13/2005 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 29. prosince 2004
o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři
Změna: 374/2006 Sb.
Změna: 400/2009 Sb.
Změna: 197/2016 Sb.
Změna: 145/2018 Sb.
Změna: 200/2021 Sb.
Změna: 126/2022 Sb., 250/2022 Sb.
Změna: 266/2023 Sb.
Změna: 249/2024 Sb.
Změna: 460/2024 Sb.
Změna: 306/2025 Sb., 533/2025 Sb.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 7 odst. 3, § 19,
§ 23 odst. 3, § 26 odst. 4, § 31 odst. 1, § 71, § 83 odst. 5, § 84 odst. 3, § 85
odst. 3 a § 91 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,
vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon):
ČÁST PRVNÍ
STŘEDNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
§ 1
Typy středních škol
Typy středních škol podle jejich zaměření pro účely jejich označování jsou:
gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště, lyceum, střední průmyslová
škola, střední zemědělská škola, střední zahradnická škola, střední vinařská škola,
střední lesnická škola, střední rybářská škola, střední zdravotnická škola, hotelová
škola, střední pedagogická škola, střední umělecká škola, střední uměleckoprůmyslová
škola, obchodní akademie, odborná škola, odborné učiliště a praktická škola.
§ 2
Počty žáků ve střední škole, ve třídě a pravidla pro dělení a spojování tříd
při vyučování
(1) Nejnižší počet žáků ve škole s plným počtem ročníků je 60.
(2) Ve školách s oborem vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení
stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, může být nejnižší počet
žáků ve škole 30. Na tyto školy se nevztahuje ustanovení odstavce 3.
(3) Nejnižší průměrný počet žáků ve třídě je 17.
(4) Nejvyšší počet žáků ve třídě je 30.
(5) Ředitel školy může třídy při vyučování některých předmětů dělit na
skupiny, spojovat nebo vytvářet skupiny žáků ze stejných nebo různých ročníků. Při
stanovení počtu a velikosti skupin je ředitel školy povinen zohlednit:
a) požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví žáků,
b) didaktickou a metodickou náročnost předmětu,
c) specifika žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných,
d) charakter osvojovaných vědomostí a dovedností,
e) požadavky na prostorové a materiální zabezpečení výuky stanovené rámcovým
vzdělávacím programem,
f) efektivitu vzdělávacího procesu z hlediska stanovených cílů vzdělávání
i z hlediska ekonomického.
(6) Nejvyšší počet žáků ve skupině na jednoho učitele odborného výcviku je
stanoven zvláštním právním předpisem. Výuka se organizuje tak, aby vznikl co nejmenší
počet skupin při dodržení zásad stanovených v odstavci 5, přičemž je možné využívat
i spojování výuky pro žáky více tříd, případně ročníků.
(7) Výuka cizích jazyků probíhá ve skupinách tvořených pro příslušný cizí
jazyk. Průměrný nejnižší počet žáků ve skupině v jednom ročníku je 9 a nejvyšší počet
žáků ve skupině je 23. Skupina může být tvořena žáky z více tříd nebo ročníků.
(8) Žák, který je žákem oborů vzdělání poskytujících střední vzdělání s výučním
listem a střední vzdělání s maturitní zkouškou12), se započítává jako žák příslušného
oboru vzdělání poskytujícího střední vzdělání s maturitní zkouškou; do celkového
počtu žáků školy se započítává pouze jednou.
§ 2a
Obecná ustanovení o víceoborové třídě
(1) Třídu, v níž se vzdělávají žáci více oborů vzdělání (dále jen "víceoborová
třída"), lze zřídit, pouze pokud
a) jde o obory vzdělání stejné kategorie dosaženého vzdělání11), stejné
formy a délky vzdělávání a stejného ročníku,
b) jde o obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou
nebo výučním listem, a
c) počet žáků v každém z těchto oborů vzdělání je v ročníku dané školy
nižší než 17.
(2) Pokud nelze zřídit víceoborovou třídu podle odstavce 1, lze ji zřídit
alespoň z 1 oboru vzdělání splňujícího podmínky podle odstavce 1 písm. a) až c) a
z 1 oboru vzdělání splňujícího podmínky podle odstavce 1 písm. a) a b).
§ 2b
Počet oborů víceoborové třídy
(1) Víceoborová třída může být složena nejvýše
a) ze 3 oborů vzdělání pro obory vzdělání poskytujících střední vzdělání
s výučním listem, nebo
b) ze 2 oborů vzdělání pro obory vzdělání poskytujících střední vzdělání
s maturitní zkouškou.
(2) Pro účely víceoborových tříd se obory vzdělání poskytující střední vzdělání
s výučním listem a střední vzdělání s maturitní zkouškou12) považují za obor vzdělání
poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou.
§ 2c
Zvláštní pravidla pro obory vzdělání s talentovou zkouškou
(1) Pro obor vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena
rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, lze zřídit víceoborovou třídu pouze
pro žáky vzdělávající se v oboru vzdělání s talentovou zkouškou. Počet oborů vzdělání
ve víceoborové třídě podle věty první není omezen.
(2) Odstavec 1 se nevztahuje na
a) víceoborovou třídu, v níž je 1 z oborů vzdělání skupiny 82 Umění a
užité umění kategorií dosaženého vzdělání H, L nebo M a počet žáků v tomto oboru
vzdělání je v daném ročníku a formě vzdělávání v dané škole nižší než 17, a
b) víceoborovou třídu pro obory vzdělání Gymnázium a Gymnázium se sportovní
přípravou.
§ 3
Hodnocení výsledků vzdělávání žáků na vysvědčení
(1) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech
stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí
na vysvědčení stupni prospěchu:
a) 1 - výborný,
b) 2 - chvalitebný,
c) 3 - dobrý,
d) 4 - dostatečný,
e) 5 - nedostatečný.
2) Není-li možné žáka hodnotit z některého předmětu, uvede se na vysvědčení
u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo "nehodnocen(a)".
(3) Pokud je žák z vyučování některého předmětu zcela uvolněn1a), uvede se
na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo "uvolněn(a)".
(4) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech
stanovených školním vzdělávacím programem jsou v případě použití slovního hodnocení
popsány tak, aby byla zřejmá dosažená úroveň vzdělání žáka ve vztahu ke stanoveným
cílům vzdělávání a k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům.
(5) V denní formě vzdělávání se chování žáka hodnotí stupni hodnocení:
a) 1 - velmi dobré,
b) 2 - uspokojivé,
c) 3 - neuspokojivé.
(6) Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:
a) prospěl(a) s vyznamenáním,
b) prospěl(a),
c) neprospěl(a),
d) nehodnocen(a).
(7) Žák prospěl s vyznamenáním, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení
po převodu do klasifikace v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 - chvalitebný
a průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,50 a chování je hodnoceno
jako velmi dobré. V oborech vzdělání skupiny 82 Umění, užité umění se dále vyžaduje
v odborných předmětech, které stanoví rámcový vzdělávací program, prospěch 1 - výborný.
(8) Žák prospěl, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do
klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 - nedostatečný.
(9) Žák neprospěl, je-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do
klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 - nedostatečný nebo
není-li žák hodnocen z některého předmětu na konci druhého pololetí1b).
(10) Žák je nehodnocen, pokud ho není možné hodnotit z některého předmětu
na konci prvního pololetí ani v náhradním termínu1c).
§ 4
Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků
Pravidla pro hodnocení vycházejí z požadavků rámcových a školních vzdělávacích
programů, jsou součástí školního řádu a obsahují vždy:
a) zásady průběžného hodnocení a hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení,
b) kritéria stupňů prospěchu,
c) podrobnosti o komisionálních zkouškách,
d) průběh a způsob hodnocení ve vzdělávání podle individuálního vzdělávacího
plánu,
e) průběh a způsob hodnocení ve vzdělávání při kombinované výuce, pokud je ve škole
uskutečňována,
f) průběh a způsob hodnocení vzdělávání v nástavbovém studiu a ve zkráceném
studiu pro získání středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní
zkouškou,
g) průběh a způsob hodnocení ve večerní, dálkové, distanční a kombinované
formě vzdělávání.
§ 4a
Závěrečná zkouška v oborech vzdělání poskytujících střední vzdělání s výučním
listem a střední vzdělání s maturitní zkouškou
Žák oborů vzdělání poskytujících střední vzdělání s výučním listem a střední
vzdělání s maturitní zkouškou12) pokračuje ve vzdělávání, i když nevykonal závěrečnou
zkoušku úspěšně. Náhradní a opravné zkoušky závěrečné zkoušky se konají podle § 5
vyhlášky č. 47/2005 Sb.
§ 5
Individuální vzdělávací plán
(1) V individuálním vzdělávacím plánu povoleném z jiných závažných důvodů2)
je určena zvláštní organizace výuky a délka vzdělávání při zachování obsahu a rozsahu
vzdělávání stanoveného školním vzdělávacím programem.
(2) Ředitel školy seznámí žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka s průběhem
vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu a s termíny zkoušek. Individuální
vzdělávací plán, podepsaný ředitelem školy, žákem a zákonným zástupcem nezletilého
žáka, se stává součástí osobní dokumentace žáka.
§ 5a
Kombinovaná výuka
(1) Rozsah distančních prvků výuky činí z celkového rozsahu výuky daného
oboru vzdělání v daném školním roce nejvýše
a) 20 % synchronní výuky a
b) 20 % asynchronní výuky.
(2) V případě nižších stupňů víceletých gymnázií nebo odpovídající části
osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře se výuka s distančními prvky uskutečňuje
pouze synchronně, a to z celkového rozsahu výuky daného oboru vzdělání v daném školním
roce, nejvýše v rozsahu 20 %.
(3) Pokud je ve škole uskutečňována kombinovaná výuka, ředitel školy zveřejní
a) způsob organizace a časové rozložení kombinované výuky v rámci školního roku a
její celkový rozsah,
b) jaké distanční prvky a v jakém rozsahu budou v rámci kombinované výuky využívány
a
c) způsob zajištění kombinované výuky ve škole u žáků, kteří nemají podmínky pro
vzdělávání v domácím prostředí.
§ 6
Komisionální zkouška
(1) Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech:
a) při zkoušce z odborných předmětů, které stanoví rámcový vzdělávací
program v uměleckých oborech vzdělání,3)
b) koná-li opravné zkoušky,4)
c) koná-li komisionální přezkoušení5).
(2) Komisionální zkoušku podle odstavce 1 písm. b) a c) může žák konat v
jednom dni nejvýše jednu.
(3) Komisionální zkoušku z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. b) může žák
ve druhém pololetí konat nejdříve v měsíci srpnu příslušného školního roku, pokud
zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka nedohodne s ředitelem školy dřívější
termín; v případě žáka posledního ročníku vzdělávání vyhoví ředitel školy žádosti
o dřívější termín vždy.
(4) Výsledek přezkoušení podle odstavce 1 písm. c) již nelze napadnout novou
žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení
se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek
přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny
hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.
(5) Podrobnosti týkající se konání komisionální zkoušky včetně složení komise
pro komisionální zkoušky, termínu konání zkoušky a způsobu vyrozumění žáka a zákonného
zástupce nezletilého žáka o výsledcích zkoušky stanoví ředitel školy5a) a zveřejní
je na přístupném místě ve škole.
Vzdělávání ve skupinách pro jazykovou přípravu
§ 6a
Určená škola
(1) Škola zřízená obcí, krajem nebo svazkem obcí, která je na seznamu škol
určených k poskytování jazykové přípravy (dále jen "seznam určených škol"), poskytuje
žákům této nebo jiné školy bezplatnou přípravu k začlenění do středního vzdělávání
zahrnující výuku českého jazyka přizpůsobenou potřebám žáků cizinců, kteří se vzdělávají
ve střední škole, a zahrnující základy příslušné odborné terminologie (dále jen "jazyková
příprava").
(2) Seznam určených škol vytváří krajský úřad a zveřejní jej způsobem umožňujícím
dálkový přístup.
(3) Na seznam určených škol krajský úřad vždy zařadí alespoň jednu školu
v kraji.
(4) Krajský úřad na seznam určených škol zařadí zpravidla školu, v níž
a) je podíl žáků cizinců z celkového počtu žáků školy k 31. březnu
bezprostředně předcházejícího školního roku alespoň 5 %, nebo
b) je žákem školy alespoň 5 žáků podle § 6b odst. 2.
(5) Seznam určených škol je možné měnit i v průběhu školního roku.
(6) V seznamu určených škol je u každé školy uvedeno jméno kontaktní osoby
a kontaktní údaje.
(7) Určená škola poskytuje jazykovou přípravu v každé skupině pro jazykovou
přípravu jak osobním způsobem, tak distančním synchronním způsobem, pokud nemohou
být všichni žáci ve skupině osobně přítomni. Určená škola poskytuje jazykovou přípravu
i žákovi, který se z důvodu organizace vzdělávání ve škole, jíž je žákem, nemůže
účastnit jazykové přípravy poskytované osobním nebo distančním synchronním způsobem;
způsob poskytování jazykové přípravy přizpůsobí určená škola podmínkám žáka pro tuto
přípravu.
§ 6b
Zařazení žáka do skupiny pro jazykovou přípravu
(1) Ředitel školy, jíž je žák žákem, vyrozumí zákonného zástupce nezletilého
žáka nebo zletilého žáka uvedeného v odstavci 2 do 1 týdne po přijetí žáka do školy
o možnosti jazykové přípravy a o organizaci tohoto vzdělávání.
(2) Ředitel určené školy zařadí do skupiny pro jazykovou přípravu žáka
cizince, který se vzdělává ve škole zapsané v rejstříku škol a školských zařízení
nejvýše 36 měsíců před podáním žádosti.
(3) Zletilý žák se zařazuje do skupiny pro jazykovou přípravu na základě
své žádosti. Nezletilý žák se zařazuje do skupiny pro jazykovou přípravu na základě
žádosti zákonného zástupce. Součástí žádosti žáka je prohlášení, že žák splňuje podmínku
podle odstavce 2.
(4) Ředitel určené školy zařadí žáka do skupiny pro jazykovou přípravu
nejpozději do 30 dnů od podání žádosti.
(5) Ředitel určené školy nemusí zařadit do skupiny pro jazykovou přípravu
žáka jiné školy, pokud zařazení neumožňují prostorové podmínky školy. Pokud nelze
žáka zařadit podle věty první, ředitel určené školy bezodkladně informuje krajský
úřad, který zajistí jazykovou přípravu žáka v jiné škole.
§ 6c
Vznik skupiny pro jazykovou přípravu
(1) Ředitel určené školy zřizuje skupinu nebo skupiny pro jazykovou přípravu.
(2) Skupina pro jazykovou přípravu vznikne při nejméně 5 a nejvýše 15 žácích
podle § 6b odst. 2. Další skupinu pro jazykovou přípravu lze zřídit, pokud je do
každé dosavadní skupiny zařazeno 15 žáků podle § 6b odst. 2.
(3) Ředitel určené školy může na základě posouzení potřebnosti jazykové
podpory žáka zařadit do skupiny pro jazykovou přípravu i jiné žáky než žáky podle
§ 6b odst. 2, a to i do vyššího počtu než 15 žáků, pokud to není na újmu kvality
jazykové přípravy žáků podle § 6b odst. 2.
(4) Pokud vznikne pouze jedna skupina pro jazykovou přípravu ve správním
obvodu kraje, neplatí pro ni podmínka nejméně 5 žáků podle odstavce 2 věty první.
§ 6d
Organizace jazykové přípravy
(1) Celková délka jazykové přípravy žáka je nejméně 100 hodin a nejvíce
400 hodin po dobu nejvýše 30 měsíců výuky. Délku jazykové přípravy určí ředitel školy,
ve které se žák bude účastnit jazykové přípravy, na základě doporučení ředitele školy,
jíž je žák žákem, a podle znalostí žáka ověřených před zahájením jazykové přípravy.
Délku jazykové přípravy lze v odůvodněných případech opakovaně prodloužit až do nejvyšší
celkové délky jazykové přípravy 400 hodin.
(2) Jazyková příprava přednostně probíhá mimo dobu vyučování žáka ve škole,
jíž je žákem. V době vyučování probíhají nejvýše 3 hodiny týdně. Žák je z vyučování,
které se překrývá s jazykovou přípravou, uvolněn.
(3) Škola, jíž je žák žákem, zajistí žákovi ve škole přístup k informačním
technologiím pro účast na jazykové přípravě konané distančním synchronním způsobem.
(4) Rozsah absolvované jazykové přípravy se zaznamenává do dokumentace
školy, jíž je žák žákem.
(5) Škola, jíž je žák žákem, a určená škola vzájemně spolupracují a poskytují
si informace o žákovi týkající se vzdělávání a o průběhu a výsledcích jazykové přípravy
žáka.
§ 7
Uznání uceleného dosaženého vzdělání žáka
(1) Za ucelené dosažené vzdělání žáka se považuje vzdělávání ve střední škole,
konzervatoři, vyšší odborné škole nebo vysoké škole v České republice nebo v zahraničí,
které je doloženo dokladem o jeho úspěšném ukončení, nebo jiným prokazatelným způsobem.
Doklad o úspěšném ukončení vzdělávání v zahraničí musí být opatřen nostrifikační
doložkou nebo osvědčením o rovnocennosti dosaženého vzdělání.6)
(2) Ředitel školy vždy uzná ty části vzdělávacího programu, jejichž obsah
a rozsah je shodný v absolvovaném a současně studovaném oboru vzdělání.
§ 8
Uznání částečného vzdělání žáka
Za částečné vzdělání žáka se považuje absolvování pouze některých ročníků
jiné střední školy, konzervatoře, vyšší odborné školy nebo vysoké školy v České republice
nebo v zahraničí, či jiné vzdělávání, zejména v odborných kurzech nebo jazykové škole
s právem státní jazykové zkoušky.
§ 9
Při zaznamenávání uznání dosaženého vzdělání na vysvědčeních škola do příslušných
rubrik pro hodnocení žáka uvádí výraz "uznáno" s odkazem na vysvětlivku, která bude
na zadní straně vysvědčení obsahovat bližší podrobnosti. V povinné dokumentaci školy
se postupuje obdobně.
§ 10
Výchovná opatření
(1) Ředitel školy může žákovi udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný
projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo
za dlouhodobou úspěšnou práci.
(2) Třídní učitel nebo ředitelem školy pověřený pedagogický pracovník může
na žákovi udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo
za déletrvající úspěšnou práci.
(3) Při zaviněném porušení povinností stanovených školním řádem lze podle
závažnosti tohoto porušení žákovi uložit kázeňské opatření, které nemá právní důsledky
pro žáka (dále jen „kázeňské opatření“). Kázeňským opatřením je
a) napomenutí, které ukládá třídní učitel nebo ředitelem školy pověřený pedagogický
pracovník,
b) důtka, kterou ukládá třídní učitel nebo ředitelem školy pověřený pedagogický pracovník,
nebo
c) důtka ředitele, kterou ukládá ředitel školy.
(4) Pravidla pro udělování pochval a jiných ocenění a ukládání kázeňských
opatření jsou součástí školního řádu.
(5) Ředitel školy, třídní učitel nebo ředitelem školy pověřený pedagogický
pracovník neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení kázeňského
opatření a jeho důvody žákovi a zákonnému zástupci nezletilého žáka.
(6) Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení kázeňského opatření se zaznamená
do dokumentace školy.
Teoretické vyučování
§ 11
(1) Ředitel školy stanoví v denní formě vzdělávání začátek a konec teoretického
vyučování tak, že začíná zpravidla v 8 hodin, nejdříve v 7 hodin, a končí nejpozději
ve 20 hodin. Nejvyšší počet vyučovacích hodin povinných předmětů v jednom dni s polední
přestávkou je 8 hodin, ve výjimečných případech 9 hodin, bez polední přestávky 7
hodin. V oborech vzdělání zaměřených na sportovní přípravu se začátek a konec teoretického
vyučování stanoví v souladu s tréninkovými potřebami příslušného sportovního odvětví.
(2) Zpravidla po druhé vyučovací hodině se zařazuje přestávka v délce 15
až 20 minut. Mezi ostatní vyučovací hodiny se zařazuje přestávka zpravidla desetiminutová,
délka polední přestávky je nejméně 30 minut.
(3) V předmětech, které obsahují vybrané učivo, může být součástí teoretického
vyučování cvičení. Cvičení se uskutečňuje zpravidla v učebnách, odborných učebnách
a laboratořích. Podmínky, za nichž se cvičení uskutečňuje, stanoví školní vzdělávací
program.
Praktické vyučování
§ 11a
Podrobnosti o náležitostech smlouvy o obsahu a rozsahu duálního praktického
vyučování a podmínkách pro jeho konání
Náležitosti smlouvy o obsahu a rozsahu duálního praktického vyučování
a podmínkách pro jeho konání v podrobnostech obsahují
a) rozsah příslušného školního vzdělávacího programu, ve kterém se duální poskytovatel
zavazuje poskytovat duální praktické vyučování, nebude-li je poskytovat v celém rozsahu,
b) popis materiálního a technického vybavení poskytovaného duálním poskytovatelem
žákům v duálním praktickém vyučování nad rámec standardu kvality duálního praktického
vyučování pro daný obor vzdělání,
c) způsob zajištění dopravy žáků do místa, případně z místa konání duálního praktického
vyučování, vyžadují-li to organizace výuky školy a školského zařízení nebo provozní
podmínky duálního poskytovatele,
d) způsob a lhůty prokazování nákladů, které duálnímu poskytovateli nutně vznikají
výhradně za účelem poskytování duálního praktického vyučování,
e) druh, lhůty a způsob předávání údajů o průběhu duálního praktického vyučování
a o práci žáků v něm zaznamenávaných u duálního poskytovatele,
f) způsob omlouvání nepřítomnosti žáků na pracovišti duálního poskytovatele a
g) pravidla pro vstup zaměstnanců školy a školského zařízení na pracoviště duálního
poskytovatele.
§ 11b
Pravidla pro vedení žáků a dohled nad žáky na pracovišti duálního poskytovatele
Před zahájením duálního praktického vyučování duální poskytovatel
a) určí osoby s profesní nebo odbornou kvalifikací podle § 65e odst. 1 školského
zákona, pod jejichž vedením a dohledem se na pracovišti uskutečňuje duální praktické
vyučování; 1 osoba vede současně nejvýše 6 žáků,
b) vydá písemně dodatek k provoznímu řádu pracoviště, který stanoví odchylky pro
žáky v duálním praktickém vyučování přiměřeně jejich věku, rozumové a volní vyspělosti,
a seznámí s ním všechny žáky i zaměstnance na pracovišti a
c) seznámí žáky s rozvrhem duálního praktického vyučování na pracovišti a se způsobem
omlouvání nepřítomnosti žáků na pracovišti; dojde-li později ke změně rozvrhu, seznámí
s touto změnou před jejím uskutečněním žáky, jichž se týká.
§ 11c
Náležitosti certifikátu poskytovatele
Certifikát poskytovatele obsahuje
a) jméno nebo název a sídlo nebo místo trvalého pobytu, popřípadě pobytu, a předmět
činnosti nebo podnikání osoby,
b) identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,
c) adresu nebo adresy pracovišť duálního praktického vyučování,
d) obor vzdělání, v němž osoba poskytuje duální praktické vyučování,
e) nejvyšší počet žáků, jimž může osoba poskytovat duální praktické vyučování, a
f) datum vydání certifikátu a označení organizace duálních poskytovatelů, která jej
vydala.
§ 12
Náležitosti smlouvy o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování
Smlouva o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování8) obsahuje
zejména:
a) obory vzdělání a druh činností, které žáci při praktickém vyučování
budou vykonávat,
b) místo konání praktického vyučování,
c) časový rozvrh praktického vyučování, jeho délku a den jeho zahájení,
d) počet žáků, kteří se zúčastňují praktického vyučování,
e) poskytování nástrojů a nářadí používaných při praktickém vyučování
a způsob dopravy žáků do místa výkonu praktického vyučování,
f) způsob odměňování žáků za produktivní činnost,
g) opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při praktickém
vyučování, včetně ochranných opatření, která musí být přijata, zejména s uvedením
osobních ochranných pracovních prostředků a k zajištění hygienických podmínek při
praktickém vyučování,
h) podmínky spolupráce pověřeného zaměstnance právnické osoby vykonávající
činnost školy a pověřeného zaměstnance fyzické nebo právnické osoby při organizaci
a řízení praktického vyučování na pracovištích fyzických nebo právnických osob a
požadavky pro výkon činnosti pověřených zaměstnanců této fyzické nebo právnické osoby
(dále jen „instruktor“),
i) ujednání o náhradě nákladů, které jiné fyzické nebo právnické osobě
prokazatelně a nutně vznikají výhradně za účelem uskutečňování praktického vyučování
na jejím pracovišti.
§ 13
Odborný výcvik
(1) Odborný výcvik spočívá v osvojování si základních dovedností, činností
a návyků, zhotovení výrobků, ve výkonu služeb nebo ve výkonu prací, které mají materiální
hodnotu.
(2) V odborném výcviku je v denní formě vzdělávání vyučovací jednotkou
vyučovací den; v prvním ročníku nesmí být delší než 6 vyučovacích hodin.
(3) Dopolední vyučování ve vyučovacím dni v denní formě vzdělávání začíná
nejdříve v 7 hodin a odpolední vyučování ve vyučovacím dni v denní formě vzdělávání
končí nejpozději ve 20 hodin. V odůvodněných případech může ředitel školy v denní
formě vzdělávání určit počátek dopoledního vyučování žáků druhých, třetích a čtvrtých
ročníků od 6 hodin a konec odpoledního vyučování žáků třetích a čtvrtých ročníků
ve 22 hodin. Týdenní rozvrh vyučování žáků se upraví tak, aby mezi koncem jednoho
vyučovacího dne a začátkem následujícího dne měli odpočinek alespoň 12 hodin.
(4) Zpravidla po druhé hodině odborného výcviku konaného ve škole nebo
ve školském zařízení se zařazuje přestávka v délce 15 až 25 minut.
(5) Pokud žáci konají odborný výcvik na pracovištích fyzických nebo právnických
osob, mají přestávky shodně s jejich zaměstnanci v souladu s ustanovením zákoníku
práce. Délka přestávek se nezapočítává do doby trvání vyučovacího dne.
(6) Odborný výcvik uskutečňovaný ve škole nebo ve školském zařízení provádí
učitel odborného výcviku. Procvičování dovedností žáků na pracovištích fyzických
nebo právnických osob se provádí za vedení a dozoru instruktorů. Instruktor vede
současně nejvýše 6 žáků.
(7) Jestliže se odborný výcvik uskutečňuje v počtu alespoň 10 skupin podle
§ 2 odst. 6, může ředitel školy určit 1 zástupce ředitele školy pro odborný výcvik
nebo vedoucího učitele odborného výcviku; jestliže se odborný výcvik uskutečňuje
v počtu alespoň 20 skupin, může určit až 2 zástupce ředitele školy pro odborný výcvik
nebo vedoucí učitele odborného výcviku a za každých dalších 20 skupin dalšího zástupce
ředitele školy pro odborný výcvik nebo vedoucího učitele odborného výcviku. Do počtu
skupin podle věty první se započítává také jedna polovina všech skupin žáků, které
vede instruktor podle odstavce 6, zaokrouhlená na celé číslo směrem dolů. Jestliže
se odborný výcvik uskutečňuje v počtu 9 a méně skupin, nelze určit zástupce ředitele
školy pro odborný výcvik nebo vedoucího učitele odborného výcviku.
§ 14
Cvičení
Cvičení je součástí praktického vyučování v předmětech, které posilují
odborné vzdělávání a přípravu žáků. Cvičení se uskutečňuje zpravidla v odborných
učebnách, laboratořích a dílnách nebo na pracovištích fyzických nebo právnických
osob. Podmínky, za nichž se cvičení uskutečňuje, stanoví školní vzdělávací program.
§ 15
Učební praxe, odborná praxe a umělecká praxe
(1) Učební praxe, odborná praxe a umělecká praxe se uskutečňuje v rozsahu
stanoveném rámcovým vzdělávacím programem ve školách, ve školských zařízeních nebo
na pracovištích fyzických nebo právnických osob.
(2) Učební praxe se uskutečňuje jako součást vyučování pravidelně. Odborná
praxe a umělecká praxe se uskutečňuje jako součást vyučování v blocích, zpravidla
v celých týdnech.
(3) Učební praxi, odbornou praxi a uměleckou praxi vyučuje učitel odborných
a uměleckých odborných předmětů a učitel praktického vyučování. Procvičování dovedností
žáků na pracovištích fyzických nebo právnických osob lze provádět za vedení a dozoru
instruktorů.
(4) Podle zaměření daného oboru vzdělání a podle podmínek stanovených pro
průběh vzdělávání v rámcovém vzdělávacím programu stanoví organizační uspořádání
učební praxe nebo odborné praxe ředitel školy, v případě umělecké praxe na návrh
jím určeného uměleckého vedoucího oboru.
§ 16
Sportovní příprava
(1) Vyučovací hodinu ve sportovní přípravě představuje tréninková jednotka
v délce 45 minut. Maximální počet tréninkových jednotek v jednom dni je 6.
(2) Roční počet tréninkových jednotek se stanoví v souladu s rámcovým vzdělávacím
programem.
(3) Dopolední vyučování ve vyučovacím dni začíná nejdříve v 7 hodin a odpolední
vyučování ve vyučovacím dni končí nejpozději ve 20 hodin. V odůvodněných případech
může ředitel školy určit počátek dopoledního vyučování od 6 hodin a konec odpoledního
vyučování ve 22 hodin. Týdenní rozvrh vyučování žáků se upraví tak, aby mezi koncem
jednoho vyučovacího dne a začátkem následujícího dne měli odpočinek zpravidla 12
hodin.
Sportovní výcvikové a jiné kurzy a mimoškolní činnost
§ 17
(1) Střední školy mohou v souladu se školním vzdělávacím programem:
a) organizovat lyžařské výchovně výcvikové kurzy, sportovní nebo poznávací
turistické kurzy a další akce související s výchovně vzdělávací činností školy,
b) poskytovat žákům možnosti naplnění volného času mimoškolní činností
se zaměřením zejména na aktivní odpočinek, rozvoj jejich schopností a zájmů, přípravu
na vyučování i na účast v soutěžích a přehlídkách.
(2) Mezi účastníky výjezdu do zahraničí zařadí škola pouze ty žáky, kteří
mají uzavřené pojištění léčebných výloh v zahraničí a pojištění odpovědnosti za škodu
platné na území příslušného státu. V případě výjezdu do členského státu Evropské
unie postačí namísto pojištění léčebných výloh Evropský průkaz zdravotního pojištění
nebo Potvrzení tento průkaz nahrazující. Nezletilý žák předloží i písemný souhlas
zákonného zástupce.
§ 17a
Školní vzdělávací program oborů vzdělání poskytujících střední vzdělání s
výučním listem a střední vzdělání s maturitní zkouškou
Školní vzdělávací program oborů vzdělání poskytujících střední vzdělání s
výučním listem a střední vzdělání s maturitní zkouškou12) obsahuje povinný obsah
vzdělávání obou příslušných rámcových vzdělávacích programů.
ČÁST DRUHÁ
VZDĚLÁVÁNÍ V KONZERVATOŘI
§ 18
(1) Nejnižší počet žáků konzervatoře je 80. Velikost oddělení závisí na jeho
odborném zaměření a na počtu žáků studujících v oborech vzdělání hudba, zpěv, tanec
nebo hudebně dramatické umění. Nejnižší počet žáků v oddělení je 5. Nejvyšší počet
žáků v oddělení je 500.
(2) Oddělení v konzervatoři je pracoviště, kde se uskutečňuje všeobecné vzdělávání,
odborné teoretické vzdělávání nebo speciálně odborná příprava žáků pro výkon náročných
uměleckých a umělecko-pedagogických činností. Do působnosti oddělení patří zejména
rozvoj určité složky uměleckého oboru, příprava a uskutečňování částí školních vzdělávacích
programů, výchovná, vzdělávací, umělecká a další tvůrčí činnost. Oddělení tvoří pedagogičtí
pracovníci a žáci všech ročníků, studující příslušné zaměření uměleckého oboru. V
čele oddělení je vedoucí oddělení, kterého jmenuje a odvolává ředitel konzervatoře.
§ 19
Komise pro závěrečnou komisionální zkoušku9) je nejméně tříčlenná. Komisi
tvoří předseda, zkoušející učitel, kterým je zpravidla učitel vyučující žáka danému
předmětu, a přísedící, který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhož nebo příbuzného
předmětu. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky.
ČÁST TŘETÍ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 21
V případě uvolnění žáka uvedeného v § 16 odst. 9 školského zákona z vyučování10)
ředitel školy na základě doporučení školského poradenského zařízení zajistí náhradní
způsob vzdělávání žáka nebo náhradní činnosti v době vyučování příslušného předmětu.
Na první nebo poslední vyučovací hodinu lze žáka uvolnit bez náhrady.
§ 22
Pokud ve zvláštním právním předpise upravujícím základní vzdělávání a plnění
povinné školní docházky není uvedeno, že se týká i žáků nižšího stupně osmiletého
a šestiletého gymnázia plnících ve střední škole povinnou školní docházku, postupuje
se podle ustanovení této vyhlášky.
§ 23
Ustanovení této vyhlášky se vztahují i na nástavbové studium, zkrácené studium
pro získání středního vzdělání s výučním listem a zkrácené studium pro získání středního
vzdělání s maturitní zkouškou.
§ 24
Počty žáků ve škole a ve třídě se do konce školního roku 2004/2005 stanoví
podle dosavadních právních předpisů.
§ 25
Ustanovení týkající se vzdělávání ve střední škole se vztahují i na vzdělávání
v konzervatoři, nestanoví-li tato vyhláška jinak.
§ 26
Zrušuje se:
1. Vyhláška č. 354/1991 Sb., o středních školách.
2. Vyhláška č. 187/1992 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 354/1991
Sb., o středních školách.
3. Vyhláška č. 241/1993 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva
školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 354/1991 Sb., o středních školách,
ve znění vyhlášky č. 187/1992 Sb.
4. Vyhláška č. 144/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 354/1991 Sb.,
o středních školách, ve znění pozdějších předpisů.
5. Vyhláška č. 235/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 354/1991 Sb.,
o středních školách, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 442/1991 Sb., o ukončování
studia ve středních školách a učilištích, ve znění zákona č. 138/1995 Sb., a vyhláška
č. 35/1992 Sb., o mateřských školách.
Ministryně:
JUDr. Buzková v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl.II vyhlášky č. 145/2018 Sb.
Přechodné ustanovení
Na víceoborovou třídu zřízenou nejpozději pro školní rok 2017/2018 se nevztahuje
§ 2a až 2c vyhlášky č. 13/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této
vyhlášky; počet oborů vzdělání v této třídě nesmí přesáhnout počet dosažený ke dni
nabytí účinnosti této vyhlášky.
1a) § 67 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.
1b) § 69 odst. 6 zákona č. 561/2004 Sb.
1c) § 69 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb.
2) § 18 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném
a jiném vzdělávání (školský zákon).
3) § 69 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb.
4) § 69 odst. 7 zákona č. 561/2004 Sb.
5) § 69 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb.
5a) § 164 odst. 1 písm. a) zákona č. 561/2004 Sb.
6) § 108 zákona č. 561/2004 Sb.
8) § 65 odst. 2 a § 71 zákona č. 561/2004 Sb.
9) § 90 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb.
10) § 67 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.
11) Nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním
a vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů.
12) Tabulka D6 v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 211/2010 Sb.