Proč potřebujeme střední článek a co má umět?

Je to již více než deset let, kdy vyšla slavná studie . Konzultanti McKinsey tehdy porovnali dvacet vzdělávacích systémů, které prokázaly schopnost zlepšovat vzdělávací výsledky svých žáků a snižovat nerovnosti. Autoři popisují, že předem předpokládali, že rozhodující význam pro úspěch vzdělávacích reforem bude mít kvalita centrálního vedení z úrovně ministerstva a kvalita práce jednotlivých škol. Za jedno z největších překvapení označili objev, že všechny úspěšné systémy mají ještě něco navíc, co efektivně propojuje centrálnía školní úroveň pedagogického vedení. Střední článek.

„To, co jsme neočekávali (…) je kritická role, kterou má střední (zprostředkující) článek mezi školou a centrem (…) Zjistili jsme, že dlouhodobé a udržitelné zlepšení celého systému vyžaduje integraci a propojení napříč všemi úrovněmi systému od školní třídy, přes vedoucího školského obvodu (superintendanta) až do kanceláře ministra“¹⁾.

Od ledna do března 2021 proběhlo 20 diskusních setkánív rámci projektu Partnerství 2030+, během kterých jsme se více než 450 účastníků ptali také na to, které důvody pro zavádění středního článku považují za nejdůležitější. Velkou inspirací pro nás byly důvody popsané v publikaci MŠMT nazvané , na základě které byla vytvořena Strategie 2030+. Do diskuse se zapojili učitelé, ředitelé, realizátoři místních a krajských akčních plánů rozvoje vzdělávání a někteří zřizovatelé.

Z více než 180 vyplněných dotazníků jsme se dozvěděli, že za nejnaléhavější důvody pro zavádění středního článku jsou považovány tyto:

Pokud tedy má střední článek reagovat na identifikované problémy, měl by jasně definovat odpovědnost za kvalitu vzdělávání a rovné šance na svém území, zajistit kvalitní pedagogický leadership pro všechny „své“ školy a maximální „odbřemenění“ ředitelů od nepedagogické zátěže. Přehled všech důvodů pro zavádění středního článku hodnocených v dotazníku ukazuje graf na následující straně.

Zdá se, že postupně roste odborná shoda na tom, proč potřebujeme střední článek. Náročnější otázka ale je, jaké konkrétní činnosti odborných pracovníků středního článku budou mít největší dopad na zlepšování vzdělávacích výsledků, wellbeingu a rovných šancí žáků. Otázka je důležitá zejména v kontextu ČR, kde se nám za posledních 20 let nepodařilo k těmto cílům podstatně přiblížit, a to navzdory rozsáhlé finanční a metodické podpoře škol z projektů spolufinancovaných z EU. Je to skutečně pouze podpora, co nám pomůže po dvou dekádách stagnace překonat jednyz největších vzdělávacích nerovností mezi zeměmi OECD?

V Česku je téma středního článku relativně nové, nicméněv zahraniční odborné literatuře je předmětem výzkumu více než 30 let. Jedna z nejdůkladnějších empirických studií na toto téma byla publikována v roce 2013 profesorem K. Leitwoodem pod názvem ²⁾. Výzkumným cílem bylo identifikovat takové činnosti odborných lídrů školských obvodů (school districts), které mají největší měřitelný vliv na výsledky dětí. Výstupem je popis 60 konkrétních efektivních činností seřazených do 9 skupin. Činnosti vycházejí ze specifického kanadského kontextu, ve kterém jsou školy zřizovány, odborně vedeny a „odbřemeňovány“ právě školskými obvody, které nesou i zákonnou odpovědnost za kvalitu vzdělávání a wellbeing žáků. Podle výzkumného zjištění jsou nejvíce úspěšné ty školské obvody, jejichž vedoucí pracovníci umějí ve spolupráci se svými řediteli a učiteli:

Na základě zkušeností členů pracovní skupiny Střední článek Partnerství 2030+ a s přihlédnutím k výstupům zahraničních výzkumů jsme vytvořili vlastní zjednodušený popis činností středního článku, o nichž se domníváme, že by je měl postupně zajišťovat český střední článek (viz níže). Návrh jsme poprvé testovali s účastníky diskusních setkání. Ptali jsme se jich také na to, které z námi popsaných činností budoumít – podle jejich zkušeností z praxe – největší pozitivní dopad na učení a rovné šanci dětí. Zjistili jsme výrazné očekávání, že pracovníci středního článku by měli být schopni (vyjma nutného „odbřemeňování“ škol) realizovat zejména tyto činnosti:

Odhadovaný význam různých činností pracovníků středního článku pro zlepšování učení dětí vidíme v následujícím grafu.

Samotný název „střední článek“ naznačuje, že patří doprostřed mezi dvě další úrovně pedagogického vedení, které jsou nutné pro úspěch každého žáka a vzdělávacího systému jako celku. Stejně tak v diskusi s učiteli, řediteli a zřizovateli často zaznívá potřeba nového jasnějšího vymezení odpovědností a rolí mezi centrální úrovní pedagogického vedení (MŠMT, přímo řízené organizace a ČŠI), územní úrovní vedení (střední článek a další místní aktéři včetně zřizovatelů)a mezi školní úrovní vedení (ředitelé a učitelé).

Nejen v českém kontextu, ale i v zahraničí nacházíme důkazy o tom, že střední článek může kvalitně fungovat pouze za předpokladu, že mu k tomu vytvoří podmínky centrální úroveň vedení (ministerstvo). Podobně to funguje o úroveň níže. Vysokou kvalitu ve větším počtu škol než doposud můžeme na území okresu očekávat pouze za předpokladu, že k tomu vytvoří nutné podmínky právě odborní pracovníci středního článku. Citovaná studie konzultantů McKinsey nás inspirovala, abychom pro pracovní účely vytvořili celkový přehled hlavních rolí, které by podle nás i v českém kontextu měly zajišťovat jednotlivé úrovně vedení. Náš návrh respektuje princip subsidiarity a začíná u pedagogických lídrů, kteří mají největší vliv na učení dětí, tj. u učitelů. Střední článek podle tohoto modelu odpovídá pouze za ty činnosti, které nemohou efektivně zajišťovat sami učitelé a ředitelé jednotlivých škol, ale je nutné je zajišťovat pro skupiny škol na větším území. Stejně tak i centrální úroveň vedení odpovídá pouze za činnosti, které nemůže zajistit nikdo jiný, například za vyjednání celostátní vize a strategie rozvoje, za alokaci zdrojů na její dosahování a za nastavení odpovědnosti a rolí jednotlivých aktérů. Věříme, že náš přehled rolí může dobře posloužit detailnější diskusi o konkrétních nositelích jednotlivých rolí během pilotáže středního článku.

Cesta od obecné představy středního článku až k jeho funkční podobě bude ještě nějaký čas trvat. MŠMT předpokládá, že přesnější a detailnější podobu středního článku má přinést zahájená pilotáž. Rolí projektu Partnerství 2030+ je nejen podporovat odbornou diskusi na toto téma, ale také posilovat spolupráci stávajících aktérů, kteří v územích ČR již delší dobu působí a chtějí se do vývoje středního článku zapojit. Z našeho pohledu bude nakonec ze všeho nejdůležitější jediná věc: Aby střední článek skutečně dokázal zlepšovat vzdělávací výsledky, wellbeing a rovné šance žáků na svém území. A k tomu bude potřeba spojit všechny síly.

Projekt Partnerství pro vzdělávání 2030+ zahájilo v červnu 2020 sedm střešních asociací ve vzdělávání, které se ztotožňují s cíli vymezenými MŠMT ve Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030 a chtějí aktivně přispětk jejich naplnění, a tím k významnému plošnému zlepšení učení dětí. Podrobné informace na www.skav.cz.