným způsobem se podílí na základních pohybech člověka, kterými jsou chůze, běh anebo skoky. Když noha není zdravě vyvinutá, pak trpí celé tělo. Právě z vývojových a funkčních nedostatků nohy vychází překvapivě dlouhá řada problémů pohybového ústrojí, se kterými bojujeme jako dospělí. A právě proto by do každé ranní pohybové chvilky měl patřit cvik zaměřený na prevenci plochonoží a upevňování tříbodové opory nohy.

Partnerství pro vzdělávání 2030+ vydalo publikaci Kateřiny Novotné Wellbeing ve vzdělávání: Analýza vybraných zahraničních vzdělávacích systémů. Jejím cílem je popsat systém podpory wellbeingu žáků i zaměstnanců škol ve vybraných zemích a poukázat na ty přístupy nebo metody, které by mohly být inspirací pro české školství. Pro potřeby Řízení školy stručné shrnujeme, jaký přístup k wellbeingu volí jednotlivé země, které byly do analýzy zařazeny.

Psychický wellbeing je velmi často skloňovaným tématem posledních let. Ukazuje se, že existují nástroje, jak efektivně působit na studenty/ky v oblasti duševního zdraví, protože téměř dvě třetiny z nich se s duševními obtížemi setkají u sebe nebo u svých blízkých. Programy primární prevence nabízí možnost, jak pomoci tato témata ve školách otevírat. Efektivita programu organizace Nevypusť duši byla i výzkumně ověřena.

Partnerství pro vzdělávání 2030+ vydalo publikaci Kateřiny Novotné „Wellbeing ve vzdělávání: Analýza vybraných zahraničních vzdělávacích systémů“. Jejím cílem je popsat systém podpory wellbeingu žáků i zaměstnanců škol ve vybraných zemích a poukázat na ty přístupy nebo metody, které by mohly být inspirací pro české školství. Pro potřeby Řízení školy stručné shrnujeme, jaký přístup k wellbeingu volí jednotlivé země, které byly do analýzy zařazeny.

V předchozích číslech jsme vám představili metodický soubor Respekt, Rozmanitost, Rovnost & Resilience, zkráceně RRRR, který Society for All (SOFA) tento školní rok pilotuje na několika základních a středních školách. Od dalšího školního roku bude poskytnut školám jako inspirace, jak systematicky podpořit socioemoční učení a wellbeing žáků. V tomto článku se zaměříme na pátou tematickou oblast metodik s názvem Zvládání stresu.

Správný dech zásadním způsobem souvisí se správným postojem. Když tělo není udržováno v rovnováze, pak jsou některé svaly přetížené a některé oslabené, odrazí se to i na našem dechovém vzoru. Pokud správně stojíme, volně může proudit i náš dech a životní energie.

Z čeho naše děti dnes čerpají naději, víru, optimismus, přesvědčení, že je na světě a v životě dobře a že bude dobře i nadále? Z čeho je čerpaly dřív, tedy před koronavirem?