Tým

V minulém díle jsme se zaměřili na to, jak ve škole otevírat smysluplné profesní rozhovory o změně. Ujasnili jsme si, že sdílení zkušeností a prvních kroků v týmech předmětových komisí nebo metodických sdružení může být silným motorem pro pozitivní posun, a nyní nás čekají konkrétní první kroky.

V minulém dílu jsme se zaměřili na to, jak vytvořit funkční tým pro promýšlení změn školního vzdělávacího programu v souvislosti se změnami RVP. Upozornili jsme na důležitost správného složení a vedení týmu. Nyní se posuneme dál – k tomu, jak tým rozhýbat, jak začít bezpečně sdílet zkušenosti a jak zorganizovat diskusi, která bude směřovat k hledání konkrétních návrhů a prvních úprav.

Na první pohled to může být překvapivé, ale neverbální způsob komunikace má často větší vliv na úspěch než verbální (obsahová) složka sdělení. Z pohledu evoluce je však jazyk poměrně novým nástrojem – dříve lidé spoléhali na signály jako mimika, gesta nebo tón hlasu, které vyjadřovaly emoce, zájem nebo dominanci. Tyto staré vzorce chování dodnes ovlivňují, jak spolupracujeme a rozhodujeme se. Představme si tlupu lidí u ohně, kteří řeší problém – ti, kdo aktivně přispívají a dávají najevo souhlas či nesouhlas, pomáhají skupině lépe se rozhodnout. Naopak ti, kdo mlčí nebo neprojevují zájem, snižují kvalitu společného úsudku. Neverbální komunikace tak zůstává klíčovým prvkem týmové spolupráce odnepaměti.

Článek popisuje proces tvorby školního vzdělávacího programu v Mateřské škole V Lukách Rakovník podle revidovaného Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání (RVP PV) z ledna 2025. Představuji jednotlivé fáze – od formulace vize školy přes budování komunikační kultury a zapojení rodičů až po týmovou práci na obsahu školního vzdělávacího programu (ŠVP). Text ukazuje, jak může být tvorba ŠVP nejen odborným, ale i komunitním procesem, který vychází ze sdílených hodnot, otevřeného dialogu a pedagogické reflexe.

V minulé, úvodní části našeho seriálu jsme zdůrazňovaly, jak je důležité přijmout změnu a připravit si jednotlivé kroky pro její realizaci. V dnešní části se zaměříme na to, jak se do řízení změny aktivně zapojit a nebýt jenom pasivním objektem, ale i aktivním subjektem v celém procesu.

Chce-li ředitel školy vést své kolegy k trvalému rozvoji dovedností, musí v prvé řadě rozvíjet sám sebe. Akademie Libchavy nabízí sebezkušenostní výcviky pro vedoucí pracovníky škol – ředitele a zástupce – už 12 let. Cílem uceleného programu dlouhodobých výcviků není jen předání znalostí a trénování dovedností, ale především sebepoznání a změna způsobu nahlížení na sebe i na druhé. Série textů provede čtenáře obsahem jednotlivých výcviků, pomůže zorientovat se v nabídce linky vzdělávání pro vedoucí pracovníky škol a osvětlí, v čem konkrétně může být dlouhodobé ucelené vzdělávání užitečné účastníkům výcviků a celé škole.

Jste žákem/žákyní základní školy v Nizozemsku a vaši rodiče dali informovaný souhlas k vaší účasti ve výzkumném šetření Childhood Leadership Study. Už dříve jste vyplnili několik baterií otázek v dotazníkovém šetření a dnes ráno to vypadá skutečně zajímavě. Badatelé z Amsterdamské univerzity vás v rámci vaší třídy náhodně rozdělili do skupin po třech (vás označili jako „účastníka A“, druzí jsou „B“ a „C“) a sdělili vám toto zadání:

A jsme na konci abecedy! Jejím prostřednictvím jsme si společně připomněli manažerské termíny, které svými činnostmi jako ředitelky mateřských škol naplňujete. V poslední části seriálu dodáme poslední čtyři písmena abecedy, a tedy i čtyři termíny, které jsou ve vaší praxi využitelné.

Jsem matkou prepubertálního syna, takže dnů, kdy chodí domů s pocitem, že to a to je nuda/trapné/zbytečné/otravné, není málo a tak nějak to k tomuto věku asi patří. O to jsem byla překvapenější, když ve 3. třídě najednou začal vášnivě studoval krasopis a chodil se mi chlubit, jak krásně se mu povedlo velké psací T. Ve 3. třídě tuto renesanci zájmu o psací písmo už opravdu nečekáte; spíše jsme vedli vášnivé debaty o smyslu písma jako takového v době hlasového převodu textu...

Metodická sdružení, předmětové komise, vzdělávací týmy... Ač nejrůznější názvy, vždy se jedná o skupiny pedagogů sdružených podle své aprobace. Někde tyto týmy fungují spíše formálně, jinde prostřednictvím svých aktivit posunují školu vpřed. Pojďme se podívat detailněji na jednu velmi potřebnou aktivitu těchto skupin pedagogů, kterou je vzájemné vzdělávání.

Britskou metodiku rozvoje měkkých dovedností Skills Builder již více než rok pomáhají ověřovat a adaptovat čeští učitelé v pilotních základních školách. Na následujících řádcích se dozvíte více o týmové práci, poslední z osmi dovedností, které metodika rozvíjí. Týmová práce společně s vůdčími schopnostmi představují dvojici dovedností zaměřených na oblast mezilidských vztahů. Tento text navazuje na články o základních principech metodiky Skills Builder a dovednostech: „schopnost naslouchat“, „prezentační dovednosti“, „schopnost řešit problémy“, „kreativní myšlení“, „pozitivní nastavení“, „cílevědomost“ a „vůdčí schopnosti“ představených v předchozích číslech.