Vzájemná otevřenost, komunikace a důvěra je základ

iž při prvním setkání s rodiči nově přijatých dětí (ještě před začátkem školního roku) vždy dbám na to, aby rodiče získali dostatek informací a představu o tom, jaké úlohy mateřská škola plní. Mateřská škola představuje první odbornou vzdělávací autoritu, se kterou se rodiče setkávají, a je potřeba je s tím obeznámit. Mnozí z nich si totiž skutečně neuvědomují, že děti jsou v mateřské škole cíleně vzdělávány a pokroky dětí jsou sledovány a vyhodnocovány odborníky - pedagogickými pracovníky. Rodičům je potřeba sdělit a průběžně jim opakovat, že jejich dítěte. A v konkrétních situacích je v tom utvrzovat. Pro optimální utváření podmínek k identifikování specifických vzdělávacích potřeb dítěte je ideálním stav, kdy rodiče vnímají školu jako odborného partnera již ve chvíli, kdy dítě do školy přihlašují (často na základě sdílených referencí), nebo když je škola o svých odborných kvalitách přesvědčí a jejich důvěru získá ještě před nástupem dítěte (dny otevřených dveří, třídní schůzky pro rodiče nově přijatých dětí, prezentace školy - webové stránky, tisk apod.). Škola tak získá určitý „časový náskok“ pro efektivnější práci se specifiky dětí.

Konkrétní informace o dětech ještě před nástupem do mateřské školy získáváme od rodičů při a rovněž prostřednictvím . Většinou je realizujeme v měsíci červnu - škola získá prostor pro řádnou přípravu i případné zajištění a nastavení opatření, jejichž potřebnost či nutnost by jinak vyplynula až se zahájením docházky dítěte. Rodiče jsou ve sdělování informací o svých dětech většinou sami iniciativní a vstřícní. Avšak volná výpověď rodičů často neobsahuje všechny informace. Abychom zjistili všechny skutečnosti podstatné pro práci s dětmi a získali nosné informace, využíváme . Rodiče jej vyplňují ještě před naší první schůzkou. Dotazník tvoří osnovu pro následný rozhovor. Výhodou takovéhoto nastavení je to, že rodiče mají dostatek klidu a prostoru, aby do formuláře zaznamenali potřebné údaje a případně je ještě před schůzkou mohli doplnit. Jsou na rozhovor připraveni. Rozhovor je pak efektivnější, nejsou zaskočeni nečekaným dotazem a vyplynou často další postřehy ukazující na důležité souvislosti. Využití získaných informací výrazně podporuje proces poznávání dítěte. Škola je schopna realizovat pedagogickou diagnostiku efektivněji a rychleji identifikovat specifické vzdělávací potřeby dítěte. Ne vždy je pro rodiče snadné otevřeně hovořit o všech věcech. Velmi citlivými, avšak pro naši práci zásadně důležitými informacemi bývají například sdělení o špatných vztazích v rodině, tragických událostech apod. Zcela specifickou a velmi křehkou kategorií je pak problematika pěstounské péče a adopce dítěte. Elementární a skutečně zásadní funkcí je pro nás důvěra a spolupráce všech účastníků vstupujících do vzdělávacího procesu. Nutností je citlivá a funkční komunikace s pěstounem/adoptivním rodičem.

Další informace o speciálních vzdělávacích potřebách dětí získáváme v průběhu jejich docházky. K jejich podchycení pak využíváme - pozorování, rozhovor, vyhodnocování výsledků a pokroků dítěte ve všech oblastech průběžně i cyklicky. Po uplynutí začátku školního roku mne třídní učitelky seznámí s výsledky pedagogické diagnostiky dětí a společně stanovujeme další postup. Pro děti, u kterých byly zjištěny specifické vzdělávací potřeby, sestavujeme . Školní dokument, který jej zachycuje, pro nás nepředstavuje pouhý „soupis“ cílů, nástrojů a dalších náležitostí uvedených v příloze vyhlášky. Plán pedagogické podpory je zapracováván při plánování třídního vzdělávacího programu, přípravě jednotlivých témat i jejich dílčích částí, přípravě aktivit jako jsou výlety, návštěvy kulturních představení, sportovní akce, oslavy ve škole apod. Všechny realizované aktivity jsou následně pomocí tohoto plánu rovněž vyhodnocovány. Zaznamenáváme do něj skutečnosti podstatné pro jeho evaluaci, doplnění, obměnu. Je to živý rotující dokument. Jeho opotřebované rohy i případné poznámky po jeho stranách často odrážejí jeho poctivou pracovní historii a dokladují, že se paní učitelky o obsah dokumentu skutečně opírají a pracují s ním. Vyhodnocování plánu pedagogické podpory realizujeme pravidelně v součinnosti s rodiči. Společné vyhodnocení dosavadního průběhu vzdělávání dítěte hodnotíme z pohledu školy i rodičů, společně pojmenováváme úskalí, to, co se podařilo, co se zatím nedaří, co by bylo z pohledu jedné či druhé strany zapotřebí... Často se při těchto setkáních dozvídáme mnoho věcí, které nám více přiblíží prostředí, ve kterém dítě vyrůstá, ozřejmí a poodhalí nám některé souvislosti, které jsou pro práci s dítětem cenné a zůstaly by pravděpodobně škole neznámé.

Je-li pro práci s dítětem potřebné využívat specifických metod, situaci s rodiči prokonzultujeme a doporučíme návštěvu . Ve své praxi jsem se zatím nesetkala s tím, že by rodiče nepřijali naše doporučení k návštěvě poradenského zařízení. Samozřejmě nespoléhám na to, že tomu tak musí být automaticky a vždy. Je třeba být připraven i na jejich možný odmítavý postoj. Znát a mít dostatek nástrojů k tomu, aby bylo možné rodiče k návštěvě poradenského zařízení přesvědčit. Je přitom nutné uvědomovat si specifika jednotlivých rodičů, vycházet z nich a podle toho nástroje vybírat - ne vždy je „vítězným“ přesvědčovacím nástrojem výčet faktických výstupů a výsledků vzdělávání dítěte nebo jeho specifických projevů, kterých jsou si rodiče často dobře vědomi a mnohdy se za ně i stydí. Toto je rovněž při práci se specifickými vzdělávacími potřebami dětí velmi důležitá a citlivá disciplína. K jejímu úspěšné zvládnutí často přispěje více empatie a takt pedagoga, než výčet a „seznam“ daří se - nedaří se / umí - neumí.

Doporučení školského poradenského zařízení zapracováváme po dohodě s rodiči do , v případě potřeby zpracováváme individuální vzdělávací plán. Tomuto kroku předchází vyhodnocení možností školy, identifikace jejích možností, případných rezerv či potřeb a následná konzultace s rodiči. Obě strany se k doporučení vyjádří, škola představí plánovanou podobu konkrétního uchopení doporučení poradenského zařízení. Nebojíme se ani otevřeného konstatování faktů - například rodiče obeznámíme se skutečností, že asistenta pedagoga usilovně hledáme, proto budeme specifika zohledňovat například pomocí jiné organizace vyplývající z momentálních podmínek a možností školy. Rodiče tuto otevřenost vítají a vycházejí škole vstříc - nabízejí, že škole pomohou v hledání asistenta pedagoga, dočasně zkrátí docházku dítěte apod. Společně se domlouváme s rodiči na formách další komunikace tak, aby byly pro obě strany funkční a vyhovující, hledáme ideální způsob spolupráce a podoby jednotného přístupu k dítěti. Schůzky s rodiči nad těmito plány bývají velmi plodné, kreativní a mívají velký psychologický účinek pro rodiče. Ti často na toto setkání přicházejí pod tíhou nabytých informací z poradny skleslí, nejistí a přepadlí. V průběhu setkání se však uvolní, zjistí, že škola pro ně může představovat podporu na cestě, která jim připadala složitá a nepřehledná. Až na výjimky se nejedná o odborníky, to si musíme uvědomovat. Výstupy ze setkání a konzultací s rodiči společně s třídními učitelkami vyhodnocujeme a jsem o nich pravidelně informována. Při prvních setkáních se schůzek vždy účastní zástupce vedení školy. Další setkání si již vedou paní učitelky samy.

vyhodnocuji a ověřuji dále při hospitační činnosti, pozorování, při průběžných i cílených rozhovorech s učiteli a asistenty pedagoga, na pedagogických radách. Osvědčují se i „separované“ pedagogické rady - pedagogická rada učitelů a pedagogická rada asistentů pedagoga. Komparace vnímání práce těchto dvou pedagogických skupin přináší možnost značně plastičtějšího vnímání jedné skutečnosti z více úhlů pohledu i řadu podnětů pro rozvoj školy v oblasti práce s dětmi se specifiky.

ředitelka mateřské školy Magnitogorská v Praze

Jitka Krupičková, dnes ředitelka MŠ Magnitogorská, byla jako studentka střední pedagogické školy velmi kreativní. Její kreativní aktivity - nošení minisukní a nabádání spolužaček k záškoláctví - byly nazývány prohřešky a průběžně hodnoceny pokáráním ředitele školy. Vrcholem Jitčina snažení bylo plánování úniku ze školy se spolužačkami na autobusovém nádraží v Kladně před očima - či spíše ušima - nepoznané krajské školní inspektorky...