Rodič v "džungli" školských a školních předpisů

Vydáno: 21 minut čtení

Následující článek vznikl jako reakce na nejčastější dotazy rodičů nebo škol za poslední rok. Jeho cílem je ukázat, jak vnímají některé situace rodiče dětí a žáků, pokusit se najít příčiny takového vnímání a doporučit postupy, díky kterým se podobným dotazům (a potenciálním konfliktním situacím) předejde.

Rodič v „džungli“ školských a školních předpisů
PhDr. Mgr.
Monika
Puškinová
Ph. D.
specialista na školskou problematiku
Zoufalé nebo pobouřené dotazy rodičů dětí a žáků někdy vyvolávají dojem, že rodič byl vržen do „džungle“ školských a školních pravidel „bez mapy a buzoly“. Protikladem jsou samozřejmě rodiče, kteří se v určité oblasti zorientovali a předpisy využívají tak, že je z nich pobouřená škola.
Kázeňská opatření. Jak to vidí rodiče? Dva dotazy na úvod
Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak je to s třídní důtkou učitele. Na třídní schůzce nám bylo písemně sděleno, že dceři (5. třída) byla udělena důtka za neplnění povinností – nepozornost, psaní domácích úkolů ve škole, nebo je vůbec nepsala. V žákovské knížce neměla ani jednu poznámku, třídní učitelka všem rodičům posílala emaily s tím, že jsou všichni žáci šikovní. Tudíž jsme neměli ani tušení, že je něco v nepořádku. Úkoly, co měla dcera napsané v deníčku, si doma udělala. Moje otázky zní: Je možné za tohle dostat důtku? Lze dát důtku, aniž by byli rodiče předem informování (například poznámkou v žákovské knížce)? Je považováno za porušení povinností to, že si dítě napíše domácí úkol ve škole? Dá se nějak bránit, pokud s důtkou nesouhlasíme? Samozřejmě je vina na nás a máme zřídit nápravu. Netuším ovšem, jak my můžeme ovlivnit to, aby si úkoly ve škole nepsala a aby si je řádně zapisovala do deníčku, jak má. To je snad povinností učitele, nebo ne?
Můj syn je v druhém ročníku střední průmyslové školy elektrotechnické. Po vyučování stál na hlavní ulici před školou a kouřil cigaretu. Nachytal ho zástupce ředitele, dovedl si ho do ředitelny a chce mu dát podmínečné vyloučení. Syn stál na chodníku u školy, ale mimo její prostor, je to přímo v centru Prahy, kde denně projde nebo stojí stovky kuřáků. Prý mi přijde dopis od ředitele školy. Je možné, aby bez předešlých provinění dostal na místě podmínečné vyloučení?
Je velmi pravděpodobné, že kdybychom obě výše uvedené situace nechali vylíčit školou, dostali bychom jiný popis a možná by nás ani nenapadlo, že se jedná o jednu a tutéž situaci. V tomto předpokladu však tkví jedna ze základních příčin dotazů –
škola s rodiči nedostatečně nebo nevhodně komunikuje
(obojí se nevylučuje).
Pro tyto dotazy je typické, že rodič je zaskočen „definitivní“ podobou kázeňského opatření, kterému z jeho pohledu nic nepředcházelo (
v žákovské knížce nic nebylo, podmíněné vyloučení „na místě“ bez předchozích provinění
atd.). Škola sděluje informace o kázeňském opatření
bez předchozího jednání s rodičem
(nebo alespoň bez předchozího pokusu o jednání), písemně. Je pravdou, že
písemná forma
je z právního hlediska ideální, protože umožňuje prokazatelnost. Jestliže je však první a jedinou formou, prostřednictvím které se škola na rodiče obrátí, trpí všemi nedostatky jednostranné komunikace. Důsledkem uvedené jednostrannosti je i to, že rodiče pochybují (a někdy důvodně) o opodstatněnosti kázeňských opatření.
Škola (ředitel, třídní učitel) zřejmě v této fázi namítne, že pravidla ukládání napomenutí, důtek atd. jsou uvedena ve školním řádu, školní řád je ve škole veřejně přístupný a ještě je umístěn na webových stránkách školy. Vše je samozřejmě pravda. Ale rodič, který dostal písemně informace například o důtce uložené žákovi, v dané chvíli školní řád nečte a pravděpodobně jej ani číst nebude.
Jak škola může předcházet dotazům, případně konfliktům s rodiči kvůli kázeňským opatřením?
 
Jak v průběhu předběžného jednání s rodiči, tak při konečném písemném sdělení o kázeňském opatření škola rodičům kázeňské opatření důsledně zdůvodňuje. Většinou to znamená
podřadit určité chování žáka pod obecnější kategorii chování, které je v rozporu s povinností žáka uvedenou ve školním řádu nebo školském zákoně, nebo podřadit chování žáka pod obecnější kategorii chování, které je ve školním řádu nebo školském zákoně přímo zakázáno.
 
Škola formuluje vyžadovaný i zakazovaný způsob chování systémově, přiměřené obecně (s případnými demonstrativními výčty způsobů chování) a
pouze v souvislosti s povinnostmi žáka, které se týkají vzdělávání.
Téměř vždy se opakuje upozornění, které opakuji i na tomto místě – nelze žáka sankcionovat za jeho chování „po vyučování“, ve volném čase žáka (nejčastěji v souvislosti s kouřením žáka po vyučování v místě, které není pozemkem školy). Taková pravidla jsou zásahem do rodičovských práv a škola v tomto směru překračuje svou pravomoc.
 
Škola se při stanovování vyžadovaných způsobů chování neodchyluje od školského zákona tam, kde se od něj odchýlit nemůže. Typickým pochybením jsou případy, kdy školní řád vyžaduje dokládání důvodů nepřítomnosti žáka ve lhůtě kratší než 3 kalendářní dny od počátku nepřítomnosti žáka (například do 48 hodin), nebo případy, kdy školní řád umožňuje (resp. vyžaduje), aby nepřítomnost zletilých žáků omlouvali jejich rodiče (nesprávně stále považovaní za zákonné zástupce a označovaní jako zákonní zástupci žáka).
 
Výstižné a vyčerpávající zdůvodnění kázeňského opatření rodičům v dané chvíli nahrazuje čtení minimálně školského zákona a školního řádu. Zdůvodnění uvádí,
na jakém zákonném základě je stanovena povinnost žáka
(formulovaná jako příkaz nebo zákaz) a
na základě jaké úvahy a pravidel pro ukládání napomenutí a důtek škola považuje konkrétní jedinečné chování žáka za projev obecně formulované povinnosti.
V této souvislosti lze konstatovat, že velké množství školních řádů pouze vyjmenovává možná kázeňská opatření, avšak neobsahuje pravidla pro ukládání napomenutí a důtek, jak to vyžaduje § 17 odst. 4 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, v platném znění, nebo § 10 odst. 4 vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, v platném znění.
Výše popsaný postup odůvodňování kázeňských opatření „dá hodně práce“. Zaručuje však, že rodiči (který nemá nastudovaný školský zákon ani školní řád) poskytne všechny potřebné informace a pravidla, podle kterých se postupuje při ukládání kázeňských opatření. Je velmi pravděpodobné, že rodič dospěje k závěru, že kázeňské opatření je spravedlivým, oprávněným a logickým důsledkem chování žáka.
Závěrem k výše uvedeným dvěma dotazům:
 
Z dotazu plyne, že škola s největší pravděpodobností nerespektovala
právo zákonných zástupců nezletilých žáků na informace o průběhu vzdělávání
a výsledcích vzdělávání (§ 21odst. 2 školského zákona). V písemném sdělení o uložení důtky
nebylo jednoznačně a jasně uvedeno, kterou povinnost žák porušil, na základě jaké úvahy a při použití jakých pravidel
ředitel nebo třídní učitel dospěli k závěru, že například nepozornost je projevem nerespektování uvedeného pravidla chování. Proti uložení důtky se může rodič bránit tím, že se obrátí na ČŠI. Pokud nesouhlasí s pravidly ukládání důtek zakotvenými ve školním řádu, může prostřednictvím školské rady (která školní řád schvaluje) iniciovat změnu školního řádu.
 
Žáka nelze ze školy vyloučit „na místě“. V dotazu uvedený „dopis od ředitele školy“ je zřejmě oznámením o zahájení správního řízení, které představuje přesně regulovaný proces.
Lze si stěží představit, že by ředitel školy v odůvodnění správního rozhodnutí o vyloučení žáka nebo podmíněném vyloučení žáka prokázal závažné a zaviněné porušení školského zákona a školního řádu (pokud školní řád chybně nepřekračuje hranice stanovené školským zákonem), kterého se žák kouřením „po vyučování“ v centru města dopustil.
Pro úplnost dodávám, že škola sice nemůže žáka potrestat za kouření na veřejném prostranství, ale může dát podnět OSPOD („sociálka“), protože dítě požívá návykové látky (§ 10 odst. 4 zákona o sociálně-právní ochraně dětí).
Neomluvené hodiny, známka z chování, OSPOD. Další dva dotazy
Dcera chodí prvním rokem na střední školu. Byla nemocná a já ji z neznalosti omluvila pouze do omluvného listu, který přinesla sedmý den od začátku nemoci. Nyní dostala za porušení školního řádu ředitelskou důtku. Je možné pozdě omluvené hodiny považovat za neomluvené?
Potřebovala bych poradit: dnes se mi ozvala základní škola, do které chodí dcera, že jí navrhují dvojku z chování z důvodu neomluvených hodin. Já jsem jí sice hodiny ve škole z důvodu nemoci omluvila, ale dceru viděla ředitelka školy venku, jak prý kouřila, přestože nebyla ve škole ( já jsem bohužel v té době byla v zaměstnání). ZŠ mi sdělila, že dceřiny neomluvené hodiny nahlásí na sociálce a mne prý nemine zaplacení pokuty za to, že dcera bude mít neomluvené hodiny. Jedná se mi také o to, jak vysoká může být pokuta? Dcera navštěvuje poslední ročník základní školy. Škola se mnou doposud dceřinu absenci nijak neřešila ani to, že ji viděli venku, a najednou, pár dnů před ukončením ZŠ mi bylo sděleno tohle.
Oba dotazy spojuje skutečnost, že
původně řádně omluvené hodiny
škola začala považovat
za hodiny neomluvené.
Konstruktivní komunikace s rodiči opět předpokládá řádné a pro rodiče srozumitelné zdůvodnění tohoto postupu a případných postihů.
V případě situací popsaných ve výše uvedených dotazech je nutné brát v potaz následující:
 
V případě pozdě omluvených hodin je důležité, zda školní řád obsahuje časové omezení pro omlouvání nepřítomnosti žáka a zda se na ně škola může odvolat. Některé školy ve školním řádu uvádějí pouze známou pasáž školského zákona
o doložení důvodů nepřítomnosti žáka do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka
(§ 50 odst. 1, § 67 odst. 1 školského zákona). V případě, že ve školním řádu není uvedeno pravidlo, podle kterého je nutné v určité lhůtě omluvit nepřítomnost žáka po skončení nepřítomnosti žáka ve škole, nemůže rodič žádné pravidlo porušit a neomluvené hodiny nemohou vzniknout.
 
Dodržení postupu, při kterém škola důsledně uvádí, které pravidlo chování je porušeno a proč škola považuje dané konkrétní chování za případ spadající pod obecně formulované pravidlo, možná povede k tomu, že si školní řád po delší době pozorně přečteme a některé jeho pasáže doplníme nebo změníme. Zopakuji, že velké množství školních řádů neobsahuje pravidla pro ukládání napomenutí a důtek, jak to vyžaduje § 17 odst. 4 vyhlášky č. 48/2005 Sb., v platném znění, nebo § 10 odst. 4 vyhlášky č. 13/2005 Sb., v platném znění.
 
Druhý dotaz spojený s neomluvenými hodinami je složitější v tom smyslu, že rodič řádně a v dobré víře oznámil škole nepřítomnost žáka a uvedl důvod této nepřítomnosti. To, že tento důvod (léčení) neodpovídal skutečnosti (žákyně venku kouřila) a omluvené hodiny byly školou vyhodnoceny jako neomluvené, zavinil žák. Jak uvádí v komentáři školského zákona P. Katzová,
„školní řády by také měly obsahovat případné důsledky spojené s neomluvenou nepřítomností žáka ve vyučování ve formě výchovných opatření či hodnocení chování, a to v případě, že skutečnost, že se jedná o neomluvenou nepřítomnost žáka ve vyučování, zavinil žák (nikoliv jeho zákonný zástupce).“
1)
 
Jestliže je
„dvojka z chování“ důsledkem neomluvené absence žáka, měl by školní řád obsahovat pravidlo, které tento vztah určuje a popisuje.
Tento požadavek odpovídá § 30školského zákona (školní řád má obsahovat
„podrobnosti k výkonu práv a povinností dětí, žáků, studentů a zákonných zástupců ve škole, pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů“
) a § 14 odst. 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb., v platném znění (
„pravidla hodnocení žáků jsou součástí školního řádu a obsahují zejména zásady a způsob hodnocení a sebehodnocení ... chování žáků, kritéria pro hodnocení“
). Dále § 52 odst. 5 a § 39 odst. 4 uvádí, že „v případě žádosti o přezkoumání výsledků hodnocení chování ... posoudí ředitel školy ... dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků podle § 30 odst. 2.“ V této souvislosti je účelné připomenout, že tzv. snížená známka z chování vychází z dlouhodobého posouzení chování žáka v průběhu celého pololetí. „Dvojkou z chování“ nemůže být hodnoceno chování žáka například ve čtvrtletí školního roku.
 
Základní škola je podle § 10 odst. 4 zákona o sociálně-právní ochraně dětí povinna oznámit OSPOD skutečnosti, které nasvědčují tomu, že jde o děti uvedené v § 6 zákona o sociálně-právní ochraně dětí, a to bez zbytečného odkladu poté, kdy se o takové skutečnosti dozví. V § 6 písm. c) zákona o sociálně-právní ochraně dětí jsou mimo jiné uvedeny i
„děti, které vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, jsou ohroženy závislostí, živí se prostitucí, spáchaly trestný čin nebo, jde-li o děti mladší než patnáct let, spáchaly čin, který by jinak byl trestným činem, opakovaně nebo soustavně páchají přestupky nebo jinak ohrožují občanské soužití, pokud tyto skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou anebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí.“
Jestliže škola vyhodnotila výše uvedenou situaci tak, že spadá pod § 6 písm. c) zákona o sociálněprávní ochraně dětí, má povinnost ji OSPOD nahlásit (škola zřejmě bude hlásit, že dítě zanedbává školní docházku, požívá návykové látky).
 
Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích se přestupku na úseku školství a výchovy mládeže dopustí ten,
„kdo ohrožuje výchovu a vzdělávání nezletilého zejména tím, že nepřihlásí dítě k povinné školní docházce nebo zanedbává péči o povinnou školní docházku žáka.“
Za toto jednání lze uložit pokutu do 3 000 Kč.
Závěrem k uvedeným dotazům doplním skutečnosti, které jsou opět spojeny s komunikací, s informováním rodičů a OSPOD.
 
„Metamorfóza“ omluvených hodin na neomluvené je pro rodiče velice citlivou záležitostí. Kromě jasného a vyčerpávajícího zdůvodnění musí škola zdůraznit, že pro rodiče nepříjemný postup je v souladu se
zájmem dítěte i zájmem rodiče (prevence záškoláctví).
 
Stejně tak je pro rodiče citlivou záležitostí informování OSPOD. Škola má povinnost OSPOD nahlásit například zanedbávání školní docházky nebo požívání návykových látek dítětem, avšak jen pokud tyto skutečnosti
trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou anebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí.
 
Jestliže se žák chová ve škole tak, že je škola povinna toto chování nahlásit OSPOD (§ 10 odst. 4 zákona o sociálně-právní ochraně dětí), je současně také povinna o tomto chování informovat zákonné zástupce (§ 21 odst. 2 školského zákona). Výjimkou je
právo dítěte požádat školu (OSPOD, Policii ČR) o pomoc při ochraně svého života a dalších svých práv, a to bez vědomí rodičů
nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte (§ 8 odst. 1 zákona o sociálně-právní ochraně dětí).
Natáčení žáků ve výuce – stížnost rodičů
V současné době řešíme pro nás poměrně závažný problém. Učitel v tělesné výchově natáčel žáky při tréninku míčových her. O natáčení žáky informoval předem, písemný souhlas rodičů si však nevyžádal. Během natáčení se mu kamera pokazila, snímky nejsou doloženy přesným časem natáčení a žákům byly promítnuty s téměř dvouměsíční prodlevou. Jedním z rodičů byla podána stížnost, ve které mj. uvádí, že nebyl o natáčení svého dítěte informován a nemá povědomost o tom, k čemu pořízené videozáznamy dále slouží. Jaké podmínky musí být splněny, jestliže učitel natáčí žáky při vzdělávací činnosti? Jedná se nám především o to, zda učitel potřebuje souhlas zákonných zástupců, zda je povinen zákonné zástupce informovat i o účelu nahrávek, dokdy je povinen učitel žákům videozáznam promítnout, zda mají být takové videozáznamy archivovány, zda musí být opatřeny přesným časem natáčení.
Do kategorie pobouřených dotazů rodičů (zde reprodukovaných školou) patří
dotazy spojené s ochranou osobních údajů.
Na rozdíl od předchozích dotazů ochrana osobních údajů nepředstavuje oblast charakteristickou pouze pro školy. Rodiče mají většinou obecné povědomí o tom, že natočený materiál (fotografie atd.) se dá zneužít, k natáčení žáků by měli dát souhlas a měli by vědět, jaký je účel natáčení.
V tomto případě není úkolem školy přímo zdůvodňovat svůj postup, ale
správně a jasně rodiče informovat o podmínkách zpracování osobních údajů
podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, v platném znění.
V kontextu dotazu rodiče i školy je nutné zdůraznit:
 
Požadavky zákona o ochraně osobních údajů, se nevztahují na nahodilé shromažďování osobních údajů, pokud tyto údaje nejsou dále zpracovávány (§ 3 odst. 4 zákona o ochraně osobních údajů).
 
Podle § 5 odst. 2 zákona o ochraně osobních údajů
správce (tj. škola) může zpracovávat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu údajů.
 
Podle § 5 odst. 4 zákona o ochraně osobních údajů subjekt údajů musí být
„při udělení souhlasu informován o tom, pro jaký účel zpracování a k jakým osobním údajům je souhlas dáván, jakému správci a na jaké období. Souhlas subjektu údajů se zpracováním osobních údajů musí být správce schopen prokázat po celou dobu zpracování.“
 
Zákon o ochraně osobních údajů neuvádí povinnost promítnout subjektu údajů videozáznam. V § 12 zákona o ochraně osobních údajů je však uvedeno následující
o přístupu subjektu údajů k informacím:
(1) Požádá-li subjekt údajů o informaci o zpracování svých osobních údajů, je mu správce povinen tuto informaci bez zbytečného odkladu předat.
(2) Obsahem informace je vždy sdělení o
a)
účelu zpracování osobních údajů,
b)
osobních údajích, případně kategoriích osobních údajů, které jsou předmětem zpracování, včetně veškerých dostupných informací o jejich zdroji,
c)
povaze automatizovaného zpracování v souvislosti s jeho využitím pro rozhodování, jestliže jsou na základě tohoto zpracování činěny úkony nebo rozhodnutí, jejichž obsahem je zásah do práva a oprávněných zájmů subjektu údajů,
d)
příjemci, případně kategoriích příjemců.
 
Archivace (uchovávání)
videozáznamů je jedním z druhů zpracování osobních údajů [§ 4 písm. e) zákona o ochraně osobních údajů]. Podle § 5 odst. 1 písm. e) zákona o ochraně osobních údajů je
„správce povinen uchovávat osobní údaje pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování. Po uplynutí této doby mohou být osobní údaje uchovávány pouze pro účely státní statistické služby, pro účely vědecké a pro účely archivnictví.“
Jak již bylo uvedeno, podle § 5 odst. 4 zákona o ochraně osobních údajů
„subjekt údajů musí být při udělení souhlasu informován o tom, pro jaký účel zpracování a k jakým osobním údajům je souhlas dáván, jakému správci a na jaké období. Souhlas subjektu údajů se zpracováním osobních údajů musí být správce schopen prokázat po celou dobu zpracování.“
 
Videozáznamy mají být uchovávány, pokud to škola považuje za nutné. Pokud ano, musí subjekt údajů
o tomto období informovat při udělení souhlasu.
 
Zákon o ochraně osobních údajů nehovoří přímo o tom, že videonahrávky mají být opatřeny přesným časem natáčení. Správce však musí být
schopen doložit, že pořídil videonahrávku v období, na které byl subjektem údajů udělen souhlas
ke zpracování osobních údajů. Vzhledem k běžným funkcím videotechniky je možné očekávat, že videonahrávka bude opatřena údajem o datu a čase natáčení.
Na co se rodiče neptají. Žádosti, které nemají být vyžadovány
V pomyslné „džungli“ pravidel školských a školních předpisů může „zabloudit“ škola a s ní i rodič. Většinou se jedná o to, že
škola neoprávněně vyžaduje od rodičů
žádosti o ukončení vzdělávání nebo o povolení přestupu na jinou školu.
Jestliže se rodiče dítěte stěhují a dítě se začne vzdělávat v jiné mateřské škole, pak rodiče tuto skutečnost „staré“ mateřské škole jen prokazatelně sdělí. Nemusejí „starou“ mateřskou školu žádat o ukončení předškolního vzdělávání. Stejně tak nemusí rodiče žáka základní nebo střední školy žádat původní školu o přestup na jinou školu. Rodiče žáka základní nebo střední školy dokonce nemusejí původní škole sdělovat, že žák na jinou školu přestoupil. Tuto povinnost má podle § 49 odst. 1 a § 66 odst. 4 školského zákona ředitel školy, do které žák přestoupil.
Dotazy škol. Lze zpochybnit vyjádření lékaře?
Existují rodiče, kteří se ve školských předpisech zorientovali natolik, že je dle mínění škol zneužívají. Jako příklad může sloužit žádost o uvolnění z tělesné výchovy řádně doložená vyjádřením lékaře, omluvenka řádně doložená potvrzením lékaře, žádost o odklad povinné školní docházky také řádně doložená doporučujícím posouzením lékaře.
Ředitel školy sice může mít na vyjádření lékaře svůj osobní názor, avšak
jako laik nemůže zpochybňovat vyjádření odborníka
a na tomto základě například zamítnout žádost o uvolnění z tělesné výchovy.
ZÁVĚR
Z pohledu rodiče je jistě nejsnazší situace, kdy si je dobře vědom svých práv, která ředitel školy nemůže zpochybnit. Poněkud složitější situace pro rodiče i pro školu nastává, pokud má být rodič jasně a vyčerpávajícím způsobem
informován o svých právech a povinnostech.
Pro rodiče je nepřehledná situace, ve které škola rozhoduje o jeho právech a povinnostech (nebo právech a povinnostech dítěte, žáka), rodič nemá dostatek věcných informací a ani tyto informace od školy v daném okamžiku (tj. v době, kdy se školou komunikuje) nezíská. Škola má v tomto případě splnit náročný úkol – správně, vyčerpávajícím způsobem, jasně a pro rodiče srozumitelně
své rozhodnutí zdůvodnit
(uvést zákonný základ povinnosti zákonného zástupce nebo žáka, obecné vymezení povinnosti v zákoně nebo ve školním řádě, podřadit určité chování pod obecné vymezení povinností s uvedením použitých pravidel a úvah).
1 Viz KATZOVÁ, P. Komentář k § 50 školského zákona. ASPI [databáze]. Verze 13+. Wolters Kluwer ČR, © 2012 [cit. 21. 5. 2013].

Související dokumenty

Pracovní situace

Základní momenty novely zákona o pedagogických pracovnících a novely školského zákona
Pedagogičtí pracovníci a pracovní poměr na dobu určitou od 1. 9. 2023 (1. část)
Školský zákon a jeho vyhlášky
2022/2023: Činnosti mateřské školy v 1. pololetí školního roku
Malotřídní základní škola - legislativa
Pravidla rozpočtové odpovědnosti
Shrnutí základních legislativních změn ovlivňujících činnost škol a školských zařízení ve školním roce 2017/2018
Novela maturitní vyhlášky
Shrnutí změn školského zákona k 1. 9. 2015
Jak „číst“ nový občanský zákoník – povaha jeho právních norem
Právní domněnky v novém občanském zákoníku a jejich rizika
Blíží se lhůta pro změnu stanov SRPŠ
Pracovní doba pedagogických pracovníků, její rozvržení a evidence
Zápis do prvního ročníku základního vzdělávání – základní souvislosti v rámci školského zákona a prováděcích vyhlášek
Přijímání ke vzdělávání ve střední škole a konzervatoři - právní předpisy, informace
Leden 2022: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení
Prosinec 2021: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení
Červen a červenec 2021: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení
Srpen a září 2021: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení
Říjen 2021: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení

Poradna

Jmenování ředitele
Cestovní náklady v případě cesty na soutěž - odborná poradna, odpověď na dotaz
Zahraniční výjezd ředitele školy - odborná poradna, odpověď na dotaz
Cestovní náhrady při cestě na školení - odborná poradna, odpověď na dotaz
Čipy ve školní jídelně - odborná poradna, odpověď na dotaz
Volby do školské rady
Dohoda o výkonu práce z domova
Úplata za zájmové vzdělávání
Směrnice
Pracovní náplň
Nekomunikace
Zřizovatel
Doplňková činnost
Zástup
Pracovnělékařské služby
Jmenování ředitelky
Poplatky školní družina
GDPR
Vychovatelka ŠD
Pracovní neschopnost

Články

Rodič v "džungli" školských a školních předpisů 2

Zákony

561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů

Vyhlášky

13/2005 Sb. o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři
48/2005 Sb. o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky