Reportáž z Letní školy Paměti národa

O správnou motivaci a nadšení pro věc se v úvodním večeru postaral Mikuláš Kroupa, ředitel a zakladatel společnosti Post Bellum, který se pamětnickými příběhy zabývá více než 15 let. Na konkrétním skutečném příběhu paní Květy Bartoňové, která v roce 1946 zorganizovala záchranu 45 dětí z válkou zničeného „Údolí smrti“, představil práci Paměti národa. My jsme si jako účastníci vše mohli hned následující den vyzkoušet v praxi.

Stali se z nás dokumentaristé a strávili jsme několik hodin s pamětníky z Broumovska. Stejně jako to dělají žáci a studenti, kteří se zapojí do projektu Příběhy našich sousedů nebo Vyprávěj příběhy, jsme nahrávali jejich vyprávění a životní příběhy. Úterní dopoledne bylo věnováno praktickému workshopu Jak vyprávět příběh, který nám dal jednoduché nástroje, jak z dvou hodin nahrávky pamětnického vzpomínání vybrat zásadní události a sestavit z nich smysluplný příběh. Odpolední program představil práci s materiály pro čtenářské dílny, které jsou k dispozici na webových stránkách.

Závěr letní školy patřil zážitkovému workshopu Lidi to tak nenechaj. Přenesli jsme se do letních dní roku 1949 a měli jsme možnost vžít se do uvažování studenta, který stojí před důležitým rozhodnutím. Workshop nám v praxi ukázal, proč je učení zážitkem jednou z nejefektivnějších výukových metod, a ještě při obědě jsme byli plní dojmů a živě debatovali o době po roce 1948.

Kromě zkoumání příběhů pamětníků a moderních dějin jsme také měli prostor pro inspirativní sdílení s kolegy v klášterní kavárně nebo speciální večerní prohlídku kláštera, která nás zavedla do jeho tajemných zákoutí. Takže ač jsme se účastnili něčeho, co se jmenovalo škola, byla to spíše neobvyklá a velmi inspirativní dovolená.