Česká školní inspekce (dále též „ČŠI") dlouhodobě monitoruje problematiku konkurzních řízení na ředitele právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení. K 1. lednu 2012 nabyla účinnosti novela školského zákona, která mimo jiné pro veřejné školy zřizované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále též „MŠMT"), kraji, obcemi a dobrovolnými svazky obcí nově fixuje pravidlo jmenování ředitelů do pracovního poměru na dobu určitou 6 let s možností vyhlásit ve stanovené lhůtě před koncem šestiletého funkčního období na takové místo konkurz (kompetenci podat návrh na vyhlášení konkurzu nově získala také ČŠI). Ve druhém pololetí školního roku 2011/2012 se tak v důsledku této novely, která vzešla z poslanecké iniciativy, podíl vyhlášených konkurzů oproti minulým letům dramaticky zvýšil, neboť značné množství zřizovatelů škol svého nového práva využilo. Níže prezentovaná data vycházejí z údajů ČŠI zpracovaných za období 1. 1.–20. 7. 2012.
Několik poznámek České školní inspekce ke konkurzům na ředitele škol
PhDr.
Ondřej
Andrys
náměstek ústřední školní inspektorky pro inspekční činnost
KONKURZNÍ ŘÍZENÍ VE ŠKOLNÍM ROCE 2011/2012
To, že nárůst konkurzů souvisí se změnami zákona, potvrzuje také fakt, že se od 1 září do 31. prosince 2011 uskutečnilo celkem pouze 114 konkurzů, zatímco od 1. ledna do 20. července 2012 eviduje Česká školní inspekce celkem 2 722 konkurzních řízení. Pro srovnání lze konstatovat, že za celý školní rok 2010/2011 bylo celkem vyhlášeno pouze 473 konkurzů.
Podíl veřejných škol, ve kterých se po 1. lednu 2012 konkurzy konaly, byl
téměř 30 % z celkového počtu
veřejných škol. Relativně
nejvíce konkurzů vyhlásily ve své působnosti kraje
(přibližně pro polovinu školských subjektů), méně obce (pro necelou čtvrtinu) a nejméně MŠMT (pro každý sedmý subjekt, tj. přibližně 14 %). Porovnání četností vyhlášených konkurzů s dříve uvedeným téměř 70% podílem ředitelů s délkou praxe v této funkci 6 a více let ukazuje, že zřizovatelé zvolili v různé míře obě možnosti stanovené zákonem, tedy jak vypsání konkurzu, tak možnost prodloužení pracovního poměru na dalších 6 let (zejména MŠMT a obce).Do konkurzů se přihlásilo celkem 6 376 uchazečů. Nejčastěji, ve 44,4 % konkurzů, to byl pouze jeden uchazeč, převážně stávající ředitel školy (ve třech čtvrtinách škol).
Dva uchazeči byli přihlášeni v 21,5 % konkurzů, tři uchazeči v 13,1 % konkurzů, čtyři uchazeči v 9,1 % konkurzů.
Podíl konkurzů s 10 a více uchazeči byl 1,1 %, z toho např. v jedné základní škole na okraji Prahy bylo podáno do konkurzu 20 přihlášek. Ve čtyřech případech se do konkurzu nepřihlásil nikdo.
Konkurzní komise v průběhu konkurzního řízení posoudily
celkem 75 % uchazečů jako vhodných
ke jmenování do funkce ředitele. Žádného uchazeče nedoporučila komise ke jmenování ve 3,4 % konkurzních řízení, kde zřizovatel zpravidla vyhlásil nový konkurz.
Podíl opakovaně vyhlášených konkurzů
byl vzhledem k celkovému počtu původně vyhlášených 4,2 %. Ve zbývajícím počtu konkurzů byl v 54 % posouzen jako vhodný a také doporučen ke jmenování
jeden
uchazeč. Pokud komise posoudila jako vhodné dva a více uchazečů, stanovila v souladu s příslušnou vyhláškou jejich pořadí.
Přibližně v 96 % případů zřizovatelé doporučení komise respektovali
a na vedoucí pracovní místo ředitele jmenovali uchazeče, kterého konkurzní komise navrhla jako prvního v pořadí.Z
původních ředitelů
svou pozici v konkurzu obhájilo 86 %. Konečný podíl škol, v nichž zřizovatelé jmenovali na základě výsledků konkurzu na vedoucí pracovní místo původní ředitele, tak byl 65 %. K obměně ředitelů, kteří byli v pozici vedoucího pracovníka 6 a více let, tedy
došlo ve více než jedné třetině veřejných škol.
Z hlediska regionálního členění došlo v subjektech, kde byl vyhlášen konkurz, k
výrazně četnějším obměnám ředitelů
především v
Olomouckém kraji
(více než 80 %) a ve
Zlínském kraji
(70 % škol). Přibližně 40 % v krajích Středočeském, Jihočeském, Jihomoravském a v kraji Vysočina. Stav v Plzeňském kraji je téměř shodný s celostátním údajem (35 %), v ostatních krajích je obměna nižší (přibližně 25 %), nejnižší je v Praze (21 %).NA ZÁVĚR
Ve srovnání s dlouhodobým trendem se významně
zvýšil podíl změn na vedoucí pracovní místo ředitele školy ze 2 % na 10 %
z celkového počtu všech veřejných subjektů zapsaných ve školském rejstříku. Celkově došlo k obměně ředitelů ve více než jedné třetině škol, v nichž proběhly konkurzy, ve zbývajících téměř dvou třetinách škol výměna nebyla provedena.
Potenciálním rizikem může být vysoký průměrný věk ředitelů
zejména gymnázií (53,3 let) a ve středních odborných školách (53,6 let). V původním znění zákon omezoval věk ředitele hranicí 65 let, novela v praxi upevnila postavení významné skupiny ředitelů nad tuto hranici (v kategorii nad 65 let věku bude před ukončením nového funkčního období více než čtvrtina z celkového počtu ředitelů).Jako problém lze označit také
nejednotný postup zřizovatelů.
I když zřizovatelé postupovali při vyhlášení, organizaci a v průběhu konkurzů podle platných právních předpisů, tak případy, kdy při jmenování ředitele nebrali zřizovatelé v úvahu doporučení odborné komise (přibližně 4 % konkurzů), ukazují na
potřebu úprav příslušné vyhlášky
tak, aby byla posílena autorita konsenzuálního hodnocení a doporučení konkurzní komise.Ekonomický dopad novely zákona byl odhadnut na 90 mil. Kč, náklady České školní inspekce přes 5 mil. Kč, s dalšími náklady je třeba počítat v souvislosti se vzděláváním nových ředitelů (v souvislosti s dopadem novely bude nutné zajistit kapacity vzdělávání v oblasti školského managementu přibližně pro 900 nových ředitelů).
Pro následující období navrhuje Česká školní inspekce také zpracovat ve spolupráci s MŠMT podrobnější
metodiku hodnocení úrovně řízení školy
v souladu s požadavky platné školské legislativy. Metodické doporučení bude k dispozici zřizovatelům, školám i školským radám.