Chcete tu „káru táhnout dál“?
Mgr.
Irena
Trojanová
Ph.D.
ředitelka ZŠ Bohumila Hrabala v Praze; lektorka a poradkyně v oblasti školství
Ač je teprve začátek nového kalendářního roku, je čas podívat se do budoucna. Možná právě vám končí šestileté ředitelské období a proslýchá se, že zřizovatel chce (a má na to právo) na vaše místo vyhlásit konkurz. Jak se k takové situaci postavíte? V následujícím článku shrnuji, co jsem se od kolegů – někdy již bývalých – dozvěděla. Variant je více
a možná, že kromě uvedených, existuje i nějaká další. Co se tedy může stát, když zřizovatel vyhlásí konkurz na místo ředitele školy a ředitel s tím tak úplně nepočítá?
První variantou je odchod z ředitelské funkce, řekněme, z důvodu věku. Stávají ředitel se do konkurzu nepřihlásía ze školy odchází na zasloužený odpočinek: „Už to nemám fakt zapotřebí, chci si užívat vnoučat.“ Další možností je, že ve škole zůstane jako učitel, byť třeba jen na částečný úvazek: „Já té ředitelce fakt nezávidím, co má v téhle době za starosti. Já si vymazlil kabinet fyziky, učím 12 hodin a v pátek mám volno. Prostě pohoda.“ Někdy si bývalý ředitel s novým ředitelem, který byl na místě zástupce, na určité období vymění místo: „Chtěla jsem jí ještě pomoci, v pedagogice byla skvělá, ale o právu a ekonomice toho moc nevěděla.“ A jei varianta pozice na dohodu: „Jako ředitel uměl dělat skvěle projekty, tak jsem si ho nechal na dohodu a mám klid od Šablon.“ Pokud ze školy odcházíte definitivně, neneste v sobě hořkost a školu opouštějte s vědomím, kam jste ji posunuli. A jestli ve škole zůstáváte, pak zvažte předem, jak se k tomu postaví pedagogický sbor a jak se bude cítit nový ředitel. Kolegyně bývalá ředitelka mi nadšeně hlásila: „Oni mě stále oslovují paní ředitelko!“ Chápu, že se jí to líbí, ale snad ani nechci vědět, co na to říká nový pan ředitel…
Může se stát, že ředitel chce dál ředitelovat, ale vypsání konkurzu „jeho“ zřizovatele ho zranilo a bere to jako projev nedůvěry vzhledem k funkci: „Dělal jsem první poslední, letní prázdniny jsem trávil na maltě nebo na pískách (tedy stavěl) a stejně je to k ničemu. Tohle nemám zapotřebí. Jdu jinam.“ Smutné je to hlavně v případě, kdy si zřizovatel práce ředitele šest let nevšímá (věřím, že se to skoro nestává) a konkurz vypíše bez varování. Takový ředitel hledá a vybírá si novou školu, kde se hlásí do konkurzu. Škola bude určitě jiná a stává se pro dotyčného novou výzvou. Pokud už k tomu skutečně dojde, považuji to za skvělou prevenci syndromu vyhoření. Může se ovšem stát, že nová škola není k dispozici nebo že u konkurzu zmiňovaný ředitel neskončí jako první, a byť je úspěšným uchazečem, není do funkce jmenován. Pak je samozřejmě možnost jít učit: „Nakonec si rok odpočinu u dětía uvidím“ a zkusit to na další škole. Nebo prostě zůstat se žáky jako učitel: „Mně vlastně teď nic nechybí. V létě dva měsíce klidu, žádné nervy.“ V této situaci si pečlivě promyslete, zda opravdu chcete svoji školu opustit. Možná vám chtěl zřizovatel dát možnost přesvědčit ho o vašich kvalitách a nemyslel to nijak zle. To musíte vědět sami. Možná vás ve škole chce pedagogický sbor, děti, žáci, rodiče… Zvažujte dobře, třebai s někým. Odejít je snadné, vracet se je horší.
Statečnou variantou je postavit se k celé situaci čelem a do konkurzu se přihlásit. Stávající ředitel školu někam posunul a posunuje a v nastaveném trendu chce pokračovat: „Přece to nevzdám, teď, když už je tolik věcí hotových a další máme rozjeté.“ Pokud má takový ředitel školy vizi do budoucna, kterou opírá o své minulé působení, je to určitě dobře. Jen se nesmí minulost příliš protěžovat, ředitel školy musí být –a nejen podle vyhlášky – pedagogickým lídrem. V předkládané koncepci rozvoje školy je pak vymezená jasná vize rozpracovaná do jednotlivých oblastí (není od věci inspirovat se materiálem ČŠI Kvalitní škola). Výhodou pro takového ředitele budou určitě znalosti dané školy i zkušenosti z jejího řízení. Jen opět připomínám zacílení do budoucna a případné prokonzultování nových cílů se zástupci nebo i dalšími členy sboru (pokud se nehlásí do konkurzu). A ještě je důležité vědět, jakou představu má o směřování školy zřizovatel. Může se totiž stát, že jeho vize je odlišná od dosavadního směřování školy. Ale pak není od věci společná komunikace současného ředitele a zřizovatele.
Poslední mně známou variantou je odchod mimo školství: „Už mám zvonění a elektronické žákovské dost, jdu to zkusit jinam.“ Šikovný ředitel místo jistě najde, otázkou zůstává, zda je takové rozhodnutí definitivní nebo se bere jen jako jistá odbočka: „Byl jsem tři roky mimo školství a stýskalo se mi. Tak zase stojím před vámi, členy konkurzní komise, a chci znovu jít do toho.“ Ale to asi ukáže čas…
Po vypsání konkurzu na „svoji“ školu má tedy stávající ředitel školy více možností, jak se k takové situaci postavit: odejít z funkce, stát se ředitelem na jiné škole nebo svou pozici obhájit. Každopádně je to vždycky na řediteli, jakou variantu si zvolí. Tak dobré rozhodování.