Školní řád a jeho význam

Úvodem, domnívám se, neuškodí malý exkurz do právní teorie, abychom si přiblížili, jak se liší školní řád od ostatních právních předpisů a v čem se jim naopak podobá.

Právní předpisy - normativní akty - jsou výsledkem legislativní činnosti orgánů veřejné moci (zákonodárného sboru, tj. Parlamentu; orgánů výkonné moci, tj. vlády či orgánů územních samosprávných celků - obcí a krajů). Právě v závislosti na postavení subjektu, který příslušný normativní akt vydává, je určena právní síla toho kterého normativního aktu. Pro normativní akty se v různých právních řádech vžilo více označení. V České republice se užívá například pojmu právní předpisy, právní řád, zákony a jiné právní předpisy, obecně závazné právní předpisy.

Normativní akty (např. občanský zákoník, trestní zákoník, školský zákon) jsou základním pramenem práva v kontinentálním typu právní kultury, která již ve svých počátcích byla na tomto typu pramene práva postavena (vychází z tradice římského práva). Jsou obecně závazné. Ze strany státu je požadováno dodržování zásady ignorantia legis non excusat, tj. neznalost zákona neomlouvá.

Od normativních aktů je třeba odlišit individuální právní akty. Jedná se o výsledek aplikace normativních aktů na konkrétní případ - například rozsudek, trestní příkaz, správní rozhodnutí apod. - a na interní normativní akty, což jsou vnitřní předpisy v rámci organizace, které nemají obecně závaznou povahu, jako například směrnice, statuty, organizační a pracovní řády, školní řády apod.

Vnitřní předpis je neveřejný předpis (jehož zveřejnění ovšem může být přípustné), kterým právnická osoba (škola a školské zařízení), ať už veřejnoprávní, nebo soukromoprávní, upravuje práva a povinnosti svých zaměstnanců či zástupců, žáků, studentů, v rámci své působnosti. Některé vnitřní předpisy musí právnická osoba vydat povinně na základě zákona (§ 30 školského zákona - školní řád, vnitřní řád) a zákony ukládají povinnost se jimi řídit nebo zněním vnitřních předpisů podmiňují některé právní vztahy. Vnitřní předpis může vydat jen k tomu oprávněný orgán právnické osoby (ředitel školy) a z předpisu by mělo být zřejmé, který orgán a na základě jakého zmocnění jej vydal.

Vnitřní předpis upravuje pouze právní vztah mezi organizací, která jej vyhlásila, a osobou, která je s ní v pracovním, členském nebo podobném vztahu (tj. např. žák nebo jeho zákonný zástupce). Vnitřní předpis sám o sobě nemůže ukládat povinnosti jiným osobám. Vnitřní předpisy a jejich dodržování však mohou být legitimním předmětem zájmu pro orgány dozoru, ať už by šlo o státní dozor (školní inspekce), nebo dozor ze strany zřizovatele (obec, kraj).

Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, upravuje problematiku školního řádu v následujících ustanoveních:

Dále by měla být uvedena obecná ustanovení - účel a funkce školního řádu podle § 30 školského zákona. Potom postavení žáků a jejich zákonných zástupců - výkon práv a povinnosti žáků a studentů ve škole a podrobnosti o pravidlech jejich vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky, dále provoz a vnitřní režim školy nebo školského zařízení, podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků nebo studentů, podmínky ochrany před rizikovými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí, podmínky zacházení s majetkem školy nebo školského zařízení ze strany dětí, žáků a studentů, pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů.

Školní řád nebo vnitřní řád zveřejní ředitel na přístupném místě ve škole nebo školském zařízení, prokazatelným způsobem s ním seznámí zaměstnance, žáky a studenty školy nebo školského zařízení a informuje o jeho vydání a obsahu zákonné zástupce nezletilých dětí a žáků.

Nutná je přesná definice používaných pojmů a stanovení postihů při nedodržování školního řádu v souladu se školským zákonem a dalšími právními předpisy. Dále je třeba stanovit, kdy se jedná o porušení, případně hrubé porušení školního řádu, tj. která jednání jsou zakázaná. Jedná se zejména o definování pojmů:

Je třeba si uvědomit, že většina uvedených pojmů je definována v obecně závazných právních předpisech, proto nelze doporučit vymýšlení vlastních definic, ale je třeba respektovat to, co je již stanoveno.

Případně ustanovení o zrušení předchozího školního řádu, o formě doplnění školního řádu, o způsobu vyhlášení školního řádu a jeho zpřístupnění, o účinnosti a dále datum podpisu a podpis ředitele školy s uvedením jména, příjmení a funkce.

Žáci a studenti jsou povinni v době vyučování a na všech akcích pořádaných školu dodržovat pravidla slušného chování vůči pedagogickým i nepedagogickým zaměstnancům školy a ostatním osobám a vůči spolužákům. Nedodržování pravidel slušného chování se považuje za porušení školního řádu; hrubé neslušnosti a urážlivé chování se považuje za hrubé porušení školního řádu.

Pedagogičtí i nepedagogičtí zaměstnanci a ostatní osoby ve škole a školském zařízení mají právo vyžadovat od žáků a studentů dodržování pravidel slušného chování. Při fyzickém napadení sebe nebo jiné osoby mají právo použít nutné obrany v mezích zákona a následně přivolat Policii ČR.