Vzdělávací programy - strana 4

Pro pátý rozhovor o vzdělávací politice jsme vybrali prof. PhDr. Vladimíru Spilkovou, CSc., která je významnou osobností v oboru pedagogika. Vladimíra Spilková vystudovala učitelství pro 1. stupeň ZŠ a tělesnou výchovu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, později se pak v rámci postgraduálních studií zabývala pedagogickou psychologií. V letech 1990 až 2016 působila na PedF UK, kde vedla katedru primární pedagogiky. Vytvořila tam reformní projekt studia učitelství pro 1. stupeň základní školy, který se stal inspirací k proměnám v celostátním měřítku. Nyní působí na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice na katedře anglistiky a amerikanistiky. Je autorkou a spoluautorkou řady monografií, publikovala odborné statě také v zahraničí. Za to, že se zásadním způsobem podílela na porevoluční transformaci českého školství a významně posunula českou pedagogiku a přípravu budoucích učitelů, byla v roce 2020 uvedena do Auly slávy ceny EDUína.

Příští rok nám odjíždí na půl roku zaměstnanec s aprobací zeměpis - tělesná výchova. Máme učební plán takový, že učíme zeměpis 2 hodiny týdně. Bylo by možné, dočasně na jeden rok učit v prvním pololetí zeměpis ve třídě 4 hodiny týdně a následně v druhém pololetí ho neučit vůbec? Je možné to takto naplnit? Ulehčilo by nám to řešení personální situace. 

Téma wellbeingu na školách velmi rezonuje i ve Vzdělávání Paměti národa. Na základě našich edukačních programů uváděných již řadu let vnímáme, že jedním z nejdůležitějších faktorů je vytvářet bezpečné prostředí podporující pohodu, otevřenost a celkovou spokojenost žáků i pedagogů. Díky našim kvalitně vypracovaným programům a s pomocí motivovaných a zkušených lektorů se nám to daří. Proto vám chceme naše programy nabídnout nejen jako podporu ve výuce moderní historie, ale také jako programy podporující wellbeing.

Ve Společnosti pro kreativitu ve vzdělávání (SPKV) jsme v minulém školním roce otestovali nový program týdenních rezidencí umělců a umělkyň na školách. V ZŠ Svatoplukova v Olomouci (18 tříd) a ZŠ Středokluky (6 tříd) jsme pomohli vytvořit otevřené prostředí, v němž umělci a umělkyně navázali dialog s dětmi a společně řešili jejich pocity ze školního prostředí a co je potřeba v něm změnit.

V závěru kalendářního roku 2024 představili zástupci NPI ČR (Markéta Pastorová, Jiří Stárek a Luboš Lisner) své příspěvky k tématu revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní umělecké vzdělávání.

Při rozhodování o podobě plavecké výuky pro vaše školáky může být užitečný nedávný výzkum, který přináší cenné poznatky o efektivitě různých typů plaveckých kurzů. Práce Mgr. Kateřiny Kaškové z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně odhalila, že koncentrovaná (nebo chcete-li intenzivní či bloková) výuka plavání přináší u dětí mladšího školního věku lepší výsledky. Tuto metodu navíc podporuje metodické doporučení České školní inspekce.

Umělá inteligence (AI) se stává nedílnou součástí moderní společnosti, a proto je důležité připravovat žáky na svět, kde technologie hrají zásadní roli. Kurikulum umělé inteligence, vytvořené iniciativou AI dětem ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem ČR a řadou odborníků na vzdělávání, nabízí školám komplexní metodickou podporu pro integraci AI do výuky. Tento článek se zaměřuje na důležité aspekty Kurikula umělé inteligence z pohledu vedení škol.

Desítky škol, tisíce kilometrů. Když navštěvuji školy po celé zemi, nejde o žádné škrobené delegace nebo oficiální ceremonie. Kromě poslankyně jsem stále ředitelka školy a učitelka, a proto mě zajímá jediné – co se školám daří, co je trápí, jak naše vzdělávání reálně podpořit. Naslouchám ředitelům, pedagogům, nepedagogům, dětem ve třídách i jejich rodičům, starostům obcí. Všem, na kterých naše školy stojí.

Téma wellbeingu se v posledních letech stává neodmyslitelnou součástí vzdělávání. Pohoda žáků i pedagogů je klíčová nejen pro jejich osobní rozvoj, ale i pro efektivní učení a spolupráci ve školním prostředí. Do Týdne pro wellbeing, který podporuje vytvoření bezpečného a otevřeného prostředí ve školách, se letos zapojuje i Vzdělávání Paměti národa.

Jak se učitelům daří vést výuku dle revidovaného RVP v oblasti informatiky a rozvoje digitálních kompetencí studentů? Jaké mají pedagogové postoje k digitálním technologiím? To zjišťoval Národní pedagogický institut ČR v šetření mezi vedením ZŠ, SOŠ a gymnázií a také mezi učiteli. Velkou oporou oběma skupinám jsou podle vyplněných dotazníků ICT koordinátoři.

Stanislav Laštůvka, ředitel Gymnázia Rájec-Jestřebí s více než třiceti lety zkušeností, sdílí v rozhovoru s Lucií Kalivodovou z Domu zahraniční spolupráce, jak mezinárodní projekty, zejména program Erasmus+, transformovaly školu. Díky jeho vedení se gymnázium stalo centrem inovativního vzdělávání, které připravuje studenty na globální výzvy.

Pro čtvrtý díl seriálu rozhovorů o vzdělávací politice jsme oslovili prof. Mgr. Kláru Šeďovou, Ph.D., která je expertkou v oblasti výzkumu školního vzdělávání. Výzkumně se zabývá především otázkami výukové komunikace, vztahem různých komunikačních přístupů k žákovskému učení a věnuje se také problematice vzdělanostních nerovností. Klára Šeďová působí v Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a pracuje na pozici vědecké ředitelky v institutu SYRI, který sdružuje sociální vědce z Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR.

Bylo nebylo. V České republice se kdysi zavedly v rámci veřejného zdravotnického systému špičkově vybavené nadstandardní kliniky HIGH HEALTH pro pacienty s vysokým potenciálem z řad nadaných lidí. Hlavním oficiálně deklarovaným důvodem pro zřízení bylo, že společnost potřebuje své lídry a ti, aby mohli pro společnost pracovat naplno, musejí být zdraví. Udržet si vysokou úroveň zdraví i při nadstandardním pracovním výkonu je složité, proto jim je třeba poskytnout exkluzivní prostředí se špičkovým personálem a vybavením. Tato investice se vrátí státu i celé společnosti.

Jak hodnotí tvorbu nového národního kurikula pro základní vzdělávání a její výsledek dlouholetý ředitel malé venkovské školy, aktuálně předseda expertního panelu pro revizi RVP a vedoucí oddělení kurikula na MŠMT Jan Jiterský? „Není to ideální, ale za daných podmínek je to to nejlepší, co mohlo vzniknout. Odložit to nám lepší výsledek nepřinese a byla by velká škoda to zahodit,“ domnívá se. Nedokonalosti nového kurikula se podle něj dají ještě opravit ve fázi ověřování.

Nabízíme vám unikátní příležitost zapojit se do zábavného vzdělávacího projektu K9, který podporuje klimatické vzdělávání žáků prvního i druhého stupně základních škol. Pomocí jednoduchých aktivit a skrze hru se děti přirozeně a s nadšením dozvídají nové informace, zlepšují svou komunikaci a empatii a prožívají příběhy se svými hrdiny. Učitelé získávají skvělou metodickou podporu, materiály a hlavně svobodu, kdy, co a jak s dětmi podniknou. Projekt je šitý na míru českému školnímu prostředí a reaguje na klíčové potřeby dětí, které vyplývají z výzkumů. Využijte jedinečnou možnost získat hru K9 zdarma!

Digitalizace je velkým tématem nejenom na pracovním trhu, ale už i ve školství, které se – byť se zpožděním – snaží reagovat na aktuální trendy a proměnu trhu práce. K tomu, aby školy zvládaly kvalitně připravovat děti na výzvy 21. století a moderního světa, potřebují pomocnou ruku zvenčí. Tu jim nabízí mimo jiné právě i Národní pedagogický institut ČR, a to povětšinou zdarma.

Jako třetí v řadě rozhovorů o vzdělávací politice jsme si vybrali doc. Mgr. Janu Kratochvílovou, Ph.D. Jana Kratochvílová je vedoucí Katedry pedagogiky na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a dlouhodobě se věnuje problematice formativního hodnocení v pregraduální přípravě budoucích pedagogů a usiluje o zavedení změny vysvědčení v České republice. V letech 1991–2000 byla ředitelkou základní školy v Ivančicích – Řeznovicích a působila také v Evropské škole v Belgii. V období 2021–2023 byla hlavní řešitelkou projektu Vysvědčení JINAK. V roce 2023 obdržela od ministra školství Medaili MŠMT 2. stupně .

Legacy of the Past: Exploring the World of Family History je název pilotního projektu zaměřeného na práci s mládeží, zejména s dětmi ve věku 10–14 let, které musely nedobrovolně opustit své domovy na Ukrajině v důsledku války. Ruská agrese je připravila o část rodinných vazeb a přinutila je začít nový život v cizí zemi. Česká republika je sice Ukrajině geograficky blízká, ale kulturní rozdíly mohou být pro děti značné. Jak náročné je udržet si v cizí zemi vazbu na domov a pocit vlastní identity v době, kdy si teprve začínají tyto hodnoty utvářet?

Děti a dospívající ve věku 6–18 let by měli mít minimálně 60 minut pohybové aktivity denně, upozorňují odborníci z oblasti zdravotnictví. Mnozí ji ale nemají. A čím více se hovoří o tom, že se děti málo hýbou, a apeluje se na školy, aby se v hodinách tělesné výchovy snažily podchytit žáky, kteří nejsou ve svých rodinách motivovaní k fyzické aktivitě, tím víc přibývá těch s omluvenkami či lékařským doporučením k osvobození od tělocviku…

Jedním z důležitých poslání House of Lobkowicz je vzdělávání. Edukační programy pro všechny stupně škol jsou k dispozici jak v Lobkowiczkém paláci na Pražském hradě, tak na zámku v Nelahozevsi a nově také v nedávno zrekonstruované m Rodném domě Antonína Dvořáka. Ten se nach ází jen pár kroků od železniční stanice pod zmíněným renesančním zámkem, asi půl hodiny jízdy vlakem od Prahy. V současnosti je tam na výběr ze šesti různých vzdělávacích programů, které si postupně představíme.