Střední škola, příspěvková organizace, která vede účetnictví a je plátcem DPH. Naše zaměstnankyně přišla ze školení, kde úředník Inspektorátu bezpečnosti práce upozorňoval, že školy mají špatně zařazené tzv. noční vychovatele jako provozní zaměstnance. Dle jeho vyjádření dozor nad žáky má držet pedagogický pracovník zařazený dle katalogu prací jako asistent pedagoga (4. plat. třída). Jsou tomu asi 2 roky, kdy jsme dozor pedagogickým pracovníkem na pokyn zřizovatele (Olomoucký kraj) zrušili, protože daný pracovník v noci nevykonává přímou pedagogickou činnost a zavedli jsme funkci bezpečnostní pracovník (provozní zaměstnanec, 4. platová třída). Jaké je tedy správné zařazení a od kdy platí?
Pracovní zařazení pracovníka domova mládeže na noční služby
PhDr.
Jiří
Valenta
Související předpisy:
§ 29 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů
§ 16 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Podstata výkonu práce vychovatele v době noční služby se za dobu účinnosti současného školského zákona (a zákona o pedagogických pracovnících) nezměnila. Pojem „noční vychovatel“ nemá oporu v právních předpisech. Zaměstnavatel musí sám rozhodnout, zda zajistí dohled nad žáky v domově mládeže pedagogickým pracovníkem (tj. vychovatelem) nebo nepedagogickým pracovníkem (a pak je v podstatě jedno, jak jej nazveme, v žádném případě však potom nejde o vychovatele, ať již s přívlastkem „noční“ nebo jiný).
Noční práci vychovatele v domově mládeže lze považovat i za výkon přímé pedagogické činnosti – i když jen zčásti a nahodile. V praxi vykonává vychovatel přímou pedagogickou činnost se žáky ještě dávno po večerce a mnohdy i v průběhu noci. Tudíž lze pojmout noční službu vychovatele jako součást jeho běžné práce (směny).
Další variantou je následující řešení: Noční služba vychovatele se svým obsahem nejvíce blíží výkonu dohledu, jaký například vykonává učitel ve škole o přestávce, ve školní jídelně apod. To znamená, že občas také vyžaduje přímý zásah (komunikaci s žáky), ale ve větší části pracovní doby jen „dohlíží“. Tudíž by bylo možné pojmout takovouto noční směnu jako výkon prací souvisejících s přímou pedagogickou činností, tj. prací, které doplňují pracovní dobu vychovatele do 40 hodin týdně. Za noční službu by tedy náležel plat a k tomu příplatek za práci v noci, takže by v každém případě byla tato noční práce pro zaměstnance platově výhodnější než běžná práce ve dne.
Varianta, kdy v noci je u ubytovaných žáků jen nepedagogický pracovník (např. bezpečnostní pracovník zařazený do 4. platové třídy), je myslitelná snad jen v případě, že je současně rozepsána pracovní pohotovost pedagogů (s jejich souhlasem) mimo pracoviště a mimo rozvrh jejich směn.
Zákon nijak neomezuje zaměstnavatele ani zaměstnance v počtu hodin pohotovosti, kterou (byť nepřetržitě za sebou) zaměstnanec drží mimo své pracoviště. Otázka je, zda vzdálenost tohoto pedagoga držícího pohotovost mimo pracoviště umožňuje účinně při problému zasáhnout a působit v případě potřeby výchovně na ubytované žáky. Nepedagogický pracovník k tomu nemá v žádném případě kompetenci.
Osobně zastávám názor, že ve školském ubytovacím zařízení musí být přítomen alespoň jeden pedagog i v noci a že jde o specifickou součást vzdělávání.