Zahraničí

Jak může škola propojit teorii s praxí a získat novou inspiraci z Evropy? O tom, jaké možnosti nabízí program Erasmus+ a jak může neformální vzdělávání obohatit učitele i studenty, hovoří Anežka Sechovcová, vedoucí oddělení neformálního vzdělávání a sportu Domu zahraniční spolupráce.

Mezinárodní projekt Svobodná zábava jsme realizovali v rámci aktivity eTwinning. V eTwinningu se mohou evropské školy online propojit a spolupracovat na společných projektech. Vzniká zde partnerství mateřských, základních a středních škol, jejichž spolupráci podporuje Evropská komise.

Iva Adámková je učitelka francouzštiny a češtiny jako mateřského i cizího jazyka, která za svoji činnost a přínosy do vzdělávání získala řadu domácích i zahraničních ocenění. Je také zkušenou koordinátorkou projektů spolupráce mezinárodního vzdělávání v programech Erasmus+ či dnes již ukončeného programu Comenius. Její inovativní koncept „Létající lektor francouzského jazyka ve Zlínském kraji“ získal Evropskou jazykovou cenu LABEL. Nyní působí jako koordinátorka mezinárodních vztahů Gymnázia Zlín – Lesní čtvrť. Jak projekty mezinárodní spolupráce posouvají učitele i celou školu? A na co si dát při koordinaci projektu pozor?

Ředitelkou Gymnázia Komenského v Havířově se stala M. Bouchalová začátkem letošního srpna. Jak zvládá svou roli, jaké mezinárodní výjezdy už sama absolvovala a jak se jí daří podporovat Erasmus+ ve škole?

Zaměstnanec má střední úplné vzdělání s maturitou a poté absolvoval bakalářské a magisterské studium na Vysoké škole manažerské ve Varšavě, obor Pedagogika, specializace Učitelství pro MŠ a 1. stupeň ZŠ, zakončeno v r. 2018, bez nostrifikace. Na dotaz, zda má kvalifikaci pro ZŠ, odpovědělo MŠMT: „Jedná se o studijní program, jehož absolvování bylo v rozporu s právními předpisy Polské i České republiky a uvedené studium nebylo uznáno ani jako vysokoškolské magisterské studium. Kvalifikaci rozhodně tímto studiem nezískala ani ji nezíská.“ MŠMT jsme zaslali jsme jen Mgr. diplom, ale zřejmě by neuznalo ani Bc. titul, získaný na téže škole. Je v tomto případě opravdu zaměstnanec zcela bez vysokoškolského vzdělání (viz věta: „nebylo uznáno ani jako vysokoškolské magisterské studium“) a máme povinnost provést odpočet 5 let? Zaměstnán bude na zástup na dobu nezbytně nutnou.

Při exkurzi do zahraničí se zaměstnanci do dohody o provedení práce do kolonky Místo výkonu pracovní činnosti napíše místo skutečného místa výkonu v zahraničí nebo místo vysílající kmenové školy? A cestovní příkaz se tedy vzhledem k místu výkonu práce bude účtovat jak? 

V nedávné době proběhly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, a ač jsou volby vždy důležité, tentokrát ani tak nešlo o to, komu se zvedou daně nebo kudy povede rychlostní železnice, ale zda nás nepohltí bezbřehý populismus a zahraniční orientace země se neotočí na východ.

Program Erasmus+ přináší školám více než jen zahraniční výjezdy. Díky mezinárodní spolupráci rozvíjí celé organizace, posiluje jejich kapacity a otevírá nové příležitosti. Pomáhá zavádět moderní metody výuky a učitelům poskytuje dovednosti v projektovém řízení. Program podporuje rozvoj digitálních kompetencí žáků i pedagogů a pomáhá při modernizaci vzdělávání.

Jak vypadá podpora ve vzdělávacím systému, když ho vláda doslova zasype penězi? A jaká systémová opatření fungují pro to, aby učitelé nejen nevyhořeli, ale spoluvytvářeli funkční kurikulum? Je tady druhý díl cestovatelsko-školskopolitického seriálu ze Singapuru.

Co všechno může škola získat díky Erasmus+ pro neformální vzdělávání? To vám představí Dům zahraniční spolupráce, česká národní agentura pro mezinárodní vzdělávání a rozvoj.

Učitelé, kteří vedou školní parlamenty, připravují adaptační kurzy nebo se věnují mimoškolním aktivitám, mohou sehrát zásadní roli při otevírání školy světu. Program Erasmus+ pro neformální vzdělávání mládeže jim nabízí cestu, jak získat nové zkušenosti a kontakty. Dům zahraniční spolupráce (DZS), národní agentura pro mezinárodní vzdělávání a výzkum, pomáhá školám tuto příležitost využít naplno.

Zájem škol o mezinárodní spolupráci prostřednictvím programu Erasmus+ v posledních letech roste. Ne všechny školy ale mají kapacity na vlastní žádost o grant a realizaci projektu. Jedním z řešení, jak se přesto do programu zapojit, je účast v akreditovaném konsorciu.

Jak vypadá školství v zemi, kde je vzdělání cestou k národnímu úspěchu a výkon téměř občanskou povinností? Vydáváme se do Singapuru – ostrovního státu, který se za jedinou generaci proměnil v globální vzdělávací velmoc. Tento první díl naší série propojuje dojmy z cesty s pohledem na širší kulturně-politický rámec, ve kterém se zdejší školy rozvíjejí.

Během školního roku jsme v časopise Řízení školy publikovali rozhovory o školních akcích. Nikdy se ale nedostaly ke slovu samotné cestovní kanceláře. Proto to v dnešním čísle napravujeme a ptáme se pana Adama Gebauera, jednoho z majitelů cestovní kanceláře CK2.

Že Chorvatsko patří k oblíbeným prázdninovým destinacím, tuší zřejmě každý. Méně známé je, že se jedná o zemi s nepříliš početnou, zato výborně organizovanou českou menšinou, a dokonce kvalitními školami s výukou českého jazyka od mateřských po střední. O jejich fungování, učitelích a žácích, ale i o tom, jak se žije v krajanské komunitě, si s námi povídala Jitka Stanja Brdar poradkyně pro školy s výukou v českém jazyce a učitelka češtiny na České ZŠ J. A. Komenského ve městě Daruvar.

Erasmus+ už dávno není jen pro vysokoškoláky. Do programu se s úspěchem zapojují také mateřské školy – a to včetně skupinových mobilit malých dětí. Jak takový výjezd probíhá? Co všechno přináší dětem i pedagogům? A proč se nebát udělat první krok? O své zkušenosti se s námi podělily hned dvě ředitelky – Anna Polehlová Jourová z třebíčské Kindergarten At The Castle – Mateřské školy Na Hradě a Martina Janečková z MŠ Brno, Černopolní 3a.

Dům zahraniční spolupráce (DZS) už posedmé ocenil projekty, které díky mezinárodní spolupráci posouvají vzdělávání vpřed. Ocenění, která nesou název Ceny DZS, zviditelňují nejen úspěšné iniciativy, ale také motivují další organizace k zapojení do mezinárodních vzdělávacích aktivit.

Kateřina Pernicová, zástupkyně ředitele a zkušená učitelka angličtiny, španělštiny, matematiky a chemie na Gymnáziu Rájec-Jestřebí, kdysi poprvé vystoupila ze své komfortní zóny a vyrazila na zahraniční pobyt. Jak ji tato zkušenost ovlivnila a jak dnes vnímá mezinárodní vzdělávací programy, prozradila Lucii Kalivodové z Domu zahraniční spolupráce (DZS).

Vedení školy často stojí před rozhodnutími, která vyžadují spolehlivé informace – třeba i pokud jde o srovnání vzdělávacích systémů při hledání mezinárodních partnerů nebo porovnání pracovních podmínek učitelů při hledání inspirace, jakým směrem se vydat v případě vlastní školy. Právě zde může pomoci Eurydice, evropská informační síť zaměřená na vzdělávací politiku a systémy vzdělávání v Evropě.

V minulém dílu jsem psala o tom, v čem může být skotský vzdělávací systém inspirativní pro ten náš. V dnešní druhé části se na systémovou úroveň podpory škol a zajištění wellbeingu žáků a učitelů podíváme podrobněji. Jak to tedy ve Skotsku funguje? Pojďte se mnou nahlédnout do tamních škol a zjistit detaily z jednotlivých setkání s institucemi zabývajícími se školstvím, vzděláváním a vzdělávací politikou.