Týmy, týmy, týmy!

Základem každého procesu jsou lidé, kteří svou činností vytvářejí určité výstupy. Z důvodu efektivního dosahování těchto výsledků se sdružují do potřebných seskupení. Nejobvyklejším seskupením je pracovní skupina, což je (Bedrnová, Nový, 2007, s. 116). Jedná se o skupinu lidí, kteří přispívají ke společnému výsledku svou individuální činností, přičemž jejich činnosti na sobě nejsou závislé.

Základními jsou (podle Bedrnová, Nový, 2007):

Typickou pracovní skupinou ve školách jsou učitelé 1. stupně v rámci své výuky ve třídách, neboť splňují všechny výše uvedené znaky:

Speciálním příkladem skupiny je vztažná (referenční skupina), což je skupina, se kterou se jedinec nejvíce identifikuje a která nejvíce ovlivňuje jeho chování, hodnoty i postoje. Referenční skupina má dvě základní funkce:

Referenční skupina může vzniknout např. v důsledku společného umístění jejích členů v kabinetě. V tomto případě se nemusí jednat ani o pracovní skupinu (mohou tam být umístěni učitelé 1. i 2. stupně), nicméně právě díky takové skupině může nově příchozí učitel změnit své původní chování. Ideálně se posune kladným směrem (pokud se v kabinetě domlouvají žádoucí mimoškolní akce se žáky), ale může to být i změna negativní („Jen se snaž, ono ti to stejně dlouho nevydrží...“). Proto pozor při přijímání nových pracovníků, zvláště začínajících učitelů – je dobré, kromě mnoha jiných věcí, zvážit „kam s ním.“

Vraťme se ale zpátky k – čím se liší od pracovní skupiny? Specifickým znakem týmu je spolupráce jeho členů. Tato spolupráce vytváří synergii, tj. (Plamínek, 2008, s. 203). Synergie znamená, že přínos týmu je vždy větší než součet přínosů jeho jednotlivých členů právě prostřednictvím provázanosti jejich činností. Synergická rovnice týmu se vyjadřuje vztahem 1 + 1 = 3, která matematicky nesprávně (ale značně názorně) zaznamenává fakt, že tým dosahuje lepších výsledků, než by dosahovali jednotlivci sami.

Týmy ve školách mohou být stále nebo přechodné. slouží především ke spolupráci učitelů stejných ročníků nebo předmětů, popř. celých stupňů, a také nepedagogických pracovníků. Jsou to:

Za zmínku stojí, že tyto týmy jsou specifické tím, že jejich členy nelze zcela volně vybrat, např. členství v předmětovém týmu je ovlivněno aprobací příslušného učitele. Nicméně lze některé předměty spojovat (např. fyziku spojit s matematikou, popř. další přírodovědné předměty), nebo naopak rozpojovat (tým cizích jazyků rozdělit na anglický a druhý cizí jazyk).

Dále jsou to týmy, které spojuje určitá činnost (a tato činnost nemusí být pouze zaměřená pedagogicky):

Důležitým týmem je tým rozšířeného vedení školy, kam patří kromě ředitele školy i zástupci ředitele školy a vedoucí předmětových a ročníkových týmů. na školách vznikají především z důvodu organizace různých akcí (zápis do prvních tříd, den dětí, výročí školy, den otevřených dveří...). Dále jsou to projektové týmy, řešící daný projekt – ať už většího rozsahu v rámci Evropské unie nebo od zřizovatele, ale i drobnější záležitosti v rámci školy, např. výzdoba školy. Mezistupeň představují „přechodně – stálé“ týmy – tým pro výchovné komise (částečně stálý výchovnou poradkyní, ale ve kterém se střídají ředitel a zástupce a konkrétní vyučující) a tým pro přijímání pracovníků (stálý pouze ředitel školy, střídají se vedoucí jednotlivých úseků – zástupce, vedoucí školní jídelny apod.).

Pokud se detailněji zaměříme na rozdíl mezi pracovní skupinou a týmem, lze říci, že „klasické“ zajištění pedagogického procesu představují pracovní skupiny. Situace se však značně změní v okamžiku úkolu, který vyžaduje návaznost činností. Pak nastupuje tým, který tento požadavek splňuje. Jednalo se např. o týmy pro tvorbu školních vzdělávacích programů, kdy jednotlivé výstupy na sebe navazovaly a učitelé museli spolupracovat a své činnosti koordinovat.

Většina výše uvedených týmů je ustanovena vedením školy, ale mohou existovat i neformální, synergicky silné týmy, ustanovené dohodou jejich členů. Příkladem jsou třeba týmy pro pořádání výjezdů – domluví se učitelé napříč ročníky, kteří si osobnostně vyhovují, a vypraví se se svými třídami na akci. Takový tým rozhodně prospěje škole a vedení s ním bude souhlasit. Ale existuje i opačný druh neformálních týmů – typickým příkladem z nedávné doby byla rezignace nového ředitele na svou funkci v důsledku nátlaku týmu učitelů. Tento ředitel chtěl posunovat školu vpřed a do tohoto směřování zapojil (v rámci jejich pracovní doby) i pedagogický sbor. Odmítání jeho činnosti sehraným týmem na malé škole bylo tak silné, že ředitel odešel.