Brněnské konsorcium Erasmus+ ukazuje, že mezinárodní vzdělávání může být dostupné i pro menší školy

Jedním z nejvýraznějších příkladů v Česku je brněnské vedené městem Brnem. Akreditaci Erasmus+ získalo v roce 2022 a od té doby ukazuje, jak může zřizovatel školám ulevit od části administrativy, pomoci s organizací výjezdů a současně podporovat dlouhodobý rozvoj pedagogů, dětí i celých škol.

(DZS), který program Erasmus+ v Česku spravuje, podporuje konsorcia jako cestu, jak posilovat kvalitu školství systematicky, nejen prostřednictvím jednotlivých projektů. O zkušenostech brněnského modelu jsme mluvili s Petrem Hruškou, vedoucím Odboru školství a mládeže Magistrátu města Brna, a Vlastou Petříkovou, projektovou manažerkou mobilit mezinárodního vzdělávání.

Za největší výsledek brněnského konsorcia považují jeho koordinátoři to, že se zahraniční spolupráce dostala do běžného fungování škol. „Mezinárodní vzdělávání se stalo součástí každodenního života brněnských škol,“ říkají zástupci města Brna. Do aktivit se nezapojují jen školy, které vyjíždějí s dětmi nebo žáky. Spolupráce je přínosná i pro instituce, jejichž pracovníci se účastní stínování, kurzů nebo aktivit s hostujícími zahraničními odborníky, které město do Brna každoročně zve.

Rozsah zapojení je výrazný. Skupinových mobilit se od roku 2022 zúčastnilo celkem 4 254 dětí a žáků, z toho 733 účastníků s omezenými příležitostmi. Na stínování na pracovišti vyjelo 432 pracovníků škol a kurzů nebo odborných školení se zúčastnilo 132 osob.

Děti z MŠ Nad Dědinou v MŠ Bradáčova. Archiv brněnského konsorcia

Pro ředitele a vedení škol je jedním z nejdůležitějších přínosů konsorcia to, že na projekt nejsou sami. Školy často nemají dostatečné kapacity na přípravu, administraci ani předfinancování zahraničních aktivit. Právě v tom může role zřizovatele rozhodnout, zda se škola do programu Erasmus+ vůbec zapojí. „Výhody konsorcia tkví podle nás ve dvou hlavních oblastech – financování a administrativě,“ shrnují zástupci Brna.

V projektech Erasmus+ je potřeba počítat s předfinancováním části rozpočtu. V brněnském modelu tuto zátěž přebírá město. Školy tak od zřizovatele dostávají na konkrétní výjezd celou paušální částku a po realizaci ji vyúčtují. Město zároveň jako nositel projektu zajišťuje významnou část administrativy včetně závěrečné zprávy.

Koordinace města pomáhá i organizačně. Projektový tým školám asistuje s přípravou dokumentace a u skupinových výjezdů zajišťuje také autobusovou dopravu prostřednictvím Dopravního podniku města Brna. Pokud se škole nedaří najít zahraničního partnera, město může využít i kontakty partnerských měst. Takto pomohlo školám navázat spolupráci například v Bratislavě, francouzském Rennes, litevském Kaunasu nebo maďarském Debrecenu.

V době, kdy Brno získalo akreditaci, mělo s mezinárodními projekty zkušenost jen několik brněnských škol. Zájem ale postupně rostl. Podle města sehrává důležitou roli pravidelný kontakt se školami, metodická setkání a sdílení zkušeností mezi řediteli. Školy, které zatím na skupinovou mobilitu nevyjely, často motivuje právě zpětná vazba od kolegyň a kolegů. Zásadní je, že ředitelé a ředitelky vidí konkrétní dopady na děti, žáky i pedagogy.

Brno proto každoročně organizuje také stínování pro vedoucí pracovníky škol. „Nejlepší je vlastní zkušenost,“ zdůrazňují zástupci města. Ředitelé, kteří sami vidí, co výjezd přináší jejich profesnímu a osobnostnímu rozvoji, dokážou následně lépe motivovat i své týmy.

U menších škol se osvědčilo také spojování kapacit. Pokud například jedna škola vyjíždí jen s menší skupinou dětí, může se mobilita naplánovat společně s dalšími školami. Jedním autobusem tak často cestují děti ze tří nebo čtyř různých škol, které pak působí v různých přijímajících institucích. Školy zároveň vytvářejí společný projektový tým, což je pro menší instituce zvládnutelnější než samostatná příprava celého výjezdu.

Důležitou součástí brněnského konsorcia je dostupnost výjezdů pro děti a žáky s omezenými příležitostmi. Ti tvoří více než 17 % účastníků skupinových mobilit. Největší část představují žáci ze sociálně znevýhodněného prostředí. Jejich účast město podporuje i prakticky, například finanční pomocí při pořízení cestovního vybavení. Pro řadu dětí je zahraniční výjezd vůbec prvním pobytem mimo Česko.

Do výjezdů se zapojují také děti se speciálními vzdělávacími potřebami nebo zdravotním omezením. Školy jejich účast řeší například vyšším počtem doprovázejících osob nebo předem domluveným stravováním u dětí s potravinovými intolerancemi.

Výběr účastníků probíhá transparentně podle kritérií jednotlivých škol. Vždy však platí, že výjezd má být dostupný všem. U mateřských škol je důležitým kritériem emoční a sociální stabilita dítěte, aby zvládlo pobyt v zahraničí bez přítomnosti rodičů. Do mobilit se přitom zapojují i děti z logopedických tříd s třetím stupněm podpůrných opatření.

Pro předškolní vzdělávání se jako velmi vhodné ukazuje zejména jazykově blízké prostředí Slovenska. Podle zkušeností brněnského konsorcia si děti díky pobytu v zahraničí budují sebedůvěru a přirozenou jistotu v cizojazyčném prostředí.

Zahraniční výjezdy posilují jazykové dovednosti, ale jejich dopad je širší. Už samotná příprava výjezdu podporuje samostatnost a participaci dětí. Mladší děti absolvují motivační pohovory, starší žáci často píšou motivační dopisy a podle svých možností se podílejí na výběru témat spolupráce se zahraniční školou.

Brněnské klade důraz na kombinovanou formu mobility. Fyzickému výjezdu předcházejí online aktivity a tematická příprava ve škole. Erasmus+ tak pro děti není jen krátkou cestou do zahraničí, ale součástí delší vzdělávací práce.

Během výjezdů děti pracují ve smíšených týmech se žáky zahraničních škol, komunikují v cizím jazyce a učí se prostřednictvím společných aktivit i terénního vzdělávání. Podle zpětné vazby ze škol si díky tomu posilují sebedůvěru, schopnost spolupráce a otevřenost vůči jiným kulturám. Tyto zkušenosti se následně promítají i do klimatu třídy a celé školy.

Žáci ze ZŠ Tuháčkova ve škole Publiczna Szkoła Podstawowa Nr 4, Radom, Polsko. Archiv brněnského konsorcia

Zahraniční zkušenost má významný dopad také na pedagogy a vedení škol. Pracovníci škol se účastní stínování, kurzů a aktivit s hostujícími zahraničními experty. Ne všechny zahraniční postupy jsou podle zástupců města přenositelné do českého legislativního prostředí, školy s nimi ale aktivně pracují a vybírají si to, co jim dává smysl v jejich vlastních podmínkách.

Konkrétní inspirace se promítla například do organizace a vybavení senzorických místností pro žáky s poruchami učení a chování nebo do venkovních učeben v mateřských školách. Brněnské školy se v těchto oblastech inspirovaly mimo jiné v Litvě, Norsku a Slovinsku.

Zástupci města zároveň upozorňují, že zahraniční srovnání není jen jednostranným přebíráním inspirace. „Ukazuje se, že si naše školství ve srovnání s ostatními státy stojí velmi dobře,“ dodávají. Čeští pedagogové podle nich často dokážou z konkrétních podmínek své školy vytěžit maximum ve prospěch dětí a žáků.

Do budoucna chce Brno více pracovat s celkovou kulturou mezinárodního vzdělávání. Plánuje například zavádět tzv. okna mobilit, tedy předem určená období, kdy škola může s menšími organizačními komplikacemi vyslat pedagogy na stínování nebo kurz, případně přijmout zahraniční kolegy. Město chce také posílit roli mentorů ve vysílajících i přijímajících organizacích.

Brněnská zkušenost může být inspirací pro další města, kraje i zřizovatele. Zároveň ale ukazuje, že . Prvním krokem je jasně si stanovit, co chce zřizovatel prostřednictvím mezinárodního vzdělávání řešit, a promítnout tyto priority do Plánu Erasmus. V Brně na cíle navázala také koncepce obecního školství do roku 2030. Plán konsorcia zahrnuje sedm cílů, mimo jiné rozvoj profesních a ICT kompetencí pracovníků škol, podporu odpovědného občanství a účasti na demokracii nebo inkluzivní vzdělávání.

Stejně důležité je realisticky posoudit „Běžně vytížený úředník je schopen pojmout jen část administrativní agendy,“ upozorňují zástupci města. Při větším počtu výjezdů je proto vhodné vyčlenit samostatného pracovníka nebo tým, ti pak mohou být odměněni z části grantu.

Zřizovatel musí počítat také s interními procesy úřadu. Ty bývají složitější a časově náročnější než v případě školy, kde může ředitel řadu kroků vyřešit rychleji. V Brně je do procesů spojených s mobilitami zapojeno pět odborů magistrátu. Schvalování grantové dohody, přijetí prostředků do rozpočtu města a jejich převod školám proto vyžadují časové plánování a často i prodloužení grantu na 24 měsíců.

Přesto podle brněnské zkušenosti převažují přínosy. Jak zástupci města shrnují: „Pro zřizovatele je realizace projektu procesně složitější než pro školy, ale výsledek za to stojí a na našich školách vidíme, že to má smysl.“

Brněnský model ukazuje, že Erasmus+ není jen administrativním nástrojem. Pokud je dobře nastavené, může se stát ve městě nebo kraji. Školám pomáhá překonat bariéry, které jim brání v zapojení do mezinárodních aktivit, a zároveň podporuje rozvoj pedagogů, otevřenost žáků, inkluzi i spolupráci mezi školami.

Pro ředitele škol je důležitá zejména jistota, že na Erasmus+ nejsou sami. Pro zřizovatele je klíčové vědět, že dobře nastavená koordinace vyžaduje kapacity, plánování a spolupráci napříč úřadem. Pokud se ale podaří tyto podmínky vytvořit, může otevřít mezinárodní vzdělávání i školám, které by se do něj samostatně nepustily.

https://www.dzs.cz/