Vzdělávací programy - strana 3

Ve Škole da Vinci věříme, že inovace ve vzdělávání jsou klíčem k rozvoji studentů i celého školského systému. Přestože jsou všechny aktivity, které ve škole realizujeme, plně v souladu s rámcovými vzdělávacími programy, naši studenti často při přijímacím řízení na vysoké školy narážejí na různé administrativní překážky. Univerzity např. vyžadují dokumenty potvrzující informace, které již vyplývají z platné legislativy, nebo nastavují podmínky přijímacího řízení způsobem, který jde přímo proti principům kurikulární reformy či prokazuje základní neznalosti školského zákona. Protože chceme našim studentům usnadnit cestu na vysoké školy a zároveň přispět k lepšímu sladění středoškolského a vysokoškolského vzdělávání, rozhodli jsme se nenechat si problém pro sebe a podniknout kroky k jeho řešení.

Program Začít spolu již tři desetiletí přináší inovace do škol a propojuje odborníky, kteří usilují o rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání pro všechny žáky. Nyní přichází s Průvodcem tvorbou ŠVP, který školám pomůže efektivně zavést změny vyplývající z revizí RVP. Tato metodická podpora nabízí nejen strukturovaný proces, ale také praktická řešení přizpůsobená individuálním potřebám škol.

Duševní zdraví dětí a dospívajících je stále naléhavějším tématem nejen v rámci rodiny, ale i školního prostředí. Výsledky nedávné studie realizované Národním ústavem duševního zdraví (NUDZ) ve spolupráci s Českou školní inspekcí poukazují na alarmující skutečnost – až 40 % žáků devátých tříd vykazuje známky deprese a u 30 % žáků se objevují symptomy úzkosti. Tento stav reflektuje potřebu systematické prevence a podpory psychického zdraví přímo ve školním prostředí, kde děti tráví značnou část svého života.

Ve světě, kde technologie hrají čím dál významnější roli, se digitální kompetence stávají základem úspěchu nejen v profesním, ale i v osobním životě. Školy připravují žáky na budoucnost, v níž bude práce s digitálními nástroji nezbytná. Ředitelé škol nejsou jen správci, ale především lídři modernizace vzdělávání. Národní pedagogický institut nabízí podporu při zavádění digitálních technologií do výuky tak, aby dávaly smysl a přinášely užitek.

Už jste ve vaší škole zjišťovali, jaký je vztah učitelů a učitelek k reformovanému rámcovému vzdělávacímu programu (RVP)? Z článků a rozhovorů, které se k tomuto tématu v poslední době objevují, je zřejmé, že návrh a způsob prezentace vzbuzuje rozmanité reakce u ředitelů, učitelů i odborné veřejnosti. Někteří vítají větší důraz na kompetence a volnost, jiní se obávají, že nový RVP nechává příliš mnoho nejasností a ukládá školám náročné úkoly – zejména pro tvorbu školního vzdělávacího programu (ŠVP), plánování hodinových dotací nebo zajištění kvalifikovaných vyučujících.

Jedním z nejdiskutovanějších témat v souvislosti s novými rámcovými vzdělávacími programy (RVP) je otázka hodinových dotací jednotlivých předmětů. Mnohé debaty však vycházejí z mylných předpokladů a zkreslují skutečný záměr těchto změn. Nové RVP dávají školám větší autonomii při plánování výuky a umožňují jim lépe reagovat na individuální potřeby žáků i regionální specifika.

Pokud pojmeme digitalizaci pouze jako převod postupů analogového světa do světa digitálního, nedosáhneme kýžených zlepšení. Potenciál využívání digitálních technologií musí mít větší ambice. Ve vzdělávání se musí ve výsledku jednat o zkvalitnění vzdělávání a podporu spolupráce. Zejména v oblasti vzdělávání musíme mít při zavádění digitálních technologií stále na mysli, že naším cílem není pouhá náhrada současných postupů, naše cíle musí být zásadně vyšší. Na tuto premisu jsme v Národním pedagogickém institutu mysleli, když jsme se pustili do úkolu vytvořit nový Rámcový vzdělávací program jako digitální nástroj. Tak o něm totiž hovoří i původní Hlavní směry revize RVP pro základní vzdělávání vydané MŠMT.

Proměna toho, co a jak se mají děti a studenti ve školách učit, je v posledních týdnech a měsících velkým tématem. Přispívá k tomu mimo jiné i skutečnost zrychlujícího se světa a častěji se měnících potřeb pracovního trhu. Národní pedagogický institut ČR (NPI ČR) proto zpracoval šetření o tom, jak si učitelé a školy stojí při implementaci RVP v oblasti digitálních technologií. A většina respondentů hlásí, že již začali.

V prvním díle seriálu o edukačních programech v Rodném domě Antonína Dvořáka jsme představili dva, které se zaměřují na skladatelovy inspirace a jeho dětství v Nelahozevsi. Další dva spadají do kategorie programů vycházejících z literárních děl, která Antonín Dvořák hudebně zpracoval. Prvním z nich je U lavice dítě stálo…, druhým pak Povedené nebo podvedené. Oba jsou určeny pro žáky druhého stupně základních škol a středoškolské studenty.

V tomto roce uběhne 80 let od konce druhé světové války. Víme, že je důležité si tuto historickou událost neustále připomínat. Stejně tak je nutné vědět, co jí předcházelo a co následovalo. Konec války s sebou přinesl radost, štěstí a hlavně naději, že už bude jen lépe. Ale platilo to pro všechny?

Jak udržet pozornost dnešních žáků, kteří vyrůstají s technologiemi na dosah ruky? Interaktivní výuka je klíčem k získání jejich zájmu a rozvoji dovedností pro jejich budoucnost. Výukové materiály Red Monster propojené přímo se školním informačním systémem Edookit nabízejí učitelům nové možnosti, jak hodiny obohatit a proměnit učení ve skutečně zábavnou a efektivní záležitost. Připravte se s námi objevit svět digitální výuky, která inspiruje k učení nejen žáky, ale i vás!

Schopnost kriticky myslet je jednou z nejdůležitějších dovedností, kterou mohou učitelé svým žákům předat. Ve spojení s výukou finanční gramotnosti získává tato dovednost ještě větší význam. Jak učit studenty klást správné otázky, odhalovat skryté motivy a činit informovaná rozhodnutí? Tento článek nabízí inspiraci, praktické příklady a konkrétní aktivity, které mohou učitelé snadno začlenit do své výuky. Připravme společně žáky na svět plný složitých rozhodnutí a manipulací.

Škola solidární, projekt platformy Young Caritas, přináší do výuky témata, jako je sociální spravedlnost, empatie i kritické myšlení. Je to vzdělávací program pro základní školy, který žákům umožňuje aktivně se zapojit do řešení problémů v jejich okolí a připravuje je na roli odpovědných občanů. V čem spočívá jeho jedinečnost a jak může proměnit každodenní školní život? I o tom jsme si povídali s Mgr. Václavem Šnebergerem, který v Young Caritas pracuje jako hlavní metodik, věnuje se vzdělávání lektorů i jejich supervizi, tvorbě e-learningových kurzů a metodických materiálů. Mimo to vede i semináře pro pedagogickou veřejnost, včetně mentoringu.

Rámcový vzdělávací program byl začleněn do českého vzdělávacího procesu v roce 2005. V roce 2011 přišel stát se státní maturitní zkouškou. V letech 2015/2016 byla začleněna inkluze do vzdělávací soustavy a pojďme to zatím uzavřít státními přijímacími zkouškami, které se poprvé objevily ve školním roce 2016/2017. Od té doby samozřejmě došlo k dalším dílčím revizím, jako jsou malá revize ICT nebo implementace digitálních kompetencí.

Od 31. března do 11. května 2025 proběhne další ročník Kampaně obyčejného hrdinství, kterou pořádá program Ekoškola ze vzdělávacího centra TEREZA. Přidejte se i vy! Je to skvělá příležitost, jak se zapojit do ochrany životního prostředí a podpořit udržitelnost.

Možná už jste slyšeli o podnikavosti jako o klíčové kompetenci pro celoživotní učení, možná jste i školou, která se rozvoji podnikavosti věnuje a je si vědoma důležitosti této kompetence pro život svých žáků a studentů, možná teprve tuto pestrou kompetenci objevujete. Ať už jste na tom s úrovní obeznámenosti s podnikavostí jakkoliv, rádi bychom vám v tomto textu nabídli možnost přemýšlet o jejím rozvoji systémově. A tedy s větším pozitivním dopadem na vaše žáky, školu i komunitu, ve které jste.

V digitálním světě nestačí technologie jen ovládat – je třeba jim také rozumět a umět je bezpečně používat. Eva Fanfulová, odborná garantka pro digitální kompetence, vysvětluje, proč jsou tyto dovednosti zásadní pro současné žáky a jak mohou učitelé pomoci jejich rozvoji ve výuce.

Ivo Jupa, ředitel Národního pedagogického institutu ČR (NPI), vede klíčovou organizaci podporující český vzdělávací systém. V rozhovoru přemýšlí o tom, jak školy podpořit, aby mohly lépe odpovídat na potřeby dětí i pedagogů, sdílí svůj osobní pohled na vzdělávání, modernizaci výuky a význam revizí rámcových vzdělávacích programů.

Víceletá gymnázia. Českou společností, především střední třídou velmi vyhledávaná. Mezinárodní doporučení OECD je kritizuje, naše koncepční dokumenty je radí utlumovat. V devadesátých letech vznikla původně jako školy pro žáky s vysokým studijním potenciálem. Plní svou roli i dnes? Jaké místo by měla ve vzdělávacím systému mít s přihlédnutím ke vzdělávací politice státu?

Na podzim se odehrají volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Jistě budeme svědky i nejedné návštěvy vládních či opozičních politiků ve školách, a i tentokrát se jistě otevře diskuse, v jakém rozsahu je přijatelné, či přímo žádoucí, „tahat“ politiku nebo jednotlivé politické činitele do škol a školských zařízení. Podívejme se na věc z hlediska právní úpravy – jaké má škola v této oblasti povinnosti a kde jsou hranice, za které nesmí nechat věc zajít.