Ředitel veřejné školy - kolik "rolí hraje" a za jakých podmínek?

V textu článku jsou uvedeny odkazy na následující předpisy:

[nejčastěji to bývá rada obce v souladu s § 102 odst. 2 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., v platném znění, nebo rada kraje v souladu s § 59 odst. 1 písm. i) zákona č. 129/2000 Sb., v platném znění] veřejné školy jako ředitele právnické osoby, jako statutární orgán právnické osoby.

V textech jmenování se např. dočteme, že rada obce jmenuje Mgr. Josefa Nováka na pracovní místo ředitele

Ředitel školy jako (nikoli jako statutární zástupce, jak se často píše) vykonává pravomoc zaměstnavatele.

Doplňme, že hypotetický Josef Novák je podle § 166 odst. 1 školského zákona

Jestliže vykonává činnost základní školy a činnost mateřské školy, pak je Josef Novák ředitelem základní školy (jako činnosti) a ředitelem mateřské školy (jako činnosti podle § 7 odst. 3 a odst. 4 školského zákona).

Projevuje se to např. ve formulaci, kterou známe ze správních rozhodnutí:

Jak již bylo řečeno, jmenováním je ustaven ředitel školy jako statutární orgán vykonávající pravomoc zaměstnavatele. Současně se jmenováním zakládá pracovní poměr ředitele školy, a to vždy (zřizovatel nesmí jmenovat ředitele školy na období delší nebo na období kratší - viz § 166 odst. 2 školského zákona). Na rozdíl od pracovní smlouvy zákoník práce podrobně neupravuje náležitosti jmenování. Jmenování většinou obsahují označení pracovního místa a datum, kterým jmenování nabývá účinnosti. Místo výkonu práce ve jmenování obvykle uvedeno není a považuje se za něj sídlo zaměstnavatele.

S ředitelem školy, který je jmenován, je možné sjednat (§ 35 odst. 2 zákoníku práce). Obvykle je zkušební doba sjednána ve zvláštní smlouvě. Zkušební doba ředitele školy ode dne vzniku pracovního poměru [§ 35 odst. 1 písm. b) zákoníku práce].

I když ředitele školy jmenuje rada obce nebo rada kraje, jeho (nikoli obecní úřad nebo krajský úřad).

Často se lze setkat s nesprávným chápáním důsledků jmenování ředitelem školy, když je ředitelem školy jmenován ten, kdo dříve ve škole pracoval na základě pracovní smlouvy jako učitel. Nesprávná interpretacespočívá v tom, že se ředitel školy domnívá, že se jakoby „vedle“ pracovního poměru ředitele školy zachovává původní pracovní poměr učitele. Avšak podle ustanovení § 40 odst. 1 zákoníku práce se za změnu pracovního poměru považuje také jmenování na vedoucí pracovní místo podle § 33 odst. 3, k němuž dojde po vzniku pracovního poměru. Jinými slovy, jmenováním se pracovní poměr změnil z pracovního poměru učitele na pracovní poměr ředitele školy. a nelze se jí dovolávat.

Shrňme, že na základě jmenování se „role“ ředitele školy „zdvojují“. Je současně osobou jednající jménem právnické osoby, tj. zaměstnavatel, a současně zaměstnanec školy. Z toho plyne, že (nikoli zřizovatel, nikoli zástupce ředitele):

Zvláštností pracovního poměru jmenovaného ředitele školy je skutečnost, že (§ 73a odst. 2 zákoníku práce). Mimo jiné to znamená, že ředitele školy lze odvolat i v době pracovní neschopnosti (pracovní poměr nekončí a není nutná zvýšená ochrana zaměstnance, jako je tomu v případě výpovědi pracovního poměru).

Předpokládejme, že se ředitel školy dříve než uplyne šestileté období, na které byl jmenován, vzdá svého pracovního místa a bude jmenován ředitel nový. Nový ředitel musí z pozice zaměstnavatele „starému“ řediteli (který je i po vzdání se pracovního místa zaměstnancem školy) (§ 73a odst. 2 zákoníku práce). Jestliže se „starý“ a „nový“ ředitel dohodnou na změně dalšího pracovního zařazení, a „starý“ ředitel je od určitého data zařazen např. jako učitel.

si může odstupující ředitel (jako škola jednající jménem statutárního orgánu si navrhuje změnu dalšího zařazení jako zaměstnanci). Jak se uvádí v materiálu MŠMT Konec výkonu práce na pracovním místě ředitele, škola může nabídkovou povinnost splnit i před datem, k němuž ředitel skončí ve funkci, a to jakmile je zřejmé, že bude ředitel končit ve funkci a že škola bude nabízeným místem disponovat. Není přitom rozhodující, že za školu bude jednat ředitel, jehož se nabídka jakožto zaměstnance týká. Podstatné totiž je, že to není ředitel, kdo místo „sobě nabízí“, ale škola, zatímco ředitel vystupuje jen jako její statutární orgán.¹⁾

Pokud „starý“ ředitel projedná změnu svého dalšího pracovního zařazení (ať už s novým ředitelem, nebo sám se sebou) a dojde k dohodě o dalším pracovním zařazení, pak se se „starým“ ředitelem neuzavírá pracovní smlouva. Důvodem je skutečnost, že pracovní poměr stále trvá. Vhodnější je uzavření dodatku, kterým se mění pracovní zařazení zaměstnance. Dodatek bude obsahovat nový druh práce.

Jestliže k dohodě nedojde (zaměstnavatel nemá „starému“ řediteli co nabídnout, „starý“ ředitel nabízené pracovní zařazení odmítne), je dán podle § 52 písm. c) zákoníku práce (tzv. výpověď pro nadbytečnost).

Jiná situace nastane, jestliže uplyne období 6 let, na které je ředitel školy jmenován, a na základě konkurzního řízení je jmenován „nový“ ředitel. V tomto případě „Nový“ ředitel nemusí „starému“ řediteli (který po uplynutí 6 let již není v pracovním poměru ke škole) navrhovat změnu jeho dalšího pracovního zařazení.

Nehledě na to, že zaměstnavatelem ředitele školy je škola jako právnická osoba, (§ 122 odst. 3 zákoníku práce). Nejčastěji to bývá rada obce nebo rada kraje. Pokud není ustavena rada obce, určuje řediteli školy plat starosta obce.

Zřizovatel určuje plat také vedoucímu zaměstnanci, který zastupuje nepřítomného ředitele školy (např. z důvodu rodičovské dovolené).

Určení platu předpokládá zařazení do platové třídy a platového stupně. Obecně platí, že zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy, ve které je podle nařízení vlády, kterým se stanoví katalog prací, zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje (§ 3 odst. 1 nařízení vlády č. 564/2006 Sb.).

z hlediska kvalifikačních předpokladů vyžaduje vyšší dosažené vzdělání než střední vzdělání s maturitní zkouškou. Jestliže ředitel mateřské školy zařazený do 10. nebo 11. platové třídy nemá vyšší než střední vzdělání s maturitní zkouškou, pak podle § 3 odst. 3 nařízení vlády č. 564/2006 Sb.

Podle metodického pokynu MŠMT lze za specializovanou metodologickou činnost v oblasti pedagogiky a psychologie ředitele školy, která zakládá zařazení do 13. platové třídy, považovat činnosti v oblasti pedagogické evaluace (projektování, tvorba nástrojů a jejich standardizace, zpracování a interpretace dat) nebo koncepční vývojová práce významná pro rozvoj školy opřená o nejnovější vědecké poznatky z pedagogiky a psychologie, které překračují hranice využitelnosti pouze pro vlastní školu.²⁾

Ředitel školy je vedoucím zaměstnancem. Proto se při jeho zařazení do platové třídy musí brát v potaz kromě jím vykonávané nejnáročnější práce také nejnáročnější práce, jejíž výkon ředitel řídí (§ 123 odst. 3 zákoníku práce).

Jestliže ředitel základní nebo střední školy řídí podřízeného zaměstnance zařazeného do 13. platové třídy (např. výchovného poradce), musí být také zařazen do 13. platové třídy. Jinak řečeno,

S ředitelem zařazeným do 13. platové třídy může zřizovatel sjednat tzv. (§ 122 odst. 2 zákoníku práce). V tomto případě se plat sjednává pevnou měsíční částkou, ve které jsou zohledněna všechna hlediska, podle nichž jsou stanoveny jednotlivé složky platu, na které by jinak řediteli vzniklo právo nebo které by mu zřizovatel mohl poskytnout. Vedle smluvního platu řediteli nepřísluší žádné složky platu. Může mu však být poskytnuta (§ 134 a § 134a zákoníku práce).

Jak již bylo řečeno, řediteli školy stanoví plat zřizovatel. Stanoví mu tedy i příplatek za vedení, který vyplývá z organizační struktury školy (stupně řízení). (tj. škola jako právnická osoba vykonávající činnost školy), nikoli zřizovatel. Zřizovatel stanoví řediteli školy příplatek za vedení v rámci rozpětí určeného zákoníkem práce (§ 124 odst. 3 zákoníku práce).

V platu vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem, je vždy (§ 127 odst. 3 zákoníku práce). To znamená, že řediteli školy v žádném případě nenáleží ani plat, ani náhradní volno za práci přesčas.

Za standardních podmínek činnosti školy nejsou přesčasovými hodinami tzv. hodiny přespočetné (nadúvazkové). Tyto hodiny jsou propláceny i ředitelům škol.

Řediteli veřejné školy:

Navenek jedná jménem školy pouze jedna osoba, ředitel veřejné školy jako statutární orgán (i když škola vykonává činnost několika škol nebo školských zařízení).

Ředitel veřejné školy: