Týmy, týmy, týmy!

Vydáno:

Tým - slovo dříve téměř nepoužívané, dnes velmi často skloňované ve všech pádech. Co vlastně termín tým znamená? A existují týmy ve školách, nebo je to jen otázkou firem? Nová série článků v Řízení školy se bude těmito otázkami zabývat a objasní nejen potřebnost týmů ve školách, ale také zákonitosti jejich vývoje, zásady efektivního fungování a výběr vhodných členů.

Týmy, týmy, týmy!
Mgr.
Irena
Lhotková
Ph. D.
Centrum školského managementu, Pedagogická fakulta UK v Praze; ředitelka ZŠ Bohumila Hrabala
Základem každého procesu jsou lidé, kteří svou činností vytvářejí určité výstupy. Z důvodu efektivního dosahování těchto výsledků se sdružují do potřebných seskupení. Nejobvyklejším seskupením je pracovní skupina, což je
„... skupina lidí jednoho pracoviště, spjatých společnou činností, vnitřní strukturou sociálních rolí a jednotným vedením.“
(Bedrnová, Nový, 2007, s. 116). Jedná se o skupinu lidí, kteří přispívají ke společnému výsledku svou individuální činností, přičemž jejich činnosti na sobě nejsou závislé.
Základními
znaky pracovní skupiny
jsou (podle Bedrnová, Nový, 2007):
 
společné cíle,
 
společná činnost,
 
vnitřní struktura pracovních pozic a rolí,
 
časté vzájemné osobní kontakty,
 
relativně trvalé sociální vztahy,
 
společné pracoviště,
 
vědomí příslušnosti ke skupině.
Typickou pracovní skupinou ve školách jsou učitelé 1. stupně v rámci své výuky ve třídách, neboť splňují všechny výše uvedené znaky:
 
společným cílem je výchova a vzdělání žáků na 1. stupni podle školního vzdělávacího programu,
 
společnou činností je samotný pedagogický proces vedoucí k naplnění společného cíle,
 
vnitřní struktura (pracovní pozice) je zajištěna přidělením třídnictví v jednotlivých třídách, popř. rozdělením úvazků,
 
splněny jsou i časté vzájemné osobní kontakty (každý pracovní den) i relativně trvalé sociální vztahy (méně či více těsnější vztahy mezi kolegy),
 
samozřejmostí je i společné pracoviště (budova školy) a vědomí příslušnosti ke skupině (pedagogický sbor 1. stupně).
Speciálním příkladem skupiny je vztažná (referenční skupina), což je skupina, se kterou se jedinec nejvíce identifikuje a která nejvíce ovlivňuje jeho chování, hodnoty i postoje. Referenční skupina má dvě základní funkce:
 
normativní funkce (jedinec přebírá normy chování skupiny),
 
komparativní funkce (jedinec porovnává své chování s chováním ostatních členů skupiny).
Referenční skupina může vzniknout např. v důsledku společného umístění jejích členů v kabinetě. V tomto případě se nemusí jednat ani o pracovní skupinu (mohou tam být umístěni učitelé 1. i 2. stupně), nicméně právě díky takové skupině může nově příchozí učitel změnit své původní chování. Ideálně se posune kladným směrem (pokud se v kabinetě domlouvají žádoucí mimoškolní akce se žáky), ale může to být i změna negativní („Jen se snaž, ono ti to stejně dlouho nevydrží...“). Proto pozor při přijímání nových pracovníků, zvláště začínajících učitelů – je dobré, kromě mnoha jiných věcí, zvážit „kam s ním.“
Vraťme se ale zpátky k
týmům
– čím se liší od pracovní skupiny? Specifickým znakem týmu je spolupráce jeho členů. Tato spolupráce vytváří synergii, tj.
„... vztah, kdy se faktory navzájem podporují a posilují ve svých účincích tak, že dopad jejich společného působení je větší než součet jejich působení samotných.“
(Plamínek, 2008, s. 203). Synergie znamená, že přínos týmu je vždy větší než součet přínosů jeho jednotlivých členů právě prostřednictvím provázanosti jejich činností. Synergická rovnice týmu se vyjadřuje vztahem 1 + 1 = 3, která matematicky nesprávně (ale značně názorně) zaznamenává fakt, že tým dosahuje lepších výsledků, než by dosahovali jednotlivci sami.
 
Synergický efekt vzniká na základě rozdílných znalostí a zkušeností členů týmu, které se stávají inspirací pro ostatní, pocitem odpovědnosti za výsledek práce celého týmu i díky tlaku ostatních. Existuje i rovnice neefektivního týmu ve tvaru 1 + 1 = –1, kdy „...tým má menší produktivitu než samotní jednotlivci.“ (Zahrádková, 2005, s. 23). Takový negativní synergický efekt se může rozvinout v důsledku prosazování vlastních zájmů (a odmítání spolupráce s ostatními), skupinové lenosti (jednotliví pasivní členové ovlivní svou leností ostatní), delším časem k dohodě (více lidí dojde ke shodě za delší dobu než jedinec) nebo toho, že práci týmu vykonává jen několik členů a ostatní se „vezou“.
Týmy ve školách mohou být stále nebo přechodné.
Stálé týmy
slouží především ke spolupráci učitelů stejných ročníků nebo předmětů, popř. celých stupňů, a také nepedagogických pracovníků. Jsou to:
 
tým učitelů 1. stupně a 2. stupně,
 
metodické sekce (seskupení určitých ročníků na 1. stupni),
 
předmětové týmy (týmy učitelů 2. stupně nebo střední školy s příbuznou aprobací),
 
ročníkové týmy (učitelé daného ročníku),
 
týmy podle příslušného uměleckého zaměření na ZUŠ (hudební, výtvarné),
 
provozní zaměstnanci.
Za zmínku stojí, že tyto týmy jsou specifické tím, že jejich členy nelze zcela volně vybrat, např. členství v předmětovém týmu je ovlivněno aprobací příslušného učitele. Nicméně lze některé předměty spojovat (např. fyziku spojit s matematikou, popř. další přírodovědné předměty), nebo naopak rozpojovat (tým cizích jazyků rozdělit na anglický a druhý cizí jazyk).
Dále jsou to týmy, které spojuje určitá činnost (a tato činnost nemusí být pouze zaměřená pedagogicky):
 
tým třídních učitelů,
 
tým pro autoevaluaci školy,
 
tým pro přípravu maturitní zkoušky,
 
tým pro zápis do prvního ročníku,
 
vychovatelky ŠD,
 
tým pro práci se žákovským parlamentem,
 
tým pro tvorbu webových stránek,
 
tým pro inventarizaci majetku.
Důležitým týmem je tým rozšířeného vedení školy, kam patří kromě ředitele školy i zástupci ředitele školy a vedoucí předmětových a ročníkových týmů.
Přechodné týmy
na školách vznikají především z důvodu organizace různých akcí (zápis do prvních tříd, den dětí, výročí školy, den otevřených dveří...). Dále jsou to projektové týmy, řešící daný projekt – ať už většího rozsahu v rámci Evropské unie nebo od zřizovatele, ale i drobnější záležitosti v rámci školy, např. výzdoba školy. Mezistupeň představují „přechodně – stálé“ týmy – tým pro výchovné komise (částečně stálý výchovnou poradkyní, ale ve kterém se střídají ředitel a zástupce a konkrétní vyučující) a tým pro přijímání pracovníků (stálý pouze ředitel školy, střídají se vedoucí jednotlivých úseků – zástupce, vedoucí školní jídelny apod.).
Pokud se detailněji zaměříme na rozdíl mezi pracovní skupinou a týmem, lze říci, že „klasické“ zajištění pedagogického procesu představují pracovní skupiny. Situace se však značně změní v okamžiku úkolu, který vyžaduje návaznost činností. Pak nastupuje tým, který tento požadavek splňuje. Jednalo se např. o týmy pro tvorbu školních vzdělávacích programů, kdy jednotlivé výstupy na sebe navazovaly a učitelé museli spolupracovat a své činnosti koordinovat.
Většina výše uvedených týmů je ustanovena vedením školy, ale mohou existovat i neformální, synergicky silné týmy, ustanovené dohodou jejich členů. Příkladem jsou třeba týmy pro pořádání výjezdů – domluví se učitelé napříč ročníky, kteří si osobnostně vyhovují, a vypraví se se svými třídami na akci. Takový tým rozhodně prospěje škole a vedení s ním bude souhlasit. Ale existuje i opačný druh neformálních týmů – typickým příkladem z nedávné doby byla rezignace nového ředitele na svou funkci v důsledku nátlaku týmu učitelů. Tento ředitel chtěl posunovat školu vpřed a do tohoto směřování zapojil (v rámci jejich pracovní doby) i pedagogický sbor. Odmítání jeho činnosti sehraným týmem na malé škole bylo tak silné, že ředitel odešel.
ZDROJE:
 
BEDRNOVÁ, E. a kol.
Psychologie a sociologie řízení.
3. rozš. a dopl. vyd. Praha: Management Press, 2007. ISBN 978-80-7261-169-0.
 
PLAMÍNEK, J. Vedení lidí, týmů a firem. Praktický atlas managementu. 3., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2448-5.
 
ZAHRÁDKOVÁ, E.
Teambulding: cesta k efektivní spolupráci.
Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367-042-9.

Související dokumenty

Pracovní situace

Kalendář
Syndrom vyhoření a jeho prevence
Rozvoj pedagogických pracovníků
Zkušenosti s uzavřením škol i distančním vzděláváním
Kdy může zřizovatel odvolat ředitele školy?
Kdy použít hlavičkový papír
Soudní přezkum a rozhodnutí ředitele školy
Žádost o individuální (domácí) vzdělávání
Ředitelské volno
Právní postavení školské rady
Zápis z jednání školské rady
Řízení zařízení školního stravování (školní jídelny, vývařovny, výdejny)
Komunikační strategie školy - šablony
Datové schránky pro školy
Stres v osobním a pracovním životě učitele
Vnitřní předpis o spisové službě pro školy
Jak na spisový a skartační řád?
Má mít pedagog postavení úřední osoby dle trestního zákoníku?
Vztahy školy a zřizovatele - neveřejné školy
Vztahy školy a zřizovatele - školy veřejné

Poradna

Změna ředitele v soukromé škole
Přespočetné hodiny u statutárního zástupce ředitele ZUŠ
Jmenování ředitele
Vzdání se funkce
Výkon veřejné funkce
Granty
DPP/DPČ v případě ředitele, který je statutárním orgánem právnické osoby
Míra vzdělávací povinnosti
Platový tarif vedení školy
Vzdání se pracovního místa ředitele školy
Bývalá ředitelka
Jmenování a odstoupení ředitele školy
Přímá pedagogická činnost
Osobní příplatek
Přímá vyučovací povinnost
Zástupce ředitele
Dietní stravování
Přijímání ke vzdělávání
IVP
FKSP