Několik poznámek k praktickému vyučování, 2. část

Vydáno: 13 minut čtení
Práce zakázané mladistvým zákoníkem práce
Obecně platí, že zaměstnavatelé smějí zaměstnávat mladistvé pouze pracemi, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji. To tedy plně platí i pro praktický výcvik studentů středních škol, neboť i oni jsou mladistvými. Z tohoto důvodu také zákoník práce obsahuje pro mladistvé několik zákazů. Tyto zákazy je však opět třeba chápat jako zákazy zavedené výhradně na základě faktoru biologického a v zájmu toho, aby mladí lidé nebyli přetěžováni fyzicky namáhavými pracemi, které by mohly ohrozit jejich organismus.
Jedná se o tyto zakázané druhy práce:
* práce přesčas – mladistvým je absolutně práce přesčas zakázána,
* noční práce – mladistvým do 16 let je noční práce zakázána absolutně, výjimečně mohou mladiství starší než 16 let konat noční práci nepřesahující jednu hodinu, jestliže je to třeba pro jejich výchovu k povolání. Noční práce mladistvého musí bezprostředně navazovat na jeho práci připadající podle rozvrhu pracovních směn na denní dobu,
* práce pod zemí při těžbě nerostů a ražení tunelů a štol – mladistvým je tato práce absolutně zakázána,
* práce, které se zřetelem k anatomickým, fyziologickým a psychickým zvláštnostem jsou pro mladistvé nepřiměřené, nebezpečné nebo škodlivé jejich zdraví (vyhláška č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány mladistvým a dále určuje podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolaní)
* práce, při nichž jsou mladiství vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu nebo při jejichž výkonu by mohli vážně ohrozit bezpečnost a zdraví ostatních zaměstnanců nebo jiných osob,
* práce v kontrolovaném pásmu – mladiství mají absolutní zákaz práce v kontrolovaném pásmu (nesmějí tuto práci vykonávat ani z důvodu přípravy na budoucí povolání).
Nesmí-li zaměstnavatel zaměstnávat mladistvého prací, pro kterou se mu dostalo výchovy k povolání, protože je její výkon mladistvým zakázán, nebo protože podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče ohrožuje jeho zdraví, je zaměstnavatel povinen do doby, než bude mladistvý moci tuto práci konat, poskytnout mu jinou přiměřenou práci odpovídající pokud možno jeho kvalifikaci.
Všechny výše uvedené principy jsou ve své podstatě v zákoníku práce v části týkající se péče o zaměstnance obsaženy od přijetí starého zákoníku práce, což je důkazem, že ochrana zdravého vývoje mladistvých má historii i v našem zákonodárství.
Ke všem těmto principům musíme ještě přiřadit zásadní povinnost zaměstnavatele zajistit zaměstnancům, zejména zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou, mladistvým a jejich zákonným zástupcům, podle potřeb vykonávané práce ve vhodných intervalech dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Zejména formou seznámení se s riziky, s výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště. Informace a pokyny je třeba zajistit zejména při přijetí zaměstnance, při jeho převedení, přeložení nebo změně pracovních podmínek, změně pracovního prostředí, zavedení nebo změně pracovních prostředků, technologie a pracovních postupů.
Vzhledem k tomu, že není smyslem a účelem tohoto článku detailně probírat ustanovení zákoníku práce týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zastavím se jen u dvou otázek často kladených právě v souvislosti s praktickým výcvikem žáků a učňů, a to jsou tyto:
Jaká má být správná pracovní poloha?
Jaké jsou zásady bezpečné manipulace s břemeny a předměty?
Správná pracovní poloha
Správná pracovní poloha vede ke zvýšení bezpečnosti práce mladistvých, snížení nemocnosti a úrazovosti žáků, studentů a mladistvých vůbec, neboť kromě bezpečnostně technických a zdravotně hygienických hledisek je nutno přihlížet i k hlediskům fyziologickým.
Platí zásada, že se nesmí připustit přetěžování žáků a mladistvých prací v nevhodných pracovních polohách. Pracovní polohy požadované výrobními technologiemi, anebo některými nesprávně volenými a nepromyšlenými pracovními postupy, mohou mladý organismus značně poškodit. Jsou to zejména práce v předklonu, ve dřepu, časté stání na jedné noze, déle trvající práce s nataženýma rukama, jednostranné zatížení při přenášení břemen, ale i strnulá poloha nebo dlouhodobé stání. Pracovní polohy neměnné, statické a strnulé bez možnosti změn představují velká zdravotní rizika. Proto při konstrukci strojů a zařízení jsou dnes již úpravou ovladačů tyto pracovní polohy vcelku respektovány. Obtížnější je však situace tam, kde jde o takové pracovní postupy a operace, které stanoví sám učitel nebo mistr odborného výcviku, nebo které jsou dány přímo druhem pracovní činnosti (například prodavač, číšník, servírka, kuchař, autoopravář). Zde je nutně zapotřebí, aby nejen učitel nebo mistr odborného výcviku volil vhodně pracovní činnosti tak, aby došlo ke střídání zátěže svalových skupin, ale aby i každý žák a student si sám byl vědom nebezpečí z jednostranné pracovní zátěže pro své zdraví a snažil se to kompenzovat například vhodnou sportovní činností.
Správný přístup, to je zvážení všech okolností a vlivů, které přicházejí v úvahu při praktickém výcviku, vyžaduje určit:
* správně pracovní stanoviště – jeho velikost, rozmístění a uspořádání,
* požadovaný tělesný výkon od žáka nebo studenta – to jest sílu potřebnou k ovládání zařízení a manipulaci s materiálem,
* rozmístění předmětů – nástrojů, nářadí, přístrojů a strojů, jež se při práci používají,
* výšku pracovní polohy, popřípadě manipulačního prostoru, která musí být přizpůsobena výšce člověka, fyzické námaze, velikosti předmětů, nárokům na zrak,
* charakter a druh vnějších vlivů působících na žáka a studenta během praktického výcviku.
Zásady bezpečné práce při manipulaci s břemeny a předměty
Statisticky je dokázáno, že oblast ruční manipulace s materiálem, břemeny a předměty je zdrojem více než třetiny všech pracovních úrazů. Většinu úrazů má na svědomí sám lidský činitel tím, že nezvládne riziko spojené s přemísťováním břemen. Dochází k tomu zejména proto, že pro tuto práci není vyžadována žádná speciální kvalifikace, a že nejdůležitějším požadavkem je fyzická zdatnost.
Podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci platí, že zaměstnavatel je povinen organizovat práci a stanovit a provádět pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci: nevykonávali činnosti jednotvárné a jednostranně zatěžující organismus. Nelze-li je vyloučit, musí být přerušovány bezpečnostními přestávkami, které jsou výkonem práce. V případech stanovených zvláštním právním předpisem musí být doba výkonu takové činnosti v rámci pracovní doby časově omezena, musí být vedena evidence o době výkonu činnosti a době bezpečnostních přestávek, nebyli ohroženi padajícími nebo klouzajícími předměty či materiály, byli chráněni proti pádu či zřícení, nebyli ohroženi dopravou na pracovištích, na pracovišti se zvýšeným rizikem nepracovali osamoceně bez dohledu dalšího zaměstnance, pokud jejich ochranu nezajistí jinak, nevykonávali ruční manipulaci s břemeny, která vytvářejí možnost poškození zdraví, zejména páteře.
Tento výčet představuje nejčastější zdroje úrazů při ruční manipulaci s břemeny. Vhodnou volbou pracovních postupů, pracovních pomůcek a úpravou pracovišť či prostor pro praktický výcvik (dílen) je však lze výrazně snížit.
Ke snížení namáhavosti a rizika při ručním zdvíhání a přenášení břemen je nutné vycvičit žáky a studenty ke znalosti a používání správné techniky při přenášení břemen. Bylo by v zájmu věci, aby učitelé a mistři praktického výcviku i tam, kde není tato problematika součástí výchovy, připomněli některé zásady důležité pro úrazovou a zdravotní prevenci. Bylo by to jen a jen v zájmu jejich budoucího pracovního života. Vzhledem k tomu, že zejména žáci a studenti středních odborných škol a středních odborných učilišť se bezprostředně po nástupu do pracovněprávního života stanou zaměstnanci, kteří budou sami organizovat práci spojenou s ručním zvedáním a přenášením břemen, musí proto znát příslušné zásady, osvojit si znalosti fyziologické práce a patřičně být proškoleni, aby se racionální způsob práce stal jejich normálním pracovním návykem.
Bezpečná manipulace s břemeny
Pro zajištění bezpečnosti zaměstnanců při manipulaci s břemeny je nutné dodržovat zejména tyto zásady:
* předem připravit místo nakládky a skládky, odstranit překážky,
* překontrolovat nosnost dopravního zařízení, případně všech prostředků pro vázání a zajištění břemen,
* zvolit dopravní prostředek s ohledem na bezpečnost přepravy,
* zajistit přepravovaný náklad proti převrácení, sesutí a poškození jak na dopravním prostředku, tak i při nakládání a skládání,
* zajistit dozor při práci,
* vybrat vhodné zaměstnance, zajistit jejich prokazatelné zaškolení a zacvičení,
* důraz klást na vázání břemen a kontrolu vázacích prostředků,
* z celého pracovního postupu souvisejícího s manipulací s břemeny a předměty vyloučit zbytečné namáhání.
Zásady fyzické práce
O fyzické práci každého člověka (lhostejno jestli žáka, studenta nebo zaměstnance v pracovním poměru) je zapotřebí vědět zejména toto:
* nejsilnější svaly jsou svaly dolních končetin, k nejslabším patří břišní svaly,
* každá práce svalů se skládá z těchto fází: smršťování, narovnání, uvolnění a regenerace svalů, proto je zapotřebí volit přestávky nikoliv časté, ale delší,
* těžiště člověka je vysoko nad jeho geometrickým středem – asi 57 % jeho výšky zdola, takže přesun těžiště mimo kolmou osu ohrožuje člověka ztrátou rovnováhy; nese-li člověk břemeno, těžiště se vychýlí z normální polohy a může následovat pád nosiče,
* zvedá-li člověk vážící 70 kg břemeno těžké 10 kg z podlahy do výše 10 cm, nemusí ve shrbeném postoji zvedat své tělo; zvedá-li však břemeno do výše 1 m, musí též zvedat asi 40 % své váhy,
* přihlížet se musí i k tomu, v jakých prostorách se břemena přenášejí. Po úzkých schodech by se neměla přenášet břemena těžší 25 kg (dospělý muž). Venku se musí přihlížet i k terénu a povětrnostním podmínkám, dopravnímu ruchu ...,
* v úvahu se musí brát i osvětlení, ovzduší, teplota prostředí, oblečení, které musí umožňovat odpařovat pot, potřebná je pevná šněrovací obuv s ocelovou tužinkou, vybavení rukavicemi, ale i pomocnými zařízeními a pomůckami – lana, popruhy, páky, držadla a podobně.
Závěr
Učitelé a učitelé praktického výcviku, kteří jsou povinni dohlížet a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví žáků a učňů při praktickém vyučování a praktickém výcviku musí vycházet ze zmíněných anatomicko-fyziologických podmínek, možností a individuálních schopností žáků a zajistit:
aby požadovaný výkon žáka nebo studenta byl přiměřený jeho možnostem (s ohledem na jeho věk, lékařský posudek, fyzickou způsobilost, okamžitý zdravotní stav, zácvik). Jsou zakázány práce spojené se zvýšenou zátěží pohybového ústrojí překračující pro celkovou fyzickou zátěž limitní hodnoty stanovené pro mladistvé nařízením vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci,
aby mladiství nevykonávali práce spojené se zvýšenou zátěží pohybového ústrojí při přepravě břemen pomocí jednoduchých bezmotorových prostředků, při nichž jsou vynakládány síly větší, než jsou uvedeny v příloze č. 2 k vyhlášce č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány mladistvým a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání,
aby mladiství nevykonávali práce spojené se zvýšenou zátěží pohybového ústrojí při zvedání a přenášení břemen překračujících ukazatele vzdálenosti uvedené v přílohách č. 3 a 4 k vyhlášce č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány mladistvým a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání,
aby mladiství nevykonávali po dobu delší než čtyři hodiny za pracovní dobu práce spojené se zvýšenou zátěží pohybového ústrojí v pracovních polohách bez možnosti jejich střídání, trvale vykonávané vsedě nebo vstoje, aby mladiství nevykonávali po dobu delší než čtyři hodiny za pracovní dobu práce spojené se zvýšenou zátěží pohybového ústrojí spojené s opakovaným zaujímáním podmíněně přijatelných a nepřijatelných pracovních poloh, kterými jsou například hluboký předklon, poloha vkleče, vleže, ve vypjatém stoji na špičkách, s rukama nad hlavou, zařazené do kategorie třetí podle zvláštního právního předpisu (viz vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli) a dále práce spojené s opakovaným otáčením trupu o více než 20 stupňů,
aby mladiství nevykonávali práce spojené se zvýšenou zátěží pohybového ústrojí po dobu delší než čtyři hodiny za pracovní dobu ve vnuceném pracovním tempu.