Otevřeno inovuje vzdělávání budoucích učitelů

Začalo to v roce 2015 malou skupinou na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Několik studentů nebylo spokojeno s tím, jak je studium připravuje na život za katedrou, a proto se rozhodli sepsat vizi, kterou by se mělo vzdělávání řídit. Nakonec však tamnímu akademickému senátu v prosinci roku 2015 prezentovali rovnou celou iniciativu, kterou nazvali Otevřeno. Jedním ze zakládajících členů byl i Tomáš Čakloš, který již pět let organizaci předsedá. „Původně jsme chtěli vydat manifest kriticky se vymezující vůči fakultě, ale došlo nám, že tím nic nezlepšíme. Rozhodli jsme se pracovat na univerzální vizi, která by mohla fakultu spíše inspirovat,“ vzpomíná.

Reakce senátu podle něj nebyla valná. „Byl to úlet. Nebylo zvykem ani vystupovat v senátu s připomínkami. A my jsme tam hodili rovnou bombu.“ Spíše než senát však projekt zaujal média a brzy na něm chtěli spolupracovat i studenti z jiných pedagogických fakult po celé republice.

„Když jsem prohlášení Otevřena četla, silně to rezonovalo. Pamatuju si, že jsem si říkala: To je přesně ono! Hned jsem zvedla telefon a volala Tomášovi,“ říká Hana Kuzníková, zakladatelka pobočky v Olomouci, která v současné době působí v rámci uskupení Učitelská platforma. Podobně reaguje současný tiskový mluvčí Otevřena Daniel Pražák: „Zaujalo mě, že Otevřeno dávalo hlas budoucím učitelům. Ukázalo, že studenti pedagogických fakult chtějí víc než si jen odchodit přednášky.“

Pozornost médií se vystupňovala, když po vzoru reformátora z 16. století Martina Luthera vyvěsili studenti na dveře pedagogických fakult v Praze, Brně a Olomouci 21 idejí pro 21. století, tedy program nastiňující, kudy by se české školství mělo ubírat. Jsou v něm zakomponovány například požadavky na kvalitní reflexi a zpětnou vazbu, učení zkušeností, výchovný rozměr vzdělávání a samozřejmě otevřenost jakožto výchozí princip pro diskusi, porozumění a zlepšení. „Dnes tyto ideje visí na webu Otevřena a mohu prohlásit, že zůstávají naším pomyslným desaterem,“ usmívá se Tomáš Čakloš.

Původně úzký okruh lidí se rozrostl a Otevřeno dnes čítá přes 100 dobrovolníků po celé republice, najalo již také několik zaměstnanců. „Dobrovolnictví je, bylo a bude páteří naší činnosti. Ale abychom mohli v této velikosti dobře fungovat, potřebujeme lidi, kteří budou mít čas se Otevřenu věnovat naplno,“ komentuje Čakloš organizaci.

Právně je Otevřeno zapsáno jako spolek, počínaje letoškem však vystupuje více jako hnutí. „Hnutí vnímám jako společenství lidí, které spojuje nějaká vize. Ti lidé mohou být různí a různými cestami jí dosahovat. Ale vize zůstává stejná. Zároveň hnutí staví na lidech, je budováno zezdola.“

Dnes je Otevřeno plnohodnotným hráčem na české školské scéně, spolupracuje s jinými podobně zaměřenými skupinami a vyjadřuje se ke vzdělávací politice státu. Centrem jeho zájmu však nadále zůstávají pedagogické fakulty, kde se snaží rozvíjet dialog mezi studenty a učiteli a inovovat výuku.

Skrze projekt zvaný Mapování inovací Otevřeno kupříkladu v letech 2017 a 2018 sbíralo příklady dobré praxe na fakultách. Takzvané „příběhy inovací“ jsou dostupné na webu organizace, některé doplněny o krátkou videoreportáž, postřehy samotných studentů či odkazy na širší literaturu. „Na pedagogických fakultách už se řada inovací udává. Chtěli jsme je najít a ukázat je světu,“ říká o projektu mluvčí organizace Daniel Pražák.

Mezi akcemi, které Otevřeno pořádá přímo na fakultách, stojí za zmínku Noc vzdělávání, tradičně pořádaná ve stejný čas na všech členských základnách po republice. V rámci debat, přednášek či workshopů se jí zúčastnili například česká psycholožka Jana Nováčková, zakladatel společnosti SCIO Ondřej Šteffl nebo pedagog a senátor Jiří Růžička.

„Původně jsme zvažovali rozvolněnější ‚Týden vzdělávání‘, ale kvůli atmosféře jsme nakonec zvolili jen jedinou noc. Zažít fakultu večer a neformálně je pro studenty velký zážitek,“ vysvětluje Tomáš Čakloš.

Nejčerstvějším počinem hnutí je program Otevřená výzva, který oslovuje vyučující z pedagogických fakult. Nadace Avast poskytla Otevřenu tři miliony korun k tomu, aby je rozdělilo mezi projekty, které míří na rozvoj pedagogicko-psychologických kompetencí učitelů. Akademici mohli své nápady přihlašovat do 25. září, nyní vybere odborná porota ty nejlepší do druhého kola.

V šestatřiceti podaných projektech se objevovaly nápady mířící na výuku jazyků, inovaci vyučování skrze technologie, ale také záměry týkající se pohybové výchovy. „Drtivá většina podaných projektů byla v souladu s vizí Otevřena a jednalo se o kvalitní projekty. Ne všechny však mířily na podporu pedagogicko-psychologických kompetencí, což bylo jednou z podmínek výzvy,“ popisuje soubor projektů vedoucí Otevřené výzvy Petr Sucháček.

„Když se podívám na to, co jsme za pět let dokázali, mám z toho respekt. Beru jako výzvu, že zanecháme stopu, která za to bude stát. Nejsme tady proto, abychom se plácali po zádech, že jsme vybudovali nějakou organizaci. Důležitý je dopad, který nás převyšuje,“ uzavírá Tomáš Čakloš.