Preventivní péče - strana 1

Nejen v souvislosti s novou legislativou začíná nabývat na důležitosti téma kvality vzduchu ve školních prostorách. Pojmy mikroklima a wellbeing budou stále důležitější jak pro rodiče kvůli zdraví jejich dětí, tak i pro zřizovatele a vedení škol, neboť nezanedbatelnou součástí technických řešení pro řízení tepelné pohody je správné nakládání s energiemi, které může přinést velké finanční úspory.

V Nové škole se od konce devadesátých let minulého století věnujeme mimo jiné podpoře vzdělávání sociálně znevýhodněných romských dětí. V rámci našich projektů sbíráme zkušenosti a příklady dobré praxe toho, co funguje, a snažíme se naše poznatky dostávat dále do vzdělávacího systému.

Konflikty jsou běžnou součástí našich vztahů a ve škole tomu není jinak. Škola je specifická, mimořádně složitá procesní a vztahová síť. Je v ní pořád co řešit. Z témat se stávají problémy a z některých problémů vznikají konflikty. Ty mohou být zjevné či skryté, individuální nebo skupinové, ale vždy mají vliv na atmosféru mezi dospělými i žáky, ovlivňují podmínky učení, zdraví i mezilidské vztahy.

Tento článek volně navazuje na sérii článků k pilotnímu zavádění pozice sociálního pedagoga do škol v Praze 7 z roku 2023. Po roce se vracíme se sdílením nyní již dvouleté zkušenosti s touto pozicí ve školách a také školkách Prahy 7.

Tématu duševního zdraví u dospívajících a mladých dospělých je v poslední době věnována zvýšená pozornost na všech úrovních školství i ve společenské debatě. Není se čemu divit. Potřebu zabývat se touto oblastí odhalila naplno pandemie covidu-19. Její následky a vypořádávání se s mnohočetnými lockdowny se projevily na populaci dětí a dospělých nejen v oblasti zdraví fyzického, ale především psychického. O tomto tématu jsme jistě všichni zaznamenali více informací v médiích. Obecně vzato také víme, že 50 % duševních onemocnění se projeví již před 14. rokem věku a 75 % duševních onemocnění propukne v mladé dospělosti.

Vyhoření je téma, které se v práci s učiteli objevuje velmi často. V tomto příspěvku chci podpořit každého, kdo se s tímto problémem svěří.

Pandemie covid-19 změnila mnohé. Sociální izolace, pokles volnočasových aktivit a problémy s motivací a zvládáním distanční výuky se výrazně podepsaly na duševní pohodě a zdraví žáků napříč ročníky. Společně s přibývajícími případy šikany nebo závislostí se proto před školami otevírá řada výzev, jak účinně přistoupit k podpoře wellbeingu i prevenci náročného chování. Řešením může být komplexní buddy program Stand By Me / Stojím při Tobě Mezinárodní ceny vévody z Edinburghu (anglicky The Duke of Edinburgh’s International Award, zkráceně DofE).

Problematika týkající se poruch příjmu potravy se řeší u dospělých, ne však u dětí. Komplexnější pojetí tohoto tématu na půdě škol ale většinou chybí. Studenti Slezského gymnázia v Opavě proto nabízejí základním i středním školám možnost k nim přijet a zdarma si poslechnout přednášku v rámci projektu HELP P3. O tom, kdy a jak vše začalo, jak se dá zvládnut 32 přednášek za rok nebo o které poruchy se konkrétně jedná, jsme si povídali s Kamilou Tkáčovou, školní metodičkou prevence, učitelkou základů společenských věd a tělocviku a především koordinátorkou zmiňovaného projektu.

Mělo by se o smrti mluvit ve školách? Pokud ano, tak kdo, kdy a jak? Nezisková organizace Cesta domů kromě poskytování hospicové péče také vzdělává veřejnost i učitele v tématech spojených s umíráním. Nedávno vydala pro učitele brožuru Je smrt školou povinná…?!, která na spoustu otázek odpovídá ústy odborníků i běžných rodičů a učitelů, kteří se se smrtí setkali nablízko.

S Romanem Göttlicherem si o wellbeingu, respektujícím a pečujícím postoji ke studujícím i k sobě a o mnohém dalším povídala Šárka Eisová.

Za každým vyučujícím může přijít student a svěřit se se svým problémem. Nejen pro mladé lidi, ale i pro samotné vyučující může taková situace představovat velkou výzvu. Vhodně vedeným rozhovorem přitom můžeme napomoci tomu, aby se žáci se svým trápením svěřili a našli způsob, jak z toho ven. Je užitečné, pokud vyučující vědí, jak v dané chvíli reagovat a jak danou situaci řešit v rámci svých kompetencí. Důležitý moment podpůrného rozhovoru přichází ve chvíli, kdy cítíme, že obtíže mladého člověka si vyžadují odbornou pomoc. Pokud vás zajímá, jak citlivě pootevřít dveře k pomoci a zvýšit tím naději na spokojenější život svých žáků, zřejmě jste tím, ke komu mají vaši studující důvěru.

Psychické zdraví dětí a dospívajících se ve veřejných i odborných kruzích skloňuje čím dál častěji. Praxe i výzkumy totiž ukazují, že je situace opravdu alarmující. Jakou roli v tom hrají technologie a jak žákům pomoci, aby se negativním dopadům vyhnuli?

Jak by měl pedagogický pracovník jednat a reagovat, když se mu žák přijde svěřit s tím, že zažívá násilí v blízkých vztazích? Co je důležité v takové situaci říct a čeho se naopak vyvarovat? Jak v rámci rozhovoru ošetřit sebe sama a jak citlivě reagovat na emoce dítěte? A v neposlední řadě – jak postupovat po ukončení rozhovoru se žákem? Na tyto a další otázky odpovídala Alexandra Machková v podcastu pro pedagogické pracovníky Centra LOCIKA Nebuď na to sám – odborník odpovídá.

Blanka Hniličková je učitelka základů společenských věd na Gymnáziu Arabská v Praze 6, která hledá pro své studenty různé možnosti, jak jim zprostředkovat propojení školy s reálným světem budoucího uplatnění na trhu práce – v podnikání i zaměstnání, tam, kde budou cítit naplnění svých potřeb a budou se moci realizovat. Blanka už od roku 2017 pravidelně začleňuje do výuky různé neformální programy a jedním z nich je vzdělávací program MŮŽEŠ PODNIKAT, kterým na gymnáziu prošly už stovky studentů.

Článek shrnuje obvyklé činnosti výchovného poradce a školního metodika prevence působících v základní a střední škole, a to činnosti od února do června 2024. Dále upozorňuje na očekávané novely právních předpisů, které musí brát v potaz výchovný poradce při poskytování informací o přijímacím řízení ke vzdělávání ve střední škole.

Střediska výchovné péče jsou školská zařízení preventivně výchovné péče. Cílem preventivně výchovné péče je předcházet vzniku a rozvoji rizikových projevů chování dětí nebo narušení jejich zdravého vývoje a přispívat ke zdravému osobnostnímu rozvoji dětí. Střediska poskytují podporu dětem, rodičům či jiným osobám odpovědným za výchovu a pedagogickým pracovníkům.

Pokud se o přírodu nebudeme starat, nebude v příštích desetiletích z čeho čerpat. Právě proto se Ondřej Mráz rozhodl realizovat edukativní semináře a přednášky pro děti základních a středních škol zaměřené na pochopení a ochranu přírody. Mimo to školí i pedagogy v rámci akreditovaného doplňkového studia, organizuje letní příměstské tábory na témata spojená s ochranou přírody a realizuje programy pro otce se syny ve volné přírodě. Proč se rozhodl jít touto cestou a co ho inspirovalo? Nejen na to jsme se Ondřeje zeptali.

Ve školství často slýcháme, co je zapotřebí změnit, vylepšit, dělat více, nebo naopak nedělat. Učitelé velmi často popisují pocit zahlcení, ptají se, kdy mají ještě tohle či tamto stíhat.

Opakuje se to s železnou pravidelností – škola obdrží podnět na nevhodné chování žáků, vaši kolegové situaci uchopí příkladně, pod vedením metodika prevence šetří v souladu s Metodickým pokynem1) a dospějí k závěru, že se jedná o šikanu. Je svolána výchovná komise s rodiči žáka, který ubližoval, a vy jste pochopitelně jejím členem. A přichází vaše hvězdná chvíle – vysvětlit rodičům, že jejich dítě bude potrestáno v souladu se školním řádem té samé školy, která mu toto jednání umožnila. Jak se této role co nejlépe zhostit?

V praxi se mi osvědčilo několik jednoduchých kroků, které fungují nejen u vícejazyčných, ale u všech nově příchozích dětí. Základem je věnovat dostatečnou pozornost novému dítěti – je důležité, aby se dítě cítilo jako součást kolektivu-, ale zároveň to s pozorností z pozice učitele nepřehnat. Děti oceňují aktivity, při kterých má každé z nich možnost se představit a něco o sobě říct. Vyhýbám se takovým, které dítě vyčleňují – jako představování dítěte před tabulí nebo „přednáškám“ o zemi původu dítěte.