Cesta ke čtenářské gramotnosti

Nabízí se proto otázka, jak jsou na tom děti se čtenářskou gramotností. Čtenářskou gramotnost pak chápeme jako „celoživotně se rozvíjející vybavenost člověka vědomostmi, dovednostmi, schopnostmi, postoji a hodnotami potřebnými pro užívání všech druhů textů v různých individuálních i sociálních kontextech“.

Ačkoliv je v současnosti velice populární upínat se k tomuto tématu, domníváme se, že se musíme primárně zaměřit na to, co čtenářskou gramotnost ovlivňuje, respektive co je jejím nezbytným předpokladem. A to je samotné čtení. Technice čtení je však věnována pozornost zpravidla jen na prvním stupni základní školy, pak již předpokládáme, že je dítě potřebnými dovednostmi vybaveno, a přecházíme na čtení tiché, které je rychlejší a většinou pomáhá i lepšímu soustředění se na obsah, neumožňuje nám ovšem odhalit, zda má žák potíže s porozuměním obsahu textu, nebo zda je problém v chybném přečtení, které následně ovlivní i samotný obsah. Uniká nám tak mnohdy skutečnost, že starší děti přicházejí do kontaktu s obtížnějšími texty, se složitějšími větnými strukturami. Často se také stává, že slabší čtenáři zadané texty ani nedočtou. Bez povšimnutí by neměla zůstat ani skutečnost, že pokud se hlasité čtení netrénuje, děti postupně získávají ostych číst před ostatními a ten se dále prohlubuje.

Vzhledem k uvedeným skutečnostem jsme se proto na naší škole rozhodli posílit u dětí nadšení pro čtení právě tím, že uspořádáme , ve kterém se budeme věnovat právě jevům, které čtenářský projev zkvalitní a dopomohou zároveň k lepšímu porozumění. Vycházíme tak z přesvědčení, že děti budou mít rády aktivitu, kterou ovládají, která jim přináší potěšení, a ne tu, kterou dobře neovládají a trápí se u ní. Zároveň pracujeme s tezí, že děti musí vědět, které texty jsou pro ně vhodné. To je předpoklad k prohloubení zájmu o četbu. Narážíme tak na fakt, že pokud se dítě opakovaně setkává s knihami, které se mu špatně čtou, nebaví jej nebo pro něj nejsou vhodné, čtení ho odradí. Zavrhne ho. Tomu bohužel značně přispívá i výběr textů v čítankách. Zvláště ve vyšších ročnících je kladen důraz spíše na historii literatury a tomu odpovídá i zařazení jednotlivých textů.

Cílem oborového dne bylo tedy zjistit, jak si děti vedou ve čtení napříč jednotlivými ročníky, abychom později mohli získanou zpětnou vazbu uplatnit právě v hodinách čtení. Zajímalo nás rovněž, jaké knihy si pro čtení vybírají, která témata je oslovují a co je ovlivňuje při výběru knihy.

Přiznáváme, že při zjištění, že bude celý den věnován čtenářství, děti zrovna nejásaly. Neměli jsme v rukou žádný trumf ve formě atraktivních pokusů či moderních technologií. Vsadili jsme na knihu. Kromě jiného jsme chtěli podpořit u žáků tzv. zážitkové čtení. Ukázat jim, že pokud dokážou čtení prožít, lépe se ponoří do příběhu. Součástí tohoto dne bylo také zjišťování sociální únosnosti čtení. Záměrem nebylo lámat rekordy v rychlosti. Naopak. Čtení by nemělo být nápadné nepřiměřenou rychlostí a mělo by odpovídat populační normě. Rychlý čtenář ještě nemusí být čtenář dobrý.

Nejprve jsme žákům pustili čtený text, který vykazoval řadu nedostatků. Úkolem dětí pak bylo přemýšlet, co jim znesnadňovalo vnímání tohoto textu. Společně jsme si pak jednotlivé prvky pojmenovali a vymezili si cíl celého oborového dne.

Následovaly proto aktivity na artikulaci, pauzu, intonaci, tempo a také důraz. Ty byly postavené tak, abychom vždy poukázali na to, jak může nesprávné zacházení s těmito jevy změnit význam textu. Děti zjistily, že i při čtení mohou pracovat společně a mohou právě tím, jak čtou, zcela ovlivnit vyznění obsahu. Na konci vyučovacího dne si následně získané poznatky vyzkoušely aplikovat na předem určeném textu. Uvědomily si, že čtení není jen záležitostí hodiny českého jazyka, ale bude součástí jejich každodenního života. Ze závěrečných diskusí bylo navíc zřejmé, že nechuť některých číst pramení právě z nezvládnutí techniky. Děti, které mají čtenářský projev na vyšší úrovni, čtou rády a také v kolektivu jejich čtení oceňují. Většina se navíc shodla na tom, že pro ně byly přichystané aktivity přínosné. V budoucnu by žáci chtěli podobné akce opakovat častěji. Vedle čtenářských a poslechových dílen, čtenářských karet, knihářů, besed a soutěže Souboj čtenářů jsme tak otevřeli další z cest, po které by děti mohly jít na cestě ke čtenářské gramotnosti.