Program OECD pro mezinárodní hodnocení žáků - PISA 2015

Školy, zřizovatelé, orgány státní správy a v neposlední řadě odborná pedagogická veřejnost v České republice také vnímají stále intenzivněji potřebu smysluplných kvalitativních změn ve vzdělávání. Tyto proměny českého školství byly formálně určeny zavedením rámcových a školních vzdělávacích programů a prakticky jsou uskutečňované každodenní činností ve školách.

Cíl nastoupené cesty je jednoduchý a prostý – Ke stanovení správných kroků vedoucích k jeho rychlému dosažení jsou potřeba Z toho důvodu se mnohé školy zabývají a hledají vlastní cestu ke kvalitě.¹⁾ Jsou schopné určit indikátory²⁾a získávat data o stavu a výsledcích vzdělávání. Tyto údaje však mají vesměs a školy nutně hledají (Např. počet dělených hodin třídy je 11. Je to hodně, nebo málo?) Podobnými problémy souvisejícími s porovnáváním údajů při evaluaci školského systému se také zabývají instituce zabezpečující poskytování vzdělávání na národní úrovni. Proto je velmi výhodné a mít

Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy ČR i na základě výše uvedených důvodů schválilo, že se Česká republika zapojí do dalšího cyklu (Programme for International Student Assessment), jehož příprav a realizace se účastní již od roku 1997. Právě externí hodnocení tohoto typu poskytuje důležitý a cenný srovnávací materiál k vážné odborné debatě nad strategií vzdělávání pro další roky.³⁾

Nový cyklus projektu je realizován mezinárodním konsorciem, které je řízeno Sekretariátem OECD a organizací Educational Testing Service (USA), jeho dalšími členy jsou DIPFF (Německo), WESTAT (USA) a Pearson (Velká Británie).

OECD stanovila za nejdůležitější úkol programu PISA opakovaně zjišťovat zúčastněných zemí ve třech funkčních gramotnostech:⁴⁾ čtenářské, matematické a přírodovědné.Věk testovaných žáků je stanoven na 15 let, protože ve většině zemí OECD se tito respondenti nacházejí na konci povinné školní docházky. Projekt byl zahájen prvním šetřením v uvedených třech oblastech v roce 2000 a byl zaměřen hlavně na čtenářskou gramotnost. Další sběry dat se pravidelně konají každé tři roky, přičemž v devítiletých cyklech se podrobněji zabývají vždy jednou z uvedených gramotností. Součástí jednotlivých cyklů bývají i další tematická šetření.

V roce 2015 je hlavní sledovanou oblastí PISA přírodovědná gramotnost, která je doplněna

Hlavním záměrem programu je poskytovat jednotlivým zemím dostatek podstatných patnáctiletých žáků. Díky pravidelnému a metodicky stejnému provedení šetření je možné mapovat nejen vzdělávacích výsledků žáků, ale i jejich

Koncepční rámec projektu PISA 2015, který tvoří teoretický základ pro hodnocení přírodovědné gramotnosti, je již několik let připravován mezinárodní odbornou veřejností. Pro účely výzkumu je stanovena definice přírodovědné gramotnosti:

je schopnost přemýšlet a jednat jako aktivní občan ve všech věcech souvisejících s přírodními vědami a jejich principy.

je schopen a ochoten zapojit se do věcné debaty o přírodních vědách a technologiích, k čemuž musí mít následující kompetence:⁵⁾

Teoretický základ koncepčního rámce PISA vychází z revidované Bloomovy taxonomie vzdělávacích cílů a pro vystižení podstatných aspektů přírodovědného vzdělávání byly vybrány znalosti v obsahové, procedurální a epistemické dimenzi. se rozumí znalost základních teorií a principů vědy a znalost obsahu přírodovědných oblastí, je označena znalost běžných postupů a strategií používaných při vědeckém zkoumání a znalost postupů ověřování a zdůvodňování vědeckých informací a tvrzení při procesech vědeckého objevování. Velký důraz se klade na to, aby patnáctiletých žáků, měly a představovaly Jsou stanovené pouze tři úrovně poznávacího procesu, a to podle množství žákem zvládnutých kroků postupu. Konstrukce tří v definici jednoznačně definovaných dovedností, tří znalostí a tří úrovní je účelná pro metodicky správné sestavení otázek, úloh a testů zkoumajících přírodovědnou gramotnost žáka.

Z důvodu rozdílného pojetí výuky přírodovědných předmětů v jednotlivých zemích a z důvodu velkého rozsahu učiva jsou pro potřeby šetření PISA 2015 definovány tři přírodovědné oblasti: Z nich jsou dále vybrána témata Zdraví a nemoci, Přírodní zdroje, Kvalita životního prostředí, Ohrožení přírodního prostředí, Další pozoruhodné oblasti vědy a techniky, a to s přihlédnutím k jejich zakotvení v

Hodnocení k přírodním vědám a jejich problematice je nedílnou součástí projektu PISA 2015. Je zjišťován zájem o vědu a techniku, povědomí o životním prostředí a vědecký přístup k problému.Tyto postoje jsou považovány za základ pro přírodovědnou gramotnost a jsou zjišťovány prostřednictvím otázek v žákovském dotazníku.

V České republice bude šetření PISA 2015 realizováno s využitím počítačových technologií. V rámci přírodovědného testu budou počítače využity k popisům a simulacím přírodovědných jevů, ke shromažďování, třídění a zobrazování získaných dat, k vyhodnocování pokusů a k tvorbě vědeckých závěrů. Při tematickém šetření hodnocení gramotnosti v oblasti se žák uvede do problémové situace a v prostředí připomínajícím sociální sítě se k němu připojí virtuální spolupracovníci. Hodnotí se schopnost a míra součinnosti žáka při řešení situace. Pro žáky, učitele a ředitele škol jsou připravené individuální dotazníky také v elektronické podobě.

Každému hlavnímu sběru dat předchází pilotní šetření, jehož hlavním úkolem je ověřit správnou funkčnost testových nástrojů určených pro hlavní šetření a všech organizačních procedur spojených se sběrem dat. To proběhne ve vybraných školách v jarních měsících roku 2014.

Výsledků z hlavního sběru dat PISA 2015 se sice dočkáme až v roce 2016, kdy budou zveřejněny v mezinárodní a v národní zprávě, avšak už nyní lze využívat zveřejněná data z předchozích šetření. Odbornou pedagogickou veřejnost jistě zaujme možnost seznámit se jak s výsledky, tak s koncepcí a metodikou tohoto kvalitního evaluačního nástroje, který se pro ni může stát inspirací k dalším podnětným otázkám.

PISA 2015 navazuje na šetření, které proběhlo v roce 2012 (PISA 2012) a jehož výsledky budou zveřejněny v prosinci 2013. Šetření PISA 2012 je součástí projektů Kompetence I a Kompetence III, které jsou spolufinancovány Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.