Vzdělávací programy - strana 5

Víte, co obnáší být hasičem nebo záchranářem? A čím se vlastně zabývá etický hacker? Jak se postupuje při vědeckém bádání, co řeší investorka do startupů, co bankéř a jak vypadá běžný den novináře? Tajemství různorodých profesí odhalují na školách po celém Česku dobrovolníci z programu Den pro školu, který vznikl v Nadaci České spořitelny. Přednáškou nebo workshopem ve třídě to ale končit nemusí. Učitelé si mohou zdarma domluvit i sérii setkání na různá témata, naplánovat online lekci, tematický den nebo se se žáky vypravit rovnou na pracoviště.

Na nový školní rok chystá spolek Díky, že můžem společně s organizací Post Bellum další ročník projektu Samet na školách. Ten propojuje vyučující a studenty s řadou neziskových organizací. Z nabídky programů si mohou školy vybrat aktivity zaměřené nejen na moderní dějiny, ale i současná společenská témata. Projekt se zaměřuje na aktivizaci studentů a vybízí je k tomu, aby si na své škole zorganizovali vlastní oslavy sametové revoluce. Zvlášť podporuje také střední odborné školy a učiliště ve vybraných krajích, aby se mohlo studentů zapojit co nejvíce.

Články s metodikami a inspiracemi do výuky patří k formám podpory, které vítají jak školy, jež se připravují na výuku nové informatiky a začlenění digitálních kompetencí, tak ty, které podle revidovaného RVP v informatické a digitální oblasti už učí.

„Dneska se neučíme! Jdeme na výstavu.“ To bývá první reakce dětí na zprávu, že jdou se třídou do muzea nebo do galerie, do divadla či do knihovny. My ale víme, že člověk se učí každý den a celý život. A že učitelé si umějí zařídit, aby se jejich svěřenci něco naučili, i když se navenek „jen“ baví.

Z předmětu, který teď učí, ho při státnicích na vysoké škole vyhodili. Neuměl říct přesně definici dělitelnosti. Možná i to vedlo Tomáše Chrobáka v jeho vlastní pedagogické dráze k inovativním přístupům. A možná to ovlivnilo i náš společný rozhovor, který apeluje na pedagogické fakulty, kde jsou v tuto chvíli budoucí učitelé a učitelky matematiky. „Podstatu vzdělávání vidím v tom, že nám má ukazovat, kde jsou dveře různého vědění. My sami se rozhodneme, do kterých z nich vstoupíme. Studentům matematiky bych přál, aby byl na pedagogických fakultách vždy někdo, kdo jim ukáže dveře Hejného metody a pomůže jim nahlédnout, co je za těmi dveřmi čeká, a pak to už nechá na nich, zda vstoupí či nikoliv,“ říká Tomáš Chrobák, učitel ZŠ a pedagogické fakulty Ostravské univerzity, lektor Hejného metody, vítěz GTP ročníku 2019, autor několika sbírek úloh pro profesora Hejného a usměvavý Ostravák.

Věděli jste, že vám s výukou občanské výchovy může pomoci digitální osobnost? Konkrétně se jedná o DigiHavla, počítačový program inspirovaný českým prezidentem. Podporuje žáky při učení se o demokratických principech, společně poznají rozdíly mezi demokracií a totalitou a prozkoumají základní lidská práva. Učitel dostane k dispozici listy pro tři kompletní hodiny výuky občanské výchovy zpracované odborníky. „Chtěli jsme vytvořit aplikaci, která udělá výuku zábavnější, interaktivnější a trochu zmenší přesilovku, kdy je na jedno učitele několik žáků,“ popisuje projekt autor Honza Tyl, s nímž jsme si o DigiHavlovi povídali.

Arnošt Lustig se řadí mezi hrstku českých osobností, jejichž umělecký odkaz a osobní příběh jsou mimořádné i ve světovém kontextu. Jeho vizi spravedlivějšího a humánnějšího světa, který lze měnit k lepšímu skrze porozumění a poučení se z minulosti, naplňuje i mezinárodní putovní výstava „Já chci být člověk“. Pořádá ji Nadační fond Arnošta Lustiga a po Bruselu, kde se konala v rámci předsednictví České republiky v Radě Evropské unie, dorazí do hvězdáren v Praze a Brně, následně se přesune do Paříže.

Myšlenka využít designéry ve výtvarné výchově zřejmě nepřekvapí. Co ale v takové chemii, přírodopisu a dalších na první pohled nesouvisejících předmětech? Program Co je vlastně design? pro školy si dal za cíl představit širší potenciál designu. Hravé, tvůrčí workshopy nabízejí nový pohled na staré předměty rámcového vzdělávacího programu, rozvíjejí kritické a kreativní myšlení žáků a učitelů. Podívejme se, jak v organizaci Designéři dětem uvádíme program do praxe.

Zajímá vás, jak učit zážitkem to, o čem se nemluví? Jak prohloubit využití uměleckých technik v běžné výuce a nezůstat jen na povrchu? Tato a mnohá další „jak“ bude možné s lektorujícími umělci i dalšími účastníky diskutovat, objevovat a nacházet během Letní školy kreativního vzdělávání, kterou pro vás připravuje Společnost pro kreativitu ve vzdělávání.

V 9. díle seriálu se dočtete, jak učitelé zapojení do projektu Pomáháme školám k úspěchu v Libereckém kraji využívají při realizaci dílen čtení podpory svých kolegů prostřednictvím formátu učící se skupiny.

Každoročně si členové žákovského parlamentu ze Základní školy Masarova v Brně zvou na své „horké křeslo“ zajímavé osobnosti a ptají se jich na to, co je nejvíce zajímá. V minulých letech pozvali například ředitele školy a vedoucího školní jídelny. Tento rok na křeslo usedl starosta městské části Brno-Líšeň Břetislav Štefan.

Vzdělávací oddělení organizace Post Bellum zpracovává pamětnické příběhy na portálu Paměť národa a dostává je k mladým lidem, žákům, studentům a učitelům. To se velmi dobře daří pomocí zážitkových workshopů, lektorských programů a kinopříběhů. Učitelé si všechny tyto programy mohou objednat na skoly.pametnaroda.cz.

Studenti Centra pro talentovanou mládež (CTM), kteří v roce 2022 skládali mezinárodní oborové zkoušky Advanced Placement na úrovni prvního až druhého ročníku zahraniční vysoké školy, opět excelovali. Jejich výsledky výrazně převyšují celosvětový průměr. Advanced Placement neboli AP zkoušky jsou po celém světě známé a prestižní, protože je uznávají ty nejlepší univerzity u přijímacího řízení. Nejen o úspěších CTM jsme si povídali s ředitelkou organizace Jeanne Bočkovou.

Letos na jaře byl českým školám poprvé představen projekt Gulag XR, který připravili zástupci hned několika zemí – Česka, Polska, Slovenska a Německa. Věnuje se důležitému, ale mnohdy opomíjenému tématu sovětských represí a zároveň u žáků rozvíjí historické myšlení a badatelské dovednosti. Žáci díky němu mohou gulagy prozkoumat ve virtuální realitě. „Naším cílem je připomenout osudy obětí sovětských represí a poskytnout učitelům moderní nástroje, využívající mimo jiné virtuální (VR) a rozšířenou realitu (AR), včetně metodiky práce v hodinách. Na konci takové série lekcí by žáci a studenti měli lépe porozumět nebezpečí totalitních režimů, zejména toho sovětského,“ uvádí předseda sdružení Gulag.cz Štěpán Černoušek, s nímž jsme o projektu hovořili.

V předchozích číslech jsme vám představili metodický soubor Respekt, Rozmanitost, Rovnost & Resilience, zkráceně RRRR, který Society for All (SOFA) tento školní rok pilotuje na několika základních a středních školách. Od dalšího školního roku bude poskytnut školám jako inspirace, jak systematicky podpořit socioemoční učení a wellbeing žáků. V tomto článku se zaměříme na pátou tematickou oblast metodik s názvem Zvládání stresu.

Vybíráte kurz pro vyučující a další pracovníky školy, anebo pro žáky a žákyně? Nabídka je velmi pestrá. Pozvánek na webináře i prezenční setkání, programy „na míru“ a nabídek konzultací máte jistě v mailové schránce desítky. Ale jak si vybrat a jak poznat kvalitní službu?

Projekty Paměti národa vedené organizací Post Bellum jsou známé tím, že hovoří o historii a edukují o ní cestou, která je neotřelá, vzbuzuje emoce, propojují generace i samotné účastníky a mohou být docela dobrodružné, ostatně jako historie sama. Je tomu tak i v případě projektu Vyprávěj příběhy, který jsem měla možnost vést na přelomu let 2021/2022 v Královehradeckém kraji. Tento projekt je vytvořen pro žáky prvního stupně a učitelé ho realizují v rámci výuky.

Ať už vybíráte kurz pro žáky a žákyně, nebo pro vyučující a další pracovníky školy, nabídka se neustále rozrůstá. Mailové schránky se plní pozvánkami na webináře i prezenční setkání, programy...

V prvním díle naší minisérie jsme se seznámili se dvěma přípravnými kroky pro zavedení plánované projektové výuky. V tuto chvíli víme, proč chceme výuku měnit, a máme vytvořený tým, který změnu začne pomalu provádět. Nyní nás čeká skutečně náročné období, protože začneme tvořit vizi a následně strategii, seznamovat s ní ostatní i zkoušet první projektovou výuku. Pomalu se přesouváme z přípravné fáze do fáze implementační. Nebudeme ale předbíhat a podíváme se na jednotlivé kroky postupně.

Dopracovat se ke srozumitelné, nikoli bezobsažné a zároveň nikoli příliš konkrétní odpovědi na otázku „co má být cílem revize rámcových vzdělávacích programů“, se ukazuje jako nelehký úkol.