Mzdy učitelů v regionálním školství v roce 2018

Vydáno:

V roce 2018 pobírali učitelé v mateřských, na základních a středních školách v průměru 34 401 Kč měsíčně. Jejich mzdy rostou, nicméně stále nedosahují průměrné mzdy zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním. Dostávali dvě třetiny této částky.

Mzdy učitelů v regionálním školství v roce 2018
Ing.
Alena
Hykyšová
ČSÚ, oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení
Počty učitelů v regionálním školství
Podle údajů MŠMT v České republice v roce 2018 působilo v regionálním školství celkem 135,5 tis. učitelů. Téměř polovina z nich (48 %) učila na základních školách. Učitelé působící ve školství na regionální úrovni tvořili 3,0 % ze všech zaměstnanců v České republice. Vzdělávání je spolu se zdravotní a sociální péčí odvětvím s nejvyšším podílem žen mezi zaměstnanými. V roce 2018 zastávaly osm z deseti učitelských pozic v regionálním školství ženy. Před deseti lety byl jejich podíl nepatrně nižší, a to 77 %. Největší převaha žen je v mateřských školách a na prvním stupni základních škol. Zatímco na prvním stupni činil podíl mužů mezi učiteli pouhých 6 %, na stupni druhém tvořili čtvrtinu. Pokud jde o věkovou strukturu učitelů (údaje vycházející ze speciálního zpracování dat z informačního systému o průměrném výdělku – ISPV), více než 55 % všech učitelů v regionálním školství v roce 2018 bylo starších 45 let a pouhých 10 % tvořili učitelé do 30 let. Mezi středoškolskými vyučujícími se našly dokonce dvě třetiny 45letých a starších a pouhá 4 % mladších 30 let. V posledních letech lze pozorovat nárůst podílu učitelů starších 55 let na všech stupních sledovaných škol. Dá se tedy říci, že učitelský sbor v regionálním školství stárne. V roce 2018 bylo 27 % učitelů starších 55 let v porovnání s přibližně pětinou v roce 2013 či 15 % v roce 2008.
Zdrojem dat o mzdách popisovaných v analýze jsou výstupy ze zpracování údajů o vybraných skupinách zaměstnanců spadajících mezi specialisty v oblasti výchovy a vzdělávání (kategorie ISCO 23) z Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV). Tento nástroj slouží k pravidelnému monitorování výdělkové úrovně a pracovní doby zaměstnanců v České republice.
Uvedené celkové údaje se týkají učitelů mateřských, základních a středních škol. Ředitelé a další řídící pracovníci v oblasti vzdělávání, stejně jako asistenti pedagogů do kategorie ISCO 23 nepatří
1)
.
Mzdy učitelů v regionálním školství
Vzhledem k povaze práce, vysokým požadavkům na kvalifikaci či profesní rozvoj a také s ohledem na nedostatek učitelů na trhu práce by se dalo předpokládat, že budou učitelé finančně hodnoceni lépe, než jaký je republikový průměr, resp. průměrná mzda zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním. Tato domněnka platí jen částečně. V roce 2018 činila průměrná hrubá měsíční mzda učitele v regionálním školství 34 401 Kč, což bylo sice o 2,1 % (717 Kč) více, než jaká byla celková průměrná mzda v ČR, ale zároveň dosahovala jen dvou třetin průměrné mzdy zaměstnanců s vysokoškolským (tj. magisterským a doktorským) vzděláním.
Tak jako se zvyšuje celková průměrná mzda v národním hospodářství, tak v průběhu posledních let vzrostla i mzda učitelů v regionálním školství. Průměrná mzda učitelů za posledních pět let vzrostla téměř o třetinu (8,4 tis. Kč), tj. nepatrně rychleji než průměrná mzda zaměstnanců (nárůst o 28,5 %; 7,5 tis. Kč). Procentuálně rostly mzdy učitelů v tomto období rychleji i než průměrná mzda vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců, která od roku 2013 vzrostla o pětinu. Absolutně si však vysokoškolsky vzdělaní zaměstnanci za pět let přilepšili v průměru o 470 Kč více než učitelé.
V rámci sledovaného období se růst mezd učitelů zrychloval, meziročně vzrostly nejvíce v roce 2018, a to o 11,4 %, což v absolutním vyjádření představuje nárůst o 3,5 tis. Kč. V tomto roce mzdy učitelů rostly 1,7× rychleji než mzdy vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců. Absolutně však mzdy učitelů vzrostly v průměru jen o 200 Kč více než mzdy všech zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním.
Mzdy učitelů v regionálním školství rostly v letech 2013 až 2017 pomaleji než mzdy všech zaměstnanců v platové sféře2) (drtivá většina učitelů v regionálním školství spadá do platové sféry). Naopak mezi rokem 2017 a 2018 byl nárůst dynamičtější u mezd učitelů. Od roku 2013 vzrostla reálná mzda učitelů v regionálním školství v průměru o čtvrtinu (6,4 tis. Kč), v celé platové sféře byl nárůst ve stejném období vyšší jak procentuálně (o 28 %), tak absolutně (o 7,5 tis. Kč). Mezi lety 2013 a 2017 bylo tempo růstu mezd učitelů v regionálním školství víceméně shodné s vývojem průměrné mzdy všech zaměstnanců. V roce 2018 však vzrostly reálné mzdy učitelů v regionálním školství meziročně o 9 % (o 2,7 tis. Kč), zatímco průměrná mzda zaměstnanců pouze o 6 % (o 1,8 tis. Kč).
Z hlediska jednotlivých stupňů škol v regionálním školství dle očekávání dosahují nejnižších průměrných výdělků učitelé v mateřských školách, kde v roce 2018 měsíčně vydělávali v průměru o 6,0 tis. Kč méně než kolegové na základních školách či o 6,4 tis. Kč méně v porovnání s učiteli na středních školách. V čase se nerovnost prohlubuje, v roce 2013 tyto rozdíly činily 3,7 tis. Kč, resp. 4,1 tis. Kč.
Meziročně vzrostly mzdy učitelům v regionálním školství v roce 2018 o 11,4 %. Přitom průměrná meziroční změna mezi roky 2013 a 2018 činila zhruba poloviční hodnotu, a sice 5,8 %. Největšího nárůstu za posledních pět let se dočkali učitelé ve věku 45–54 let a starší 55 let, kterým byl plat navýšen o 9 tis. Kč, což představuje nárůst o jednu třetinu. Učitelé nad 55 let si tak přilepšili o 3,2 tis. více než jejich nejmladší kolegové ve věku do 25 let. Rozdíl mezi mzdou nejmladší a nejstarší sledované skupiny učitelů se mezi lety 2013 a 2018 neustále zvyšoval. Zatímco v roce 2013 představoval 6,6 tis. Kč, v roce 2018 se blížil 10 tis. Kč. Nejmladší učitelé ve věku do 25 let v roce 2018 vydělávali na stejné úrovni jako učitelé starší 55 let v roce 2013. Meziroční změna mezi roky 2016 a 2017 byla nejvyšší právě u začínajících učitelů do 25 let a u učitelů ve věku 25–29 let, kde činila 8,1 %, resp. 7,4 %. Přitom ještě o rok dříve byl nárůst v těchto věkových skupinách o 4 procentní body nižší.
Vývoj reálných mezd učitelů v regionálním školství v porovnání se zaměstnanci v platové sféře a zaměstnanci v Česku celkem, 2013–2018 (rok 2013 = 100)
Zdroj: ČSÚ podle ISPV
Relace k průměrné mzdě vysokoškolsky vzdělaných
Ačkoliv mzdy učitelů rostou, stále nedosahují průměrné mzdy, kterou pobírají zaměstnanci s vysokoškolským (magisterským či doktorským) vzděláním. Přitom právě takového stupně většina učitelů při svém studiu dosáhla. Průměrná mzda učitele v regionálním školství byla v roce 2018 o 17 tis. Kč nižší, než si v průměru vydělali zaměstnanci s vysokoškolským vzděláním, a představovala tak dvě třetiny tohoto srovnávacího výdělku. Učitelé v mateřských školách nedosáhli ani na 60 % platu zaměstnance s vysokoškolským vzděláním. Jejich kolegové učící na základních a středních školách v průměru pobírali 70 % této částky.
Mzdy učitelů jsou oproti průměrným mzdám za všechna odvětví hospodářství mnohem méně variabilní napříč kraji České republiky. Regionální nerovnosti ve mzdách se projevují hlavně v rozdílných relacích k celkové průměrné mzdě vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců. Zatímco v Olomouckém a Moravskoslezském kraji představovala v roce 2018 průměrná mzda učitelů 78 %, resp. 77 % průměrné mzdy zaměstnanců s magisterským či doktorským vzděláním v daných regionech, ve středních Čechách činila 66 %, a v Praze dokonce pouhých 61 % mzdy zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním.
1) Přesné vymezení kategorie ISCO 23 naleznete na: https://www.czso.cz/csu/czso/klasifikace_zamestnani_-cz_isco-.
2) V ISPV se podle formy zřizovatele rozlišuje tzv. mzdová a platová sféra. Do mzdové sféry se zařazují ekonomické subjekty, které odměňují zaměstnance mzdou, a to podle § 109 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů. Do této skupiny spadají např. všechny soukromé firmy. Do platové sféry se zařazují ekonomické subjekty, které odměňují zaměstnance platem, a to podle § 109 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se především o zaměstnance ve služebním či pracovním poměru na ministerstvech a v ostatních organizačních složkách státu, dále o zaměstnance ve veřejném školství či zdravotnictví, policisty, hasiče a další státní zaměstnance.

Související dokumenty

Pracovní situace

Minimální mzda státu EU a výjezdy škol do zahraničí
Platové tarify - odpovědi na základní otázky k novele
Novela nařízení o platových poměrech zaměstnanců - Důležité změny pro oblast školství
Učitelé – kategorie pomáhající profese
Stres v osobním a pracovním životě učitele
Syndrom vyhoření a jeho prevence
Odvolaný vedoucí zaměstnanec (ředitel školy, zástupce ředitele) a výpověď z důvodu fiktivní nadbytečnosti
Vnitřní platový předpis v pracovněprávních souvislostech, 1. část
Vnitřní platový předpis v pracovněprávních souvislostech, 2. část
Pracovněprávní důsledky odsouzení pedagogického pracovníka za trestný čin
Hodnocení pracovního výkonu
Odměňování pedagogických pracovníků ve veřejném školství
Komentář k jednotlivým částem vnitřního mzdového předpisu + vzor
Individuální vzdělávací plán – obecná charakteristika
Zpřístupňování osobních údajů učitelů na webových stránkách školy
Vzdělávání koordinátorů EV
Výpověď daná zaměstnavatelem pedagogickému pracovníkovi, který nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace
Ochrana pedagogů
Pracovní doba pedagogického pracovníka
Novela zákona o pedagogických pracovnících

Poradna

Platová třída
Evidence mezd a odměn v základní škole, příspěvkové organizaci
Odeslání mezd v dřívějším termínu
Jmenování třídních, uvádějících a provázejících učitelů
Učitel autoškoly a adaptační období
Podnapilý rodič
Úvazek
Úvazek
Doplatek mzdy - odpověď na dotaz
Příplatek za třídnictví a kratší pracovní doba - odpověď na dotaz
Záskok za nemocného jazykáře - odborná poradna, odpověď na dotaz
Pracovní poměr na dobu určitou - 10 měsíců
Vedoucí učitel odborného výcviku
Kvalifikace
Přespočetné hodiny
Odměna za očkování
Prodloužení zkušební doby
Provádění exekučních srážek ze mzdy od 1. 10. 2024

Zákony

262/2006 Sb. zákoník práce