Preventivní péče - strana 3

Snižování nerovností a podpora žáků se sociálním znevýhodněním patří mezi zásadní úkoly našeho vzdělávacího systému. Na jaké žáky by ale měla být podpora v této oblasti zaměřena? S odpovědí na tuto otázku přichází metodika, která vznikla v projektu Národního pedagogického institutu ČR a je určená k identifikaci dětí a žáků se sociálním znevýhodněním v mateřských, základních a středních školách. Výsledky identifikace podle této metodiky by měly být do budoucna základem podpory škol vzdělávajících děti a žáky se sociálním znevýhodněním; od září 2025 budou výsledky identifikace také součástí pravidelného výkaznictví pro MŠMT.

Stále více lékařů i dalších odborníků v poslední době zdůrazňuje vliv umělého světla na lidský organismus. Elektrické světlo zásadně ovlivňuje fyzické i psychické zdraví všech lidí, mimořádný vliv má však na děti, které tráví většinu dne ve školních třídách.

Nová Linka PRISON neziskové organizace Romodrom přináší krizovou pomoc pro osoby ve výkonu trestu, jejich děti a blízké. Jde o unikátní projekt a první takto zaměřenou službu v České republice, která reaguje na dlouhodobě přehlížené potřeby rodin ovlivněných vězením.

Jak vypadá škola, kde chování žáky učí? Kde jsou hodnoty školy vidět nejen na chodbách, ale i ve vztazích? A kde mají žáci skutečný vliv na to, jak vypadá jejich každodenní školní život?

Umělá inteligence (AI) už dávno není novinkou – ale její vliv na vzdělávání, vztahy i duševní zdraví žáků se teprve začíná naplno projevovat. Přináší nové příležitosti, ale také zásadní výzvy pro učitele a školské preventisty: otázky odpovědnosti, etiky, ochrany soukromí, citové závislosti i hranic mezi realitou a manipulací.

Kvalitní spánek tvoří jeden ze základních pilířů zdraví, má zásadní dopady na naši fyzickou i emocionální pohodu. Nedostatek kvalitního spánku zhoršuje fyzické i psychické zdraví, schopnost se soustředit a pracovat s pamětí, 1) což jsou všechno zásadní předpoklady úspěšné školní docházky. Zdravý spánek má ale podle výzkumů jen 40 % žáků. 2) Proto se v tomto článku zaměříme na to, jakým způsobem mohou pedagogové a preventisté uchopit téma zdravého spánku a zásad spánkové hygieny ve školním prostředí.

Od září 2025 bude nově součástí pravidelného výkaznictví škol i kategorie „žáků se sociálním znevýhodněním“. Pro rozpoznávání a určení počtu těchto žáků byla v projektu NPI ČR vytvořena metodika identifikace žáků se sociálním znevýhodnění, která je aktuálně volně k dispozici všem poradenským pracovníkům škol i učitelům. Práce s touto metodikou se v praxi škol může dobře doplňovat s některými dalšími materiály, například u výrazně ohrožených žáků může být doplněna prací s kartou KID od neziskové organizace SOFA, u vícejazyčných žáků může být vhodně doplněna prací s materiály pro zjištění úrovně znalosti vyučovacího jazyka od neziskové organizace META.

Komplexnější diagnostika rozumových schopností dětí a diagnostické nástroje k posouzení adaptivního chování či sociálního znevýhodnění zajistí cílenější doporučení k edukaci a narovnání podmínek pro získání potřebného vzdělání.

Od první třídy děti učíme, aby uměly brzy samy a dobře psát, číst a počítat. Pro to, aby obstály v životě a cítily se v pohodě, však budou potřebovat ještě něco jiného. Něco, na co stále ve školství nezřídka zapomínáme. A to je schopnost regulovat vlastní emoce a umět fungovat ve vztazích s druhými.

A je to tu, září. Krásné období babího léta, kdy listí padá ze stromů a iluze o klidném návratu do práce padají z nás. Zatímco děti jsou nadšené z nových pomůcek a rodiče doufají, že jim zakoupené věci vydrží alespoň nějakou chvíli, učitelé, ti uvnitř křičí. Nové rozvrhy, často nové děti, nové kolektivy, nové třídnice, noví kolegové, spousta povinností a k tomu dětské „Pančeeelkoooo!“. Jeden neví, kam dřív skočit, co dříve vyřídit a kdy zastavit. Jak z toho, jak se říká, nezešílet? Jak se v tomhle období nerozpadnout jako školní kopírka po třetím pokusu o tisk přehledu známek?

Nástup do základní školy představuje v životě dítěte významný milník. Proto je důležité nepodcenit adaptaci, která není jen otázkou osvojení nového režimu, ale zahrnuje celou škálu sociálních, emocionálních, komunikačních a kognitivních procesů. Úspěšná adaptace má zásadní vliv na následný vztah dítěte ke vzdělávání.

Začátek školního roku v šesté třídě je obdobím velkých změn nejen z hlediska školního režimu a organizace, ale také z pohledu dětského prožívání. Děti přecházejí z prvního na druhý stupeň, často mění kolektiv, učitele i prostředí. Náhle se ocitají v nové roli, s větší zodpovědností a očekáváním. Právě v tomto přechodovém období je klíčové věnovat pozornost posilování vztahů, sebepoznání a takzvanému stmelování třídy. Děti potřebují zažít, že do nové skupiny patří nebo co nevidět patřit budou a skupina bude taková, jakou si ji vytvoří. Zde se otevírá prostor pro smysluplné kreativní aktivity s přesahem do přírody, emocí a spolupráce.

Každý rok v listopadu se po celé České republice rozléhá rytmický zvuk bubnů. Nejde o náhodný hudební happening, ale o systematickou preventivní akci známou jako Bubnovačka. Tato iniciativa, kterou si Centrum LOCIKA přivezlo ze Slovenska v roce 2021, zaznamenala za pouhé čtyři roky v českém prostředí pozoruhodný úspěch. Z původních 16 zapojených škol se rozrostla na působivých 1 200 základních, středních a mateřských škol po celém Česku a více než 150 tisíc účastníků z řad veřejnosti, firem, organizací i institucí. Tento obrovský nárůst svědčí o tom, že Bubnovačka rezonuje se skutečnými potřebami českých vzdělávacích institucí i se společností jako takovou.

Často se setkávám s lidmi, kteří přicházejí na masáž až ve chvíli, kdy už cítí omezující bolest. Většinou se jedná o bolest způsobenou dlouhodobým špatným pohybovým stereotypem, který pramení z jejich pracovního zatížení.

Děti jsou vnímavé a zvídavé. Všimnou si, když někdo vypadá jinak – má jizvu, flek na kůži, neúplný nos nebo odlišný tvar obličeje. A právě v těchto chvílích mají dospělí a pedagogové jedinečnou možnost naučit je, že odlišnost není něco, čeho je třeba se bát, ale něco, co k životu přirozeně patří. Vzhled totiž není překážkou – dokud nás nezačne odsuzovat společnost.

V minulém čísle jsme se v našem časopise zabývali problematikou gamblingu (hazardního hraní) v online prostředí. Snažili jsme se popsat, jaká rizika současná situace přináší, kolik dětí a dospívajících je jimi ohroženo a jaké jsou možné dopady na duševní zdraví. V této časti bychom rádi představili možnosti prevence.

Spánek patří vedle zdravé stravy a pohybu k základním pilířům zdraví. Ovlivňuje naši fyzickou, psychickou i sociální pohodu. Nedostatek kvalitního spánku může významně zhoršit naše zdraví i každodenní fungování – a to již od dětství. Proto jsme se rozhodli publikovat sérii článků zaměřených na zdravý spánek. V tomto prvním díle se zaměříme na aktuální výzkumy týkající se spánku dětí a dospělých.

„PBIS není uceleným balíčkem, programem ani předem definovanými osnovami. Je to komplexní rámec pro systematické řešení problémů,“ říká Tim Lewis, ředitel Centra pozitivní podpory PBIS. Spolu se svými kolegy z mezinárodní platformy SMHILE1) navštívil na přelomu dubna a května Prahu. Na konferenci, u kulatého stolu a při dalších setkáních s odbornou veřejností představili poznatky a postupy v oblasti podpory duševního zdraví a bezpečného prostředí ve školách – příklady dobré praxe ze zahraničních výzkumně ověřených přístupů.

Nabídka preventivních programů pro školy je v ČR velmi široká. Programy primární prevence nabízí více než 130 subjektů (Jedná se o kvalifikovaný odhad autorů, „tvrdá data“ neexistují, realizátory prevence souhrnně nikdo neeviduje.) a neustále se objevují nové programy i poskytovatelé. Ze škol často zaznívá otázka, jak poznat, co skutečně funguje a bude pro žáky přínosné. Jak rozeznat to, co jen dobře vypadá v letáku nebo prezentaci, ale může být neefektivní, či dokonce škodlivé? Abychom školám pomohli, připravili jsme check-list školské prevence, který pomáhá zorientovat se v široké nabídce preventivních programů a vybrat bezpečné a kvalitní poskytovatele.

Žáci se sociálním znevýhodněním představují velmi zranitelnou žákovskou skupinu, jejíž výsledky významným způsobem ovlivňují celkovou efektivitu vzdělávacího systému. Text je prvním příspěvkem ze série článků NPI ČR, který podporuje přes 400 škol vzdělávajících žáky se sociálním znevýhodněním. Data z robustního vzorku základních škol z Ústeckého kraje ukazují, že ve srovnání s ostatními mají žáci se sociálním znevýhodněním významně vyšší absence a výrazně horší prospěch. Dokládají tak nutnost věnovat této žákovské skupině pozornost a zajistit jí potřebnou vzdělávací podporu.