Chci do svého týmu ty nejlepší...

Tedy střední management je dosud neukotvený pojem, zkusím k němu uvést několik příkladů – vedoucí předmětového týmu, vedoucí předmětové komise, vedoucí metodického sdružení, vedoucí vychovatel. Není vlastně důležité, zdali naplníme množinu středního managementu všemi možnými prvky, jako spíše jak zvážíme a uznáme jejich význam.

Mnohokrát mi povídali přímo učitelé, zejména ti nově nastupující, že před sebou nevidí znatelnou rozvojovou perspektivu, tak jak ji vidí jejich kolegové ze studia působící ve větších firmách. Ti mají často hned zpočátku jasně nalinkovanou profesní cestu s popisem jednotlivých stupňů – s požadavky i případnými benefity. Škola je potom chápána jako místo, které nemůže nabídnout nějaký rozvoj, což není ve skutečnosti vůbec pravda. Samozřejmě je tato věc srozumitelnější ve velké střední či základní škole o několika zástupcích a s řadou členů středního managementu, těch ale bohužel zase tolik není.

Proč si nepřiznat, že máme v systému většinou menší školy, jejichž řídicí struktura je logicky plochá, teorie managementu používá termín liniová organizační struktura. Pokud jen kvůli tomu nechceme školy slučovat do zbytečně velikých kolosů, můžeme jít jinou cestou. Cestou smysluplného vytváření a podpory středního managementu v podobě všech těch vedoucích týmů, metodických sdružení a nevím koho ještě. Důležitost těchto osob je totiž větší, než se zdá na první pohled. Pojďme si projít alespoň některé výhody a přínosy.

Ředitelka či ředitel školy nemůže (zejména na druhéma třetím stupni) obsáhnout celou škálu vzdělávacích oblastía předmětů, na přiznání této skutečnosti není nic špatného. Sám neumím francouzsky a pro posouzení výuky tohoto předmětu jsem jako ředitel školy potřeboval kvalifikovaný názor vedoucího předmětového týmu cizích jazyků. Tedy v tomto případě zdůrazňuji členů středního managementu.

S prvním bodem souvisí vytváření potřebné řídicí struktury školy, protože v mnoha případech nestačí pouze ředitel(ka) a zástupci. Vedení školy může řadu věcí delegovat a mít čas na tolik potřebné pedagogické vedení a další aktivity. Delegování není zbavování se úkolů, ale základní manažerská funkce vtahující do hry další osoby, zde akcentuji .

Rád připomenu i další význam středního managementu. Je to vynikající příležitost vyzkoušet si prvky vedení lidí, plánování či rozhodování nejprve v menším rozsahu a svým způsobem se připravovat na pozdější odborný růst, stejně tak má vedení školy mnohem větší možnost všimnout si zajímavého a schopného člověka, proč tedy nezdůraznit .

Mnohokrát bylo řečeno, že ředitelka či ředitel vytváří tým pracovníků, který musí vědět, kam jde, jaké jsou jeho cíle, kudy k nim vede cesta, a na všech těchto procesech se aktivně podílet. Převzetím třeba malého dílu pravomocí a odpovědnosti je člověk ještě více vtažen do hry, je přizván k onomu pověstnému stolu podílení se na chodu školy a ještě více ji může brát za svoji. Mnohokráte mi ředitelky či ředitelé dávali za pravdu, jak jejich učitelé právě vtažení do společné práce oceňují a rozhodně to neberou jako konání práce za někoho jiného, jde potom o jasný .

Každou práci a každou roli je třeba se učit. Proč si nepřiznat počáteční neobratnost či neznalost? Pravomoci spolu nesou i odpovědnost, mnohá rozhodnutí jsou nepopulární, nelze se zavděčit všem, úspěch je patrný až po delší době. Fandím potom každému, kdo zvedne nabízenou rukavici, podílí se na práci středního managementu a začne na sobě pracovat, stejně tak fandím ředitelkám a ředitelům, kteří dávají šanci, hledají skryté talenty ve svém týmu a poskytují jim příležitost růst. Je totiž známkou vysokého sebevědomí a zralé osobnosti, pokud se člověk obklopuje dobrými lidmi a umožňuje jim stoupat nahoru. Četl jsem jednou jeden příběh o prezidentu Lincolnovi, jehož prý někdo z jeho spolupracovníků varoval před kýmsi, kdo chtěl být lepší než Lincoln. Ten zareagoval fantasticky: „Přiveďte mi všechny, kteří chtějí být lepší než já, chci je do svého týmu.“

Milé učitelky a učitelé, přeji vám co nejvíce Lincolnů v ředitelských židlích.