Tématu pozitivního klimatu třídy a podpory žádoucího chování dětí jsme se v předchozím článku věnovali z pohledu hlavních principů metodiky Dobrý začátek ® – pozitivního nastavení, pozitivní pozornosti a proaktivního přístupu pedagoga. Tentokrát se zaměříme na popisný jazyk, který jde s výše zmíněnými principy ruku v ruce, a jež je významným a užitečným nástrojem v komunikaci s dětmi. Popisný jazyk, jakožto neutrální a nehodnotící způsob komunikace, pomáhá rozvíjet jejich poznání, jazykové dovednosti, kreativitu i vztahy s ostatními.
Proč v komunikaci s dětmi používat popisný jazyk?
Elge
Havrdová
Ph.D.
garantka metodiky Dobrý začátek, Schola Empirica, z. s.
Mgr.
Kateřina
Michalová
metodička pro MŠ, Schola Empirica, z. s.
Zamysleli jste se někdy nad tím, jak s dítětem nejčastěji komunikujete? Často se dospělým zdá přirozené vstupovat do kontaktu s dítětem otázkami, například: „Co tady děláš? S čím si to hraješ?“ Otázky však mohou dítě zaskočit, dítě může mít pocit, že je testováno, a může se bát, že udělá v odpovědi chybu. A někdy je možná úplně zbytečné se ptát…
V Dobrém začátku podporujeme pedagogy v komunikaci s dětmi prostřednictvím
popisného jazyka
,
tedy v komentování toho, co učitel vidí, slyší, cítí.
Popisný jazyk jako bezpečná forma komunikace s dítětem
Představme si následující situaci očima dítěte: to sedí u stolu a maluje, je zaujato svou činností, pracuje svým způsobem a tempem. Náhle k němu přistoup