Jedno shnilé jablko zkazí celý sud - včas ho vyhoďte

Podle švédské firmy Performia, která se mezinárodně zabývá poradenstvím v oblasti lidských zdrojů, je pravděpodobné, že máte mezi svými zaměstnanci těchto pět typů:¹⁾

Není od věci udělat si ve vaší organizaci personální audit a rozepsat si k těmto typům jednotlivé zaměstnance. Pro dobré fungování týmu je pochopitelně žádoucí vyvarovat se posledně jmenovanému typu již ve fázi přijímání. Pokud však už takového zaměstnance máte, je každá rada drahá. Zvláště když víme, jak obtížné je takovému pracovníkovi dát výpověď, která by nebyla v kolizi s platnými právními předpisy, a jak dlouho může celý proces trvat.

Procento reálných potížistů v organizaci je nízké, takže ho může reprezentovat jediný člověk. Ten však představuje značné nebezpečí spočívající především v tom, že jeho chování má často silně škodlivý, rozkladný dopad na ostatní členy týmu. Jediný toxický člen týmu může být katalyzátorem nefunkčnosti celé skupiny. Známé přísloví, že „jedno shnilé jablko zkazí celý sud“, tak potvrzuje v praxi mnohonásobně odpozorovanou zkušenost, že chování negativního jedince může vážně sabotovat kolektivní úsilí všech ostatních v organizaci.

Seznamte se s Nickem, pohledným tmavovlasým mladíkem okolo dvaceti let, který sedí pohodlně v konferenční místnosti se třemi dalšími lidmi, vysokoškolskými studenty. Navenek je řádným účastníkem pracovní schůzky. Ale pozor! Ostatní lidé v místnosti netuší, že jeho pravým úkolem je úmyslně podrývat výkon celé čtveřice.

Nick je klíčovým prvkem sociálního experimentu, který provádí profesor Will Felps, badatel v oblasti organizačního chování na University of South Wales v Austrálii. Felps přivedl Nicka, aby simuloval tři negativní archetypy:

Nick postupně odehraje tyto role uvnitř čtyřiceti čtyřčlenných skupin, jejichž účastníci pracují na zadaném společném úkolu (vytvořit marketingový plán pro start-up).

Felps nasazuje Nicka do pokusných skupin, tak jako experimentální biolog vstřikuje virus do organismu, aby mohl pozorovat, jak systém reaguje. Felps tomu říká experiment se shnilými jablky. A Nick je opravdu dobrý v tom, jak skupině uškodit. Pokaždé jeho chování sníží kvalitu výkonu skupiny o 30 až 40 procent, ať už hraje „blbce“, „flákače“ či „tragéda“. Když je Nick v roli „tragéda“, chová se tiše a unaveně a v určitém okamžiku položí hlavu na stůl. A pak, jak plyne čas, všichni začnou projevovat nedostatek energie – na konci jsou na videozáznamu zbylí účastníci s hlavou na stole jako on nebo se založenýma rukama.

Když hraje Nick roli „flákače“, dojde k podobnému vzorci chování. Skupina snadno podlehne jeho vlivu. O práci brzy ztratí zájem a s projektem jsou rychle hotovi – k uspokojivému výsledku však mají daleko. I když spolu byli jen 45 minut, účastníci se stihli přeladit na postoj, že se není potřeba příliš snažit, a nakonec jiný účastník prohlásí, že na tomto projektu vlastně až tak nezáleží, že nestojí za velkou námahu.

Když je Nick „blbec“, ostatní ve skupině se také začnou chovat jako „blbci“: Osočují jeden druhého a mluví spolu hrubě. Pokud jste tedy čekali, že někdo ze skupiny Nicka usadí, hádáte špatně. Nejen že nikdo proti jeho rozkladnému vlivu nevystoupil, ale naopak měli účastníci experimentu tendenci zrcadlit jeho chování. Toto zarážející zjištění potvrzuje skutečnost, že pokud máte v organizaci jednoho či dva negativní jedince, jejich destruktivní chování se snadno rozšíří, nakazí ostatní, poškozuje sociální dynamiku a stahuje celý tým ke dnu.

I další výzkumy nezávisle na sobě prokázaly, že úroveň svědomitosti, empatie a emoční stability nejslabšího člena týmu je významným prediktorem úspěšnosti celé skupiny. Například tým badatelů na univerzitě v Iowě²⁾ zkoumal, jaký vliv měla osobnost členů na skupinové výsledky v 51 pracovních týmech ve výrobě. Sami byli překvapeni, když zjistili, že nejnižší skóre člena týmu (měřené v kategoriích svědomitost, přívětivost a emocionální stabilita) vysoce korelovalo s mírou sociální soudržnosti, komunikace, konfliktů v týmu a vnímání spravedlivého rozdělení práce. Napříč těmito třemi osobnostními dimenzemi a napříč uvedenými proměnnými skupinového procesu byly charakteristiky nejhoršího člena podstatně silnějšími prediktory než průměrné skóre osobností v týmu, a dokonce i vyšší než skóre nejlepší osoby ve skupině.

Výrazně asymetrický vliv nejhoršího člena skupiny potvrdila i další studie. Badatelé z univerzity v Texasu³⁾ porovnávali kreativitu skupin s různými kombinacemi sociální nepohody členů. Asi nás nepřekvapí, že týmy složené výhradně z emocionálně nestabilních členů produkovaly jen omezené množství nápadů, zatímco týmy složené pouze z členů v emoční pohodě byly mnohem kreativnější. Daleko zajímavější je však v souvislosti s naším tématem zjištění, že čtveřice, ve kterých byli dva sociálně nestabilní členové a dva stabilní (tedy půl na půl), si nevedly průměrně – naopak, vedly si stejně špatně jako týmy se všemi členy sociálně nestabilními. Tato skutečnost opět potvrzuje asymetrický účinek negativních jedinců, tj. že vliv negativního člena (shnilého jablka) na skupinu má více devastující dopady, než dokáže vykompenzovat vliv pozitivního člena. Například podle tzv. Gottmanova pravidla musejí pozitivní interakce přečíslit záporné přinejmenším v poměru 5 : 1, má-li se vztah lidí udržet, což potvrzuje efekt „špatné je silnější než dobré“ v podnázvu tohoto odstavce.

Vraťme se nyní zpět k Felpsovu experimentu. Při zkoumání nefunkční skupinové dynamiky identifikovali výzkumníci tři kategorie negativního chování členů týmu, které mohou „zkazit celý sud“, pokud se proti nim skupina dostatečně nevymezí:

Tyto kategorie badatelé určili na základě analýzy hlavních podmínek, které jsou nutné pro to, aby skupina byla úspěšná. Za prvé, všichni členové musí přispívat dostatečným úsilím tím, že se intenzivně a vytrvale snaží o dosažení cílů skupiny. Za druhé, členové skupiny musejí přispívat v emoční rovině tím, že regulují projevy svých pocitů, a tak přispívají k příjemné a pozitivní mezilidské interakci. A konečně, na sociální a psychologické rovině členové musejí jednat v kontextu vnitřních norem organizace, zejména v oblasti mezilidského respektu a dodržování pravidel společenských vtahů. Členové skupiny, kteří trvale a konzistentně porušují tyto tři typy chování, mají obvykle závažný dopad na fungování skupiny. Toto jsou jejich standardní projevy:

Jak bylo řečeno výše, v obdobných případech je každá rada drahá. Odborná literatura klasifikuje tři druhy reakcí ostatních členů skupiny na destruktivní chování jedince:

Jak vidno, fenomén zkaženého jablka je v teorii organizačního chování poměrně dobře popsaný a vnímaný jako závažný. Věřme, že budoucí výzkumy pomohou tento jev ještě hlouběji prozkoumat a navrhnou účinné strategie, jak týmy před rozkladným účinkem negativních jedinců ochránit. Dnes jsme si připomněli, před kým se v našem sboru musíme mít na pozoru a jakému chování se chceme sami za každou cenu vyvarovat.