Od 1. ledna 2010 vstupuje v účinnost změna § 37 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, takže již neplatí, že podmínkou pro výplatu starobního důchodu u osob vykonávajících výdělečnou činnost na základě pracovněprávního vztahu (jímž se pro tyto účely rozuměl pracovní poměr a dohoda o pracovní činnosti) bylo, že tento vztah byl sjednán na dobu určitou, nejdéle však na dobu jednoho roku, bylo-li jej možné podle zvláštních právních předpisů na tuto dobu sjednat.
V zákoníku práce však zůstává obecné pravidlo, podle něhož ustanovení § 39 odst. 2, které omezuje sjednávání pracovních poměrů na dobu určitou, se nevztahuje na případy, kdy dochází k pracovnímu poměru na dobu určitou podle zvláštního právního předpisu nebo kdy zvláštní právní předpis stanoví pracovní poměr na dobu určitou mezi týmiž účastníky jako podmínku pro vznik dalších práv.
Jestliže tedy od 1. ledna 2010 zvláštní právní předpis, v tomto případě zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, tuto podmínku již nestanoví, vztahuje se na pracovní poměry uzavřené na dobu určitou z výše uvedeného důvodu dále jen obecná právní úprava, která však nemůže působit zpětně na pracovní poměry uzavřené na dobu určitou sjednané za předchozího právního stavu. Pokud byl pracovní poměr s poživatelem starobního důchodu uzavřen na dobu určitou nejdéle jednoho roku před 31. prosincem 2009, skončí tento pracovní poměr podle § 65 zákoníku práce uplynutím sjednané doby.
Bude-li později uzavřen nový pracovní poměr na dobu určitou, lze takový pracovní poměr uzavřít podle § 39 odst. 2 zákoníku práce celkem na dobu nejvýše dvou let ode dne vzniku tohoto pracovního poměru; to platí i pro každý další pracovní poměr na dobu určitou sjednaný v uvedené době mezi týmiž účastníky. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba alespoň šesti měsíců, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky se nepřihlíží.
Dojde-li na základě dohody smluvních stran podle § 40 odst. 1 zákoníku práce k prodloužení doby trvání pracovního poměru na dobu určitou, který poživateli starobního důchodu vznikl před 1. lednem 2010, započte se do celkové doby dvou let trvání pracovního poměru na dobu určitou (§ 39 odst. 2 zákoníku práce) také doba trvání pracovního poměru před 1. lednem 2010.